hospodářský dvůr Žďár

Údaje

Popis památky

Žďár je jako majetek kladrubského kláštera poprvé zmiňován v listině datované do let 1234 - 1239. Podle záznamů byl dvůr v roce 1375 vypálen Peršíkem z Boječnice, po husitských válkách (v roce 1436) zastavil císař Zikmund klášterní majetek ve Žďáru Petru Polákovi. V té době zde zřejmě byla vybudována tvrz, na které se později vystřídalo několik zástavních majitelů. Patrně již koncem 15. stol. klášter Žďár ze zástavy vyplatil. V blízkosti dvora zřejmě ve středověku stála také ves Žďár, která však zanikla a nebyla obnovena. Na základě dokladů osídlení z přelomu 12.-13. století byla ves zřejmě situována západně od hospodářského dvora. Slohové a časové určení: Původně středověký klášterní dvůr s opevněnou tvrzí, přestavěný po třicetileté válce v raně barokním duchu (sýpka) a dále během 18. století (ostatní objekty dvora včetně ohrazení s branou). Zdůvodnění PO: Příklad velkého klášterního barokního hospodářského dvora. V rámci regionu a kladrubského klášterství se jedná o dnes již unikátně dochovaný soubor, který je dokladem sídelní kontinuity v daném prostoru v průběhu celého středověku a novověku. Dokládá raně barokní obnovu areálu realizovanou zřejmě v rámci obnovy klášterního hospodářství po třicetileté válce i stavební dostavby provedené během 18. století. Sýpka je celistvě zachovaným vysoce kvalitním typem velkoryse řešené vrchnostenské hospodářské stavby s unikátními tesařskými konstrukcemi. Areál má i přes mladší zástavbu v okolí i vysoké hodnoty krajinné v návaznosti na blízký areál NKP. stav zachování: stavebně technický stav uspokojivý, objekty nevykazují zásadní statické poruchy, nejsou znehodnoceny novodobými degradujícími zásahy; ohradní zeď jižně od stodoly po celkové opravě; zdivo brány bez původních omítek, vrata se nedochovala Poznámky: Uprostřed dvora se nacházejí pozůstatky středověkého tvrziště a fortifikačního systému - vodního příkopu (ppč. 46 a 47) - návrh na prohlášení této archeologické části proběhne v samostatném řízení. 1. sýpka Objekt barokní sýpky stojí samostatně uprostřed areálu. Mohutný zděný, z exteriéru dvoupatrový objekt s obdélnou dispozicí o 2 x 6 okenních osách s podélnou osou ve směru SZ - JV. Zdivo smíšené s převahou kamene, nároží jsou armována pískovcovými kvádry; na objektu zbytky omítek, na starších fotografiích ještě patrná sgrafitová výzdoba na jižním štítovém průčelí (sluneční hodiny?). Korunní římsa probíhá po celém obvodu stavby, mírně vysazená fabionová, na bočních průčelích na spodní straně štítů kryta pálenou krytinou. Střecha sedlová, s novodobou krytinou (alukryt). Okna v patrech obdélná v původních kamenných ostěních, opatřená mřížemi, v přízemí drobná obdélná také s kamenným ostěním. V severovýchodním průčelí proraženy dva novodobé obdélné vjezdy. Štíty trojúhelníkové, cihelné, s prostými obdélnými okénky Rozlehlý interiér rozdělen dřevěnou konstrukcí na čtyři patra, stropy jednoduché trámové s viditelnými stropními trámy, podepřené původními tesanými sloupy s okosenými hranami (zachované zejména v 2 a 3. NP). V 1. NP zachované původní dřevěné dveře. Krov dřevěný, hambalkový s ležatou stolicí (raná forma), podélně ztužen ondřejskými kříži. Původní schody. Objekt není podsklepen. 2. stodola Situována na jihovýchodním okraji hospodářského dvora. Rozlehlý zděný objekt na obdélném půdorysu s polopatrem. Zdivo smíšené s převahou kamene, omítané. Fasády člení lisénové rámce, provedené v hrubě stříkané omítce, polopatro odděluje plochá kordonová římsa; korunní římsa fabionová. Střecha sedlová, krytá vlnitým eternitem. Ze dvora dvojice prostých obdélných vjezdů, vpravo obdélný vstup s dřevěnými dvoukřídlými dveřmi, nad nimi podávací obdélný otvor do půdního prostoru. V pásu polopatra řada sdružených drobných větracích okének. Štíty s trojicí větracích oken. 3. chlévy Dlouhé zděné stavení na obdélném půdorysu, vymezující takřka celou západní stranu dvora. Zdivo ve spodní části kamenné, pod střechou a ve štítech novější cihelná nadezdívka, většinou bez omítek. Střecha sedlová, krytá vlnitým plechem. Na fasádách se střídají novodobě proražené obdélné vjezdy a obdélná okna. 4. zbytky ohrazení s branou Na jihovýchodní straně dvora mezi stodolou a komunikací probíhá zachovalý úsek ohradní zdi, vyzděný z kamene, neomítaný, krytý pálenou krytinou. Severovýchodně od stodoly zachována barokní vjezdová brána zaklenutá segmentem, s kamennými odrazníky, stojkami a patkami a cihelným záklenkem. Zeď po stranách rámována bosáží, ukončena profilovanou římsou, nad vjezdem segmentově vydutou, a kryta sedlovou stříškou (prejzy). Zdivo cihelné, již bez původních omítek. Vrata se nedochovala. Po stranách brány navazují torza původní ohradní zdi.