Whistleblowing

Vnitřní oznamovací systém

15. prosince 2021 12:35, aktualizováno 18. ledna 2022 15:27, Ing. Bc. Tomáš Krásný

V roce 2019 byla na úrovni Evropské unie přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“). Smyslem ochrany whistleblowerů (oznamovatelů), tedy osob, které oznámí protiprávní jednání v souvislosti s prací je vytvořit takové prostředí, ve kterém se whistlebloweři nebudou muset obávat jakékoliv sankce pro případ, že protiprávní jednání oznámí, a přispět tak ochraně veřejného zájmu. Transpoziční lhůta pro členské státy vypršela dne 17. prosince 2021. Byť v této lhůtě nebyl přijat vnitrostátní právní předpis, Krajský úřad Plzeňského kraje, jako orgán povinného subjektu v této lhůtě zavedl a provozuje vnitřní oznamovací systém (dále jen „VOS“) a plní další úkoly vyplývající ze Směrnice.

Oznámení podle Směrnice je možné podat prostřednictvím VOS, nebo prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému vedeného ministerstvem spravedlnosti (https://www.justice.cz), případně uveřejněním za splnění podmínek stanovených Směrnicí.

Ředitel Krajského úřadu určil příslušnou osobu za přijímání oznámení prostřednictvím VOS, nakládání a posuzování důvodnosti: Mgr. Martina Sarkisova, MPA a zástupce příslušné osoby Ing. Bc. Tomáše Krásného (dále jen „příslušná osoba“).

Kdo může oznámení podle Směrnice podat?

Oznamovatelem ve smyslu Směrnice je fyzická osoba, která se v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností dozvěděla o protiprávním jednání, které porušuje právní předpis spadající do jedné z oblastí vymezených Směrnicí (viz níže uvedené oblasti, kterých se musí oznamované protiprávní jednání týkat).

Prací nebo jinou obdobnou činností se rozumí:

a) zaměstnání,
b) služba,
c) samostatná výdělečná činnost,
d) výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,
e) výkon funkce člena orgánu právnické osoby, který je do funkce volen, jmenován či jinak
povolán (tzv. „volený orgán“),
f) správa svěřenského fondu,
g) dobrovolnická činnost,
h) odborná praxe, stáž, nebo
i) výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování
dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění.


Prací nebo jinou obdobnou činností se v souladu se směrnicí rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost.

Oblasti, kterých se musí oznamované protiprávní jednání týkat.

Směrnice vymezuje výčet deseti oblastí, kterých se musí „porušení práva Unie“ dotýkat. To platí bez ohledu na míru jeho společenské škodlivosti Do přijetí transpoziční národní úpravy bude možné v režimu Směrnice oznamovat pouze taková protiprávní jednání, která do uvedených oblastí spadají. Ostatní oznamovatelé nebudou požívat ochrany podle Směrnice, s výjimkou případů podání oznámení podle nařízení vlády č. 145/2015 Sb., které je však nutné podat příslušným orgánům veřejné moci (např. policejní orgán či orgán správního trestání).

Oblastmi působnosti Směrnice jsou:

a) zadávání veřejných zakázek;
b) finanční služby, produkty a trhy a předcházení praní peněz a financování terorismu;
c) bezpečnost a soulad výrobků s předpisy;
d) bezpečnost dopravy;
e) ochrana životního prostředí;
f) radiační ochrana a jaderná bezpečnost;
g) bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat;
h) veřejné zdraví;
i) ochrana spotřebitele a
j) ochrana soukromí a osobních údaj


Ochrana přísluší pouze oznamovatelům, kteří podají oznámení prostřednictvím VOS, přičemž museli mít oprávněný důvod se domnívat, že jimi oznamované skutečnosti jsou pravdivé. Jinak se vystavují odpovědnosti např. pro trestný čin pomluvy podle § 184 trestního zákoníku, křivého obvinění podle § 345 trestního zákoníku nebo šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku. V rovině soukromoprávní se vůči němu osoba dotčená oznámením může dovolat nároků vyplývajících zejména z práva na ochranu osobnosti, tedy především náhrady škody nebo nemajetkové újmy.

Oznamovatel je taktéž chráněn před postihem za protiprávní jednání, kterého se dopustil v souvislosti se zjišťováním informací potřebných pro oznámení nebo samotným oznámením. Výjimku tvoří případy, kdy oznamovatel jednáním v souvislosti se zjišťováním informací potřebných pro oznámení spáchal trestný čin (v těchto případech lze oznamovatele za trestný čin potrestat).

Z oznamování jsou současně vyňaty určité typy informací, u kterých zájem na jejich ochraně převažuje nad zájmem na ochraně oznamovatele. Takovými informacemi jsou informace, které by mohly bezprostředně ohrozit podstatný bezpečnostní zájem České republiky a informace o činnosti zpravodajských služeb. Dále nelze oznamovat skutečnosti, na které se vztahuje povinnost zachovávat ochranu utajovaných informací a informací, jejichž vyzrazení by zjevně mohlo ohrozit probíhající trestní řízení, a dále zvláštní skutečnosti podléhající ochraně podle zákona upravujícího krizové řízení.

Oznamovatel také nesmí porušit povinnost mlčenlivosti při výkonu činnosti notáře, notářského kandidáta a koncipienta, státního zástupce, asistenta a právního čekatele, advokáta a advokátního koncipienta, soudního exekutora, exekutorského kandidáta a koncipienta, soudce, asistenta soudce, justičního čekatele a daňového poradce a mlčenlivosti zaměstnance notáře, advokáta, soudního exekutora a daňového poradce, nebo mlčenlivosti při poskytování zdravotních služeb.

Oznamovateli, který poruší důvěrnost uvedených informací nebo uvedené povinnosti mlčenlivosti, nenáleží ochrana. Takový oznamovatel také může být postižen pro protiprávní jednání, kterého se tím dopustil.

Co bude následovat po podání oznámení?

Řádné posouzení důvodnosti oznámení a jeho pravdivosti příslušnou osobou. Oznamovatel bude vyrozuměn o přijetí oznámení ve lhůtě 7 dnů od jeho podání (pokud oznamovatel výslovně nepožádal příslušnou osobu, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumívala, nebo je zřejmé, že vyrozuměním by došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele). Rovněž bude vyrozuměn o výsledcích posouzení oznámení nejpozději do 3 měsíců od potvrzení přijetí oznámení.

Zjistí-li příslušná osoba při posuzování důvodnosti oznámení, že nejde o oznámení podle Směrnice, bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele.

Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba povinnému subjektu navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Nepřijme-li povinný subjekt opatření navržené příslušnou osobou, přijme k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření. O přijatém opatření povinný subjekt neprodleně vyrozumí příslušnou osobu, která o něm bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele (pokud tím nedojde k vyzrazení totožnosti oznamovatele).

Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a všech okolností, které jí jsou známy, neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.

Jakým způsobem je možné oznámení prostřednictvím VOS podat?

Přijetí oznámení od oznamovatele protiprávního jednání je v rámci VOS svěřeno výlučně příslušné osobě. Příslušná osoba má k dispozici nástroje k zabezpečenému přijímání oznámení (oznámení je možné podat tak, aby se s jeho obsahem mohla seznámit pouze příslušná osoba), a to:

1. Písemně

a) elektronicky (viz odkaz pod textem „Podat oznámení“ s interaktivním formulářem pro podání oznámení níže)
b) v listinné podobě na adresu: 

     Krajský úřad Plzeňského kraje
     Škroupova 1760/18
     301 00 Plzeň

    obálku zřetelně označit „Neotevírat, pouze k rukám příslušné osoby

2. Ústně

a) telefonicky na telefonním čísle +420 377 195 214
b) na žádost oznamovatele i osobně (v přiměřené lhůtě do 30 dnů). Příjem ústních oznámení je zajištěn v pracovních dnech v pracovní době:

pondělí, středa:  od 08:00 hodin do 16:00 hodin
úterý, čtvrtek:    od 08:00 hodin do 14:00 hodin
pátek:                   od 08:00 hodin do 13:00 hodin