dům

Údaje

Popis památky

Dle Památkového katalogu (08/2022): Areál domu čp. 24 se nachází v severozápadním koutu návsi a sestává z domu a bývalého hospodářského stavení. Patrový dům s obchodem v přízemí a bytem v patře je vystavěn nad obdélným půdorysem orientovaným ve směru V-Z a s připojenou pravoúhlou hmotou terasy. K domu přiléhá hospodářské stavení nad souběžným obdélným půdorysem, které vymezuje úzký dvorek při severní fasádě. Stávající stav je výsledkem radikální přestavby staršího přízemního objektu (patrně někdy z pol. až druhé pol. 19. stol.) provedené kol. r. 1930, hospodářské stavení pochází někdy z druhé pol. 19. stol., doplněno pouze dílčími stavebními úpravami v průběhu 20. stol. Intaktně dochovaný obytný dům z první třetiny 20. stol. se starší hospodářskou částí. Objekt sdružující funkci komerční (obchod se zázemím v přízemí) a obytnou (byt se zázemím v patře). Hodnota domu kromě jeho vysoké autenticity spočívá ještě v jeho architektonickém pojetí. Jedná se totiž o střízlivou moderní meziválečnou architekturu ovlivněnou kubismem (např. geometrický dekor mříží a na fasádě) a funkcionalismem (terasa, balkón v hlavní fasádě). Plány na přestavbu z r. 1928 jsou signované významným českým stavitelem (hoteliérem a investorem) Ing. Aloisem Kroftou. Rodák ze sousedních Holovous postupně vybudoval stavitelskou firmu, která v první třetině 20. stol. realizovala celou řadu významných staveb (zejména v Praze), ze kterých vynikají především Palác Flóra a Hotel Alkron, které sám Krofta navrhnul, postavil, a následně řídil a vlastnil. Dům čp. 24 v Chříči je možné považovat za hodnotný příklad moderní meziválečné architektury ve venkovském prostoru a doklad závěrečné fáze přirozeného stavebního vývoje našeho venkova před jeho násilným přerušením v druhé pol. 20. stol. Vliv moderní architektury poč. 20. stol. je v místní oblasti patrný, lze zde sledovat řadu dílčích stavebních úprav a přestaveb ovlivněných secesí a pozdějšími moderními meziválečnými slohy, ale dům čp. 24 v tomto pozoruhodném souboru vyniká. Intaktní míra zachování původních konstrukcí, prvků a materiálů, architektonické řešení a vazba na významnou osobnost autora plánové dokumentace spoluutváří památkovou hodnotu předmětné stavby. Na Císařském povinném otisku mapy stabilního katastru z r. 1841 není v místě domu čp. 24 zaznamenán žádný objekt, stála již ale sousední chalupa čp. 25. Na Indikační skice zaznamenáno v místě dnešního domu podobné půdorysné uspořádání, na originální mapě stabilního katastru Čech je již zachycena situace prakticky shodná s dnešním stavem. Původní stavení tedy mohlo vzniknout nejdříve někdy v pol. 19. stol. Stávající hospodářské stavení lze rámcově zařadit do průběhu druhé pol. až závěru 19. stol. Plány na přestavbu domu pochází z r. 1928 (signované stavitelem Ing. A. Kroftou), kolaudace údajně v r. 1931. Původní plánová dokumentace nebyla při přestavbě zcela dodržena a je možné sledovat dílčí odchylky. Stávající dům je tedy výsledkem radikální přestavby provedené kol. r. 1930, která v přízemí využívá obvodové zdivo staršího objektu. Terasa vznikla souběžně s přestavbou, ale její sklepy jsou staršího původu. Z 19. stol. patrně pochází obvodové zdivo přízemí a kamenný portálek do sklepa. Dveře do dvora lze rámcově datovat do období kol. pol. 19. stol. (pozdně klasicistní) a dvě okna v přízemí severního průčelí do druhé pol. 19. stol. Jinak veškeré stavební konstrukce (zdivo patra, stropy, schodiště včetně zábradlí, krov), prvky (podlahy, částečně i obklady a dlažby aj.) a fasády pochází z doby přestavby kol. r. 1930. Naprostá většina výplní vstupních a okenních otvorů pochází rovněž z období přestavby (v popisu zařazeny do první pol. 20. stol.) a jsou ve většině případů dochovány včetně specifických detailů a kování.