roubená sýpka

Údaje

Popis památky

Roubená sýpka v bývalém poplužním dvoře čp. 10, na pozemku st.p.č. 1/1, k.ú. Raková u Rokycan. Bývalý poplužní dvůr čp. 10 v Rakové je situován na severovýchodním okraji obce. Na jižní straně dvora stojí mohutná patrová roubená sýpka na obdélném půdorysu s delší osou probíhající ve směru Z - V, o rozměrech zhruba 33 x 14 m, krytá vysokou valbovou střechou (krytina z kosodélných eternitových šablon). Zhlaví stropních trámů nesou přesah střechy (nejvýraznější na dvorní severní straně). Roubená stavba provedená z masivních hraněných trámů. Nárožní vazby tvořeny kolmými rybinovými pláty, některé spoje s ozubem. Spodní trámy roubení (1-3) byly v minulosti nahrazeny cihelnou omítanou podezdívkou. Místy dochovány fragmenty původní kamenné podezdívky. Západní stěna má v úrovni přízemí roubenou stěnu nahrazenou cihelným zdivem provedeným v souvislosti s výstavbou zděného přístavku s pultovou střechou. Na východní straně na sýpku navazuje zděný halový objekt s nízkou sedlovou střechou. Obě podélná průčelí jsou čtyřosá (s výjimkou šestiosého přízemí ve vstupním severním průčelí), s pravidelně rozmístěnými na šířku obdélnými okénky v dřevěných rámech (některá okna opatřena novodobými jednoduchými mřížemi). Přízemí dvorního severního průčelí je šestiosé – v 1., 3, 5. a 6. ose zprava vždy na šířku obdélné okno v dřevěném rámu; ve druhé ose zprava obdélný vstup s deštěním, opatřený mladšími dřevěnými jednokřídlými dveřmi se skládanou výplní, přístup ke dveřím po krátkém betonovém schodišti; vpravo od vstupu na trámu rytá datace 1745; ve 4. ose zprava větší obdélný otvor s deštěním, v něm novodobá dvoukřídlá dřevěná vrata. Na podélných stěnách objektu jsou v pravidelných rozestupech patrná čela stropních trámů 2.NP a ve svislých liniích čela trámů, tvořících vnitřní příčky. Interiéry obou podlaží jsou opatřené dřevěnými trámovými stropy a roubenými dělicími polopříčkami (v přízemí došlo v minulosti k podezdění některých prahových trámů, polopříček a sloupků). V patře je sýpkový prostor rozdělen třemi řadami tesaných hranolových sloupků – sloupky ve střední řadě, resp. každý druhý, jsou zdobně pojaté s okosenými hranami a zaoblenými výžlabky. V severozápadním koutě dispozice dřevěné schodnicové schodiště. Podlahy prkenné, v části přízemí betonové. Konstrukce krovu je hambalková, opatřená stojatou stolicí. V plných vazbách jsou vazné trámy, svislé sloupky rozepřené vodorovnou rozpěrou a nesoucí horní vaznice, přes které jsou přímo přeplátované hambalky. Zavětrování v příčném směru pomocí šikmých vzpěr plátovaných s vazným trámem a sloupkem, v podélném směru pak asymetrickými pásky. Spoje tvořené převážně rybinovými pláty jištěnými dřevěným kolíkem. Dřevo ručně tesané, zachované tesařské značky. Konstrukce krovu nenese žádné výrazné slohové znaky a je obtížné ji dle typologie alespoň rámcově datovat (s jistotou lze tvrdit, že vznikla před pol. 19. stol., přestože známe podobné konstrukce, které překvapivě pochází již z konce 17. stol.), ale patrně pochází z doby výstavby sýpky, na což poukazují určité archaismy (střídavé napojení pásků a vzpěr a pod). Pozdější zásahy se omezují pouze na lokální podepření či zajištění některých spojů kramlemi. Jedná se o typologicky a v rámci Plzeňského kraje zcela výjimečnou stavbu, protože do dnešních dnů se dochovaly obdobně staré a velké stavby výhradně ve zděné podobě. Srovnatelný objekt v Plzeňském kraji již neexistuje. Obdobná roubená sýpka stávala v nedaleké obci Veselá, ale v devadesátých letech 20. století byla zničena. Kromě typologické unikátnosti objektu spatřujeme hodnoty především v ručně zpracovaných tesařských konstrukcích včetně detailů (spoje) a celkovém konstrukčním systému stropních trámů a průvlaků, podporovaných tesanými zdobenými sloupky. Velmi dobře je dochovaný krov, zhotovený rovněž z ručně opracovaného dřeva, dobře patrné jsou zde trasologické stopy po opracování kmenů tesařskými nástroji, tesařské značky a tesařské spoje jištěné dřevěnými kolíky. Krov a i celá stavba je velmi cennou ukázkou barokního tesařského řemesla.