Opatrovnictví sleduje ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv. Soud jmenuje opatrovníka člověku v případě, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem.
PRÁVNÍ ÚPRAVA
Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením - č. 10/2010
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ) upravuje institut omezení svéprávnosti a opatrovnictví člověka
Zákon č. 128/2000 Sb., o obecním zřízení stanovuje v § 149b, odst. 3, že výkon funkce veřejného opatrovníka je výkonem přenesené působnosti
OMEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI
a) podpůrná opatření - předběžné prohlášení, nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti
b) rozhodnutí o omezení svéprávnosti
JMENOVÁNÍ OPATROVNÍKEM
Soud jmenuje veřejným opatrovníkem obec, kde má opatrovanec bydliště, bydlištěm se rozumí místo, ve kterém osoba bydlí s úmyslem se na tomto místě trvale zdržovat (§ 80 odst. 1 OZ). Opatrovníkem lze jmenovat osobu, kterou navrhl opatrovanec, osobu příbuznou nebo jinou osobu blízkou, jinou vhodnou osobu, veřejného opatrovníka (obec dle bydliště opatrovance). Obec se stane veřejným opatrovníkem na základě pravomocného rozhodnutí soudu. Obec se může stát veřejným opatrovníkem i po smrti opatrovníka (fyzické osoby) nebo tehdy, když soud opatrovníka odvolá (§ 468 OZ), opatrovnictví je poté vykonáváno až do doby, než soud rozhodne o jmenování nového opatrovníka. Soud vystavuje Listinu o jmenování opatrovníkem.
ÚKONY PO PŘEVZETÍ OPATROVNICTVÍ
- zjistit aktuální životní situace opatrovance a zajistit jeho základní potřeby – nejen z informací ze soudního jednání, z usnesení, rozsudků či znaleckého posudku, ale i z navázaného kontaktu s opatrovancem a navštívit jej v místě pobytu. V případě přechodu opatrovnictví z fyzické osoby či jiného veřejného opatrovníka je žádoucí při předání spisové dokumentace zjistit všechny aktuální informace
- jedná se především o osobní informace o opatrovanci, informace o dokladech a jejich platnosti, o bydlení, informace o příjmech a výdajích (např. důchod, sociální dávky, nájemné, výdaje za bydlení, platby mobilním operátorům, pojištění, spoření, exekuce a jiné závazky), informace o movitém a nemovitém majetku (katastru, výpisu z evidence motorových vozidel), informace o rodině a osobách blízkých a informace o zdravotním stavu a lékařích
- do dvou měsíců od jmenování je opatrovník povinen předložit soudu soupis spravovaného jmění (§ 485 OZ)
POVINNOSTI OPATROVNÍKA
- udržovat s opatrovancem pravidelné spojení, a to vhodným způsobem a v potřebném rozsahu – jde o udržování osobního kontaktu, tedy komunikovat s opatrovancem přímo, četnost osobních setkání není zákonem definována
- projevovat o opatrovance skutečný zájem – navázat efektivní komunikaci, vytvořit vztah důvěry
- dbát o opatrovancův zdravotní stav – je vhodné zajistit adekvátní zdravotní péči, obvodního a další odborné lékaře, pečovatelskou či zdravotnickou službu
- dbát o naplňování opatrovancových práv a chránit jeho zájmy
- vysvětlovat mu povahu a následky rozhodnutí o jeho záležitostech
- naplňovat opatrovancova právní prohlášení a dbát jeho názorů, soustavně k nim přihlížet a zařizovat opatrovancovy záležitosti v souladu s nimi
- dbát, aby způsob opatrovancova života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby odpovídal jeho představám a přáním
- v přiměřeném rozsahu se pojistit pro případ, že při výkonu své funkce způsobí opatrovanci nebo jiné osobě škodu
- do dvou měsíců od jmenování je opatrovník povinen předložit soudu soupis spravovaného jmění
- dokládat opatrovnické radě, byla-li zřízena, není-li zřízena, tak soudu vyúčtování opatrovancova majetku vždy k 30. červnu.
Opatrovník jedná za opatrovance jen v právním jednání, ve kterém byl opatrovanec omezen. Člověka nelze omezit na právu samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života.
Právní jednání, která podléhají schválení opatrovnickou radou (§ 480 OZ)
a) změna bydliště opatrovance,
b) umístění opatrovance do uzavřeného ústavu nebo podobného zařízení v případě, kdy to zdravotní stav opatrovance zjevně nevyžaduje,
c) zásahy do integrity opatrovance, nejedná-li se o zákroky bez závažných následků,
d) nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,
e) nabytí nebo zcizení majetku převyšující jednu třetinu opatrovancova majetku, ledaže tato třetina představuje hodnotu jen nepatrnou,
f) přijetí nebo poskytnutí zápůjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených v písmenu d) nebo e),
ledaže se k takovým rozhodnutím vyžaduje i souhlas soudu.
Není-li zvolena opatrovnická rada a nerozhodl-li soud na návrh osoby opatrovanci blízké, že působnost opatrovnické rady bude vykonávat jen tato osoba blízká a rozhodne zároveň o jejím jmenování (§ 482 OZ), schvaluje opatření opatrovníka stran opatrovance nebo jeho jmění namísto opatrovnické rady soud.
Právní jednání, která podléhají schválení soudu (§ 483 OZ, bez souhlasu soudu nelze)
a) vyslovit souhlas se změnou osobního stavu opatrovance,
b) zavázat opatrovance k plnění některému z členů opatrovnické rady nebo osoby tomuto členu blízké,
c) nabýt pro opatrovance nemovitou věc nebo podíl na ní, ani opatrovancovu nemovitou věc nebo podíl na ní zcizit či zatížit,
d) nabýt pro opatrovance obchodní závod, podíl na obchodním závodu nebo podíl na právnické osobě, ani tento majetek zcizit nebo zatížit; to neplatí, jedná-li se o nabytí účastnických nebo podobných cenných papírů zajišťujících bezpečný výnos,
e) uzavřít za opatrovance smlouvu zavazující ho k trvajícímu nebo opakovanému plnění na dobu delší než tři roky,
f) odmítnout dědictví nebo jiné plnění z pozůstalosti,
g) zavázat opatrovance k bezúplatnému plnění jiné osobě, ledaže se jedná o dar poskytnutý k obvyklé příležitosti podle zásad slušnosti v přiměřeném rozsahu a opatrovanec je schopen úsudku a projevil s darem souhlas,
h) nabýt nebo zcizit majetek v hodnotě převyšující částku odpovídající pětisetnásobku životního minima jednotlivce,
i) nabýt nebo zcizit majetek převyšující jednu polovinu opatrovancova majetku, ledaže tato polovina představuje hodnotu jen nepatrnou a nejedná se o věc, která je pro opatrovance věcí zvláštní obliby,
j) přijmout nebo poskytnout půjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených výše.
Soud si před rozhodnutím o výše uvedených záležitostech vyžádá stanovisko opatrovnické rady (je-li zřízena). Nesdělí-li opatrovnická rada soudu stanovisko v přiměřené lhůtě, potom soud rozhodne sám.
Právní jednání bez schválení dalších osob (běžná právní jednání)
a) běžná správa jmění,
b) rozhodování o zásazích do integrity bez závažných následků,
c) nakládání s majetkem opatrovance v hodnotě převyšující jednu třetinu opatrovancova majetku, když tato třetina představuje hodnotu jen nepatrnou,
d) nakládání s majetkem opatrovance v hodnotě převyšující jednu polovinu opatrovancova majetku, když tato polovina představuje hodnotu jen nepatrnou a nejedná se zároveň o věc, která je pro opatrovance věcí zvláštní obliby.
Spravování jmění opatrovance
Pokud je osoba omezena ve svéprávnosti a omezení se týká rovněž správy jmění, je jednou z povinností veřejného opatrovníka vykonávat běžnou správu jmění. Součástí správy jmění je hospodaření s finančními prostředky opatrovance. Rozsah správy jmění je stanoven rozhodnutím soud a může být u každého individuální.
Do dvou měsíců od jmenování je opatrovník povinen předložit soudu soupis spravovaného jmění (§ 485 odst. 1 OZ) a do 30. 6. opatrovník vyhotovuje každoroční vyúčtování správy jmění, které předkládá soudu (§ 485 odst. 2 OZ).
Finanční hotovost lze spravovat různými způsoby:
- zřídit bankovní účet na jméno opatrovance, kdy opatrovník má dispoziční právo k bankovnímu účtu (výhodou je internetové bankovnictví, platební karta, na které se dají nastavit limity pro výběr, a opatrovanec jí může disponovat, při přechodu opatrovnictví se změní pouze disponent),
- zřídit podúčet účtu obce,
- spravovat finanční prostředky v hotovosti (je zapotřebí mít zpracován postup pro příruční pokladnu, pokladní knihu, trezor, předávání hotovosti aj.).
UKONČENÍ FUNKCE VEŘEJNÉHO OPATROVNÍKA
K ukončení funkce může dojít v případě:
- smrti opatrovance (dnem smrti opatrovance opatrovnictví zaniká, opatrovník není povinen vypravovat pohřeb, opatrovník nemá oprávnění a povinnost za opatrovance jednat),
- rozhodnutí soudu o navrácení svéprávnosti,
- jmenování nového opatrovníka.
V případě ukončení funkce je opatrovník povinen vyhotovit konečné vyúčtování správy jmění (§ 485 odst. 3) a doručit jej opatrovanci, soudu, opatrovnické radě (je-li zřízena) a soudnímu komisaři jmenovanému v pozůstalostním řízení. V případě, že opatrovnictví přechází na jiného opatrovníka, pak se konečné vyúčtování poskytne i novému opatrovníkovi.
Předání spisové dokumentace novému opatrovníkovi
V případě změny opatrovníka je vhodné předat spisovou dokumentaci. Lze tak učinit dvěma způsoby. Buď se novému opatrovníkovi předá kompletní spisová dokumentace, nebo je mu předáno konečné vyúčtování správy jmění a příslušné podklady (jejich kopie, originály jen u dokumentů, které jsou nezbytné). K předání je zapotřebí předávací protokol. Spisová dokumentace je po ukončení funkce veřejného opatrovníka uložena po dobu skartační lhůty, která se řídí příslušným právním předpisem a vnitřním předpisem obce.
PŘÍSPĚVEK NA VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY – VEŘEJNÉHO OPATROVNICTVÍ
Ministerstvo vnitra ČR určuje příspěvek na výkon veřejného opatrovnictví, kdy financování je realizováno formou výkonové složky příspěvku na přenesenou působnost. Obce získávají finanční prostředky na základě nahlášeného počtu opatrovanců (na příslušný krajský úřad), dle pravomocných rozhodnutí soudu. Příspěvek není účelově vázán a nepodléhá zúčtování.
Příspěvek by měl sloužit především na krytí provozních nákladů agendy veřejného opatrovnictví a také např. na částečné krytí mzdových nákladů zaměstnance obce, který je pověřen výkonem veřejného opatrovnictví. Jedná se o paušální platbu na jednoho opatrovance, kdy se počet opatrovanců k rozhodnému dni (31. 3.) hlásí na příslušný krajský úřad. V současné době je výše paušální platby stanovena na částku 30 500 Kč na jednoho opatrovance na rok. Platba se týká jak opatrovnictví zletilých osob, které byly omezeny ve svéprávnosti, tak i osob, které nebyly omezeny ve svéprávnosti a obec u nich vykonává funkci veřejného opatrovníka.
Na webu Ministerstva vnitra dostupného z:
https://www.mvcr.cz/clanek/prispevek-na-vykon-statni-spravy-prispevek-na-vykon-statni-spravy.aspx lze najít více informací k příspěvku na výkon státní správy včetně přehledných tabulek a příručky.
Dále na webu Ministerstva vnitra dostupného z:
https://www.mvcr.cz/clanek/verejne-opatrovnictvi.aspx
lze dohledat kontakty na metodiky veřejného opatrovnictví na jednotlivých krajských úřadech. Velmi zdařilou příručku - Veřejné opatrovnictví - praktický průvodce a rádce úředníka, Harmonogram činností spojených se sběrem dat o počtu opatrovanců v obcích ČR a vzory některých návrhů podávaných soudu.
KONTROLA VÝKONU VEŘEJNÉHO OPATROVNICTVÍ
Kontrolu provádí krajský úřad na základě ustanovení § 67 zákona o krajích č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 149b a ustanovení § 129 a 129b zákona o obcích. Kontrolu a dohled nad výkonem veřejného opatrovnictví prování dále příslušný opatrovnický soud a Veřejný ochránce práv.
Vedení spisové dokumentace
Spis musí obsahovat:
- spisovou značkou,
- soupis písemností s datem vložení do spisu,
- označení oprávněné úřední osoby.
Spis může být veden v elektronické, listinné či hybridní podobě a měl by obsahovat zejména základní dokumenty (rozsudky, znalecké posudky, Listinu o jmenování opatrovníkem apod.), list opatrovance se základními údaji, pověření konkrétního zaměstnance k výkonu funkce opatrovníka, pokladní a jiné doklady k finančnímu hospodaření, záznamy z jednání (s opatrovancem, s lékaři,
ZKOUŠKA ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI
Zkouška zvláštní odborné způsobilosti je upravena vyhláškou č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků a zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Od 1. července 2017 byla zavedena nová správní činnost „při výkonu veřejného opatrovnictví“. Zkouška odborné způsobilosti se nevztahuje na starosty obce.
Správní činnosti zajišťuje územní samosprávný celek prostřednictvím úředníků, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost. Výjimečně správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem může vykonávat i úředník, který nemá zvláštní odbornou způsobilost, a to nejdéle po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. Zároveň dle § 21 odst. 5 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů je územní samosprávný celek povinen přihlásit úředníka k vykonání zkoušky do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k územnímu samosprávnému celku nebo do 3 měsíců ode dne, kdy úředník začal vykonávat správní činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.
METODIKA VÝKONU VŘEJNÉHO OPATROVNITCVÍ NA KRAJSKÉM ÚŘADU PLZEŇSKÉHO KRAJE
Odbor sociálních věcí
JUDr. Richard Holan
metodik sociálně-právní ochrany dětí a veřejného opatrovnictví
telefon: 377 195 777
e-mail: richard.holan@plzensky-kraj.cz
Mgr. Bc. Zlatuše Gersdorfová
metodička sociální práce a veřejného opatrovnictví
telefon: 377 195 755
e-mail: zlatuse.gersdorfova@plzensky-kraj.cz
ODKAZY
Veřejný ochránce práv, dostupné z www.ochrance.cz
Řešení dluhové problematiky, dostupné z www.dluhovylabyrint.cz/
Ministerstvo vnitra ČR, Veřejné opatrovnictví, dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/verejne-opatrovnictvi.aspx a informace k příspěvku na výkon státní správy https://www.mvcr.cz/clanek/prispevek-na-vykon-statni-spravy-prispevek-na-vykon-statni-spravy.aspx