bývalá tvrz čp. 1

Údaje

Popis památky

Bývalá tvrz čp. 1 včetně st.p.č. 80/1, k.ú. a obec Kout na Šumavě, okr. Domažlice. Budova bývalé tvrze čp. 1 stojí na návsi a spolu s pivovarem, kostelem sv. Jiří, hospodářským dvorem čp. 59 tvoří jádro obce. Jedná se o volně stojící srostlici dvou zděných patrových omítaných objektů se sedlovými polovalbovými střechami s vikýři typu volské oko a pokrytými keramickými pálenými taškami bobrovkami. Dvě části objektu nad obdélnými půdorysy jsou vzájemně propojené v nároží a rovnoběžné podélnými osami orientovanými ve směru S-J. Obě budovy jsou patrové, využívající terénní nerovnosti tím, že jejich jižní průčelí jsou vsazena do svahu, a samostatně přístupné jako přízemní budovy (vchody do patra). V celé budově jsou vsazeny novodobé typové výplně. Fasády hladké, členěné pouze korunními římsami s maltovým profilem a orámováním otvorů v nátěru fasády. Jižní starší část je patrový objekt nad obdélným půdorysem vestavěný podélnou osou do svahu. K jihozápadnímu nároží kolmo přiléhá zděné úzké krátké křídlo s pultovou střechou krytou bobrovkami - jedná se o pozůstatek (jižní stranu) zaniklého západního traktu. K severovýchodnímu nároží ještě přiléhá severní mladší část. Před západním průčelím podsklepená terasa, přístupná od severu (z prostoru návsi) žulovým portálem, druhý vstup s žulovým portálem vede na schodiště do patra. V západním průčelí při severním nároží vidět na fasádě nerovnost zdiva, patrně se jedná o pozůstatek po zaniklém západním traktu, který vytvářel malé nádvoříčko. Interiér v části přiléhající k severnímu křídlu je plochostropý, zbytek křídla klenutý mohutnou renesanční síťovou klenbou s výsečemi a výraznými štukovými hřebínky. Původně se jednalo o velký sálový prostor, dnes přepažený řadou příček. Otvory v obvodovém zdivu mají hluboké rozevírající se špalety s nepravidelnými segmentovými záklenky. Přízemí (sklep) tvoří velký nečleněný prostor zaklenutý kamennou valenou klenbou, místy výseče. Pod kolmým křídlem sklep ukončený valenou kamennou klenbou, prostory v patře zaklenuty valenou klenbou se styčnými výsečemi s vytaženými hřebínky. Před severním průčelím křídla ještě novodobý přístavek pultové střechy. Severní mladší část nad obdélným půdorysem je patrová nepodsklepená a vestavěná podélnou osou do mírného svahu. Vstupy do budovy jsou v přízemí z úrovně terénu návsi (od severu a západu) a z jihu vlivem terénu přímo do patra. Celé přízemí je klenuté valenými klenbami s výsečemi, valenými klenbami se styčnými výsečemi, křížovými klenbami a klášterními klenbami s pětibokými výsečemi. Některé klenby mají výrazněji vytažené hřebínky (chodba za vstupem z návsi). V patře rovné stropy, ve starších částech s výraznějšími fabiony. Jihovýchodní část s vlastním vstupem od jihu je výrazně novodobě adaptovaná na kinosál. Ve střední části schodiště s žulovými stupni a dekorativní keramickou dlažbou (kol. r. 1900). Ze severu na schodišťový prostor navazují místnosti sloužící dnes jako knihovna, z jihu pak navazují prostory sloužící pro potřeby obecního úřadu, v těchto prostorech dochované dřevěné rámové dvoukřídlé dveře (včetně profilovaného deštění) se zapuštěnými válcovými „žaludovými“ závěsy (patrně ještě první pol. 19. stol.), kliky novodobé. Ve zbytku budovy se žádné další hodnotné historické výplně nedochovaly, osazeny většinou ocelové zárubně a novodobé typové výplně. Výjimku představují vysoce hodnotné barokní kovové dveře vsazené do žulového ostění, které vedou do jediné klenuté místnosti v patře situované v severovýchodním nároží. Klenba valená se styčnými pětibokými výsečemi. Dveře jednokřídlé složené z plechových plátů v obvodovém rámu z pásoviny ztuženém na rubu ondřejským křížem a třemi vodorovnými pásy, horní a dolní pásy přetaženy do závěsných ok nasazených na háky s opěrkou kotvené přímo do kamenného ostění. Středový závěs prostý kovaný pásový. Na rubové straně ještě velký barokní krabicový zámek s tvarovaným dekorem. Na lícní straně malý tvarovaný klíčový štítek a dekorativní středové terčové držadlo. Krovy nad oběma budovami jsou hambalková podélně vázaná konstrukce opatřená stojatou stolicí (stejný typ krovu i nad kolmým křídlem jižní části). Plná vazba obsahuje vazný trám; svislé sloupky; středové vaznice, přes které jsou kampované hambalky; příčné ztužení šikmou vzpěrou a podélné ztužení pásky. Konstrukce se liší v detailech, nad jižní částí se vyskytují archaičtější detaily – rybinové pláty, částečně i protažení šikmých vzpěr přeplátováním se sloupkem až do hambalku. Nad severní částí spoje převážně čepové. Dřevo ručně tesané, spoje jištěné dřevěnými kolíky. Podlahy na půdě prkenné. Na severozápadním nároží severní budovy má pamětní desku s bustou zdejší rodák, jeden z nejvýznamnějších dermatologů, MUDr. František Šamberger. Zdůvodnění PO: Kvalitní doklad původně renesančního panského sídla z 16. století a jeho postupného stavebního vývoje až do současnosti. Jádro budovy bývalé tvrze je jednou z nejstarších staveb v obci, má přímou historickou vazbu na nedaleký hrad Rýzmberk. Významná pozdější stavební fáze spadá patrně do raného baroka (přístavba severní budovy) a do období kol. l. 1800 a 1850 (oba krovy, interiéry v patře S části), dílčí stavební úpravy ve 20. stol. Mezi kvalitní a hodnotné stavební konstrukce lze zařadit všechny klenby (barokní a renesanční), mohutné kamenné zdivo, krovové konstrukce (z poč. a pol. 19. stol.), barokní kovové dveře (snad ještě z 18. stol.) a dále několik dřevěných dveří v patře (asi 1. pol. 19. stol.). Stav zachování: 2015 - Celkově bez vážnějších stavebních závad, průběžně udržováno a využíváno. Značně poškozené jsou klenby sklípku pod terasou, kde dochází k nevratné degradaci cihelného zdiva a kleneb (snad druhá pol. 19. stol.). V posledních letech byly opraveny zejména fasády, kdy došlo k odstranění nevhodného hliníkového obložení a k výměně krytiny, při které byl dílčím způsobem vyspraven krov a provedena podstřešní fólie.