venkovská usedlost Skokovský dvůr

Údaje

Název památky:
venkovská usedlost Skokovský dvůr
Rejstříkové číslo:
100536 /0000
Obec:
Dýšina
Adresa:
Dýšina, Dýšina, 33002, Plzeň-sever
Katastr:
Dýšina

Popis památky

Obytné stavení leželo v jihozápadní části dvora. Byl to přízemní objekt založený na obdélném půdoryse podélnou osou ve směru JZ - SV. Střecha domu byla sedlová, střešní krytina tašková, keramická. Jihozápadní štít obrácený do návsi byl trojosý, s dvojitými dvoukřídlými šestitabulkovými okny, v horní části zaklenutými segmentem. V podstřešní části měl štít trojúhelný tvar. Kolem oken byly vytaženy plastické šambrány, které dosedaly na podokenní (parapetní) římsu. Korunní římsa oddělující parter od podstřešní části štítu byla profilovaná. Lze předpokládat, že šlo o trojdílnou stavbu komorového typu. Chlévy za obytnou částí byly snad klenuté. V čele dvora, na jeho jihozápadní straně, stojí zděná brána s brankou. Brána má vjezd sklenutý stlačeným polokruhem. Stojky po stranách vjezdu jsou kamenné, opatřené patkami, klenební pas je vyzděn. Ve vrcholu klenby je naznačen klenák. Stojky jsou posazené na kamenné nájezdníky. Koruna zdiva je zakončena římsou, jejíž původní tvar byl v průběhu oprav postupně degradován. Brána je opatřena barokně vykrajovaným zděným nástavcem s konvex - konkávně vyklenutým. Po obvodu nástavce je vytažena profilovaná římsa, v ploše střední části štítu je mělká nika obdélného tvaru. Kromě římsy je nástavec zdoben také plochou lištou částečně lemující niku. Branka ležící západně od vjezdu je sklenutá stlačeným obloukem. Otvor není vymezen ostěním. Korunní římsa je bohatě profilovaná. Vrata jsou dřevěná, dvoukřídlá, jednoduchá, s prkny na sraz. Vrátka branky jsou dřevěná, jednokřídlá, s prkny na sraz. Z jihovýchodní strany k bráně přiléhá přízemní zděný objekt čp. 126 (býv. sýpka) vystavěný na krátkém obdélném půdoryse. Střecha je mansardová, při obou štítech s polovalbou. Střešní krytina je tašková, keramická, typ drážkovka. Jihozápadní strana objektu, dnes využívaný k bydlení, je dvouosá, se vstupem a jedním velkoformátovým zhruba čtvercovým oknem Ve spodní části mansardy je na návesní (jihozápadní) straně vytažen velký zděný vikýř nasazený na obvodové zdivo přízemí. Vikýř je dvouosý, s dvojicí velkoformátových oken shodné velikosti s oknem v přízemí. Stávající okna jsou plastová, předešlá byla dřevěná, trojkřídlá, s poutcem a ventilačkami. Původní okna byla do stavby vložena zhruba ve 30. - 40. letech 20. století, kdy byl objekt adaptován. Na nádvorní (severní) straně je dvě okna (jednokřídlá, obdélného tvaru, plastová). Ve střeše na téže straně je ve spodní části mansardy jedno okno shodného typu s okny v přízemí. Obvodové zdivo zděné z lomového kamene je staticky narušené (šikmé trhliny). Podle tradice (a snímky stabilního katastru by tomu jen napovídaly) šlo o kamennou sýpku, která po zániku své prvotní funkce byla v průběhu 1. poloviny 20. století uzpůsobena k bydlení. Vznik budovy lze klást již do období klasicismu, nejdříve však do období první třetiny 19. století, neboť k r. 1839 prokazatelně existoval. K současnému obytnému objektu přiléhal až do léta 2003 z jihovýchodní strany přízemní objekt zděný z lomového kamene, shora krytý sedlovou střechou. Střešní krytina byla tašková, keramická, typ bobrovka. Štítová stěna zděná z cihel byla staticky narušena šikmými trhlinami. Strana jihozápadní byla bez členění, na straně nádvorní byl otevřený vjezd, neboť objekt sloužil jako kolna. V současné době se připravuje náhrada původního objektu za nový, ve hmotě odpovídající předešlé budově (v r. 2002 majitel obytné stavby požádal o demolici objektu a jeho nahrazení novostavbou obytného charakteru). Ke kolně ze severní strany přiléhá podlouhlý přístavek se zděným přízemím (chlívek), v patře je otevřená kolna s trámkovou konstrukcí. Střecha je sedlová, asymetrická, střešní krytina je keramická, typ bobrovka. Statek čp. 26 je situovaný na západní straně návsi, v prostoru vymezeném dvory čp. 25 a čp.27. Přímo proti obytnému stavení stála ještě na počátku 2. poloviny 20. století budova školy. K r. 1781 dvůr čp. 26 již existoval Obytné stavení Stavba složitějšího stavebního vývoje založená na západní straně návsi. Objekt byl založen v okapové orientaci na východní straně usedlosti. Obytný dům je rozdělen na dvě poloviny, z nichž jižní je staršího původu než severní polovina stavby. Střecha obou částí je sedlová, při severním štítu je polovalba. Střešní krytina je tašková, pálená, typ bobrovka, se šupinovou vazbou i vazbou dvojitou. Ve střeše jižní poloviny domu jsou dva zděné komíny, v severní části stavby je komín jeden. Ve střeše severní poloviny stavby je na straně nádvorní vysoký nákladní vikýř dřevěné konstrukce opatřený sedlovou střechou. Vikýř je založen spodní hranou již v obvodovém zdivu, střecha vikýře je výrazně přetažena západním směrem. Ze západní strany (strana nádvorní) k jižní části domu přiléhá dřevěná veranda. Střecha sekundárně přistavěné verandy je sedlová, opatřená pálenou taškou bobrovkou kladenou na dvojitou vazbu. Spodní část verandy je otevřená, prkny je bedněný západní štít a boky a také spodní parapetní část. Ve štítu verandy je jedno obdélné dvoukřídlé okno bez dělení. Okna jižní poloviny domu jsou dvojitá, čtyřkřídlá, s poutcem, osazená do líce zdiva. Strana západní je dvouosá, tamtéž je vstup do síně, z nádvorní strany krytý předsazenou verandou. Strana východní (návesní) je trojosá, jižní štít má jednu okenní osu. Tamtéž, v podstřešní části štítu, jsou ve dvou úrovních celkem tři drobná ležatá obdélná okénka (větrací průduchy) v kamenném ostění. Štít je mírně přetažen přes úroveň střešní roviny. Na nádvorní straně štítu, při jihozápadním nároží, je v úrovni nad korunní římsou vytažena konzolka. Jižní štít domu je rozdělen profilovanou římsou shora krytou pálenou taškou bobrovkou na dvě části a sice podstřešní polovinu a část v úrovni 1.NP. Fasáda tamtéž je členěná plochým plastickým pásem v podřímsí, podstřešní část štítu je šprycovaná. Návesní (východní) strana jižní poloviny domu je opatřená profilovanou korunní římsou., v soklové části téže strany jsou otvory osvětlující a odvětrávající suterén. Severní polovina domu má východní stranu stavby trojosou. Okna jsou zde zhruba čtvercového formátu, čtyřkřídlá, s poutcem. Oproti jižní části domu je část severní o něco vyšší. Fasáda východní strany domu je členěná profilovanou korunní římsou, na nárožích jsou ploché plastické pilastry, které opticky vynášejí shora uvedenou římsu. Pilastry dosedají na sokl, který je členěn pouze jedním malým otvorem sloužící k odvětrání a přisvětlení suterénu. Západní (nádvorní) strana domu je členěná jednou okenní osou, která leží v ose nákladního vikýře. V ploše stěny mezi oknem a severozápadním nárožím jsou dva drobné okenní (větrací) průduchy. Celý obytný dům, tedy jak severní, tak i jižní polovina, je podsklepen. Sklep je přístupný ze síně. Je dvouúrovňový. Horní část suterénu je několika prostorová, s valenými klenbami i klenbami segmentovými založenými do válcovaných profilů. Ze střední části 1.PP je přístupné 2.PP, které je vytesané ve skalnatém podloží na kterém byl objekt založen. Přístupová chodba 2.PP, navazující na valeně zaklenutý prostor v úrovni 1.PP, je obloukovitě sklenutá klenbou cihelnou, nasazenou na patrně z kamene zděnou podezdívku. Mezi touto chodbou a suterénem v úrovni 1.PP je několika stupňové schodiště. Z cihel klenutá chodbička navazuje na lochy tesané ve skalnatém (pískovcovém) podloží. Sklep v úrovni 2.PP je v závěru zakončen trojicí komor, další navazují na přístupovou chodbu v úrovni mezi přístupovým schodištěm a popsaným zakončením sklepa. Interiér přízemí je plochostropý. Stavba si podržela poměrně bohatý rejstřík slohových umělecko - řemeslných prvků, mezi které právem patří především dveře. Ty jsou převážně dvoukřídlé, kazetové, v trámkové zárubni s obložkou po obvodu lemovanou profilovanou lištou. Dveře jsou fládrovány, slohové kování se dochovalo jen částečně. Lze předpokládat, že dveře pocházejí nejpozději z období první třetiny 20.století, tedy z doby celkové přestavby domu. Podlaha v síni je vyložena čtvercovými dlaždicemi pocházející patrně z období adaptace objektu. Chlévy Přízemní objekt opatřený polopatrem, založený na obdélném půdoryse podélnou osou ve směru severozápad - jihovýchod. Střecha objektu je sedlová, střešní krytina tašková, keramická, typ bobrovka. Nádvorní (severovýchodní) strana objektu je členěna čtyřmi okenními osami (okna obdélná, stojatá, s okenní špaletou v líci zdiva segmentovitě zaklenutou. Interiér je přístupný dvojicí vstupů, v obou případech v líci zdiva s vodorovným nadpražím. Západněji položený dveřní otvor má vstup v části za dveřmi osazenými do líce zdiva sklenutý segmentovou klenbičkou, druhý vstup (položený více na východě) je řešen obdobně, avšak při vstupu je trámková zárubeň s nadsvětlíkem. V polopatrové části jsou větrací otvory kruhového tvaru a rozměrný nákladní otvor umístěný mezi oběma vstupy do stavby. Fasáda na nádvorní straně objektu je velmi jednoduše pojednaná, s plochými segmentovitě vyklenutými pasy situovanými v ose nad vstupy a okny (nad západněji položeným vstupem vzpomenutý architektonický fasádní článek není). Kolna na severní straně dvora Pilířová stavba obdélného půdorysu, podélnou osou založená ve směru západ - východ, patřená sedlovou střechou. Střešní krytina je tašková, drážková, cementová. Stavba je zděná z cihel. Polopatrová část je na straně do dvora (strana jižní) otevřená, částečně je však uzavřená prkenným bedněním. Kolna v úrovni přízemí je v západní polovině otevřená, v části východní je uzavřená dřevěnými dvoukřídlými vraty. Podstřešní část štítu je bedněna svisle kladenými prkny. Z východní strany ke kolně přiléhá přístavek opatřený pultovou střechou se spádem k východu. Nádvorní štít přístavku (strana jižní) je částečně bedněn prkny, tamtéž je na straně východní vstup zakrytý dřevěnými dveřmi. Ze západní strany ke kolně přiléhá bývalá řezárna, přístřešek opatřený sedlovou střechou. Střešní krytina je tašková, pálená, typ bobrovka. Přístavek je na nádvorní straně otevřený. Kolna mezi chlévy a stodolou Přízemní stavba s nízkým polopatrem založená na obdélném půdoryse podélnou osou ve směru západ - východ na jižní straně dvora (resp. v jeho jihozápadním koutu, v prostoru mezi stodolou a chlévy). Střecha je sedlová, střešní krytina tašková, drážková, pálená. Zdivo je zděné z cihel. Strana nádvorní (strana severní) je opatřená dvojicí dřevěných vrat zavěšených na kolejnici. Lze předpokládat, že jde o dodatečnou stavební úpravu prostoru mezi chlévy a stodolou. Objekt vznikl nejpozději v první třetině 20.století. Stodola Rozlehlá stavba založená na obdélném půdoryse podélnou osou ve směru sever - jih na západní straně dvora. Objekt svojí půdorysnou stopou zaujímá celou šířku dvora. Střecha je sedlová, střešní krytina tašková, keramická, drážková. Na nádvorní (východní) straně jsou dvoje vrata, v jižní polovině stavby na mlat obklopený z obou stran pernami, a v severní polovině stavby do vozové části. Brána s brankou V čele dvora, na jeho východní straně, stojí mohutná zděná brána s brankou. Vjezd, obloukovitě až polokruhem vyklenutý, je lemován kamenným ostěním opatřeným klenákem a patkami, plocha mezi patkou a klenákem je trojúhelníkovitě vytažena. Portál má barokizující tvary a svým uměleckým ztvárněním se řadí do okruhu kamenických prací známých spíše z vrchnostenského nebo městského prostředí. Stříška kryjící zdivo a trámkové překlady nad vjezdem je pultová, se spádem do dvora (tj. k západu). Střešní krytina je pálená, tašková, typ bobrovka. Korunní římsa v části nad bránou je částečně profilovaná, bohatě řešené členění římsy je však degradované poškozením zatékání srážkové vody a nevhodně provedenou opravou. Korunní římsa v části nad brankou je mírně předsazená, profilace je ale degradovaná a tento stav již přetrvává nejméně od 60. let 20. století. Lze předpokládat, že korunní římsa nad bránou se opakovala také nad brankou, zde však mohla být ve zmenšené podobě. Vrata brány jsou dřevěná, dvoukřídlá. Trámkový rám vrat je z vnější (východní) pobit prkny. Vrata jsou v duchu tradic někdejších truhlářů a tesařů pojednána jako plná, v horní části s prkny klasovitě kladenými do motivu "Slunce". Střední část křídla je zdobené prkny bedněnými do iluzivního diamantování, spodní část tvoří prkna na sraz. Vrátka jsou jednokřídlá, dřevěná, z vnější strany členěná shodně s řešením vrat, pouze spodní třetina je zde členěná prkny v klasovitém kladení. Ještě v první polovině 60. let 20. století byla brána opatřena zděným zvlněným štítovým nástavcem barokizujících tvarů (s konvex - konkávním vyklenutím) . V horní části středního dílu nástavce byla drobná čučka ve tvaru koule. Štít byl po vnějším obvodu lemován profilovanou římsou, v ploše střední části byla nehluboká nika obdélného ležatého tvaru lemovaná plastickým rámečkem. Celý dvůr byl navržen v r. 2002 na prohlášení za nemovitou kulturní památku.