areál horšovské obory

Údaje

Popis památky

NPÚ: Rozsáhlé území horšovské obory nepravidelného půdorysu, vymezené kamennou ohradní zdí, leží mezi obcemi Horšov, Nová Ves a Polžice, západně od Horšovského Týna. Rozlehlá horšovská obora byla založena počátkem 17. století při poplužním dvoře v Horšově tehdejším majitelem Horšovského Týna Vilémem Starším Popelem z Lobkovic, královským radou a hejtmanem Plzeňského kraje, v době českého stavovského povstání i nejvyšším hofmistrem krále Fridricha Falckého. Celá plocha obory byla obehnána kamennou ohradní zdí, na jejíž výstavbu bylo údajně použito zdiva z původní horšovské tvrze. Ohradní zeď je dosud zachována v téměř nedotčené podobě, zatímco vnitřní plocha obory - zejména její vodní plochy - byla nově technicky upravena. Dnes jsou zde v podstatě jen 2 větší vodní plochy spojené navzájem umělými koryty, která regulují vodní systém celé plochy obory. Do vývoje horšovské obory v 1. polovině 18. století zasáhl významný šlechtický rod Trauttmansdorfů, který do kompozice obory vnesl nové dobovou módou ovlivněné prvky. V té době byl na ostrůvku uprostřed největšího rybníka obory postaven malý barokní lovecký pavilon Annaburg a v ohradní zdi byly prolomeny barokní vjezdové brány. Obora měla od počátku svoji správní budovu, které leží mimo chráněné území obory - při silnici z Horšovského Týna do Polžic, dnes je v objektu umístěn Dětský domov. Uvnitř obory - severně nad vsí Horšov - se nachází objekty bývalého poplužního dvora; z původní dispozice jsou v různém stupni vypovídací schopnosti dochovány některé hospodářské budovy; komplex hospodářského dvora byl značně rozšířen hospodářskými novostavbami (bez památkové ochrany). Slohové a časové určení: Rozlehlá horšovská obora byla založena počátkem 17. století při poplužním dvoře v Horšově tehdejším majitelem Horšovského Týna Vilémem Starším Popelem z Lobkovic, královským radou a hejtmanem Plzeňského kraje, v době českého stavovského povstání i nejvyšším hofmistrem krále Fridricha Falckého. Celá plocha obory byla obehnána kamennou ohradní zdí, na jejíž výstavbu bylo použito zdiva z původní horšovské tvrze. V ohradní zdi byly prolomeny barokní vjezdové brány. Do vývoje horšovské obory v 1. polovině 18. století zasáhl významný šlechtický rod Trauttmansdorfů, který do kompozice obory vnesl nové dobovou módou ovlivněné prvky. V té době byl na ostrůvku uprostřed největšího rybníka obory postaven pavilon Annaburg. Současné využití: Plocha obory je využívána pro účely Školního statku SZŠ v Horšovském Týně, který obhospodařuje budovy bývalého poplužního dvora a veškeré zemědělské plochy uvnitř obory. Pavilonek uprostřed obory je bez využití. Dům čp. 2 je v majetku soukromé osoby, po rekonstrukci bude využíván k bydlení. Současný stav: Obora je uchována jako funkční krajinářský celek uvnitř téměř původního kamenného ohrazení, pravděpodobně i v původním vnitřním uspořádání lesních ploch, luk, pastvin a polí. Vodní plochy byly značně zredukovány již v minulosti, v minulém století byly provedeny meliorační zásahy, voda byla zregulována umělými strouhami. Lovecký pavilon v posledních letech podlehl samovolné destrukci, v současné době je bez oken a dveří, na obvodových zdech jsou patrné zbytky vnějších a vnitřních omítek a ozdobné prvky. Rybník kolem pavilonku byl již v minulosti odsušen, z ostrůvku se stalo mírné návrší porostlé stromy a křovinami vystupující z jinak rovinatého terénu. Spojovací pěšina na ostrůvek je dosud patrná. Hospodářské budovy bývalého poplužního dvora jsou zachovány v původním půdorysném uspořádání na různém stupni vypovídací schopnosti, dnes je dvůr doplněn novodobými hospodářskými stavbami. Dům čp. 2 při kostele Všech svatých je kromě interiérů dochován v původním stavu a právě prochází celkovou rekonstrukcí. Ohradní zeď areálu je na mnoha místech narušena, na jejím stavu se nepříznivě projevily povodně v srpnu 2002 a je pouze provizorně vyspravována. Zdůvodnění památkové ochrany: Horšovská obora zbudovaná při poplužním dvoře v Horšově na počátku 17. století je jednou z nejstarších dochovaných šlechtických obor na území naší republiky a v rámci západočeského regionu je ojedinělou dochovanou památkou svého druhu. Zachovala se ve svém původním územním rozsahu, vymezeném původním kamenným oplocením. Uvnitř obory je dochována řada stavebních objektů historicky i funkčně s oborou svázaných. Navrhované území včetně doprovodných staveb bylo podstatnou součástí životního prostředí horšovskotýnského panstva, protože lov a honba zvěře byla ve všech historických obdobích velmi významnou panskou zábavou, a proto obora svou skladbou i značnou rozlehlostí vyjadřuje hospodářskou a společenskou úroveň tehdejšího panstva v Horšovském Týně. 1/ poplužní dvůr čp. 1 (bez čp., st.p.č. 1741/1-14, 1741/16-17, k.ú. Horšov) Rozlehlý bývalý poplužní dvůr je situován uvnitř obory severně od Horšova, při silnici vedoucí z Horšovského Týna na Horní Metelsko, při severovýchodním okraji obory. Zděné volně stojící budovy jsou seskupeny kolem obdélného dvora. Vjezd do areálu v jihovýchodním cípu dvora se zbytky vjezdové brány (8). Uprostřed dvora stojí administrativní budova (1) a západně od ní kolna (5). Na jižní straně dvůr vymezuje hospodářský objekt (4), spojující v sobě několik funkcí (stodola, stáje a chlévy), a západně od něj stojící čeledník (7). Severní stranu areálu tvoří dlouhý objekt stájí (2), na nějž v severovýchodním nároží kolmo navazuje dům (3). Východní stranu dvora tvořila zděná obdélná budova, z níž je dnes zachována pouze vnější obvodová zeď, která plní funkci ohrazení. Na západě dvůr uzavírá zděná stodola (6), za ní se za novějšími hospodářskými budovami rozprostírá vlastní obora. Poplužní dvůr náležející vsi Horšovu je zachycen již na mapách tzv. 1. vojenském mapování ze 60. let 18. století v půdorysu odpovídajícím zhruba dnešnímu stavu. Současná podoba dvora je výsledkem dalších stavebních úprav v průběhu 19. a 20. století, stodola a čeledník se objevují na katastrální mapě z r. 1905. Kromě výše zmiňovaných objektů je v areálu řada dalších novodobých staveb (kravín, kolny), které nejsou součástí návrhu. Areál bývalého poplužního dvora v Horšově tvoří tyto objekty: 1) administrativní budova 2) stáje 3) dům při stájích 4) hospodářský objekt 5) kolna 6) stodola 7) čeledník 8) brána vjezdu 1) administrativní budova (st.p.č. 1741/13) Zděný přízemní omítaný objekt na obdélném půdorysu, situovaný uprostřed bývalého poplužního dvora, podélnou osou orientovaný ve směru sever - jih, krytý sedlovou střechou, opatřenou taškami bobrovkami. Uprostřed desetiosé východní a západní fasády umístěna na šířku 5 okenních os novější patrová půdní vestavba, krytá oplechovanou valbou. Okna novodobá trojdílná a dvoudílná, vstupy novodobé. V jižním štítu dvojice větracích oválných okének, v severním štítu obdélné okno opatřené mříží. Krov hambalkový s ležatou stolicí. Interiéry plochostropé, novodobě upravené. 2) stáje (st.p.č. 1741/14) Zděný rozlehlý přízemní objekt s polopatrem na obdélném půdorysu, situovaný na severní straně poplužního dvora, podélnou osou orientovanou ve směru východ - západ. Valbová střecha je kryta taškami bobrovkami. Jižní průčelí obrácené do dvora je patnáctiosé se třemi rovnoměrně rozmístěnými segmentovými vstupy a segmentem zakončenými ležatými okénky, v místě čtvrtého (východního) vstupu dnes vybourán široký obdélný vjezd se zbytky původní bosáže v nadpraží. Vstupy obdélné v kamenném ostění se segmentem zakončenými nadsvětlíky rámované výraznou bosáží, nad všemi vstupy i vjezdem segmentem zaklenuté okno polopatra, opět rámované výraznou bosáží, stejné rámování mají i segmentová okénka v přízemí. Nad každým oknem v úrovni polopatra v omítce vytažený drobný pravidelný šestiúhelník. Korunní římsa je bohatě profilovaná. Ostatní fasády rámují nárožní lisény, v západní fasádě novodobý obdélný vjezd. Na severní straně v přízemí řada segmentem zaklenutých oken stejného typu jako na protější straně, okna jsou rámována v omítce. V interiéru dvě rozlehlá, příčkou oddělená jednolodí, zaklenutá 9 a 6 poli plackových kleneb do pasů. Při dvorní straně stájí u druhého vstupu zleva je situována drobná kamenná nádrž na obdélném půdorysu, zakončená zaoblenou římsou a opatřená na bocích rytými zrcadly s probranými rohy. 3) dům při stájích (st.p.č. 1741/19) Zděný omítaný přízemní objekt na obdélném půdorysu, navazující z východní strany v pravém úhlu na objekt stájí. Sedlová střecha je kryta taškami bobrovkami. Ze západní strany obdélný vstup s dvoukřídlými dřevěnými dveřmi, vpravo od něj čtvercové okno. Jižní fasáda v lisénovém rámu s dvojicí obdélných šestitabulkových oken, ve štítu lemovaném páskou dvojice obdélných oken, nad nimi datace 1929. Okna i dveře zvýrazněny rámováním v omítce. 4) hospodářský objekt (st.p.č. 1741/11) Rozlehlý zděný omítaný přízemní objekt na obdélném půdorysu, podélnou osou orientovaný ve směru východ - západ, situovaný na jižní straně dvora, vlevo od vjezdu. Sedlová střecha, ve střední části o nepatrně menším sklonu s podávacím vikýřem je kryta taškami bobrovkami. Dispozičně je objekt rozdělen na 3 části - východní třetinu vyplňuje prostor stodoly, západní chlévy, uprostřed jsou stáje. Zdivo kamenné, štíty jsou vyzděny z cihel. Korunní římsa je fabionová. Krov hambalkový typu ležaté stolice. Východní část - stodola - je přístupna ze dvorní, tj. severní strany v ose umístěnými obdélnými vraty, po stranách vrat po jednom drobném obdélném okně. Stodola je průjezdná. Střední část - stáje - má ze dvorní strany dva obdélné vstupy: východní v dřevěném rámu s nadsvětlíkem, opatřený dvoukřídlými dřevěnými dveřmi, západní v kamenném obdélném ostění se slohovými jednokřídlými skládanými dveřmi. Po stranách východního vstupu po jednom segmentem zaklenutém okně. Nad východním vstupem ve střeše umístěn zděný vikýř s polokruhem zaklenutým oknem, krytý sedlovou stříškou, opatřenou pálenou krytinou. Stáje jsou sklenuty segmentovou klenbou do válcovaných profilů s železným průvlakem a ocelovými sloupy. Západní část - chlévy - má na severní i jižní straně dva obdélné vstupy s dvoukřídlými vraty a po stranách dvojici obdélných oken v kamenném ostění. Západní štít se třemi obdélnými okny v plochých šambránách - dvě okna ve spodní části štítu a jedno okno ve vrcholu. Interiér je zaklenut cihlovými plackovými klenbami do pasů, spočívajících na masivních kruhových kamenných sloupech. Původně jeden rozlehlý prostor byl předělen sekundárně vloženou příčkou na dvě části. Podlaha je pokryta velkými kamennými deskami, pod nimi probíhá kanál na vodu. 5) kolna (st.p.č. 1741/12) Zděný přízemní omítaný objekt na obdélném půdorysu, s roubeným věncem pod střechou, situovaný západně od administrativní budovy, podélnou osou orientovanou ve směru sever - jih. Polovalbová střecha je kryta taškami bobrovkami. Na severní straně přiléhá drobný zděný přízemní přístavek na obdélném půdorysu, krytý pultovou střechou s taškami. Na východní straně trojice obdélných dřevěných dvoukřídlých vjezdových vrat, na straně západní navíc jedna vrata plechová. Jižní lichoběžníkový štít je zděný, opatřený čtyřmi obdélnými větracími okénky různé velikosti, severní štít je bedněný, zčásti zakrytý dodatečným zděným přístavkem. Roubený věnec pod střechou svázaný s dřevěným nadpražím vrat má neobvykle řešené původní tesařské spoje. Střecha s mírným přesahem na zhlaví nosných trámů. 6) stodola (st.p.č. 1741/8) Dlouhý zděný omítaný objekt na obdélném půdorysu, podélnou osou orientovaný ve směru sever - jih, krytý polovalbovou střechou, uzavírající dvůr ze západu. Na jižní straně přiléhá ke stodole o něco nižší zděný přístavek, opatřený sedlovou střechou, na východní, dvorní straně navazují na objekt lehké dřevěné přístřešky, kryté pultovou střechou. Krytina je pálená, tašky bobrovky, lehké přístavky do dvora kryje vlnitý eternit. Stavba je vyzděna z lomového kamene. Fasády člení lisénové rámy a fabionová korunní římsa, lichoběžníkové štíty jsou obtaženy rámováním v omítce. Ze dvorní strany vjezdy s vodorovným nadpražím sklenuté stlačeným obloukem. Stodola je průjezdná. Krov hambalkový typu ležaté stolice. 7) čeledník (st.p.č. 1741/10) Zděný přízemní omítaný objekt na obdélném půdorysu, stojící jižně od stodoly, podélnou osou orientovaný ve směru východ - západ. Polovalbovou střechu kryjí tašky bobrovky, na jižní straně ve střeše trojice zděných vikýřů s polokruhem zaklenutým oknem, krytých oplechovanou valbou. Fasády člení pouze zvýrazněný sokl a fabionová římsa, na severní straně v ploše fasády vpadlé obdélné výplně. Okna novodobá jednodílná. Interiéry novodobě upraveny. Mezi čeledník a stodolu vložena novodobá zděná přístavba. 8) brána vjezdu (st.p.č. 1741/1) Vjezd do dvora je situován v jihovýchodní části areálu. Z původní vjezdové brány se zachoval pouze severní zděný pilíř vjezdu, zakončený profilovanou korunní římsou a krytý sedlovou stříškou s taškami. 2/ býv. lovecký pavilon Annaburg (p.p.č. 1686 - stavba, p.p.č.1687 - návrší, k.ú. Horšov) Lovecký pavilon stojí na plochém náspu, lemovaném vysokými kaštany. Umělé návrší obklopené vodou, na kterém altán stál, spojovala s pevninou pouze cesta vedená po dosud viditelném náspu. V 80. letech 19. století byla kolem pavilonu upravena bohatá květinová výzdoba. Rybník do současné doby vyschl a z ostrůvku se stalo mírné návrší v rovinatém terénu. Osmiboká zděná stavba o jedné centrální místnosti, krytá mansardovou jehlancovou střechou s dřevěnou čtyřbokou lucernou, krytina šindel. Zdivo je cihelné, stěny jsou členěny pilastry, ve čtyřech stěnách jsou umístěny obdélné vstupy v plochých šambránách, ve zbývajících čtyřech stěnách obdélná okna. Fasády horizontálně zakončuje profilovaná korunní římsa. V interiérech částečně dochováno původní členění s pilastry na nízkém soklu s iluzivní výzdobou hlavic. Strop není, průhled z interiéru přímo do krovu. 3/ venkovská usedlost čp. 2 (st.p.č. 1638, k.ú. Horšov) Drobná zemědělská usedlost čp. 2 je situována v těsné blízkosti horšovského kostela Všech Svatých, při severním okraji polní cesty vedoucí kolem kostela do horšovské obory. Usedlost tvoří obytné stavení na východní a chlévy na západní straně drobného obdélného dvorka. Obytné stavení je zakomponováno do ohradní zdi horšovské obory - jižně od čp. 2 je krátký úsek ohrazení zakončen pilířem původní vjezdové brány do obory, severně od čp. 2 pokračuje ohradní zeď v souvislém úseku směrem k bývalému poplužnímu dvoru. Zděné obytné stavení na obdélném půdorysu, situované podélnou osou ve směru sever - jih, je vyzděno z lomového kamene s částečným použitím cihel (kolem oken), původně omítané (v současnosti omítky dochovány pouze částečně), kryté polovalbovou střechou, opatřenou taškami bobrovkami. Hlavní východní průčelí je pětiosé, s obdélným vstupem v kamenném ostění ve střední ose, po stranách dvojice obdélných dvojitých dvoukřídlých oken v líci, opatřených v horní části větracím vyklápěcím oknem. Vstupní dveře jsou dřevěné dvoukřídlé, klasovitě skládané, s původním slohovým kováním. Západní fasáda do dvora je řešena stejně, ve střední ose obdélný vstup v kamenném ostění, ve druhé ose zprava je dochováno původní dvoukřídlé okno v líci, dělené do osmi tabulek, opatřené mříží. Okna jsou zvýrazněna barevným orámováním v omítce. Severní fasáda je dvouosá, jižní strana, orientovaná k polní cestě, je bez okenních otvorů. Korunní římsa kolem celé stavby fabionová. Severní a jižní štít lichoběžníkový, s dvojicí menších obdélných dvoukřídlých čtyřtabulkových oken v líci. Interiér původně zřejmě trojdílné dispozice se střední chodbou, dnes novodobě upraven, místnosti plochostropé. Při jižním štítu valeně zaklenutý sklípek s cihelnou klenbou. Chlévy na západní straně dvora jsou zděné na obdélném půdorysu s použitím smíšeného zdiva, se zbytky původních omítek, kryté sedlovou střechou, opatřenou taškami bobrovkami. Ze dvora dva obdélné vstupy v kamenném ostění a dvojice obdélných, naležato situovaných chlévních okének v kamenném ostění. Korunní římsa je fabionová. V jižním štítu podávací obdélné okno do půdního prostoru, po jeho stranách po jednom drobném větracím okénku. Interiéry jsou zaklenuty do traverz, na severní straně objektu zbytky bývalé pece. 4/ ohradní zeď s branami Ohradní zeď vymezuje horšovskou oboru po celém obvodu v délce přibližně 7,5 km. Souvislé ohrazení areálu obory je v centru Horšova napojeno na ohradní zeď kostela Všech svatých, který je již nemovitou kulturní památkou, a dále probíhá v zadní linii usedlostí jižně od kostela, kde stával pravděpodobně starý biskupský dvorec. Vyzděná z lomového kamene s částečnými cihelnými dozdívkami, neomítaná, na mnoha místech s porušenou korunou zdiva, místy ještě kryta původními kamennými deskami. Na stavbu obory bylo údajně použito kamenné zdivo z původní horšovské tvrze či spíše biskupského dvorce, který stál v sousedství horšovského kostela Všech svatých. Na východní a západní straně obory jsou v ohradní zdi prolomeny brány: Brána I. - východní, při polní cestě vedoucí z Horšovského Týna do Horšova, nedaleko božích muk. Vyzděná z cihel, se zbytky omítek. Polokruhem zaklenutý vjezd s vrcholovým klenákem, se segmentově vydutým nadpražím, ukončeným bohatě profilovanou římsou. Cvikly zvýrazněny rámováním v omítce. Po stranách brány nižší zděné branky s obdélnými vstupy, jižní vstup zazděný. Brána II. - západní, před Polžicemi, cca 200 metrů severně od místa, kde se ohradní zeď obory odpojuje od silnice Nová Ves - Polžice. Pilířová brána vyzděná z cihel, omítaná, po stranách s polokruhem zaklenutými brankami prolomenými ve zvýšené ohradní zdi, kryté pultovou stříškou. Hranolové pilíře vjezdu jsou opatřeny profilovanými krycími deskami. Kromě těchto dvou slohově pojatých bran je v jižním a jihozápadním úseku ohradní zdi prolomeno několik prostých vjezdů, zvýrazněných po stranách jednoduchými pilíři. 5/ plocha obory včetně soustavy rybníků Rozlehlá obora byla založena počátkem 17. století u poplužního dvora v Horšově tehdejším majitelem Horšovského Týna Vilémem starším Popelem z Lobkovic. Obsahovala soustavu 9 rybníků, nazývaných Jezírka, a byla celá již tehdy obehnána pevnou kamennou zdí - údajně k tomu bylo použito i kamene z rozebrané horšovské tvrze. Ohradní zeď je dosud zachována téměř v nedotčené podobě, zatímco vnitřní plocha obory, zejména její vodní plochy, byla nově technicky upravena. Dnes jsou zde v podstatě jen dva větší rybníky spojené navzájem umělými koryty, která regulují vodní systém celé plochy obory.