měšťanský dům - Chotěšovský dům

Údaje

Popis památky

Dle stavebně historického průzkumu města, SÚRPMO 1980 : Chotěšovský dům, dnes národopisné muzeum, je řadový úzký třípodlažní objekt s iluzívním čtvrtým podlažím, je zakončen renesančním vysokým tabulovým tříetážovým štítem, vertikálně členěným polosloupy s toskánskými hlavicemi. Obrysy štítu jsou prolamované, zdobené krouženými pásky, na stupních štítu stojí krátké obelisky a ve vrcholu kuželka. Okna ve vyšších patrech vůči nižším se rozměrově zmenšují a jejich kamenné šambrány ubývají na ozdobnosti. Okna 1. patra mají trojúhelné nadokenní římsy podepřené volutovými pilastříky s vavřínovými věnci. V přízemí průčelí vlevo se nalézá ušlechtilý renesanční portál s půlkruhovou archivoltou na pilířích a shora krytý plným korintským kladím. Archivolta, pilířky i hladké cvikly jsou rámovány rýhami, uprostřed pilířků kruhové terče s reliéfními bustami, ve vrcholu archivolty andílčí hlavička. Na vlysy kladí vytesány akantové rozviliny rozvíjející se z tlamy maskaronu. Vznik portálu kladen do posledního desetiletí 16. století, autorem snad J. Merlian. Na úzké, původní středověké parcele se rozkládá přední hloubkový dům, na který navazuje pravé a zadní dvorní křídlo. Přední dům je konstrukčně hloubkovým dvoutraktem s průjezdem v jeho levém užším traktu. Průjezd v celé délce zaklenut renesanční valenou klenbou na odsazené patce, prostoupenou řadou styčných trojbokých hřebínkových výsečí. V pravém širším traktu při náměstí leží větší místnost, zaklenutá neckovou klenbou s koutovými a stěnovými pětibokými výsečemi se segmentovými čely - klenba již barokní, za ní komora s vyšší segmentovou klenbou. Poslední místnost tohoto traktu před malým vnitřním dvorečkem má valenou klenbu téměř od podlahy, prostoupenou jednou mohutnou trojbokou hřebínkovou výsečí a druhotně vloženou menší pětibokou. Malý vnitřní dvorek z jižní strany zkrácen o vestavěnou hmotu záchodu v roce 1885. V pravém traktu za dvorečkem je z téže doby vestavěné dvouramenné schodiště a na samém konci jedna plochostropá místnost. Pod předním domem, respektivě pod jeho pravým širším traktem, leží dva sklepy a mezi nimi sklepní předsíňka se schody ústícími v přízemí průjezdu. Oba sklepy mají půlkruhově valené kamenné klenby a vstupy do nich jsou ze stran předsíňky vsazeny do obdobných gotických půlkruhových portálků s okosením a patkou. Stojky portálků jsou otlučeny od sudů. Ze zadního ze sklepů sestup do sklepů druhé úrovně. Průjezdem předním domem se vchází na obdélný, poměrně úzký dvůr. Vpravo ležící dvorní křídlo se skládá ze dvou částí, byť obě mají renesanční původ. Na fasádě renesanční detaily okenních a dveřních ostění, v interiéru jedna porušená valená klenba podloženým pasem, křížová hřebínková klenba a prostě valená. Zadní, východní část parcely vyplňuje budova ve zdivu gotická, která je v přízemí zaklenuta čtveřicí křížových hřebínkových kleneb vetknutých do středního pilíře. V zadní, východní obvodové zdi přízemí jsou dochována dvě středověká okénka, patrná ze dvora domu čp. 103. Před objekt směrem do dvora jsou představěna renesanční arkádová stěna, vpravo ní vřetenové schodiště. Při průzkumu na místě samotném i při porovnání dnešních plánů s katastrem z roku 1841 je patrno, že některý z někdejších majitelů domu získal i úzký pruh zadního dílu paracely domu čp. 103 z Dřevěné ulice, který připojil ke svému pozemku. Vystavěný úzký jednotrakt v těchto místech je v přízemí zaklenut segmenty do traverz, výše je plochostropý. Hraniční severní zeď tohoto traktu se sousedem čp. 103 dosahuje síly přes 1 m. K přiojení došlo patrně již ve středověku. Dům na původní středověké parcele je nesporně gotického původu, který existoval jistě již před požárem Plzně v roce 1507. Byl to pravděpodobně hloubkově dvoutraktový dům, končící v místech před dnešním malým vnitřním dvorkem v pravém traktu. V renesančním slohovém údobí, někdy v poslední čtvrtině 16. století významně přestavěn a prodloužen do dnešní hloubky. Průjezd v přízemí a místnost před vnitřním dvorkem mají renesanční klenby. V zadní části parcely stálo již od středověku samostatné dvorní stavení, které bylo rovněž renesančně přistavěno, včetně přístavby arkádové stěny a hmoty schodiště. Po pravé straně dvora postupně narostlo podélné křídlo. Renesanční charakter má též hlavní průčelí domu, včetně vysokého štítu a hlavního portálu. Je nanejvýš pravděpodobné, že na velké renesanční přestavbě se podílel J. Merlian. Za baroka provedeny spíš úpravy v interiérech, do některých místností, patrně do této doby ještě plochostropých, vloženy klenby. Interiérově upravována vyšší podlaží. V roce 1885 vloženo do předního domu nové schodiště a do malého dvorka záchody. Dům jako celek patří mezi nejhodnotnější zachovalé renesanční obytné budovy města Plzně. Včetně domu čp. 344, se kterým je vnitřně propojen, slouží jako "Národopisné muzeum". Je v dobrém stavebním stavu, průběžně udržovaný. Památkově chráněn.