divadlo J. K. Tyla

Údaje

Název památky:
divadlo J. K. Tyla
Rejstříkové číslo:
26081 /4-3585
Obec:
Plzeň
Adresa:
Plzeň, Jižní Předměstí, 30100, Plzeň-město
Katastr:
Plzeň

Popis památky

EL PÚ Stavba pravoúhlého půdorysu. Po obvodu členěna risality. Zadní průčelí postaveno na mohutný postament (suterén a mezenin), který vyrovnává nerovnost terénu (divadlo vystaveno do svahu). Postarnní východy divadla vedou na přilehlé kemenné terasy se schodišti, nad městským parkem. Příjezd k hlavnímu portálu v průčelí je kryt balkonem, který je přístupný ze společenského salonu v 1. patře. Balkon zčásti nesen válcovými sloupy. Stavba je provedena ze zdiva cihelného na nastavovanou cementovou maltu, sokl je obložen lochotínským pískovcem. Klenby stavby jsou zčásti provedeny z betonu, zčásti z cihel, v hledišti jsou balkony, lože a galerie provedeny ze železných konstrukcí. Hlavní strop, který je zavěšen na nosníky krovu nad hlediště má vaznice dřevěné. Pracovní prostory v jevišti mají konstrukce z válcovaného železa. Objekt zastřešen zčásti sedlovou střechou, nad provazištěm báň. Jako krytiny bylo použito pozinkového plechu, na šalování. Novorenesanční budova na vnější straně zdobena jednak medailony dramatiků a hudebních skladatelů a to Pally, Bendla, Kollára, Tyla, Štěpánka (od Fr. Rouse), Jeřábka, Guldenery, Smetany, Škroupa, Hálka (od Viléma Amorta), Bozděcha, Klicpery a Blodka (od jiných umělců), jednak Šalounovými mohutnými skupinami, na postranních risalitech Drama (s drakem) a Opera (s labutí a lyrou).Klínový prostor mezi okny je vyplněn figurami: Láska a Žárlivost (od Ant. Procházky), Nadšení a Obětavost (od prof. Stan. Suchardy), Hrdinství a Osud (od Frant. Sránského). Nejvýše pak je umístěna výzdoba s tanečními skupinami (od Frant. Hergessela). I vnitřek divadla je zařízen bohatě a vkusně. Dojem bohatosti stupňuje se od jednoduše pojednaného prostoru vestibulového do hlediště a foyer (dvojstupí ve vestibulu jsou žulové, balustráda a sloupy v hlavním schodišti z mramoru sliveneckého a dříky dvousloupí ve foyer z mramoru alžírského "bréche orientale", kdežto patky a hlavice jsou z bělostného mramoru carrarského). Na čelních stěnách ve foyer v prvním pořadí jsou rozměrné olejové alegorie Pohádka a Pověst od akad. malíře Josefa Mandla, na stropě alegorické komposice divadelních oborů Tragedie, Hudby, Tance a Činohry a osm rohových figur od akad. malíře Frant. Urbana. Na čestném místě jsou postaveny busty Josefa Kajetána Tyla a divadelních ředitelů Pavla Švandy ze Semčic, Vendelína Budila a Zdeňka Hofbauera. Hlediště pojme asi 1100 diváků. Stropní malba je dílem Frant. Frolicha, kovová výzdoba je od Vojtěcha Šípa. Na ostatní výzdobě se podíleli Ant. Popp a Karel Vítězslav Mašek. Výtvarným klenotem jeviště je jeho hlavní opona komponovaná na námět "Plzeň vítá umění na prahu nového divadla", vytvořil ji plzeňský ak. malíř Augustin Němejc. Divadlo vystavěno v letech 1899-1902 podle návrhu arch. Antonína Belšánka nákladem 1 mil. korun.