usedlost - areál

Údaje

Popis památky

Zděné stavení o 3 osách, štít dělený bohatě profilovou římsou, opřenou o baldachýn, vedeným římsovím. Brána a branka s ostěními, nad vraty drobný tympanon s nikou. Vrata bohatá, zděná lidová architektura z poč. 19. stol. Statek čp. 3 se skládá z obytného stavení na severu, chlévů a stodoly s kolnou na západě, volně stojící stodoly na jihu, brány s brankou na západě a dvou nevelkých budov ležících na východě. Obytné stavení bylo vystavěné na obdélném půdoryse ve štítové orientaci. Je to přízemní stavba opatřená sedlovou střechou, na nádvorní straně přetažená přes zápraží. Dispozice stavby je trojdílná, komorového typu. Přední díl je řešený jako dvoutrakt. Pod světnicí je jednoprostorový klenutý sklep přístupný ze zápraží (dveřní špaleta je na vnější straně sklenutá segmentem, dveře jsou dřevěné). Střešní krytina je tašková, keramická, typ bobrovka (taška byla položena na konci 90. let 20. století, předtím zde byly ve střeše asi od 2. poloviny 70. let 20. století velkoformátové desky vlnitého eternitu, ještě v r. 1972 zde ale byla taška pálená, typ bobrovka). Západní průčelí domu je trojosé, s okny novodobými, neslohovými (původně mělo průčelí okna dvojitá, vnější /asi z 20. - 30.let 20. století/ s poutcem, dvoukřídlá, s dvoukřídlou ventilačkou, vnější osazená do líce zdiva, vnitřní dvoukřídlá, osmitabulková), nekorespondující s požadavky orgánů státní památkové péče. Podstřešní část štítu je vyzdobena bohatě pojednanou profilovanou římsou barokně vykrajovaných (konvex - konkávních) tvarů, která byla vložena do spodní plochy štítu. Tato římsa navazuje na římsu lemující samotný štít a na vodorovnou část římsy, která byla v horní části štítu založena zhruba v úrovni hambalků. Pod vodorovnou římsou je čabraka a dva větrací průduchy vykrajovaných tvarů. V závěru štítu je mělká nika, pod níž je drobný kruhový otvor lemovaný profilovanou paspartou. Nad nikou je čabraka ve tvaru střapce. Korunní římsa je profilovaná. Plocha fasády mezi okny je členěna paspartami kolem oken a nestejně širokými pilastry (užšími mezi okny a širšími při krajích). Soklová část je mírně předsazená, opatřená drobným větracím otvorem. Obvodové zdivo štítu je zděné z pálených cihel, sokl je vystavěný z lomového kamene. Fasáda západního průčelí je novodobá, zhotovená v závěru 90. let 20. století. Strana nádvorní (jižní) je pětiosá, s dvěma okny ve světnici, dveřmi při vstupu do síně a oknem a dveřmi ve východní polovině podélného průčelí. Ještě na počátku 70. let 20. století byla okna na nádvorní straně světnice dvojitá, vnější dvoukřídlá s poutcem a dvoukřídlou ventilačkou (šlo o okna z období asi 20. - 30. let 20. století), vnitřní okna byla dvoukřídlá, osmitabulková. Obdobně řešené (jako vnější okna světnice) bylo okno komorové části. Dveře při vstupu ze zápraží do síně byly ještě na počátku 70. let 20. století dřevěné, dvoukřídlé, kazetové, v horní části prosklené. Při vstupu z nádvorní strany do hospodářské části domu při východním štítu bylo ještě na počátku 70. let 20. století kamenné ostění s vodorovným nadpražím a nadsvětlíkem. Dveře byly dřevěné, jednokřídlé, dvoukazetové, s klasovitě vyskládanými výplněmi. Korunní římsa domu na jižní straně byla profilovaná shodně s profilací korunní římsy na straně západní. V první polovině 90. let 20. století byl interiér domu částečně adaptován a s ním byla upravována také jeho jižní strana. Předně byl vybourán překlad dveřního ostění (spodní díl nadsvětlíku) při vstupu do komory při východním štítu a původní slohové dveře nahradily jednokřídlé dřevěné neslohové dveře. Odstraněno bylo také starší okno do zadní komory, okenní otvor byl zvětšen a nahrazen novým dřevěným dvoukřídlým neslohovým oknem obdélného ležatého tvaru. Severní strana domu je v obytné (západní) části dvouosá, s novodobými neslohovými okny osazenými do původních okenních otvorů. V interiéru domu se dochovalo několik starších (slohových) truhlářských prvků, např. dřevěné kazetové dveře mezi síní a světnicí. V síni je nové schodiště vedoucí do podkroví, které bylo adaptováno v první polovině 90. let 20. století a následně na konci 90. let 20. století, kdy objekt získal dosavadní typ střešní krytiny. Do střechy byla na nádvorní stranu vložena střešní okna (k r. 1994 jich zde bylo na straně jižní šest kusů). Objekt byl vybudován v rozmezí let 1839 - 1891, bezpochyby pak kolem r. 1850 - 1860. V r. 1997 byla zahájena druhá etapa opravy obytného stavení (první byla zahájena již v první polovině 90. let 20. století), na kterou majitel statku S. Pajdar získal státní finanční příspěvek ve výši 400 000,- Kč z Programu péče o památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny v ČR, který byl zřízen MK ČR. Během roku 1997 byla vyměněna stávající střešní krytina (velkoformátové desky vlnitého eternitu) za krytinu slohovou, tj. pálené tašky bobrovky. Do střechy obytného domu také bylo osazeno několik střešních oken v rámci realizace půdní vestavby. V r. 1998 majitel statku S. Pajdar získal další státní finanční příspěvek ve výši 500 000,- Kč pocházející ze stejného zdroje (MK ČR). Obytné stavení tak postupně získalo kromě již vzpomenuté střechy novou fasádu a výplně okenních a dveřních otvorů, práce však ne vždy byly provedené v souladu s připomínkami orgánů státní památkové péče. Chlévy stojící na západní straně usedlosti jsou přízemní, opatřené polopatrem. Stavba byla založena na obdélném půdoryse podélnou osou ve směru sever - jih, v tzv. okapové orientaci. Objekt je zděný z lomového kamene. Střecha je sedlová, krov je novodobý, z období 2. poloviny 90. let 20. století. Střešní krytina je tašková, keramická, typ bobrovka (ještě v r. 1994 byla střecha opatřena velkoformátovými deskami vlnitého eternitu, kterými byla stavba překryta asi ve 2. polovině 70. let 20. století, do té doby byla střecha krytá keramickou taškou bobrovkou). Interiér chlévů je zaklenut plackovými klenbami založenými do pasů. Prostor chléva je dnes osvětlen z nádvorní (východní) strany nevelkými obdélnými stojatými okenními otvory (okna jsou dvojitá, dvoukřídlá, dělená do tabulek, zhotovená v r. 2003). Dveře při vstupu jsou novodobé, řešené jako tzv. slohové (z r. 2003). Až do doby, kdy byla zahájena adaptace, byla nádvorní strana objektu asi šesti až sedmiosá, s dvojicí vstupů v trámkových zárubních s nadsvětlíkem. Dveře byly dřevěné, pravděpodobně dvoukřídlé. V okenních otvorech (ve formátu s okny stávajícími) byla okna v železném rámu s dělením do více okenních tabulek. Střecha stavby byla až do doby adaptace mírně přetažena přes obvodové zdivo na nádvorní straně. Severní štít domu byl v přízemí bez členění i okenního nebo dveřního otvoru, v podstřešní části štítu byly dva obdélné ležaté otvory shodného typu s okénky na západní straně stavby. V závěru severního štítu byl kruhový větrací otvor lemovaný plastickou paspartou. Mezi přízemím a vlastním štítem byla vytažena profilovaná římsa, po vnějším obvodu podstřešní části štítu byla vytažena plochá římsa navazující na římsu korunní. Interiér stavby byl adaptován k obytným účelům (adaptace byla zahájená již ve 2. polovině 90. let 20. století, dokončena však byla až v první polovině roku 2003). Interiér byl komunikačně propojen s objektem býv. kolny ležící mezi chlévy a stodolou, jejíž severní část byla zobytněna. Západní strana objektu je členěna třemi větracími štěrbinovými ležatými okénky v kamenném ostění. Fasáda na západní straně je členěna pilastry a fabionovou korunní římsou. V 90.letech 20.století byla západní strana objektu, v části při severozápadním nároží, prolomena vstupním otvorem (objekt měl sloužit ke komerčním účelům se samostatným vstupem z veřejného prostranství, tento program však nebyl ve své době naplněn). Druhotně proražený dveřní otvor byl o několik let později znovu zaslepen. Chlévy byly vystavěné v období kolem poloviny 19.století, s radikální stavební úpravou ve 2. polovině 90. let 20. století a v r. 2003. Z jižní strany přiléhá ke chlévům kolna, která uzavírá jižní část západní strany usedlosti. Je to relativně rozlehlá stavba založená na obdélném půdoryse podélnou osou ve směru sever - jih (v tzv. okapové orientaci). Střecha stavby je sedlová, na východní straně mírně přetažená přes zápraží, na straně západní je ve spodní části opatřená námětkem. Střešní krytina je tašková, keramická, typ bobrovka. Stavba získala novou střechu v r. 2003, když tašky bobrovky nahradily velkoformátové desky vlnitého eternitu osazené v r. 1976 (v r. 1976 kolna /včetně stodoly a zřejmě i chlévů a obytného stavení/ získala novou střešní krytinu - velkoformátové desky vlnitého eternitu, které tehdejší majitel dvora, Josef Kladiva, osadil i přes negativní stanovisko tehdejších orgánů státní památkové péče). Interiér stavby byl v r. 2003 adaptován, severní část stavby byla komunikačně propojena s chlévy a byla zde zřízena velká zasedací místnost. Krov byl při adaptaci ponechán původní, byl pouze vyspraven a zahuštěn. Objekt je průjezdný, s vjezdem na západní a východní straně. Vrata byla na straně západní (dřevěná, posuvná, zavěšená na kolejnici) a na straně východní (dřevěná, dvoukřídlá). Nádvorní (východní) strana byla až do nedávno realizované adaptace v severní polovině stavby o třech osách (dva vstupy a okno). Dveře byly dřevěné, v trámkové zárubni. Dveře byly zřízeny také na severní straně, v koutové části mezi kolnou a chlévy. Objekt je zděný z lomového kamene, cihelné zdivo bylo použité jak v interiéru v průběhu mnoha adaptací, tak i v závěru obou štítů. V podstřešní části jižního štítu je několik drobných větracích otvorů. K jižnímu štítu (resp. k jihozápadnímu nároží) přiléhá tarasní zídka zděná z lomového kamene, zpevňující druhotně navýšený terén zahrádky zřízené mezi kolnou dvora čp. 3 a stavením čp. 48. Objekt byl zachycen již mapou stabilního katastru k r. 1839, k r. 1781 stál podle dobové katastrální mapy v jeho místech "spalný" objekt (vzhledem k nepřesnosti tohoto zdroje však nelze vyloučit možnost existence stavby již před tímto datem), s mladšími stavebními úpravami, z nichž nejradikálnější (ve vztahu k interiéru) byly provedené v r. 2003. Jižní stranu dvora vymezuje stodola vystavěná na krátkém obdélném až čtvercovém půdoryse. Střecha je sedlová, střešní krytina byla tašková, drážková, dnes velkoformátová osinkocementová deska. Objekt je zděný z cihel. Vjezd do stavby je na straně nádvorní (severní). Výstavbu objektu lze klást do období let 1891 - 1920. Na východní straně dvora stojí celkem dvě nevelké novostavby vystavěné z pálených cihel a armaporitových tvárnic. Střechy obou budov jsou sedlové, střešní krytina je tašková, keramická, typ bobrovka a drážkovka. Výplně okenních a dveřních otvorů jsou novodobé, dřevěné, neslohové (okna jednokřídlá, příp. dvoukřídlá, dveře jednokřídlé, prosklené, s dělením do šesti tabulek). V ose vzpomenutých budov ležela na východní straně dvora (jižně od uvedených objektů) ještě nevelká, z cihel zděná hospodářská budova (kolna či dílna) s vraty a dveřmi na nádvorní (západní) straně. Střecha byla sedlová, střešní krytina neslohová, velkoformátové šablony vlnitého eternitu. Objekt byl zbořen ve 2. polovině 90. let 20. století. Na západní straně dvora, v prostoru mezi obytným stavením a chlévy, stojí brána s brankou. Brána je zděná z pálených cihel. Vjezd sklenutý mírně stlačeným polokruhem má kamenné ostění s patkami i klenákem. Klenák má v horní části vykrajovaný tvar. Na čelní (západní) straně je opatřen vtesaným vročením do r. 1878 (?). V dolní části vjezdu jsou nájezdníky, na které ostění dosedá. Korunní římsa je profilovaná. Brána je opatřena štítovým nástavcem barokních vykrajovaných (konvex-konkávních) tvarů. Nástavec je po vnějším obvodu lemován profilovanou římsou, v ose střední části štítu je na západní straně obdélná ležatá nika lemovaná plastickou šambránou. Na straně nádvorní je vjezd opatřen trámkovým vodorovným překladem, který je shora krytý pálenou taškou bobrovkou. Branka stojící v ose zápraží obytného domu (mezi bránou a obytným stavením) je sklenutá polokruhem. Vstup je vymezen kamenným ostěním s patkami a klenákem. Nad vstupem je branka zakončena profilovanou římsou, shora krytou pálenými taškami. Stejný typ krytiny byl použit i na stříšce kryjící vstup ze strany nádvorní. V období 2. poloviny 90. let 20. století (léta 1998 a 1999) byla brána opravena díky finanční dotaci ze strany MK ČR (Program péče o památkové rezervace a zóny). Obnovena byla fasáda a brána s brankou obdržela nová vrata a vrátka. Kamenné ostění klasicistního původu na restaurování však i nadále čeká. Plocha dvora usedlosti čp. 3 doznala v průběhu 90. let 20. století výrazných změn, když byl částečně odtěžen terén v prostoru stodoly (východně od této stavby) a původně rostlý svah se spádem k severu byl nahrazen tarasní zdí zděnou z kamenných kostek a z betonové zdi opatřené z vnější (lícové) strany tzv. plastbetonem imitující různé skladby dlažby (ražba do betonu). Plastbeton byl použit také při úpravě zápraží obytného domu a v prostoru dvora před novostavbami na východní straně usedlosti. Zelený drn byl z plochy dvora stržen a nahrazen kamenným štěrkem. Zlikvidována byla také většina stromů, které na dvoře rostly (zůstal jen ořešák na východní straně statku před novostavbami). V listopadu 1991 MK ČR vydalo rozhodnutí, kterým zachovává památkovou ochranu dvora.