kostel Narození Panny Marie, farní

Údaje

Popis památky

Dle Památkového katalogu - 1/2018. Orientovaná dvoulodní stavba s věží při západním průčelí. Další, mohutnější věž, stojí na severní straně objektu v úrovni mezi lodí a presbyteriem. Na severní straně lodi jsou z vnější strany otevřené schody na oratoř. Užší presbyterium je trojboce uzavřené. Jižní strana lodi je opřena z vnější strany 4 opěráky. Okna lodi jsou zaklenuta polokruhem, jejich tvar je patrně výsledkem modernizace stavby v 18. století. Presbyterium má na J straně dvě širší a v závěru dvě užší gotická okna bez kružeb a profilovaného ostění s rozšířenou špaletou. Severní věž přiléhá ke staršímu opěráku presbyteria a na straně kostela má vlastní zeď. Věž je mohutná několikapatrová hranolová stavba s mírně se zužující šířkou jednotlivých podlaží. Korunní římsa je profilovaná. Střecha je jehlancová, zakončená čtyřbokou lucernou se segmentem zaklenutými otvory a jehlancovou stříškou. V ploše střechy jsou vždy v jedné ose na všech stranách malé vikýře se sedlovou střechou. Západní věž je přibližně o 4 patrech, shora je zakončena střechou s výraznou cibulovitou bání. Nad okny v úrovni zvonové stolice na západní, severní a jižní straně je korunní římsa vytažená do polokruhu pro osazení věžních hodin. Fasády nároží věží jsou opatřeny malovanou bosáží v šedomodré barvě na okrovém podkladu. První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1318. V 1. polovině byla ves povýšena na městečko. Existence kostela doložena písemnými prameny k roku 1349. Z nejstarší výstavby pochází západní věž, která vznikla v celé dnešní výšce asi v jedné etapě; přízemí bylo dostupné od jihu (tento zazděný vstup zachycený na jedné starší fotografii); v posledním podlaží byla sdružená okna nespíše s dělícími sloupky (později upravená); soudobá se zdivem patrně všechna štěrbinová okénka a zrušený průchod do půdy v SV koutě 4. patra. Prvotní loď byla jistě užší než dnešní; lze předpokládat, že se z ní zachovalo zdivo západní a severní stěny (věž by stála cca v JZ nároží lodi, za předpokladu osového napojení lodi na věž by obě podélné stěny zanikly při pozdějším rozšíření). Podobu portálu a oken lodi neznáme stejně jako tvar nejstaršího presbytáře. Loď byla přístupná také z podvěží dnes zrušeným průchodem. Výstavba nejstaršího kostela je v literatuře kladena do doby kolem roku 1240. Zásadní přestavba realizována někdy na přelomu 1. a 2. čtvrtiny 14. století; na místě starého presbytáře postavený nový s dochovanou žebrovou klenbou; loď asi současně prodloužena; vítězný oblouk soudobý; k původním prvkům patří také sanktuář v SV zdi závěru a okna presbytáře (?); loď měla vodorovný strop, jak dokládají omítky nad dnešní klenbou. Ze situace v podkroví je také zřejmé, že starší západní zeď lodi byla zesílena přizdívkou, na níž byl vyzděný štít přiložený tak na spáru k východní zdi věže. Důvodem mohl být špatný stavební stav věže, který mohl způsobit také požár (stopy požáru ve věži doložené); část východního štítu lodi také soudobá. Po přestavbě byla loď zřejmě otevřená do prostoru krovu, neboť na obou štítech se dochovala omítka s hladkým a obíleným povrchem. Snad v těsné návaznosti na presbytář byla založena severní věž; k její 1. etapě může patřit přízemí s 1. patrem a schodišťový přístavek; soudobá snad okna obou podlaží a klenba 1. patra. Dnešní klenba mezi oběma podlažími tu původně možná nebyla – mohlo jít o vysoký prostor, který měl dle údajů v literatuře sloužit také jako kaple; za předpokladu, že přístupové schodiště i portál do 1. patra jsou původní, by v tomto vysokém prostoru musela ale existovat jakási empora (viz. také okénko se sedátky). Někteří autoři uvažují také o možnosti obytné funkce prostory v 1. patře a dřevěném stropu, který předcházel dnešní sklípkové klenbě (úroveň podlahy 1. patra věže tak o 05 m výše než úroveň parapetní desky okna). Velkou tloušťku obvodových stěn lze snad vysvětlit tak, že nad 1. patrem byla postavena dřevěná (?) zvonice. K další přestavbě došlo na počátku 16. století. Patří sem asi rozšíření lodi směrem k jihu a následně zaklenuta jako dvoulodí; obvodové zdivo lodi současně zvýšeno, dozděny oba štíty a osazeno ostění do severního portálu; okna snad v jádru zachovaná; původní možná i konstrukce kruchty (bez rozšířené části). Ve stejné době byla provedena sklípková klenba v sakristii (buď rozdělila dřívější jeden vysoký prostor nebo nahradila starší strop); společně předělaná špaleta východního okna sakristie (pokud nebylo celé vybourané). Nově bylo vyzdviženo 2. a 3. patro severní věže; vyzdění stěn předcházelo sestavení obvodové rámové konstrukce a nejspíše i zvonové stolice; špalety oken 3. patra autentické. Monumentální sanktuář v presbytáři datovaný do roku 1517. Snad v 1. polovině 17. století (v literatuře se uvádí po r. 1609) postavena předsíň s oratoří v patře; klenba přízemí, vstupy a okno původní. Ze stejného období může být také krov nad dvoulodím. Rámcově v 18. století rozšířena kruchta; v západní věži předělána okna posledního patra, vyzděna nová římsa, vztyčený krov (nezachoval se) a možná postavena zvonová stolice a vyměněny stropy (?). Krov presbytáře z 18. nebo 1. poloviny 19. století. Přístavek u západní věže snad souvisel s provozem hřbitova (kostnice), který byl zrušen v roce 1805; jeho vznik tedy možno položit před tento rok. Krov severní věže pochází asi ze 2. poloviny 19. století (tvarově může navazovat na pozdně gotický). Asi v 1. polovině 20. století provedený nový krov západní věže (snad jako kopie původního). V roce 1959 prováděny dílčí opravy (stříška nad schody u předsíně, omítky v presbytáři). Někdy mezi lety 1963-84 vymalovány interiéry. V letech 1992-4 realizovaná celková oprava; opravený krov dvoulodí, položeny nové krytiny (vyjma presbytáře) a opraveny vnější omítky. Při této opravě byla také upravena okna zvonového patra severní věže (odstraněny šambrány a doplněny dělící sloupky). Románské založení z doby kolem r. 1240 (Z věž, Z a S stěna lodi). Gotická přestavba kolem r. 1325 (nový presbytář s žebrovou klenbou, prodloužení lodi), následně založena S věž. Přestavba po r. 1510 (rozšíření lodi k J a asymetrické zaklenutí dvoulodí, sklípková klenba v sakristii). Úpravy poč. 17.stol. (předsíň s oratoří v patře), v 18. (kruchta) a 19. století. Románské založení. Chór a jižní boční loď jsou z doby kolem r. 1325; 4 pilíře v lodi a sakristie s pokladnicí na severu chóru po r. 1510. Úpravy v 18. a 19. století.