děkanství

Údaje

Popis památky

Dle stavebně historického průzkumu města, SÚRPMO 1980 : Arciděkanství - třípodlažní budova s vrcholně barokním průčelím, architektonicky nejušlechtilejším v celé Plzni. Hlavní průčelí je pětiosé, ukončené dvojicí zvlněných atikových štítů. Plochy štítů prolamovány lisenovými rámy, uprostřed situováno okno v lištovém ostění s uchy a kapkami. Obrys štítů zdobí čučky a na atice stojí obelisky. Vysoký pilastrový řád s korintskými hlavicemi prostupuje obě patra, přízemí průčelí je pásováno. Nad okny prvého patra se střídají segmentové a trojúhelné římsy, okna přízemí mají římsy přímé. Na ose průčelí umístěn vjezd, rámovaný mohutným edikulovým portálem. Vjezdový půlovál dosedá na toskánské hlavice stojek. Vrcholový klenák záklenku zdoben silně předstupující volutovou konsolou, nesoucí oválnou kartuš s akantovým dekorem. kartuš korunována mitrou. Pilastry edikuly s jónskými hlavicemi nesou bohatě zvlněnou a zprohýbanou římsu. Budova arciděkanství se skládá z průčelního domu, na nějž navazují dvě nestejně dlouhá dvorní křídla. Vlastní objekt je hloubkově třítraktový, středem disposice probíhá podélná střední nosná zeď, rovnoběžná s průčelní zdí, jež v přízemí dosahuje síly 145 cm. Střední trakt obsahuje vstupní síň, zabíhající svým prostorem i do pravého traktu. Síň zaklenuta neckovou klenbou na odsazené patce prostoupenou trojúhelnými, koutovými a pětiúhelnými výsečemi o segmentových čelech. Pravá zeď síně, podbíhající pod klenbu, vložena sekunderně; v ní vsazen barokní augustinský dveřní portálek. Na síň navazuje stlčeně valeně zaklenutý průjezd s řadou protilehlých pětibokých výsečí. Pravý trakt přízemí při náměstí obsahuje užší obdélnou místnost zaklenutou půlkruhovou klenbou prostoupenou trojbokými výsečemi se slbými hřebínky. Místnost původně volně otevřena do vstupního síňového prostoru. V pravém traktu dále situováno barokní dvouramenné vřetenové schodiště a v zadní třetině místnost opatřená plackou a světlík. Levý trakt zaklenut lehce stlačeně valenou klenbou se dvěma trojbokými protilehlými výsečemi se slabými hřebínky a stlačenými čely. Zadní část levého traktu se lehce rozšiřuje, obsahuje dvě souběžné komory s valenými klenbičkami. Pravé dvorní křídlo se skládá ze dvou částí. Úsek při průčelním domě je dvoupatrový, zaklenutý v přízemí plackovými klenbami z 19. století. Za silnou, původně obvodovou zdí křídla následuje přistavěná jednopatrová část křídla, opatřená obdélnými plackovými klenbami vetknutými do půloválných pasů - klenby bývalých stájí z 19. století. Pravá obvodová zeď křídla, dobře patrná ze dvora čp. 235 je nejspíše ještě středověká. Levé, daleko kratší, dvoupatrové dvorní křídlo má podélné obvodové zdi značně silné (zeď do dvora skoro 2 m silná). Křídlo v přízemí obsahuje dvě komory, z nichž jedna zaklenuta valenou klenbou se dvěma výsečemi a nárožní plackou. Pokoje prvního patra přední budovy otočené do náměstí mají velmi hodnotnou štukovou nástropní barokní malbu v rámových zrcadlech. Průčelní dům zastřešen v souladu se štíty dvojicí sedlových střech, jejichž vrcholnice leží kolmo k frontě náměstí. Průčelní dům má podsklepen pravý a levý trakt, pod průjezdem leží spojovací chodbička. Z průjezdu přízemí lze sestoupit jednoramenným schodištěm v pravém traktu do středověké, valeně kamenně zaklenuté předsíňky. Mezi schodišťovým prostorem a předsíňkou leží gotický půlkruhový portálek s okosením a patkou. Ve sklepních prostorách pod pravým traktem, které doznaly několikeré stavební úpravy, je zpola zazděn středověký kamenný, patrně segmentový pas s okosenými hranami z obou stran. Následující sklep pod pravým traktem, který zashuje až k uliční frontě, je ve zdivu středověký a je sekunderně zaklenut cihlokamennou klenbou s vrcholnicí kolmou k náměstí. Pod klenbu je podtažen z další stavební etapy roznášecí cihelný pas o dvou podporách, disposičně korespondující s pilíři v přízemí, přenášející klenbu vstupní síně a pravé nárožní místnosti. K severní zdi sklepa přizděny sekunderně ztužující pilíře. Ze sklepů pod pravým traktem lze vstuopit gotickým plkruhovýmokoseným portálkem do již výše zmiňované spojovací chodbičky pod průjezdem, zaklenuté středověkou kamennou valenou klenbou. Na jejím konci leží další gotický půlkruhový portálek s okosením a patkou. Klenba sklepa pod levým traktem je půlkruhová kamenná, ve vrcholnici lehce lomená, ale přesto sekunderní. V čelní zdi sklepa směrem do náměstí zbytky původního vstupu do sklepa z náměstí. Na protější straně sklepa je sestup do sklepů druhé úrovně. Podélné stěny sklepa zesíleny přistavěnými pilířky. Stavební historie. Šířkou parcely a eistencí dvou skupin sklepů, je evidentní, že budova arciděkanství vyrostla z původně dvou samostatných gotických domů. Písemný doklad o existenci fary v těchto místech máme už od r. 1344 - to však v podstatě mohlo jít o dva samostatné provozně spojené objekty. Každý z těchto dvou domů měl své vlastní dvorní křídlo. O pravém domě se dá konstatovat, že byl nejspíš hloubkovým dvojtraktem, situace levého se zdá být složitější vzhledem k nápadně zakřivené levé hraniční zdi mezi arciděkanstvím a dnes již neexistujícím čp. 233. Dveřní levé dvorní křídlo je také posunuto směrem doleva. naskytá se domněnka, že šlo rovněž o hloubkový dvojtrakt (včetně později odštěpeného čp. 233) s vlastním dvorním křídlem. domy jistě ještě v pozdním středověku spojeny v jednu budovu, jak nasvědčují gotické sklepní portálky a spojovací chodba pod průjezdem. Rovněž ještě středověké, ale sekunderně vložené jsou klenby sklepů - původní sklepy měly dřevěné trámové stropy a k jejich zaklenutí pravděpodobně došlo po ničivém požáru Plzně v roce 1506. Povrchovým průzkumem nelze jednoznačně určit k jakým stavebním změnám došlo na budově v údobí renesance. Možno však soudit, že dnešní dispozice přední budovy jako trojtraktové se vstupní síní a průjezdem uprostřed, je v podstatě cítěním renesanční. Teoreticky mohou být renesanční valené klenby přízemí v levém traktu včetně valené klenby přilehlého dvorního křídla (bez hlubší analýzy nelze stoprocentně rozhodnout). Zajímavý je též prostor vstupní síně, který zasahuje až do pravého traktu, jak jednoznačně potvrzuje necková klenba. Dnešní šíře vstupní síně je stejná jako průjezdu v zadní polovině středního traktu. zeď, která síň zprava zužuje, nese v sobě barokní dveřní augustinovský portál. je-li tento portál nepřenesený, ale na původním místě,musíme soudit, že před velkou barokní přestavbou arciděkanství, připisovanou Augustonovi k době kolem r. 1710, došlo ještě k jedné a to starší přestavbě barokní či ještě renesanční, kdy byla zaklenuta vstupní prostora neckovou klenbou. Dnešní stav budovy, jak hlavní průčelí s vjezdovým portálem, tak úprava interiéru včetně nástěnných maleb v pokojích 1. patra, je připisovaná velké přestavbě objektu pod vedením Jakuba Augusta ml. K menším zásahům do interiéru dochází asi na klasicismu (světlík a placková klenba vzadu v pravém traktu). Během 19. století byla přestavěna dvorní křídla, přičemž do pravého vloženy obdélné plackové klenby do pasů (v přízemí křídla byly umístěny stáje). Památkově chráněný objekt nutno zachovat včetně dvorních křídel. Prostor dvora již dále nezmenšovat.