kostel sv. Apolináře

Údaje

Název památky:
kostel sv. Apolináře
Rejstříkové číslo:
18705 /4-2078
Obec:
Horšovský Týn
Adresa:
Horšovský Týn, Velké Předměstí, , Domažlice
Katastr:
Horšovský Týn

Popis památky

dle pasportizace SPÚ z prosince 1979 Velká jednolodní stavba, k obdélné lodi se připojuje užší, značně hluboké kněžiště s polygonním závěrem. K jižnímuboku presbytáře přiléhá obdélná sakristie, proti ní na severu menší přístavek. K severnímu boku lodi připojen věž. Na západě užší patrová kruchta s nižšími přístavky po stranách. Kněžiště opírají jednou odstupnněné opěráky ukončené prostupem plltů trojúhelných stříšek a chrliči. Okna jsou lomená, trojdílná, v kružbách použity motivy sférických čtyřúhelníků a plaménků. Okna lodi jsou ukončena třemi obloučky. Na jižním boku kostela se zachoval raně gotický ústupkový portál zaklenutý kamenným obloukem. Boční strany portálu tvoří vždy dva sloupky s kalichovými hlavicemi s reliéfní výzdobou s talířovým,i peckami. Na hřebeni střechy kostela vztyčen kamenný gotický sanktusník. Věž kryje křížová střecha. Vznosný ušlechtilý prostor presbytáře he rozvržen do tří obdélných křížových polí a šestipaprskového závěru. Pod okny probíhá profilovaná římsa. Sanktuarius lomuje obdélný profilovaný rám. Plochu nad zalomeným otvorem s trojlistou kružbou člení bohaté kružbové pomalování s reliéfní hlavou Krista uprostřed. Na protilehlé straně v závěru he osazen sadile v pravoúhlém jemně profilovaném rámu. Z úrovně podokní římsy vybíhají oblé přípory podchycené pod římsou parléřovskými maskami. Na krycích deskách hlavic s kružbovými motivy vybíhají jemná hruškovitá žebra převýšené klenby. Přístěnná žebra mají poloviční tvar klínový, vyžlabený, kruhové svorníky. Po severní straně vede půlkruhový portálek s uvnitř vloženým trojbokým završením do přilehlého úzkého severného přístavku- Shodným portálem se vstupuje do úzké jižní kaple o dvou skoro čtvercových křížových polích s jednoduše vydlabanými žebry na jehlancových konzolách. Složité profilace mírně zalomeného vítězného oblouku vybíhá do zploštělého arrasovského hruškovce. Obdélná síň lodi má ráz pozdně barokní. Rohy i stěny člení hmotné přizední pilíře provázené pilastry s volutovými hlavicemi. Nad nimi vyrůstají úseky zalamovaného kladí. Prostor lodi je zaklenut třemi silně vzdutými plackami. Na západním průčelí je přiložena kruchta podklenuta plackou. Má konvexkonkévně strmý gotický krov. Severní věž obsahuje rovněž prosté gotické architektonické detaily. Stavební vývoj kostela sv. Apolináře je mimořádně složitý. Raně gotický portál poukazuje k významné stavební činnosti kolem poloviny 13. století. Stopy kostela románského nebyly zatím zjištěny. Následovala monumentální výstavba presbytáře, zřejmě ve dvou stavebních obdobích. Svědectvím staršího je jižní kaple z doby před či k polovině 14. století. Na přelomu třetí a čtvrté čtvrti tohoto věku nastoupila druhá etapa výstavby ovlivněn uměním parléřovským, jež pak realizovala výstavbu architektonicky mimořádně hodnotného presbytáře. Gotické je i obvodové zdivo lodě. Severní věž je rovněž střeověká, připojená patrně již ve 14. století. Loď, původně plochostropá, byla pronikavě přestavěna před r. 1769, kdy přibyl i zadní přístavek. Z té doby pochází jistě i zastřešení věže.