zemědělský dvůr

Údaje

Popis památky

Zemědělská usedlost čp. 39 v Křimicích je situována na jihovýchodní straně Křimického náměstí, ve štítové orientaci do náměstí. Na obytné stavení navazují chlévy. Proti obytnému stavení stojí výměnek a na něj navazuje sýpka. Na východní straně uzavírá dvůr stodola. Vstupní brána je mezi obytným stavením a výminkem, mezi sýpkou a stodolou je ohradní zeď. Obytné stavení na podélném půdorysu je kryté sedlovou střechou, hladkou fasádu člení kamenný sokl a profilovaná korunová římsa. Do objektu se vtupuje ze dvora. Chlévy na podélném půdorysu navazují na obytné stavení. V jejich interiérech jsou uplatněny klenby, jeden ze dvou vstupů má kamenné ostění s nadsvětlíkem. Výměnek na přibližně čtvercovém půdorysu stojí proti obytnému stavení na protější straně dvora. Severní polovina sedlolvé střechy je přetažena přes úzký přístavek. Vstup je z dvorního okapového průčelí. Sýpka na přibližně čtvercovém půdorysu navazuje na výměnek, její střecha je užší a příkřejší. Vstup ze dvora je v kamenném ostění s původními pozdně barokními dřevěnými dveřmi, v interiéru jsou trámové stropy. Krov je hambalkový se stojatou stolicí, hlavní římsa fabionová. Rozlehlá stodola se sedlovou strřechou je vyzděná ze smíšeného zdiva na podélném půdorysu. Ze dvora je opatřena dvojicí vjezdových vrat. Interiér je rozdělen zděnou kamennou přepážkou na menší severní prostor a rozlehlejší jižní prostor, na jehož severní straně je dochována původní perna. Mohutná brána představuje reprzentativní vstup do usedlosti. Stojí mezi obytným stavením a výměnkem. Zaklenutá je stlačeným obloukem, po stranách zdobená pilastry nesoucími v nadpražá fabionovu římsu. Krytá je valbovou stříškou s pálenou krytinou, na stříšce uprostřed brány je zděný nástavec krytý taškami. Ohradní zeď, stojící na severní straně usedlosti mezi sýpkou a stodolou, je zděná z cihel a omítnutá. Usedlost tvořila pravděpodobně součást středověkého jádra vsi. Na mapě z roku 1839 je na jižní straně zachycen nespalný dům, naproti němu stála nespalná sýpka. Ostatní objekty včetně stodoly byly spalné. K roku 1858 je zaznamenána změna, při níž byl před sýpku do návsi představěn výměnek a do stejné fronty prodloužen obytný dům. Dnes je čelo usedlosti v podstatě výsledkem uvedeného procesu. Obě štítová průčelí a brána mezi nimi manjí pozdně klasicistní fasádu. Pozdně klasicistní jsou také chlévy navazující na obytné stavení. Sýpka je pozdně barokní. Stodola pochází ze druhé poloviny 19. století.