venkovská usedlost Blahošovský dvůr

Údaje

Název památky:
venkovská usedlost Blahošovský dvůr
Rejstříkové číslo:
100712/
Obec:
Dýšina
Adresa:
Dýšina, Dýšina, 33002, Plzeň-sever
Katastr:
Dýšina

Popis památky

Obytné stavení Přízemní stavba založená na obdélném půdoryse v okapové orientaci na východní straně usedlosti. Stavba svojí hmotou dotváří charakter usedlosti a také západní strany návsi. Střecha domu je sedlová, střešní krytina tašková, keramická, pokládaná na husté i řídké laťování (šupinová skladba i dvojitá). Krov je hambalkový typu stojaté stolice, s plnými vazbami při štítech i v prostoru půdy. Ve střeše domu jsou vytaženy čtyři komínová tělesa, z toho dvě v úrovni hřebene střechy a další dvě v úrovni korunní římsy na straně nádvorní (západní). Půda nad světnicí je dodnes rozdělená na několik dílů ( k rozdělení podlahy půdy posloužila prkna, která vymezují jednak pochozí prostor a dále i jednotlivé sekce pro sušení zemědělských plodin). Obvodové zdivo domu je zděné z lomového kamene. Stropy (přinejmenším nad světnicí) jsou trámové, asi povalové. Dispozice stavby je trojdílná, původně komorového typu. Při nádvorním štítu je býv. světnice osvětlovaná oknem ze štítu i z nádvoří. Střední díl je rozdělen na síň (chodbu) a blok bývalé černé kuchyně. Zadní díl objektu, původně část komorová, byla adaptována na zadní světničku. Interiér je plochostropý. Dveře v interiéru jsou slohové, z období celkové přestavby objektu v období 20.let?? 20.století. Dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé, asymetrické, dělené do tří, resp. šesti kazet. Zárubně jsou trámkové, s obložením. Z období zhotovení dveří pochází také dveřní kování. Podlaha síně (chodby) je vyložena z keramických dlaždiček, stěny tamtéž jsou ve spodní části opatřené dřevěným obložením z palubek. Návesní (východní) strana je trojosá (okna trojdílná, novodobá, asi 60. - 70.léta 20.století, původní okna byla dvojitá, dvoukřídlá, v každém křídle se čtyřmi tabulkami, vnější okna byla osazena do líce fasády). V jižní polovině východního průčelí jsou v úrovni soklu dva drobné otvory osvětlující otvory suterénu. Severní štít je v přízemí jednoosý (okno dvou nebo trojkřídlé, v jednom z křídel s ventilačkou oddělenou od spodního křídla poutcem, jde o okno staršího původu než jsou okna na straně východní a západní, asi ze 40.let 20.století). Podstřešní část severního štítu je dvouosá, s dvojicí nevelkých okének zhruba čtvercového formátu. K severnímu štítu domu přiléhá těleso branky. Nádvorní (západní) strana je opatřená jedním trojdílným oknem osvětlující světnici, a osou se vstupem. Další okenní otvor je v místnosti při jihozápadním nároží. Okno světnice je novodobé, asi ze 70.let 20.století, dveře jsou jednokřídlé, částečně prosklené, s nadsvětlíkem, novodobé. Dveřní špaleta má okosené nároží (špaleta je po stranách obloukovitě rozšířena) a obložena keramickým obkladem. Zhruba ve střední části průčelí je v úrovni soklu nevelký otvor krytý dřevěnými dvířky sloužící k odvětrání suterénu a jako podávací otvor. Fasáda domu je břízolitová, realizovaná v 60. - 70.letech 20.století, kdy byl objekt (patrně včetně oken) modernizován. Kolem oken jsou vytaženy plastické bosované stylizované novodobé "pilastry", korunní římsa, původně jistě bohatě profilovaná, je degradovaná. Štítové stěny jsou v úrovni nasazení podstřešní části stěny na obvodové zdivo přízemí mírně rozšířené (vytažené přes světlou šířku přízemí). Štíty jsou mírně přetaženy nad úroveň střešní roviny, zdivo štítu je shora plechované. Objekt je podsklepen. Suterén je přístupný úzkým schodištěm z chodby navazující na střední díl domu. Schodiště je vyložené schodišťovými stupni relativně pozdního původu . Část suterénu navazující na schodiště je sklenutá segmentovou klenbou. Nejstarší část suterénu je jednoprostorová, sklenutá valenou klenbou prolomenou dvojicí otvorů - násypka a okenní průduch Zápraží je na nádvorní straně vybetonované. Chlévy, stáje a kolna Přízemní objekt založený na obdélném půdoryse na jižní straně usedlosti, podélnou osou ve směru západ - východ. Střecha objektu je sedlová, střešní krytina tašková, keramická, typ bobrovka. Zhruba v úrovni rozhraní mezi druhou a třetí třetinou ve směru od obytného domu je na nádvorní straně střechy chlévů vytažen velký podávací (nákladní) vikýř opatřený sedlovou střechou. Konstrukce vikýře je dřevěná. Nádvorní strana chlévů (strana severní) je sedmiosá, s trojicí vstupů a trojicí nevelkých dvoukřídlých okének. Prostřední dveře a dveře blíže k obytnému stavení jsou jednoduché, dřevěné, bez členění, dveře ve třetí vstupní ose od východu jsou dřevěné, jednokřídlé, s klasovitým členěním založeným do čtyř polí. Dveře mají trámkovou zárubeň a poutec oddělující vstupní otvor od nevysokého nadsvětlíku opatřeného jednoduchým rámem děleným do tří polí. Popsané dveře jsou patrně jediným prvkem v dochovaném souboru umělecko - řemeslných prvků a detailů, jejichž vznik můžeme klást ještě do období klasicistní výstavby usedlosti. Interiér chlévů je sklenut plackovými klenbami do pasů. Klenba je cihelná, omítaná, obvodové zdivo chlévů je smíšené, v dílčích částech přezdívané v cihle. Klenby jsou staticky narušené (zřetelné trhliny ve střední části klenebních polí). K eliminaci poklesu klenební konstrukce byla do stavby vložena trámková podpěra. Vrata i vrátka jsou plná, ozdobně skládaná z prken. Chlévy po jižní straně dvora jsou vyzděny z kamenného zdiva na podélném půdorysu, mají sedlovou střechu, kterou kryjí tašky bobrovky. Střecha má přesah do dvora a velký vikýř s dřevěnými dveřmi na půdu. V interiérech chlévů se uplatňují klenby. Ze strany západní ke chlévům přiléhá dodatečně zřízená kolna, která vznikla zastřešením původně volného prostoru koutové části usedlosti v úseku mezi západní stěnou chlévů a jihovýchodním nárožím stodoly. Střecha kolny je sedlová, střešní krytina keramická, tašková, typ bobrovka (krov střechy je založen tak, aby plně korespondoval s tvarem a sklonem střechy chlévů. Kolna je na nádvorní (severní) straně otevřená. Na chlévy navazuje otevřený přístavek řezárny. Hospodářský objekt s polopatrem Přízemní objekt opatřený polopatrem založený na obdélném půdoryse podélnou osou ve směru západ - východ na severní straně dvora. Střecha je sedlová, střešní krytina tašková, drážková, cementová. Nádvorní (jižní) strana je sedmiosá, s trojicí dveří, trojicí oken a dvoukřídlými vraty do garáže (vrata byla do stavby vložena dodatečně). V polopatrové části jsou dva nákladní otvory a řada drobných větracích průduchů čtvercového průřezu. K západnímu průčelí stavby přiléhá jednoramenné dřevěné schodiště umožňující vstup do podkroví. Kolna, řezárna,dřevník V koutové části dvora, mezi stodolou a hospodářským objektem ležícím na severní straně usedlosti, byl druhotně vystavěn nevelký hospodářský objekt opatřený sedlovou asymetrickou střechou. Střešní krytina je tašková, drážková, cementová. Konstrukce stavby je trámková. Objekt sloužil jako řezárna, dřevník, v poslední době i jako kolna. Stodola Stodola uzavírá dvůr na západní straně. Je to rozlehlá stavba situovaná na západní straně usedlosti, která svojí délkou vymezuje prakticky celou šířku dvora. Po stranách stodoly jsou dvoje dřevěná vrata, uprostřed vstup do sklípku zaklenutého valenou klenbou. Krov je hambalkový o dvou stojatých stolicích. V severní frontě je do dvora otevřena kolna, na kterou navazují chlévy na podélném půdorysu, které jsou navýšené o polopatro. Do polopatra jsou pod přesahem střechy ze dvora prolomeny dva vstupní otvory holubníků. Objekt byl založen na obdélném půdoryse. Střecha je sedlová, střešní krytina tašková, drážková, cementová. Východní (nádvorní) strana objektu je opatřená dvojicí dřevěných dvoukřídlých vrat. Interiér je dělen na mlat, dvě perny a vozovou část. Mezi vraty je ve východní stěně stavby otvor kryjící přístup ke schodišti do sklepa. Ten je jednoprostorový, zastropený segmentovou klenbou. Stěny suterénu jsou omítané. Lze předpokládat, že objekt byl druhotně rozšířen jižním směrem, když k původní stodole přilehl díl s kolnou, dnes navazující na otevřenou kolnu vybudovanou v koutové části dvora mezi chlévy a stodolou. Brána s brankou V čele usedlosti, na její východní straně, stojí mohutná zděná brána opatřená nízkým štítovým nástavcem. V ploše mezi bránou a severním štítem obytného stavení stojí polokruhem zaklenutá branka, mezi brankou a bránou je plný zděný plot, shora krytý sedlovou stříškou opatřenou pálenou taškou bobrovkou. Stříška volně probíhá přes překlad vrátek. Vrátka jsou dřevěná, jednokřídlá, slohová, v klasovitém členění. Bránu tvoří dva mohutné zděné pilíře nesoucí trámový překlad, který je i se zdivem shora krytý sedlovou stříškou opatřenou taškovou drážkovou krytinou. Překlady nesou drobný zděný štítový nástavec, zhruba ve střední části polokruhem vyklenutý, z boku s navazujícími nižšími křídly. Při patě zdiva vjezdu jsou kamenné nájezdníky. Vrata jsou slohová, dřevěná, dvoukřídlá, z vnější strany opláštěná klasovitě kladeným prkenným bedněním. Omítky brány jsou vápenné, štukové. Branka s oplocením je ze strany návesní omítnuta břízolitem, soklová část tamtéž je obložena kabřincem. Doporučení k rehabilitaci Obytné stavení by mělo alespoň na návesní (východní) straně získat slohová okna, které by měly svým technickým i architektonickým řešením vycházet z dobové fotografické dokumentace (okno dvojité, dvoukřídlé, dělené do tabulek). Obvodový plášť stavby by měl být vápenný, štukový. Odstraněn by měl být keramický obklad soklu, který by měl být vytažen v omítce. Mezi okny na návesní straně domu by měly být obnoveny bosované pilastry dle dobové fotodokumentace. Vyjma obytného stavení (fasáda, okna) a zdiva branky nevyžadují ostatní budovy ve dvoře výraznější stavební zásahy v rámci rehabilitace. Doporučuje se prověřit technický stav kleneb ve chlévech a v případě jejich narušení provést nezbytné zásahy, které povedou ke stabilizaci historických konstrukcí. Dvůr byl v r. 2002 navržen na prohlášení za nemovitou kulturní památku. Stavební vývoj : K r. 1781 byl statek čp. 27 zachycen na jižním okraji západní strany návsi. V čele dvora ležel podlouhlý obdélný "nespalný" objekt založený v okapové orientaci. Na severní straně usedlosti ležel v ose západ - východ obdélný objekt klasifikovaný jako "spalný". Západní stranu dvora vymezovala "spalná" stodola, ke které z východní strany přiléhal drobný "spalný" přístavek nevelkého obdélného půdorysu. K r. 1839 zaznamenal stabilní katastr statek na p.p.č. 6 vymezený ze čtyř stran pěti nestejně velkými objekty. V čele dvora, na jeho východní straně, ležel "nespalný" objekt založený v okapové orientaci. Na jižní straně statku byl nevelký "nespalný" volně stojící objekt. Západní stranu dvora vymezovala rozlehlá "nespalná" stodola. Na severní straně usedlosti ležely dva úzké podlouhlé objekty podélnou osou ve směru západ - východ. Západněji položená stavba přiléhající ke stodole byla "spalná", druhý objekt byl "nespalný". K r. 1891 nalézáme dvůr zhruba v situaci podobné stabilnímu katastru, pouze na severní straně usedlosti zanikl "spalný" objekt přiléhající z východu ke stodole. Z rodu, který na uvedeném statku hospodařil, pochází malíř Václav Brožík. V březnu 1904 bylo projednáváno povolení výstavby komůrky pro služebné. V lednu 1922 požádal majitel statku o povolení zvýšení chlévků. V srpnu 1957 bylo projednáváno povolení výměny dvou oken. V dubnu 1961 bylo vydáno rozhodnutí o povolení adaptace staré vozovny na garáž. V červenci 1969 požádal majitel dvora o povolení zřízení okna ve štítě domku.