městské opevnění

Údaje

Popis památky

Dle pasportizace okresů Zpč. kraje - (okr. KT) - z prosince 1985: Opevnění původem už z doby po polovině 13. století. Z té doby úseky hlavní hradby kolem celého města. Nejlépe zachováno na východní straně, kde se zachovala i poloválcová věž. Do původní doby výstavby patří i obě brány. Lépe než hlavní hradba se zachovala parkánová zeď s pravoúhlými, dovnitř otevřenými baštami. V jedné z nich se dokonce zachovala klíčová střílna. Typ bašt a střílna poukazují na dobu vzniku, nebo obnovení parkánu, až v období pozdní gotiky. Starší je však vnější průjezdový oblouk Pražské brány. K pozdně gotickému doplnění horažďovických hradeb patří i dvojboce uzavřená bašta v severovýchodním ohybu hradeb. Za parkánem následoval dnes téměř zasypaný příkop. V ohražení přilehlých zahrad se snad zčásti zachovala kontreskarpa. V období pozdní gotiky zesílil Pražskou bránu pětiboký barbakan a Dolní brána byla opatřena vnější branou v parkánové zdi. Červená, nebo Pražská brána - třípatrová věž na čtvercovém půdorysu otevřená v přízemí průjezdem s lomeně zaklenutými branami. Uvnitř valená klenba. Na vnitřní straně brány, v nice druhého patra, umístěno sousoší Kalvarie. V líci vnější hradby otevřen před vlastní branou lomeně zaklenutý otvor vjezdu, vpravo vedle něj, zřejmě dodatečná branka pro pěší. Brána opevnění ze druhé poloviny 13. století. Dolní, nebo Prachatická brána - z původní věžovité brány zbývá jen obvodové zdivo, dosahující do výše patrové římsy sousedícího domu. Vjezdy zaklenuty lomeným obloukem. Průjezd není již zastropen. Druhá polovina 13. století. Jižní branka - tvoří ji polokruhem zaklenutý průchod ve vnitřní hradební zdi. Po stranách uličky pokračují boční zdi až k vnější hradbě, kde se zachoval zbytek ostění vnější branky, dnes však už bez záklenku. Součást opevnění ze druhé poloviny 13. století. Horažďovické opevnění má současně i mimořádný výnam historický. Odolalo totiž nejen obléhání v roce 1307, ale i v roce 1477.