selský statek čp.19 - areál ("U Kuštejnů" )

Údaje

Popis památky

Zděný statek s branou, brankou, hospodářskými budovami a výměnkem, uzavírajícvími prostor rozsáhlého dvora. Příklad typu velkého statku z konce min. století. Na pozemku stály v roce 1839 dva dřevěné objekty a zděná stodola z níž se část zachovala. Obytné stavení pochází z novodobé výstavby, brána a bývalá sýpka vznikly okolo poloviny minulého století. Obytné stavení s novogotickými architektonickými články v průčelích , s plochostropými místnostmi . V chlévech za obytnou částí jsou pruské placky do pasů. Naproti při veřejném prostoru stojí drobnější hospodářské stavení, členěné v průčelí pilastry s čabrakovými hlavicemi, ve štítových trojúhelných plochách profilovanými římsami.Vnitřní prostory jsou přístupné ze dvora dvěma kamennými portálky. V půdním prostoru je sýpka osvětlená Kasalovými okénky.Přilehlé hospodářské stavení ( kůlna a chlévy ) jsou opatřeny stájovými klenbami z cihel do travers. Sedlová střecha se uprostřed délky zvedá širokým vikýřem tvaru volského oka. Stodola v pozadí dvora je zčásti kamenná, dozdívaná cihlami bez pozoruhodných detailů. V hlavním průčelí mezi obytným stavením a sýpkou je branka s kamenným, půlkruhově klenutým ostěním s klenákem ve vrcholu půlkruhového záklenku.Brána s eliptickým záklenkem je rovněž opatřena kamenným ostěním s klenákem. Ohradní zeď pokrývá bobrová krytina. Ostatní střešní plochy kryjí drážkové tašky. Památkové péči podléhá sýpka a brána v hlavním průčelí.Ostatní části objektu buď nevykazují architektonickou hodnotu, nebo jsou v dezolátním stavu. Objekt není po čtvrt století užíván ani udržován.To se projevilo na jeho stavu poruchami omítek, konstrukce, místy až destrukcemi zdiva a kleneb. Zachovat lze jeho přední část, zbytek hospodářského příslušenství, vcelku památkové nehodnotný je možno likvidovat. Usedlost založená v prostoru severně od návsi, severně od zaniklých dvorů čp. 22 a 21. K r. 1781 dvůr již existoval a do jeho stavební výbavy patřily tři stavby. Severovýchodní stranu statku vymezoval podlouhlý "nespalný" objekt založený ve štítové orientaci. Na protilehlé straně usedlosti (strana jihozápadní) ležel "spalný" objekt obdélného půdorysu založený ve štítové orientaci. Dvůr ze severozápadní strany uzavírala "spalná" stodola krátkého obdélného půdorysu. Usedlost čp. 19 se skládá z obytného stavení, stodoly a čtyř dalších provozně - hospodářských objektů ležících v jihozápadní části statku. Návesní stranu (strana jihovýchodní) uzavírá brána s brankou. Obytný dům je přízemní stavení opatřené polopatrem, vystavěné na podlouhlém obdélném půdoryse ve štítové orientaci na severovýchodní straně dvora. Obvodové zdivo je zděné z pálených cihel. Přední část domu je obytná, z nádvorní strany osvětlená celkem čtyřmi okny, která jsou dřevěná, dvojitá, dvoukřídlá, zaklenutá segmentem. Jihovýchodní průčelí je trojosé, s okny shodného typu s okny na straně nádvorní, v podstřešní části průčelního štítu jsou dvě menší okna shodného tvaru s okny v přízemí. Interiér obytné části je plochostropý. Vstup do síně je v páté nádvorní ose od jihovýchodu. Vstup je v trámkové zárubni s nadsvětlíkem. Dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé. Na obytnou část domu navazuje část hospodářská (chlévy), s trojicí vstupů v trámkových zárubních s nadsvětlíkem. V sedmé a deváté ose počítaje od jihovýchodu jsou okénka osvětlující chlévní prostor stavby. Okenní nika je zhruba stejně velká jako v případě oken v obytném stavení, samotný otvor je však výrazně menší, zhruba čtvercového formátu. V polopatrové části domu je v ploše nad vstupem do síně a dveřmi (patrně) do půdy nákladní otvor. Interiér chlévů je zaklenut pruskými plackami do pasů. Dveře jsou dřevěné. Fasáda (celého domu, tj. jak části obytné, tak i chlévů) je na nádvorní straně členěna pilastry a výrazným zubořezem umístěným v podřímsí. Korunní římsa je profilovaná. Pilastr na nádvorní straně při jihozápadním nároží je bosovaný. Okna na nádvorní straně jsou ve fasádě lemována profilovanou paspartou, resp. profilace je vytažena na rozhraní líce fasády a špalety. Severozápadní štít domu je v podstřešní části opatřen nákladním otvorem v trámkové zárubni. Jihovýchodní (návesní) štít domu byl již v minulosti zbaven původního členění (likvidace zubořezu, profilace korunní římsy). Zjednodušeny byly i nárožní pilastry, v minulosti snad s bosáží, upravena byla i římsa lemující podstřešní část štítu. Štít je ve vrcholu a po stranách opatřen nízkými podstavci, snad v minulosti nesoucí čučky blíže neurčeného tvaru (vyloučit samozřejmě nelze ani kříž na podstavci v ose hřebene střechy). Korunní římsa, dnes ve velmi zjednodušeném tvaru, je shora krytá taškovou krytinou. Objekt hospodářsko - obytného charakteru /obydlí + sýpka/ situovaný v jižní části dvora (jihozápadně od brány, jižní až jihozápadní kout usedlosti) je zděný z cihel, se sporadickým použitím kamene (ten byl použit např. při založení nároží). Byl vybudován na obdélném půdoryse v okapové orientaci. Střecha je sedlová, střešní krytina tašková. Jihovýchodní strana je trojosá, s dvojicí obdélných stojatých dvoukřídlých oken s poutcem a ventilačkami. Blíže jižnímu nároží je obdélné ležaté okénko. Fasádu člení slepé arkády (strana jihovýchodní tři osy, strana jihozápadní dvě osy), pilastry vytažené v plochách mezi arkádami jsou v části pod korunní římsou opatřené výraznou čabrakou. Pilastry byly v minulosti degradovány osekáním a zkrácením. Korunní římsa je bohatě profilovaná. Severovýchodní i jihozápadní štít je zhruba v horní třetině podstřešní části rozdělen vodorovně založenou římsou v profilaci totožné s římsou po obvodu lemující plochu štítu. Na severozápadní straně (strana nádvorní) je zhruba v severovýchodní polovině stavby jedno okno shodného typu s okny na straně nádvorní. Nádvorní podélné průčelí je kromě toho členěné dvěma vstupy, jeden do části obytné a druhý do části hospodářské (snad v minulosti sýpka). Vstup do části obytné (výměnek?) je v kamenném ostění s nadsvětlíkem. Další shodně řešený vstup je v nádvorní straně v jihozápadní části stavby. V půdním prostoru byla sýpka osvětlována kasulovými okénky. Objekt se nalézá ve velmi neutěšeném stavebně - technickém stavu, spodní partie obvodového zdiva stavěného z pálených cihel jsou na hranici životnosti, cihly vypadávají nebo zcela chybí, pojivo je vyplavené nebo již neplní svoji původní funkci. Do prostoru mezi býv. sýpku a chlévy ležící na jihozápadě byla v období kolem roku 1900 vložena sedlová střecha, která zakryla původně volnou plochu, poté sloužící jako do dvora otevřená kolna. Průvlak nesoucí krokvice byl na nádvorní straně podepřen z cihel zděným sloupem. Střešní krytina je tašková, keramická, typ bobrovka. Ke vzpomenuté kolně přiléhá ze severozápadní strany objekt zděných chlévů. Je to přízemní stavba vystavěná na obdélném půdoryse krytá sedlovou střechou. Střešní krytina je tašková, keramická, typ bobrovka. Interiér je zaklenut segmentovými cihelnými klenbičkami založenými do válcovaných profilů. Na nádvorní straně byl, bezpochyby sekundárně, ve střeše vytažen mohutný vikýř typu volského oka, ve kterém byl zřízen nákladní otvor pro komunikaci s podkrovím. K otvoru přiléhalo z nádvorní strany jednoramenné žebříkové schodiště. Chlévy mají tři vstupy, dva v trámkových zárubních s nadsvětlíkem. Interiér osvětlují z nádvorní strany tři okénka s různě upravenými okenními špaletami (s vodorovným nadpražím a také s rozšířenou špaletou sklenutou segmentem). Již v r. 1988 byla stavba ve špatném technickém stavu a část obvodového zdiva zhruba v úseku mezi druhou okenní osou a druhým vstupem na nádvorní straně ve směru od jihovýchodu bylo destruováno. Ze severozápadní strany přiléhá ke chlévům hospodářský objekt vystavěný na obdélném půdoryse v prostoru mezi stodolou a chlévy. V jihovýchodní polovině objektu byl zřízen chlévec s jedním vstupem a dvěmi okénky na nádvorní straně (vstup je v trámkové zárubni s nadsvětlíkem, dveře jednokřídlé, prkenné), v severozápadní části stavby byla zřízena kolna s vjezdem z nádvorní strany. Objekt byl opatřen polopatrem, které bylo na nádvorní straně, v části nad chlévcem, prolomené asi pěti drobnými větracími otvory. Střecha je sedlová, střešní krytina keramická, tašková, typ bobrovka. Střecha kolny zasahuje od jihovýchodu do střechy stodoly. Stodola byla vystavěna v severozápadní části dvora. Je to rozložitá stavba založená na obdélném půdoryse podélnou osou ve směru JZ - SV. Střecha je sedlová, střešní krytina tašková, pálená, typ bobrovka. Obvodové zdivo je zděné z lomového kamene a cihel. Nádvorní strana má dva vjezdy, mezi nimiž je vstup do sklepa. Jihovýchodní stranu dvora vymezuje zděná brána s brankou a navazujícím oplocením. Brána je zděná, s vjezdem zaklenutým stlačeným obloukem. Otvor je vymezen kamenným ostěním (přinejmenším stojky s patkami, klenutá část může být zděná), v závěru s klenákem. Po stranách vjezdu jsou ve fasádě pilastry, navazující na korunní římsu, jejíž tvar je degradován. V ose klenáku je v úrovni korunní římsy nevelký čtvercový otvor. Vrata jsou dřevěná, dvoukřídlá, se svisle kladenými prkny na sraz, jednoduchá, avšak již bez výzdoby. Bránu shora kryje sedlová střecha asymetrického tvaru, opatřená taškovou krytinou. Branka založená v ohrazení mezi bránou a štítem obytného domu má kamenné ostění s patkami a klenákem. Otvor je sklenut polokruhem. Čelní strany ostění jsou opatřené tesanými rámečky. Vrátka jsou dřevěná, jednokřídlá, z čela s klasovitým členěním, v horní části s motivem "Slunce". Jsou slohová a byla bezpochyby do stavby vložena v době její výstavby v období asi kolem r. 1850. Do vrátek byl druhotně vyříznut otvor pro poštovní schránku. Koruna zdiva branky je z návesní strany opatřena římsou bez profilace, jejíž současný tvar je výsledkem nezdařené opravy. Zdivo je shora kryté taškou. Zdivo mezi bránou a štítem hospodářsko - obytného objektu ležící v čele dvora v jeho jižní části je zakončené korunní římsou degradovaného tvaru a keramickou krytinou, patrně prejzem. Na úsek zdiva mezi bránou a nárožím obytného domu ze strany jižní navazuje dřevěné oplocení předzahrádky. Plot je plaňkový.