farní kostel sv.Jana Křtitele

Údaje

Název památky:
farní kostel sv.Jana Křtitele
Rejstříkové číslo:
30276 /4-1416
Obec:
Město Touškov
Adresa:
Město Touškov, Město Touškov, , Plzeň-sever
Katastr:
Město Touškov

Popis památky

Kostel sv. Jana Křtitele, postavený v letech 1777 - 1778 A. Hafeneckerem nákladem kladrubského kláštera. K obdélné lodi přiléhá oble zakončené presbyterium, ze strany opačné pak věž z r. 1780, dostavěná do dnešní podoby r. 1856 nákladem A. Starcka. V přízemí věže je osazen portál s kartuší a znakem kladrubského kláštera. Fasádu člení pilastry a kasulová okna. Interiér je sklenut plackovými klenbami. Jednolodní orientovaný presbytář obdélníkový, zakončený půlkruhem. Při západním průčelí, čtvercová hranolová věž s cibulovitou bání. Okna kasulová, obdélníková sakristie při severní stěně presbytáře. Zajímavý barokní kostel velké formy - ještě pod vlivem Dienzenhoferovým. EL PÚ Kostel orientovaný presbytářem k východu; základní obdélný půdorys lodi zdynamičtěn dlouhými rizality na podélných stěnách; nároží rizalitů v celé hloubce předsazení zkosena; všechna nároží lodi zaoblena s odsazením; podélné stěny presbytáře ale plynule navazují na konce zaoblených nároží; závěr v půdorysu přibližně půlkruhový; po severní straně presbytáře pravoúhlá sakristie s oratoří v patře; nároží půdorysu má otupená; osově západnímu průčelí přestavěna čtyřboká věž se zkosenými nároží po celé výšce. Exteriéry Loď Střecha sedlová s valbou na Z a V straně; tašky bobrovky; volská oka; sokl mírně předsazený z pískovcových desek (povrch pískovce přetažený krycí omítkou); korunní římsa po celém obvodě deskovitá s bohatší profilací; postranní úseky podélných zdí, zaoblená nároží a krátké úseky západní zdi (po stranách věže) členěny lisénovým rámcem; z vnitřní strany rám ještě lemován nevýrazně předsazeným užším pásem; okraje rizalitů doplněny sdruženými pilastry (vnější pilastry ještě asymetricky svazkové); jejich omítková patka usazena na hlavním soklu, který zde zalomen; římsové hlavice podloženy oblounkem a překryty zvlněnými stříškami (iluzivní prejzy); pod hlavicemi ještě štuková dekorace z přetínavých pásků a čabrak; dříky pilastrů pokračují nad hlavicemi až do spodní části profilu korunní římsy, která okolo zalomena; horní část profilu římsy zalomena v rozsahu obou pilastrů; v ose severní stěny obdélný portál s pískovcovým ostěním; čelo složitěji profilované; ostění doplněno soklíky a vrcholovým klenákem s plastickým dekorem; dveře dvoukřídlové na rozvilinových závěsech; křídla pobitá diagonálními pásy plechu a rozetkami (asi barokní); záclonovitá supraporta kryta zvlněnou stříškou; pod ní pásková ornamentika s volutkami a božím okem; v rozích nadpraží ještě voluty; v podélných stěnách vždy po třech kasulových oknech (v každém dílu stěny jedno); špalety mají hladké šambrány s klenákem zalomeným do vnitřní plochy; pod záclonovitou suprafenestrou obměňovány dva typy výplní plastických vykrajovaných polí a páskové ornamentiky s rostlinnými motivy; v horních rozích šambrán ještě volutky; rám železný dělený se zasklením šestihrany do olova (možná konec 18. století). Presbytář Střecha sedlová s částí kuželového pláště nad závěrem; hřeben ve stejné výšce jako na lodi; tašky bobrovky; v hřebeni osmiboký sanktusník; lucerna výškově ohraničená profilovanými římskami; obdélné zvukové otvory ukončené segmentem; cibulová stříška; na hrotnici dvě makovice a kříž; celá konstrukce opláštěna měděným plechem; sokl i korunní římsa plynule přechází z lodi; fasády po obvodě rozděleny čtyřmi lisénovými rámy; lisény zdvojené s plochými čabrakovými hlavicemi; interiér osvětlený třemi kasulovými okny; řešenými obdobně jako v lodi (jedno v jižní stěně a zbývající ve stěnách závěru; nemají ale suprafenestry, nýbrž pouze vykrajované plastické pole s jakousi lilií ve vrcholu. Věž Střecha má tvar štíhlejší a vertikalizované cibulové báně; usazena na nízkém podstavci; přechází v osmibokou lucernu; otvory v lucerně sklenuté půlkruhem; výškově lucerna ohraničena římskami; nad cibulovou stříškou hrotnice s prstencem, makovicí a křížem; krytina z měděného plechu; sokl předsazený z pískovcových desek; korunní římsa bohaté profilace; nad středy stěn segmentovým obloukem zvednutá; po výšce věž rozdělena na dva zhruba stejně vysoké díly; dělící římsa sem přechází z lodi; systém členění ploch spodní etáže obdobný jako na rizalitech lodi (pilastry při nárožích); ve spodní části horního dílu ještě profilovanou římskou vymezený nižší pás, ohraničený při nárožích lisénami; okolo lisén oblomený soklík a římska; ve zbytku pak pilastry se složitými korintskými hlavicemi podloženými pásky a čabrakami; profilované paty usazené na etážovou římsku; v západní stěně pravoúhlý portál s ostěním a dveřmi řešeným jako v lodi; v klenáku navíc letopočet 1780; v úrovni přízemí dvě okna; severní na výšku obdélné s lištovou šambránou a parapetní římsou; rám dřevěný dělený (asi konec 19. století); voštinová mříž; jižní okno obdobné, ale ve spodní polovině zazděné; opět dřevěný rám a proplétaná mříž; osvětluje schodiště; ve výškovém rozhraní 1. a 2. patra v S a Z stěně převýšené okno s odsazeným půlkruhovým záklenkem; dřevěná žaluziová okenice (asi konec 19. století); , šambrána s lištou, klenákem a volutkami v horních rozích; parapetní římsa; pod segmentovou suprafenestrou pásková dekorace a nad ní plastické vykrajované pole s páskovými závěsy; u západního okna výše položený parapet; v jižní stěně naznačeno v hloubce ostění stejné iluzivní okno; 3. patro vybaveno na J a S straně naležato obdélným oknem s lištovou šambránou; dřevěné žaluziové okenice (konec 19. století); ve 4. patře na každé straně vysoké okno s odsazeným půlkruhovým záklenkem; členění oken obdobné jako v 1. patře; dřevěné žaluziové výplně (patrně konec 19. století); východní okno nižší; v úrovni 5. patra kruhové hodinové ciferníky. Sakristie s oratoří Střecha sedlová s valbou na severní straně; krytina z bobrovek; jeden vikýř tvaru volského oka; sokl předsazený z pískovcových desek; korunní římsa jednodušší deskovitá níže než na lodi; stěny členěny lisénovými rámci (stejný systém jako na lodi); v severní stěně obdélný portál řešený stejně jako v lodi; , a to včetně dveří; ve východní zdi lehce obdélné okno do sakristie; předsazené ostění tesané s ušima; na ploše plastická pole s vykrojenými či zaoblenými kratšími konci a liliemi na rozhraních; parapetní římsa profilovaná; dřevěný dělený rám se zasklením šestihrany do olova (asi ještě 18. století); před voštinová mříž; v úrovni patra na S a V straně na výšku obdélné okno s odsazeným stlačeným záklenkem; hladká šambrána s vrcholovým klenákem a volutkami v horních rozích; ve spodní části otvoru dřevěný dělený rám a v horní železný; zasklení asi šestihrany do olova (možná barokní). Interiéry Loď Prostor rozdělený přístěnnými pilíři na 3 travé; pilíře nejsou řešeny symetricky; průřez středových pilířů v zásadě lichoběžný, přičemž boky obrácené do středního travé vyžlabené a opatřené při okrajích dvěma pilastry (od rohů odsazeny) a boky obrácené do postranních travé pravoúhlé odskočené; na čele odsazený pilastr; pilastry mají na průběžném soklu individualizované profilované patky; hlavice bohaté korintské podložené průběžným oblounem; nad hlavicemi kladí s průběžnou, výrazně vysazenou římsou; ve východních rozích půdorysu jednodušší pilíře s odsazeným otupeným čelem a opět pilastrem; stejné pilíře také na západní straně; od příčné stěny však odděleny stlačeným pasem se stoupající vrcholnicí; do výběhů pasu zalomena římsa sousedního kladí; mezi střední dvojicí pilířů pnuty příčné stlačené pasy pokryté malovanou dekorací (rámce oddělené rostlinnými terčíky); nad prostorem tři pole plackové klenby se stlačenými a půlkruhovými čely; ve východním poli freska, ve středním malovaný dekor (mřížky, pásky aj.) a západním kruhový otvor lemovaný šambránou; boky vítězného oblouku tvořeny pilíři pokrytými na všech stranách pilastry řešenými stejným způsobem; vlastní oblouk nižší stlačený; na ploše obdobný dekor jako na meziklenebních pasech; ve vrcholu osazený erb a po jeho stranách rostlinný pletenec; dveřní niky sklenuty segmentem; okenní špalety mají shodný tvar jako na vnější straně; obohaceny šambránou a páskovou dekorací v horní části; ve střední partii jižní stěny freska (iluzivní architektura). Kruchtu podepírají dva čtyřboké subtilnější pilíře a přístěnné polopilíře; soklíky omítkové a hlavice římsové; mezi pilíři pnuty pasy; na čelech pilířů pilastry s bochníkovitými hlavicemi podloženými pásky a dekorativními závěsy; dříky přetaženy nad hlavice a doplněny zde zrcadly; ve vrcholech oblouků klenáky s píšťalami; ve cviklech vykrajovaná pole a stlačené pásky; poprsnice v půdorysu plynule konvex - konkávně zvlněná; dřevěná s volutovými kartušemi; ve středu erb a v patě římska; v podkruchtí tři pole plackové klenby s dělícími pasy; na kruchtě prkenná podlaha. Presbytář Podlaha z pískovcových desek o stupeň výše než v lodi; v místě vítězného oblouku dřevěná balustráda s volutovými kartušemi; do rozhraní podélných stěn a závěru vsazeny pilíře s pilastrem na čele i boku; kladí s vysazenou římsou; meziklenebení pas jako v lodi; nad obdélným polem placková klenba s freskou vymezenou bohatě vykrajovaným rámem a nad závěrem koncha s trojbokými výsečemi; stěny obíhá omítkový sokl; do sakristie vede obdélný portál řešený jako vnější vstup; dveře dvoukřídlové částečně prosklené s rozvilinovými závěsy (patrně barokní); u oken kasulové špalety se šambránami; výhledové okno z oratoře řešené jako trojboký arkýř podchycený volutovými konzolami; v podhledové ploše ještě plastický ornament; stěny arkýře dřevěné prosklené doplněné zlacenými ozdobami; za oltářem na stěně nápis s datací 1928. Věž Přízemí V jižní části prostoru vyděleno schodiště do patra; podlaha z pískovcových desek; klenba placková se segmentovými čely; ve východní zdi obdélný tesaný portál s klenákem; profilace ostění obdobná jako u vnějších portálů; dveře dvoukřídlové s kazetami a rozvilinovými závěsy (patrně barokní); u západního vstupu segmentem sklenutá špaleta; vstup na schodiště uzavřený laťovanými dveřmi na stáčených závěsech (asi 2. polovina 19. století); v jižní stěně výklenkem tvaru konchy. Obdélný půdorys schodiště do patra při Z a V zdi zaoblený; konstrukce vřetenová s trámovými stupni; špaleta jižního okna sklenuta segmentem. 1. patro Podlaha prkenná; dřevěný trámový strop se dvěma trámy ve V - Z směru; průchod na schody do přízemí otevřený segmentovým pasem; prostor schodiště do 2. patra oddělený opět vřetenovou zdí; nástup uzavřený svlakovými dveřmi na stáčených závěsech (asi 19. století); ve východní stěně obdélné dveře na kruchtu; trámová zárubeň; dveře kazetové s rozvilinovými závěsy; obdélný nadsvětlík se šestihrany do olova (celek možná barokní); špalety oken ukončeny až ve 2. patře. Schodiště do 2. patra řešeno jako v předchozím patře. 2. patro Prkenná podlaha; v podhledu vidět 3 trámy v podélném směru; do části půdorysu vloženo mezipatro, z něhož možný vstup do půdy lodi; schodiště do 3. patra opakuje dispoziční rozvrh předchozích schodišť; stupně trámové; stěny převážně hrubě omítnuty; místy vidět lomový pískovec a cihly; průchod do půdy uzavřený hladkými svlakovými dvířky (možná barokní); niky oken z 1. patra zde ukončeny půlkruhem z cihel. 3. patro Nízké; místnost částečně vyplněna podpůrnou konstrukcí zvonové stolice; stěny ze smíšeného zdiva a převážně bez omítky; okna mají segmentové záklenky; Podpůrná konstrukce má 3 rámové vazby uložené v S - J směru. Vazba obsahuje základový trám (uložený přes tři průvlaky), středový sloup, dvě šikmé vzpěry (mezi sloupem a základovým trámem), horní oboustranné trámové kleštiny (čela mají zaoblená), šikmé vzpěry (mezi základovým trámem a kleštinami), diagonály (mezi kleštinami a šikmými vzpěrami u středového sloupu, dole se vzpěrami plátované), svislé podpěry (mezi kleštinami a vnějšími vzpěrami a patní šikmé vzpěry (nahoře navazují na dolní konce svislých podpěr; na kleštinách uloženy 4 trámy pod vlastní zvonovou stolicí; v prvcích několik volných zářezů (pro čepy); dřevo tesané; ve spojích kolíky; dílce označeny přímými záseky sekyrou. 4. patro (zvonové) Podlaha prkenná; v podhledu stropu 5 trámů v podélném směru; podloženy dvěma průvlaky; schodiště do 5. patra ve spodní části točité s dřevěným vřetenem a prkennými stupni; výše schodnicové s nástupem uzavřenými dveřmi; zdivo převážně hrubě omítnuto; špalety oken ukončeny cihelným půlkruhem. Zvonová stolice - 2 vazby uloženy v S- J směru. Vazba má základový trám, dva středové sloupy (odsazené od sebe), jeden pár šikmých vzpěr, postranní sloupy, horní ukončující nosník, šikmé vzpěry (mezi horním nosníkem a dolními vzpěrami) a oboustranné trámové kleštiny ve dvou úrovních; vazby mezi sebou ztuženy v rovině postranních sloupů ondřejskými kříži z pásového železa; dřevo tesané; ve spojích pásová železa, svorníky a kramle; prvky označeny přímými záseky a trojúhelníčky vyštípnutými dlátem; zavěšeny dva zvony (jeden velký o průměru 150 cm datovaný do roku 1601 a menší z roku 1665). 5. patro (hodinové) Prkenná podlaha; nahoře prostor otevřený do krovu; do půdy vede schodiště z trámových schodnic a prkenných stupňů; stěny hladce omítnuty; otvory k ciferníkům mají segmentové záklenky. Sakristie Podlaha sestává z pískovcových desek; klenba valená s vrcholnicí v S - J směru a cca půlkruhovým čelem na severní straně a neckovitým ukončením na jižní straně; doplněna ještě trojbokými výsečemi; lunety stlačené; patky klenby odsazené; nika S a J vstupu sklenuta segmentem; na JZ straně dveře na schodiště k oratoři; kazetové na rozvilinových závěsech; osazeny v deštěné zárubni (patrně 18. století); v západní stěně ještě předsazená výlevka (?). Schodišťový prostor má zhruba kruhový půdorys; prostor nahoře ukončený plochou cihelnou klenbou se zbytky prkének šalování; stěny hladce omítnuty; schodiště složeno z dřevěného válcového vřetene a prkenných stupňů s podstupnicemi; ze schodiště vede také odbočka ke kazatelně; dveře kazetové na pásových závěsech (patrně barokní); špaleta vstupu k oratoři sklenuta segmentem; schodiště pokračuje až do půdy oratoře; vstup uzavřený dřevěnými hladkými dvířky. Oratoř Podlaha prkenná; dřevěný trámový strop s omítnutým podhledem a fabionem ohraničeným pásky; do výhledového arkýře vede půlkruhem sklenutý pas; dveře na schodiště osazeny v deštěné zárubni, částečně prosklené s rozvilinovými závěsy (asi 18. století); špalety oken ukončeny půlkruhem v patě odsazeným; niky jdou až k podlaze. Podkroví Podkroví lodi Přístup ze 3. patra věže; na východě není prostor oddělený štítem od půdy presbytáře; klenby cihelné zesílené pasy a převážně pokryté maltou; zdivo nad klenbami hrubě omítnuté; v dolní části stěn větší obdélné kapsy; stěna věže v rozsahu podstřeší neomítnutá (vyjma horní partie); ve zdivu kromě cihel a kamene i pečlivě opracované pískovcové kvádry. Krov hambalkový s ležatými stolicemi a dvěma úrovněmi hambalků. Střední pole - v příčném směru jedna osová plná vazba, která má kráčata, šikmé sloupky stolic, rozpěru (čepovaná do sloupků), pásky (čepované do rozpěry a sloupků), spodní hambalek (těsně na rozpěře, čepovaný do krokví), středový sloup ve 2. a 3. etáži (osmibokého profilu), horní hambalek (čepovaný do krokví), šikmé vzpěry u středového sloupu (dolní konce čepované do spodního hambalku a horní do sloupu, přeplátované s horním hambalkem) a krokve (čepované do kráčat). Ke středu této vazby se připojuje 8 paprskových vazeb, které běží do jednotlivých rohů středního pole půdorysu; řešeny stejným způsobem; krokve pomocných vazeb mají hambalková kráčata. Západní pole - blíže západnímu okraje jedna stejně řešená plná vazba; mezi ní a plnou vazbou středního pole pouze mezilehlé vazby s kráčaty a dvěma hambalky. Konstrukci valby tvoří jedna osová plná vazba připojená k příčné vazbě a dalších 6 paprskových plných vazeb; dále pomocné vazby s hambalkovými kráčaty. Východní pole - systém obdobný jako v západním poli; valba nesena ale dvěma plnými vazbami směřujícími do rohů a dalšími dvěma plnými vazbami. Na podélných zdech a západní straně uloženy dvě pozednice; mezi vaznými trámy pnuty výměny; na vazných trámech pětiboké prahy v patách sloupků stolic; střední vaznice lichoběžné ve směru sklonu; v rovině stolic jedna mezilehlá vaznice a diagonály v poli; dřevo tesané; spoje jištěny dřevěnými kolíky; prvky značeny štípanými trojúhelníčky a přímými záseky; soudobé vysprávky (protézy). Podkroví presbytáře Klenby vyzděny z cihel a zesílené pasy; zdivo stěn stejné jako v půdě lodi; pod vaznými trámy příčná ztužující táhla. Krov hambalkový obdobného systému jako v lodi. Jediná plná vazba se liší jenom tím, že v horních etážích nemá středový sloup se vzpěrami. Nad závěrem jde osová plná vazba a od diagonálních výměn další čtyři; v rovině hambalků zde pak výměny pro kráčata dílčích vazeb; na stěnách dvě pozednice; v rovině sloupků stolic jedna mezilehlá vaznice a ondřejský kříž v poli; montážní značení prvků krovu pokračuje z lodi; novodobé protézy z řezaného dřeva. Sanktusník - na čtvercový rám položený přes vazné trámy kampovaný osmipaprskový rošt (s výměnami na půdorysu čtverce); 8 vícebokých sloupů opřeno šikmou vzpěrou; mezi sebou ztuženy ondřejskými kříži a obvodovými rozpěrami v horní části; dřevo tesané; ve spojích kolíky; prvky označeny římskými číslicemi (záseky). Podkroví věže Rošt vazných trámů krovu se skládá z kříže 4 trámů pnutých ve směru hlavních os a uložených cca na rozhranní třetin délky stěn; do každého rohu jde jedno kráče; 8 sloupů podepírá polygonální vaznicový rám; sloupy opřeny šikmou vzpěrou; na vaznice kampovaný osmipaprskový rošt s výměnami a kráčaty; paprsky přetaženy za vnější obvod vaznicového rámu pro uchycení ramenátů báně; u sloupů hambalkové trámy podchyceny oboustrannými pásky (čepované); hambalkový rošt kotvený na čtyřech místech svislými kleštinovými sloupy dole ukončenými až ve 4. patře; v horní etáži dalších 8 sloupů, které vymezují obvod lucerny; opřeny šikmými vzpěrami a vnitřními paždíky v horní části; po obvodě dvě odsazené pozednice; dřevo tesané; ve spojích dřevěné kolíky; soudobé vysprávky a dodatečně vložené ztužující ocelové prvky (podpůrný rám). Podkroví oratoře V podlaze obnaženy stropní trámy; obvodové stěny převážně omítnuty; na stěně presbytáře hlazená omítka. Krov hambalkový se stojatými stolicemi. Obsahuje 2 plné vazby, které se v detailech odlišují. Severněji položená vazba má vazný trám, sloupky pod vaznicemi, patní pásky (čepované s vazným trámem a plátované se sloupky), hambalek (kampovaný přes vaznice a čepovaný do krokví), středový sloupek (ukončený až v hřebeni), patní pásky u středového sloupku (čepované oběma konci) a krokve (čepované do vazného trámu)..Druhá vazba postrádá středový sloupek; postranní sloupky v ní dole osazeny na zdivo. Dvě mezilehlé vazby mají kráčata. Na stěnách jsou uloženy dvě pozednice; mezi vaznými trámy pnuty výměny; pod vaznicemi jsou pásky (čepované do sloupků a plátované s vaznicemi); severně od krajní vazby ještě jeden vazný trám pro paprsková kráčata krokví valby; dřevo tesané; spoje jištěny dřevěnými kolíky; prvky značeny štípanými trojúhelníčky a přímými záseky.

Přílohy