Třetí studií, která navrhuje adaptační opatření na území Plzeňského kraje, je Územní studie povodí Zlatého potoka od pramene po ústí do Příchovického potoka. Zpracování této prioritní oblasti č. 19 zabralo více než rok – od listopadu 2023 až do finálního odevzdání, které proběhlo v lednu 2025. Autorem studie je Brněnská EKOTOXA s.r.o., společně s ní se na práci podílela také Atregia s.r.o. a část práce dodali další spoluautoři.
Území, které je studií pokryto, tedy celé povodí Zlatého potoka, zaujímá 24,16 km². Zasahují sem obce Radkovice, Horšice, Týniště a Skašov. Okrajově se jej dotýkají také Vlčí, Měčín a Žinkovy. Mezi dvaceti prioritními oblastmi, které vzešly z ReSAO, se řadí mezi středně velké oblasti. Jak napovídá název, hlavním tokem, který zde tvoří i osu krajiny, je Zlatý potok. Pro ten je významné, že se jedná o Evropsky významnou lokalitu (EVL), tedy oblast chráněnou v rámci mezinárodní směrnice Natura 2000. Předmětem ochrany je tady rak kamenáč. Naší povinností je udržovat EVL v co nejlepším stavu, vhodném pro život raka. Jak se ale dozvíte níže, zatím se tak příliš neděje.
Titulní stránka studie (EKOTOXA s.r.o., 2025).
Studie je, stejně jako ty předchozí, tvořena dvěma hlavními částmi – analytickou a návrhovou. V rámci analytické části zpracovatel shromáždil a prostudoval všechny dostupné podklady o řešeném území. Zjištěné informace následně ověřil a doplnil terénním průzkumem. Během analýzy proběhla na území dotčených obcí veřejná projednání. Na tato setkání se mohli dostavit všichni, kteří se o projektu chtěli dozvědět více a předat zpracovatelům další podněty k území.
Krajina kolem Horšic, Vitouně a Radkovic (EKOTOXA, 2025).
Jako hlavní problémy studovaného území analýza označila erozní ohrožení na svažitých pozemcích, neprostupnost a s ní spojené zarůstání cest nebo rovnou jejich likvidaci v minulosti, havarijní stav rybníků v Horšicích. Během tvorby studie zpracovatel zjistil, že stav raka kamenáče – tedy hlavního prvku, proč zde byla vyhlášena EVL, je velmi neutěšený. Hlavním vlivy, které mohou na tohoto živočicha působit negativně, je špatná kvalita vody. Ta může být způsobena například nedostatečným čištěním odpadních vod. Dle odborníků z AOPK je dalším negativním faktorem působícím na raka zvýšená eroze (tedy odnos půdy) ze zemědělských pozemků v povodí Zlatého potoka. Rak potřebuje pro svůj život přirozeně holé a kamenité říční dno bez nánosu sedimentů.
Jeden z podstatných problémů kolem Zlatého potoka - erozně ohrožené pozemky (EKOTOXA, 2025).
Návrhová část studie obsahuje koncepci se souhrnným textem. Všechna navržená opatření jsou zakreslena v tématických výkresech. Ke každému z opatření byla vytvořena samostatná karta, kde jsou uvedeny bližší informace, jak by mělo opatření vypadat - například rozloha, počet nebo druh stromů pro výsadbu, hloubka tůní a mnohé další. Před dokončením byla územní studie podruhé veřejně projednána v dotčených obcích, aby se k předloženým návrhům mohl kdokoliv vyjádřit. Zpracovatel následně do dokumentu zakomponoval dodané připomínky.
V povodí Zlatého potoka je navrženo dohromady téměř 170 opatření. Mnoho z nich může pomoci zadržet vodu v krajině během přívalových dešťů a pomalu ji do ní zase pouštět za sušších období. Jiná podpoří raka kamenáče, který ze Zlatého potoka téměř zmizel. Na vybraných lokalitách k tomu může stačit třeba jen „jednoduchá“ úprava osevních postupů, kdy se mezi hlavními plodinami začne využívat tzv. meziplodin, chránících půdu. Na některých místech takto zemědělci již hospodaří bez ohledu na vznik studie. Občas to tak bývá po předchozích špatných zkušenostech s intenzivními dešti, které v minulosti na ohrožených svazích způsobily erozi a zaplavení níže položených obcí. To se stalo například ve Skašově, kde zemědělec po dohodě s obcí na problém již reagoval změnou hospodaření.
Fotografie z veřejného projednání návrhů v Týništi (Slavíková, 2024).
Pro Plzeňský kraj nyní práce kolem studie nekončí. Na poradenský tým Zdravé krajiny přechází důležitý úkol – pomoci vlastníkům pozemků pod opatřeními, kteří o to budou mít zájem, návrhy dotáhnout k úspěšné realizaci. Během letošního a příštího roku očekáváme, že dojde k prvním realizacím. A to jak ve spolupráci s obcemi, tak i místními zemědělci, s nimiž nyní probíhají jednání. Plzeňský kraj je připraven vznik opatření podpořit jak odbornými radami a koordinací projektů, tak i například hledáním zdrojů financování.