Regionální strategie adaptačních opatření Plzeňského kraje pro zadržení vody v krajině

obrazek
18. května 2022 14:51, aktualizováno 15. září 2022 08:41, Mgr. Martin Pták

Regionální strategie adaptačních opatření Plzeňského kraje pro zadržení vody v krajině (ReSAO) je strategický koncepční dokument, který má za úkol posoudit zranitelnost celého území Plzeňského kraje vůči klimatické změně a nastavit vhodné postupy adaptace kraje na klimatickou změnu. Projekt ReSAO je pouze první etapou celého projektu na jejímž konci je vybráno 20 prioritních oblastí (PO), které reprezentují hlavní problémy krajiny spojené s vodním režimem v ní. Tyto prioritní oblasti analyzuje z hlediska odtokových poměrů, charakteristik půd, krajinného pokryvu, ekosystémových služeb a dalších fenoménů spojených s vodou a klimatickou změnou stejně tak jako s dostupností pozemků a proveditelností nápravných opatření. Regionální strategie navazuje na strategii národní a ta zase na strategii evropskou. Zároveň je předstupněm podobných navazující územních studií, jejichž výstupy by měly vést až k návrhům souborů konkrétních opatření. Další etapy tak již povedou až do fáze samotné realizace takto navržených opatření.

Projekt vychází ze základní teze, podle které probíhá globální klimatická změna a tuto změnu provází konkrétní dopady na zemské i regionální klima. Ty se v podmínkách ČR nejčastěji projevují růstem průměrné roční teploty, růstem počtu teplých a tropických dnů, změnou distribuce ročního srážkového úhrnu směrem k přívalovým srážkám s vysokou intenzitou v letních měsících, přičemž pro srážkové úhrny v prvním čtvrtletí roku se očekává spíše pokles.

Stávající intenzivně využívaná krajina má sníženou odolnost vyrovnávat se s nastupující změnou klimatu, hlavní příčiny nízké odolnosti krajiny vůči nastupující změně klimatu jsou zrychlený odtok a snížená schopnost infiltrace. Bez patřičných adaptačních opatření budou ohrožené některé pro člověka zásadní ekosystémové služby, může docházet k častějším škodám způsobeným živelnými událostmi, jako jsou:

  • ohrožení zásobování vodou sídel, průmyslu i zemědělství,
  • vlny veder citelné zejména v zastavěných územích,
  • častější výskyt povodní, zejména povodní bleskových, často ve spojení s bahnotoky,
  • snížená biodiverzita, která vede k nižší odolnosti ekosystému i produkčních ploch,
  • snížení kvality života ve městech i na venkově a zhoršení rekreačního potenciálu.


PRIORITNÍ OBLASTI

Základní prostorovou jednotnou strategie je povodí IV. řádu (územní hydrologická jednotka s velikostí jednotek až desítek km2). Jakkoli by to bylo vhodné, není technicky ani ekonomicky možné realizovat opatření na celém území kraje. Projekt proto vybírá takzvané prioritní oblasti (PO), tj. konkrétní povodí IV. řádu, kde je vhodné a účelné realizovat opatření, zároveň by mělo jít o oblasti s rozmanitým zastoupením zjištěných problémů, kde realizace navazujících pilotních projektů přinese co nejvyšší efekt a zlepšení znalostní základny.

Princip výběru prioritních oblastí

Základním nástrojem strategie pro výběr takzvaných prioritních oblastí je multikriteriální analýza. Typickým výstupem prioritní oblasti by mělo být povodí zatížené řadou problémů, jak jsou eroze půd a jejich transport do vodních toků, změny v klimatologických a hydrologických pozorováních, ohrožení obyvatel a majetku povodněmi, špatná infiltrační schopnost půd, vysoký podíl plošného odvodnění a upravených vodních toků ve volné krajině, příliš rozlehlé půdní bloky bez krajinných prvku a celkově nízká biodiverzita, vysoký podíl zpevněných ploch, přetížení odlehčovacích komor a tak dále. Zároveň by mělo jít o území s vysokým potenciálem k realizaci nápravných opatření a potřebou (požadavkem) řešení zjištěných problémů. Tím se rozumí zejména vyšší podíl pozemků v majetku státu nebo jím zřízených institucí, dosud nezahájená nebo neukončená komplexní pozemková úprava, plocha niv v nezastavěných oblastech, rozloha půd s vysokým potenciálem infiltrace do podzemních vod, nebo počet obyvatel nepřipojených na kanalizaci s ČOV. Ve spolupráci s regionální rozvojovou agenturou byl potenciál ochoty obcí účastnit se projektů zjišťován formou dotazníku. Výstupy dotazníku byly rovněž zpracovány do hodnocených ukazatelů.

Multikriteriální analýza pracovala s celkem 57 podklady a datovými zdroji, které výše zmíněné problémy, potenciál a potřeby reflektují. V řadě případů není možné podklady vzájemně porovnávat, protože nevyjadřují stejnou veličinu. Proto byl vytvořen seznam ukazatelů, které sledovaný jev převádějí na vzájemně porovnatelné relativní jednotky (body). Nejčastěji jde o relativní plochu, výskytu daného jevu v rámci povodí IV řádu. Příkladem definovaného ukazatele je například relativní plocha orné půdy v extrémním erozním ohrožení, případně byl sledován počet (počet kritických bodů při extrémních přívalových srážkách, počet obyvatel v záplavovém území Q20, počet obyvatel připojených k povodí jedné odlehčovací komory a tak dále). Ukazatelů hodnocených v multikriteriální analýze bylo celkem 64. Po zpracování každého z nich pro celou vrstvu řešených povodí bylo vytvořeno bodové hodnocení nejčastěji pomocí kvantilu (pěti bodová škála). Součtem bodů za všechny hodnocené ukazatele bylo dosaženo jednoho pořadí, kde na jeho předních příčkách jsou umístěna povodí nejvíce zatížená problémy, s nejvyšším potenciálem a potřebou k řešení nápravných opatření. Pro budoucí práci s výstupy projektu je možné vytvářet různá dílčí pořadí, například podle ohroženosti půdní erozí, potenciálu k infiltraci a podobně.


Mapa výstupů multikriteriální analýzy pro Plzeňský kraj, pro podrobnější zpracování bylo vybráno 20 prioritních oblastí (ve schématu růžovou barvou, modře jsou pak znázorněny prioritní oblasti v pořadí 21. - 50. dle dosaženého počtu RJ, zelenou barvou pak oblasti na 51. - 100. místě):


Každá z dvaceti PO byla analyzována za použití dostupných podkladů. Výstupem je karta prioritní oblasti, která se skládá ze 4 listů, a to:

  • Analytická mapa odtokových poměrů

Nad podkladem základní mapy jsou zobrazeny dráhy soustředěného odtoku, veřejně dostupné údaje o odvodňovacích zařízeních, erozní smyv na pozemcích orné půdy nebo kritické body (KB) se svými povodími. Jde o základní analytickou mapu, která slouží prvotní rozvaze o návrhu konkrétních opatření.



  • Základní charakteristiky prioritní oblasti

Převážně textová prezentace výsledků ukazatelů, které není příliš dobře možné vizualizovat v předchozí mapě. Sem patří například ukazatele subtématu klimatické sucho nebo sucho ve vodních tocích, protože jde o fenomény projevující se na širším území. Text obsahuje popis území z pohledu charakteru vodního toku, stavu a využití nivy, a využití území (zobrazeno také grafem). Rozbor výsledků MKA přehledně vyzdvihuje hlavní problémy, potenciál a potřeby v oblasti, lze říci že popisuje důvody pro které se oblast dostala mezi prioritní. V části hlavní problémy a doporučení jsou výsledky MKA shrnuty srozumitelnějším jazykem. Konečně v části typová opatření je nastíněn další postup a doporučena vhodná typová opatření případně vhodné pilotní lokality.


  • Výsledky dotazníkových šetření a dostupnost pozemků

Mapa představuje odezvu na dotazník Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje (RRA). Názvy obcí zobrazené zeleným popiskem jsou obce, které odpověděly na dotazník, důležitým podkladem pro další etapy je dostupnost pozemků, v této mapě jsou zobrazeny pozemky v majetku státu a Biskupství Plzeňského. Stav KOPU je v mapě zobrazen šrafou, nebo prázdným polem pro nezahájené KOPÚ.


  • Výsledky dotazníkových šetření v zájmových obcích

Tabulkový výstup představuje odpovědi oslovených obcí na dotazník RRA. V Tabulce jsou zobrazeny jen obce, které odpověděly a spadají do oblasti podstatnou částí svého správního území.


Karty prioritních oblastí jsou účelným nástrojem pro prezentaci výstupů multikriteriální analýzy i celé regionální strategie. Dílčí karty jsou součástí příloh - ke stažení níže v textu. Pro ještě podrobnější práci s výstupy projektu je možné využít mapovou aplikaci, která umožňuje prohlížet základní vrstvy zobrazené na mapách karet PO.


Tabulka pořadí vybraných 20 prioritních oblastí dle dosažené hodnoty tzv. relativních jednotek (RJ):

číslo hydrologického pořadínázev hlavního tokuplocha [km2]název prioritní oblastipořadí celkovésoučet RJ CELKEM
1-10-02-1020-0-00Radbuza35.94Radbuza od Dobřan po vzdutí nádrže České Údolí1223
1-10-03-0360-0-00Úhlava8.72Úhlava od Bezděkova po Klatovy2217
1-10-02-0850-0-00Merklínka34.79Merklínka od pramene po ústí Chudenického potoka3216
1-10-02-0690-0-00Srbický potok34.86Srbický potok od pramene po ústí do Radbuzy4213
1-10-02-0720-0-00Radbuza20.29Radbuza od Holýšova po ústí Hořiny5213
1-10-03-0300-0-00Úhlava14.38Úhlava od Janovic po Podstránský rybník6213
1-10-05-0400-0-00Podhrázský potok36.83Podhrázský potok od pramene po ústí Únětického potoka7212
1-11-01-0220-0-00Klabava8.36Klabava od Kamenného újezdu pod ústí Holoubkovského potoka8212
1-11-01-0384-0-00Klabava14.86Klabava od Dýšiny po ústí Bušovického potoka9211
1-10-03-0800-0-00Úhlava32.97Úhlava od Divokého potoka po Čižice10211
1-11-02-1250-0-00Zbirožský potok24.40Zbirožský potok od Dolejšího Kařezského rybníka po Přísednici11211
1-10-03-0720-0-00Úhlava38.74Úhlava od Červeného poříčí po ústí Příchovického potoka12211
1-10-05-0500-0-00Bradava32.46Bradava od ústí Bojovky po ústí do Úslavy13211
1-10-03-0690-0-00Třebýcinka29.82Třebýcinka od pramene po ústí do Úhlavy14210
1-11-01-0361-2-00Klabava4.89Klabava od v.n. Klabava po v.n. Ejpovice15210
1-10-02-0940-0-00Radbuza24.00Radbuza od ústí Merklínky po ústí Dnešického potoka16210
1-10-05-0360-0-00Chocenický potok26.60Chocenický potok od pramene po ústí do Úslavy17209
1-10-05-0570-0-00Úslava24.94Úslava od Konratického potoka po Tymákovský potok18208
1-10-03-0730-0-00Zlatý potok24.16Zlatý potok od pramene po ústí do Příchovického potoka19208
1-10-02-0710-0-00Chuchla33.99Chuchla od pramene po ústí do Radbuzy20208

Hlavním řešitelem byla společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. (Ing. Lukáš Vlček), ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (Ing. Petr Fučík, Ph.D), Českou zemědělskou univerzitou v Praze, fakultou životního prostředí (prof. Ing. Martin Hanel, Ph.D)  a Českým vysokým učením technickým v Praze, fakultou stavební (Ing. Martin Dočkal, Ph.D). Celkové náklady dosáhly 893 760,- Kč (bez DPH).

Galerie

Mapa priortiních oblastí

Soubory ke stažení