V průběhu posledních let se stále častějším tématem veřejných diskuzí stala změna klimatu. Také obyvatelé Plzeňského kraje si kolem sebe nyní více všímají přírodních jevů, se kterými se dříve příliš nesetkávali. Patří mezi ně především:
• přívalové povodně
• splachy půdy z polí, eroze
• nerovnoměrné rozložení srážek během roku
• zvýšený výpar v horkých letních měsících
• zhoršené vsakování vody zaviněné špatným stavem půdy
• ubývání půdní vláhy, vysychání studen
Krajina, fungující při dešti jako houba, je bohužel minulostí. Je jasné, že rozsáhlé lány zemědělských pozemků, odvodněné smrkové monokultury nebo lidská sídla do budoucna nebudou schopny přestát změny klimatu. Již mnoho starostů, občanů i hospodářů si uvědomuje, že je třeba přehodnotit celkový přístup k intenzivně až průmyslově využívané krajině.
Správně fungující – zdravá krajina je taková krajina, která je schopná v deštivém období vodu zadržet a nenechá ji rychle odtéct. Naspoří si ji na horší časy. V minulosti, kdy se hospodařilo na menších polích bez použití syntetických hnojiv, krajina byla rozčleněna mezemi a neexistovala plošná odvodnění pozemků nebo rozsáhlá městská zástavba, se voda v krajině udržela sama.
Nyní je nezbytné krajině tuto schopnost, kterou měla v době před intenzifikací jejího využívání, znovu vrátit. Je žádoucí především budování retenčních prvků, jako jsou tůně a mokřady, navrácení vodních toků do přirozeného stavu, rozčlenění velkých polí mezemi a cestami do menších celků.
Plzeňský kraj se rozhodl postavit k tomuto problému čelem, a to formou aktivity Zdravá krajina. Zde je stručný výčet činností, které jsou zahrnuty do Zdravé krajiny:
• Regionální strategie adaptačních opatření Plzeňského kraje pro zadržení vody v krajině (ReSAO) byla dokončena v květnu 2022. Posoudila zranitelnost celého území Plzeňského kraje vůči klimatické změně a nastavila vhodné postupy na její adaptaci. Více se o ReSAO můžete dozvědět zde: Plzeňský kraj (plzensky-kraj.cz)
• V rámci ReSAO bylo komplexní analýzou vybráno prvních 20 prioritních oblastí (PO), kde se bude dále pokračovat zpracováním detailních územních studií krajiny.
• Plzeňský kraj zadá zpracování jednotlivých územních studií pro vybrané PO.
• V konečné etapě bude Plzeňský kraj podporovat přímou realizaci navržených opatření z územních studií v krajině.
• Plzeňský kraj působí po celou dobu jako poradní orgán pro zapojené obce i místní zemědělce a informuje veřejnost.
• V rámci krajských dotačních titulů v oblasti životního prostředí jsou připravovány finanční formy podpory pro navržená opatření.
• Na Zdravé krajině kraj spolupracuje zejména s Biskupstvím plzeňským a Sdružením měst a obcí Plzeňského kraje. Obě instituce potvrdily zapojení podepsáním memorand. Pro koordinaci aktivity s dalšími institucemi (Povodí Vltavy, AOPK, LČR a další) byla zřízena implementační skupina.
• Byly zprovozněny informační webové stránky. Zde jsou uvedeny aktuality k projektu a množství příkladů dobré praxe – tedy již realizovaných projektů, které mohou sloužit jako inspirace. Aktuální informace jsou vkládány také na Facebook a Instagram.
Zdravá krajina je aktivitou na dlouhé roky dopředu. Změny v krajině je především potřeba připravit ve spolupráci s obcemi, vlastníky půd a zemědělci. Pouze tak bude možné opatření skutečně zrealizovat a připravit krajinu na budoucnost. Nicméně, jak uvedl náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství Josef Bernard: „Dnes se voda stává v přírodě tou nejvzácnější komoditou. Pojďme navrátit zpět to, co se po desetiletí kazilo.“
Aktuální dění naleznete na informačním webu Zdravá krajina (zdravakrajinapk.cz)
Revitalizace Černého potoka.
Alej podél původní polní cesty u Útušic.
Revitalizace Rakovského potoka v Rokycanech.
Revitalizace přítoku Novosedelského potoka.