Český statistický úřad vydal publikaci Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Plzeňského kraje za rok 2019. Zde najdete shrnutí hlavních poznatků.
Demografický vývoj
- Počet obyvatel Plzeňského kraje roste, ale pouze důsledkem stěhování, neboť přirozenou měnou dochází k úbytku. Počet zemřelých převažoval nad narozenými o 329 osob.
- Do Plzeňského kraje se během roku 2019 přistěhovalo 9.496 osob, z toho 5.480 z ciziny, tj. 57,7 % z přistěhovalých celkem.
- Podíl cizinců na obyvatelstvu Plzeňského kraje má mírně rostoucí trend, region se hodnotou 6,7 % řadí na čtvrté místo v ČR. Více než jednu čtvrtinu cizinců v kraji tvořili Ukrajinci.
- Oproti roku 2018 došlo k mírnému poklesu sňatků i rozvodů. Snížil se i počet živě narozených dětí a počet potratů. Průměrný věk matky při narození dítěte byl stejně jako předchozím roce 30,6 let.
- Mimo manželství se narodilo 2.914 dětí, tj. 48,3 % z celkového počtu živě narozených. Došlo tak po dlouhé době k poklesu, jinak podíl dětí narozených mimo manželství na živě narozených celkem dlouhodobě rostl.
- Vývoj indexu stáří potvrzuje proces stárnutí v celé časové řadě uplynulých deseti let. V kraji celkem dosáhl index stáří hodnoty 130,5 v roce 2019, nejvyšší byl v okrese Plzeň-město (134,8).
Sociální vývoj- Míra zaměstnanosti v roce 2019 dosáhla 60,0 % a představovala tak od roku 2014 nejvyšší dosaženou hodnotu a zároveň třetí nejvyšší v mezikrajském porovnání.
- Podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji dosáhl v roce 2019 hodnoty 2,33 %. V rámci ČR řadí tato hodnota Plzeňský kraj na čtvrté nejnižší místo za kraje Hl. město Praha, Pardubický a Jihočeský.
- Průměrný roční hrubý příjem na osobu dosáhl v Plzeňském kraji 226.618 Kč. Na základě subjektivního názoru jednotlivých domácností vycházelo s vlastním příjmem s menšími obtížemi 42,1 % domácností.
- V roce 2018 dosáhla podle předběžných výsledků průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance přepočtená na plnou pracovní dobu (zpracovaná pracovištní metodou) výše 33.154 Kč.
- V roce 2012 studovalo na vysokých školách 15 917 studentů s trvalým bydlištěm v kraji, v roce 2019 se tento počet studentů snížil na 11.338, tj. pokles o 28,8 %. Hlavní příčinou je demografický vývoj populace v kraji, zejména pak pokles počtu obyvatel ve věku 20–24 let.
- V celorepublikovém srovnání má Plzeňský kraj druhou nejnižší hodnotu dávek sociální podpory v přepočtu na 1 obyvatele (3 040 Kč). Celkový objem výdajů na dávky státní sociální podpory v roce 2019 činil 1.559,702 mil. Kč, což je nejnižší hodnota ve sledovaném období od roku 2012.
- Výše průměrného důchodu v roce 2019 činila 13.423 Kč. Ženy měly v průměru nižší důchod o 16,7 % než muži.
- Počet spáchaných registrovaných trestných činů v roce 2019 bylo v kraji 10.324, což představuje čtvrtý nejnižší počet trestné činnosti v celé řadě sledování od roku 1991. Z regionálního pohledu jich byla téměř polovina (49,0 %) zaznamenána v okrese Plzeň-město.
Ekonomický vývoj- Plzeňský kraj dosáhl v roce 2018 v HDP na 1 obyvatele v PPS 81,3 % průměru EU 28 členských zemí. V letech 2013–2016 se Plzeňský kraj v HDP na 1 obyvatele v PPS v mezikrajském porovnání trvale umisťoval na třetím nejvyšším místě, v letech 2017 a 2018 klesl na pátou pozici. Regionální HDP na 1 obyvatele činil 449,8 tis. Kč a meziročně vzrostl o 2,1 %.
- Příjmy místních rozpočtů v Plzeňském kraji v roce 2019 dosahovaly výše 35,88 mld. Kč. To znamená meziroční nárůst o 15,5 % a jedná se o nejvyšší nárůst za posledních 10 let.
- V roce 2019 bylo z celkové krajské výměry sklizňové plochy 103,88 tis. ha sklizeno 575,34 tis. tun obilovin. Výrazně klesla sklizeň řepky, a to o 18,1 %.
- Nahodilá těžba dřeva se na celkové těžbě dřeva v Plzeňském kraji podílela 92,4 %, což přestavuje objem 2.190.922 m3.
- V roce 2019 bylo v kraji dokončeno celkem 2.688 bytů, nejvíce za sledované období od roku 2008, v mezikrajském porovnání je to čtvrtý nejvyšší počet. Naopak počet zahájených bytů se mírně snížil (na 2 156), nejvíce v okrese Tachov.
- Výdaje na vědu a výzkum v Plzeňském kraji dosáhly v roce 2018 částky 4.361,5 mil. Kč, což představovalo 4,2 % celkových výdajů ČR. Na financování se nejvíce podílely podnikatelské zdroje.
- V registru ekonomických subjektů Plzeňského kraje bylo k 31. 12. 2019 evidováno 146.382 ekonomických subjektů, z nichž nejvíce podnikalo v oblasti Velkoobchodu a maloobchodu včetně oprav a údržby motorových vozidel.
- V Plzeňském kraji patří k největším výrobcům elektřiny parní elektrárny, které se na výrobě elektřiny brutto podílí 57,9 %. Z hlediska odvětvové struktury se na spotřebě elektřiny netto v kraji nejvíce podílel průmysl (36,9 %).
- Tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy (229,6 mld. Kč) klesly v Plzeňském kraji v porovnání s předchozím rokem o 2,3 %. Plzeňský kraj se podílel na celkových tržbách ČR 6,0 %.
- V Plzeňském kraji vzrostla meziroční návštěvnost o 3,8 %. Počet hostů představoval 4,0 % klientely v ČR. Průměrná doba pobytu hostů činila 3,45 dne. Ze zahraničních hostů měli největší zastoupení turisté z Německa, Číny a Slovenska.
Životní prostředí- Celková výměra kraje k 31. 12. 2019 činila 7 649 km2, z toho připadlo 49,3 % na zemědělskou půdu a 50,7 % na nezemědělskou půdu. Z celkové zemědělské půdy tvořila orná půda 66,7 % a tento podíl se každoročně snižoval.
- V Plzeňském kraji bylo v roce 2019 v průměru denně spotřebováno na osobu 86,9 litrů fakturované vody. V mezikrajském porovnání zde byl zaznamenán nejnižší podíl (85,9 %) obyvatel napojených na síť veřejných vodovodů, což ovlivňuje jednak charakter osídlení, ale také geografický ráz krajiny.
- Produkce podnikového odpadu v přepočtu na 1 obyvatele dosáhla v roce 2018 v Plzeňském kraji 1.597,4 kg na obyvatele. Tato hodnota byla v mezikrajském porovnání sedmá nejvyšší. Oproti průměru ČR (2 276,3 kg na 1 obyvatele) byla hodnota v Plzeňském kraji nižší o 678,9 kg na 1 obyvatele.
- Produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele v roce 2018 dosáhla 337,4 kg, z toho odděleně sbírané složky tvořily 17,9 % a v mezikrajském porovnání byl podíl odděleně sbíraných složek třetí nejvyšší.
- V roce 2018 dosahoval objem pořízených investic na ochranu životního prostředí podle místa investice 1.131,8 mil. Kč, což v meziročním srovnání představovalo nárůst o 8,7 %. V přepočtu na jednoho obyvatele bylo v roce 2018 proinvestováno 1.942,6 Kč.