Cílem územní studie krajiny s názvem Krajinářské úpravy území obce Potvorov s důrazem na řešení problému retence vody bylo důkladně poznat souvislosti přírodního a kulturního vývoje krajiny, popsat stávající hodnoty, analyzovat stav hydrologického režimu celého území, popsat současný způsob hospodaření v krajině a následně navrhnout opatření v krajině pro její lepší adaptaci na změny klimatu, včetně zajištění prostupnosti krajiny pro své obyvatele a návštěvníky a smysluplného a udržitelného hospodářského využití dotčeného území. Obec Potvorov se nachází v severní části Plzeňského kraje, rozsah zájmového území představuje katastrální území obce, tj. 623 ha. Studie byla zpracována v letech 2020 až 2022.
Předmětem zakázky bylo zpracování dílčích vstupních analýz vybraných složek životního prostředí (hydrologický režim, kvalita a stupně ohrožení zemědělské půdy, vegetace, apod.) a návrh konkrétních opatření s cílem omezit důsledky způsobené dlouhodobým narušením ekologické rovnováhy a tím snížené retenční schopnosti krajiny, která má negativní dopad na dolní část toku a na samotnou obec Potvorov. Toto pilotní území bylo vybráno na základě opakovaného výskytu tzv. bleskových povodní v r. 2020. Vhodnost daného území potvrzuje i fakt, že v současné době probíhají kroky v rámci příprav tzv. komplexních pozemkových úprav v režii Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a výstupy uvedené studie by na tento proces měly navazovat, navíc v době zpracování probíhaly práce na pořízení územního plánu obce, do kterého byla všechna navržená opatření zapracována.
Zhotovitelem byla autorizovaná krajinářská architektka
Ing. Klára Salzmann, Ph.D., ve spolupráci se spol.
In-Site: ateliér zahradního designu a krajinářské architektury. Celkové náklady dosáhly 478 000 Kč.
PŮVODNÍ STAV
Dlouhodobé narušení ekologické rovnováhy (nevhodné zemědělské hospodaření, zatrubnění toků, odvodnění krajiny) a tím snížená retenční schopnost krajiny, v kombinaci s nevhodným způsobem zemědělského hospodaření vedla k opakovanému výskytu bleskových povodní, kdy toky bahna zasáhly zastavěné území obce.
POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ
Územní studie krajiny (též krajinný plán) byl podkladem pro územní plán obce (Hýsková, 2021) – oba dokumenty vznikaly ve vzájemné součinnosti) – ale i pro další plánovací a strategické dokumenty v území. Zároveň je východiskem pro návazné projekty a realizaci dílčích opatření.
V krajině se spojuje vliv přírodních podmínek a lidského působení. Je matricí pro všechny lidské činnosti a zároveň médiem, které člověk ovlivňuje. Krajina je spojitý systém, který prostupuje zemědělsky využívanými plochami, lesy, sídly, chráněnými územími. Jako složitý systém přírodních složek a lidských vlivů vyžaduje krajina komplexní přístup. Ten představuje právě krajinné plánování. Cílem krajinného plánu je koordinace činností a hledání možností zlepšení stavu krajiny jako celku. Na základě analýzy přírodních složek – zejména hydrologického režimu v území, stavu zemědělské půdy, krajinné struktury (množství a stavu mimolesní vegetace), kulturního vývoje a charakteru krajiny byly definovány stávající hodnoty a limity území. Na jejich základě bylo navrženo uspořádání dílčích činností v krajině.
Základem bylo stanovení důležitých krajinných struktur pro zvýšení odolnosti krajiny mj. i vzhledem k probíhající změně klimatu. Znamená to především optimalizaci hydrologického režimu a omezení rychlého odtoku vody z území, a dále péči o zemědělskou půdu, zejména zamezení její erozi. Navržená opatření jsou spojena s koncepcí zapojení sídla do krajinné struktury a realizací prvků prostupnosti a obytnosti krajiny zejména pro místní obyvatele. Východiskem návrhu krajinného plánu je uplatnění principu sdílení funkcí tak, aby jednotlivé navržené plošné a liniové prvky plnily zároveň funkcí retenční (zadržení vody v krajině), půdoochrannou, ekostabilizační, obytnou apod. Prvky, určené pro jednotlivé funkce, se proto nenavrhují odděleně, ale tak, aby mohly plnit více funkcí najednou. Výsledkem je synergický efekt, optimalizace jednotlivých funkcí v území, ale také minimalizace nároků na zábor orné půdy. Takový přístup představuje také základ navrhování zelené (resp. modrozelené) infrastruktury v krajině včetně sídla.
Krajina jako systém je zdrojem tzv. ekosystémových služeb. Ekosystémové služby jsou přínosy, které lidé získávají od ekosystémů, a mají vliv na jejich životní úroveň. Ekosystémy jsou zdrojem potravy, dřeva, pitné vody apod., zajišťují regulaci kvality ovzduší, mikroklimatu, kvality vody, ale přispívají například také k regulaci záplav a snižování eroze. Velmi důležitou ekosystémovou službu představují i kulturní, estetické a rekreační složky krajiny. Komplexní plánování krajiny je důležité pro podporu a rozvoj ekosystémových služeb. Výsledkem je podpora přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, a současně vytváření nových polyfunkčních objektů. Typickým objektem v krajině, který zajišťuje celou řadu funkcí, je prostor vodního toku. Spojitý prostor vodního toku (zahrnující svahová prameniště i říční / potoční nivu) je zásadním prvkem pro zajištění stabilizaci vodního režimu v území, prostorem pro rozvoj přírodě blízkých ekosystémů a biodiverzity, a zároveň může sloužit k vedení cest, k rekreaci a podobně. Tyto funkce se navzájem nevylučují, naopak se vzájemně posilují. K zajištění těchto funkcí má být prostor nivy v přírodě blízkém stavu.
Vrstvy, se kterými pracuje tato studie, odrážejí mezioborové vnímání krajiny a jsou řešeny v následujícím členění:
- voda v krajině,
- přírodní hodnoty, struktura zeleně, systém využití ploch, stav zemědělské půdy,
- kulturní hodnoty krajiny, prostupnost a obytnost území, sídelní struktura.
NÁVRHY OPATŘENÍ
Z provedených analýz ohrožení zemědělských pozemků jednoznačně vyplynulo, že je třeba navrhnout opatření, která budou půdu chránit proti vodní erozi. O použití jednotlivých způsobů ochrany rozhoduje požadované snížení smyvu půdy a nutná ochrana objektů (vodních zdrojů, toků, nádrží, intravilánu obce atd.). Současně je důležité respektovat zájmy vlastníků a uživatelů půdy, ale i ochrany přírody a krajiny nebo životního prostředí. Dle metodiky Janeček a kol. (2012) je ve většině případů nejúčinnějším řešením komplex organizačních, agrotechnických a technických opatření, vzájemně se doplňující a respektující základní požadavky a možnosti zemědělské výroby (více informací k jednotlivým typům opatření, resp. konkrétním návrhům opatření je uvedeno ve studii, která je ke stažení níže).
Obrázek č. 1 - Schéma navržených opatření pro k. ú. Potvorov
EFEKTY OPATŘENÍ
- Zvýšení retenční schopnosti krajiny a ochrana před povodněmi, ale také ochrana půdy, podpora biodiverzity a celkově podpora ekosystémových funkcí krajiny.
- Ochrana historické kulturní krajiny, rozvoj jejího genia loci, a také zvýšení její prostupnosti a posílení její obytné a rekreační funkce, zejména pro místní obyvatele.
- Studie řešeného území se stala podkladem pro zpracování územního plánu obce, vypracování plánu společných zařízení pozemkových úprav, a také pro další rozhodování v území.
- Krajinný plán ve formě územní studie krajiny patří mezi územně plánovací podklady. Ověřuje možnosti a podmínky změn v území, slouží jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace a jejích změn, a je podkladem pro rozhodování v území.