První písemná zmínka o hradu Plzeň, dnešním Starém Plzenci, nevznikla při založení města ani kvůli významné stavbě. Do dějin se zapsala zprávou o vojenském střetu z roku 976, při němž české vojsko přepadlo bavorský oddíl v podhradí tehdejšího přemyslovského hradiště. Právě tuto událost si připomněli účastníci konference ve Starém Plzenci u příležitosti 1050. výročí první písemné zmínky o hradu Plzeň.
Historici, archeologové a další odborníci se sešli v pátek 29. května ve Starém Plzenci na slavnostní konferenci VIA ANTIQUA PILSNA 976-2026 věnované počátkům někdejšího přemyslovského centra západních Čech. V rámci programu představili témata a poznatky související s historií a vývojem lokality od raného středověku až po současnost.
Význam výročí připomněla i skutečnost, že zmínka z roku 976 představuje nejstarší písemně doloženou historickou událost vztahující se k území dnešního Plzeňského kraje. Právě tehdy kronikář Thietmar zaznamenal střet vojsk v podhradí, který zároveň dokládá existenci zdejšího hradu a jeho význam v rámci přemyslovské státní správy.
„Záznam o vojenském střetu z roku 976 je první písemnou zmínkou o hradu Plzeň. Přestože jde o událost starou více než tisíc let, stále vyvolává otázky, na které historici a archeologové složitě hledají odpovědi,“ uvedl ředitel Západočeského muzea v Plzni Jiří Orna.
Program konference, kterou moderoval kastelán hradu Radyně Libor Šimůnek, nabídl témata spojená se sv. Vojtěchem, podobou někdejší mincovny na hradě Plzeň a hradních kostelů i nový pohled na stáří rotundy sv. Petra a Pavla. Pozornost byla věnována také hradu Radyně, Starému Plzenci coby poutnímu místu a archeologickému plánu území Starého Plzence a budoucímu rozvoji města.
„Rok 976 nepředstavuje pouze údaj v kronice, ale je obrovským symbolem kontinuity osídlení celé této části země a raně středověkých Čech. Jsem rád, že Plzeňský kraj může být partnerem této konference a že poznatky, které zde zazní, budou přínosem pro nás všechny,“ řekl radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka, který se akce zúčastnil společně s 1. náměstkem hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Petrem Vankou.
Řada příspěvků ukázala, jak složitý je historický a archeologický výzkum období, ve kterém se takřka nevyskytují písemné prameny týkající se zkoumané lokality. Odborníci připomněli, že navzdory více než století výzkumu zůstává řada aspektů vývoje staroplzeneckého hradiště předmětem dalšího bádání.
„Starý Plzenec je místem, kde se začaly psát dějiny původní Plzně. Právě zde se nacházelo významné raně středověké správní centrum. Nová Plzeň byla založena až později králem Václavem II. Jsme rádi, že si i po 1050 letech můžeme připomínat význam tohoto místa a jeho dochovaných památek, mezi které patří rotunda sv. Petra a Pavla nebo zřícenina hradu Radyně,“ dodal starosta Starého Plzence Jan Eret.