Plzeňský kraj i letos finančně podpoří spolek Stop sečení srnčat – Plzeňsko, který pomáhá chránit mláďata volně žijící zvěře při jarní a letní senoseči. Ta začíná už na konci dubna a trvá přibližně do poloviny července, tedy v době, kdy srny kladou mláďata do vysoké trávy. Pomoc dobrovolníků a myslivců je pro spolek velice důležitá, 100 tis. Kč od kraje spolku činnost ulehčí.
Právě přirozený obranný mechanismus zvěře, kdy se při ohrožení přikrčí a zůstávají nehybná, se jí v kontaktu s moderní zemědělskou technikou stává osudným. Každoročně tak podle odhadů zahyne při sečení více než 60 tisíc srnčat a dalších zvířat, často i chráněných druhů.
Členové spolku proto společně s dobrovolníky vyrážejí do terénu v den sečení už ve velmi brzkých ranních hodinách, zpravidla ještě před pátou hodinou. „Pomocí dronů s termokamerou prohledávají plochy určené k sečení a vyhledávají mláďata ukrytá v porostu. Bez této techniky je přitom šance je v husté trávě objevit velmi nízká,“ upozorňuje hejtman Kamal Farhan. Jakmile operátor dronu srnče nebo jiné zvíře lokalizuje, dobrovolníci ho opatrně odchytí, umístí do přepravního boxu a přenesou na bezpečné místo. Tam v klidu, chládku a mimo hluk techniky přečká samotné sečení. Poté je zvíře vráceno zpět na místo nálezu, kde si ho matka obvykle sama vyhledá a odvede. Celý postup má jasná pravidla a dobrovolníci jsou na manipulaci s mláďaty pečlivě proškoleni.
„Plzeňský kraj spolek podpořil už v loňském roce a dává nám velký smysl v tom pokračovat. Měl jsem totiž možnost se jedné ze záchranných akcí osobně zúčastnit jako dobrovolník a viděl jsem, jak náročná, ale zároveň důležitá tahle činnost je. Každé zachráněné mládě má svou cenu a já budu velmi rád, pokud se do těchto aktivit zapojí další lidé a pomohou zachraňovat mláďata, často i chráněných druhů zvířat,“ říká hejtman Kamal Farhan.
Kraj podpořil činnost spolku už v loňském roce částkou 100 tis. Kč, letos je finanční podpora stejná. Díky tomu může organizace rozšiřovat svou činnost a pokrývat větší území regionu.
V loňské sezoně se podařilo zachránit stovky zvířat. Konkrétně to bylo 661 srnčat, 14 dančat, 3 koloušci, 15 zajíčků a 7 ježků. Dobrovolníci zároveň označili 20 hnízd ptáků a zajistili tak jejich ochranu před zemědělskou technikou.
„Klíčová je v této činnosti spolupráce se zemědělci a myslivci. Bohužel se stále stává, že nejsou včas hlášeny termíny sečí, přestože to ukládá zákon, nebo se nevyužívá způsob sečení od středu ke krajům, který pomáhá snížit riziko usmrcení mláďat. Rezervy vidíme i na straně myslivců, přitom právě jejich znalost terénu a chování zvěře je při vyhledávání obrovskou výhodou. Spolek proto spolupráci aktivně nabízí, ať už formou sdílení zkušeností, pomoci s pořízením techniky, pilotním výcvikem, nebo i zapůjčením dronu s pilotem,“ vysvětluje radní pro životní prostředí a zemědělství Petr Fišer.
Dobrovolníci přitom věnují této činnosti desítky hodin svého volného času a často pracují ve velmi náročných podmínkách. Právě proto je pro ně každá podpora zásadní, ať už finanční, nebo ta lidská v podobě pomoci v terénu.
„Plzeňský kraj dlouhodobě podporuje útulky i záchranné stanice pro volně žijící živočichy, takže záchrana srnčat do tohoto přístupu přirozeně zapadá. Je to konkrétní pomoc přírodě, do které se může zapojit každý, a to jako dobrovolník, nebo třeba podporou podobných projektů. I malé zapojení má v tomto případě velký význam,“ doplňuje radní Petr Fišer.