Nikdy nevstoupíš do stejné řeky.. ano, je to pravdivé. Nikdy už asi pro mě nebude koncert mé srdeční kapely Lucie takový, jako býval v 90. letech. Tenkrát jsem na vozíčku naprosto bez problémů vjela do Lochotínského amfiteátru spodním vchodem a příslušníci Security mě ochotně (či méně ochotně) pustili přímo pod pódium, těsně před první řady skalních fanynek, od kterých jsem byla chráněna bariérou zátaras. Tam jsem byla v bezpečí a zároveň jsem si koncert užila opravdu na plné pecky, v podstatě jako bych byla "v kotli". Nikdy nezapomenu, jak na mě Robert Kodym zamával a poslal mi pusu. Tohle se jinde zažít zkrátka nedá.
Po dlouhé pauze, kdy Lucie nekoncertovala, se kluci dali dohromady na pár koncertů. Jeden z nich samozřejmě nesměl chybět na Lochotínském amfiteátru. Bylo to v roce 2014 a já jsem se moc těšila, že opět zažiju tu skvělou atmosféru, ze které jsem vždycky čerpala energii a elán do života ještě dlouho po akci. Zcela automaticky jsem se svým doprovodem najela ke spodnímu vchodu, abych mohla zaujmout své oblíbené místo pod pódiem. K mé velké nelibosti a překvapení mě ale vůbec pořadatelé na vozíčku spodním vchodem nepustili do amfiteátru. Prosila jsem i jsem se hádala, všechno marné, bylo mi nařízeno, že jako vozíčkář musím vstoupit vchodem z vrchu, z Vinic. Přestože jsem měla zcela stejnou vstupenku jako všichni ostatní, nebylo mi umožněno koncert strávit na místě, které si sama zvolím. Důvodem byla moje bezpečnost. Byla jsem rozhořčená a naštvaná! Nahoře nebyla ani vyvýšená rampa pro vozíčkáře, tudíž jsem nic neviděla (lidé stojí před vozíčkářem a nevnímají nebo je jim často lhostejné, že sedící vozíčkář nemá šanci nic vidět) ale ani moc dobře neslyšela. Amfiteátr je opravdu obrovský a nahoře je zvuk už hodně rozptýlený. O dva roky později jsem na koncert Lucie raději ani nešla. Tolik mě tahle zkušenost znechutila.
V roce 2018 se kluci dali zase dohromady a vydali parádní desku! CD jsem dostala k vánocům a mám ho naposlouchané, tak jsem zatoužila po setkání na koncertě. Hodně jsem váhala po té poslední zkušenosti, proto jsem se ptala na situaci pro vozíčkáře přímo na facebooku kapely. Nevím, kdo tam komunikuje, ale odpověď zněla, že místa pro vozíčkáře jsou opět jen nahoře, což mě tedy utvrdilo v tom, že na koncert nepůjdu. Mrzelo mě to moc. Postěžovala jsem si tedy kamarádovi, také vozíčkáři, který však pracuje pro NRZP a ten zřejmě zpravil potřebná místa, protože po pár dnech mi přišel e-mail, kde mi psala paní z Media Production Music. Informovala mě, že pro vozíčkáře tentokrát budou místa v úrovni prostředního vchodu, ale je potřeba si zakoupit přímo vstupenku na tato místa. Vstupenky pro vozíčkáře již v prodeji nebyly, tak jsem si koupila běžnou vstupenku s tím, že se uvidí. Už mi bylo jasné, že koncert bude! S prostředkem amfiteátru jsem byla smířená, kotel to sice není, ale zážitek z koncertu může být moc pěkný.
Nastal den D, předpověď počasí byla skvělá, teplo, bouřky hrozily nejblíž u Prahy. Šli jsme s mamkou, bratrem a jeho snoubenkou, natěšení. Skutečně nebyl problém vstoupit prostředním vchodem. Spodní vchod jsme nezkoušeli, nevím tedy, zda by mě pustili i spodem, ale rozhodně si myslím, že by mi nikdo bránit neměl. Mě ani jinému vozíčkáři samozřejmě. Jsme dospělé svéprávné osoby a pokud máme běžnou vstupenku jako ostatní, neměl by nám nikdo nařizovat, kterým vchodem smíme vstoupit a kde sedět. Doporučit ano, nařizovat nikoli.
Skutečně byly hned z kraje amfiteátru elevovaná místa pro vozíčkáře. Poměrně velká, vyvýšená konstrukce s nájezdem pro vozíčkáře a jejich doprovod. Byl tam ochotný mladík, který hned ukazoval, že je tam i toaleta pro vozíčkáře a nabízel pomoc s vyjetím na rampu. Musím podotknout, že ta rampa byla téměř prázdná, přestože vstupenky na ni byly vyprodané. Ani já jsem na ni při příchodu vjet nechtěla, stála totiž tak hodně stranou (v úrovni, kde už ani nejsou lavičky) a bylo jasné, že z ní nebude moc dobře vidět. Nikdo mi ale nebránil si vybrat místo jinde, došli jsme ještě tak 20 metrů blíž ke středu a tam jsem zaujala místo u kraje schodů, za mnou stál bratr. Skvělé místo, říkala jsem si, že si třeba nikdo nestoupne na schody přímo přede mě a že bych tedy mohla i vidět. A přišly první kapky z oblohy…
Hrála stále ještě druhá předkapela, když se spustil neskutečný liják a strhla se bouřka, kdy blesk stíhal hrom jeden za druhým. Nikdy jsem takovou sprchu venku nezažila. I přes pláštěnku jsem byla poměrně mokrá, mamka i brácha a jeho slečna, byli mokří úplně komplet včetně spodního prádla a bot, něco šíleného! Také se díky bouřce značně ochladilo. Nedalo se jinak, než se vrátit domů a usušit se. Brečela jsem celou cestu domů. Neviděla jsem Lucii ani nastoupit na pódium! Naprosté zklamání, za které opravdu nikoho vinit nelze. Spousta lidí se vrátila domů převléct a vraceli se na koncert. Nám to trvalo poněkud delší dobu, ale i my jsme se už jen s maminkou vrátily zpět! Naše původní skvělá pozice byla samozřejmě ztracena, stály tam davy lidí, nešlo se tam už dostat. Teď už jsem tedy vzala zavděk rampou pro vozíčkáře a alespoň 2 poslední písničky a přídavky jsem si stihla užít v rámci možností. Můj předpoklad byl správný, ta rampa skutečně byla moc stranou, bylo vidět jen na přední část pódia. Nebýt toho, že jsem původně seděla jinde, tak jsem ani netušila, že je vzadu nějaké plátno, dobré dvě třetiny světelných efektů z rampy vidět nebyly nebo nevynikly. Škoda. Možná můj postřeh k zamyšlení pro příště: rampa byla zbytečně vysoká, měla jsem poměrně problém sjet dolů, bála jsem se. Doufám, že se vyjadřuji za většinu vozíčkářů, když napíšu, že nemusíme sedět metr nad hlavami stojících diváků, nám by stačilo mít hlavy ve výšce hlav těch stojících. Myslím, že kdyby byla rampa nižší, mohla by být blíž ke středu amfiteátru a nepřekážela ostatním lidem. Takhle byla rampa skutečně poloprázdná, byli jsme tam asi jen tři a vím jistě, že jsem viděla další vozíčkáře sedět mimo tato místa, blíž ke středu, tak, jak jsem původně seděla i já se svým doprovodem.
Nicméně organizátorům bych ráda moc poděkovala, nebýt té strašné sprchy, užila bych si to tentokrát jistě daleko lépe než posledně nahoře.
Renata Jeslínková
Fotogalerie:
