Metodika k určení míst, kde lze konat shromáždění bez oznámení
Ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o shromažďování“), obsahuje oprávnění obce určit místa, kde lze konat shromažďování bez oznámení:
(2) Rada obce může ve svém územním obvodu nařízením určit místa, kde lze konat shromáždění k účelu uvedenému v § 1 odst. 2 bez oznámení. Přitom může stanovit dobu, v níž se taková shromáždění konat nesmějí.
Poznámka:
V ustanovení § 1 odst. 1 zákona o shromažďování je zakotveno, že Každý má právo pokojně se shromažďovat. Ustanovení § 1 odst. 2 zákona o shromáždění pak stanoví, že Výkon tohoto práva slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též průvody, slouží-li k účelu uvedenému ve větě první.
Upozornění:
Dle ustanovení § 1 odst. 4 zákona o shromažďování Jsou zakázána shromáždění v blízkosti budov Parlamentu České republiky, a to v místech vymezených v příloze tohoto zákona.
Rovněž ustanovení § 25 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zakazuje shromáždění v okruhu 100 m od budov Ústavního soudu nebo od míst, kde Ústavní soud jedná.
Komentář[1] pozn. právní stav komentáře je ke dni 1. 7. 2007
Ustanovení § 4 odst. 3 zákona o shromažďování obsahuje zákonné zmocnění pro obec vydat právní předpis v přenesené působnosti - tj. nařízení obce, jehož obsahem může být jednak určení místa (míst), kde lze konat shromáždění k účelu uvedenému v § 1 odst. 2 (tj. „k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek“), a dále stanovení doby, v níž se taková shromáždění naopak konat nesmějí. (Pro vydání jakéhokoliv nařízení obce, tedy i nařízení podle § 4 odst. 3 zákona o shromažďování, musejí být ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky a § 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obecní zřízení“), splněny tři kumulativní podmínky: nařízení obce lze vydat na základě zákona, v mezích zákona a v neposlední řadě musí zároveň existovat zákonné zmocnění.) Cílem zmocnění v § 4 odst. 3 zákona o shromažďování je umožnit „zakládat“ v obcích obdoby londýnského „Hyde Parku“, resp. „Speakers' Corner“, tj. veřejného prostranství, kde je „povoleno“ vyjadřovat se na jakékoli téma.
Obec může vydat toto nařízení pouze pro „své území“, resp. pro svůj správní obvod ohraničený územím obce, neboť dané zákonné zmocnění nedopadá na situaci, kdy obec s rozšířenou působností může vydat nařízení i pro jiné obce ve svém správním obvodu vymezeném vyhláškou č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností (v daném případě se tedy nejedná o nařízení obce ve smyslu § 11 odst. 2 obecního zřízení, podle něhož obec vykonávající rozšířenou působnost může vydávat nařízení obce pro správní obvod stanovený zvláštním právním předpisem).
Orgánem obce, který ve své vyhrazené pravomoci vydává nařízení obce, je v souladu s § 102 odst. 2 písm. d) obecního zřízení rada obce. V obcích, kde se rada obce nevolí (kde je méně než 15 členů zastupitelstva obce), náleží vydání nařízení obce zastupitelstvu obce (viz § 102 odst. 4 obecního zřízení).
Kontrola nařízení obcí
Krajský úřad Plzeňského kraje je na základě § 125 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, příslušný k dozorové činnosti nad vydáváním nařízení obcí. Při kontrole nařízení krajský úřad posuzuje, zda jsou tato vydávána v souladu se zákonem, popřípadě s jinými právními předpisy.
zpracováno ke dni 31. 12. 2021
[1] Jemelka, L., Břeň, J., Komentář k zákonu o právu shromažďovacím č. 84/1990 Sb., pramen ASPI, rok 2007, str. 81