Opravy historických budov, festivaly, muzea, turistické cíle i propagace méně známých míst. Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje propojuje ochranu dědictví s dnešním životem a hledá způsoby, jak tyto hodnoty využít ve prospěch celého regionu. Odbor vede Josef Kuželka.
Vodní hamr v Dobřívě, Mariánská Týnice, Letní barokní festival nebo zaniklá obec Grafenried u Nemanic. Za řadou míst a projektů, které lidé v kraji navštěvují, stojí práce Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje (KÚPK) vedeného Josefem Kuželkou. Nejde přitom jen o opravy památek nebo podporu akcí. Odbor řeší také to, jak historická místa v dnešní době využívat, jak je představit návštěvníkům a jak skloubit ochranu hodnotných lokalit s běžným životem obyvatel.
Kultura, památky a cestovní ruch jsou oblasti, se kterými se lidé setkávají sice často, ale možná málokdo ví, jakou roli v nich hraje kraj. Čím vším se váš odbor zabývá?
Náš odbor tyto tři velké oblasti propojuje. Podporujeme kulturní instituce, akce a organizace, chráníme historické dědictví kraje a zároveň hledáme cesty, jak kraj představit návštěvníkům. Plzeňský kraj je navíc zřizovatelem řady příspěvkových organizací, například muzeí, galerií, hvězdárny či knihoven, které zajišťují kulturní služby a péči o sbírky v celém regionu. Do běžného života obyvatel kraje se naše práce promítá častěji, než si lidé uvědomují. Je vidět při opravách památek, na festivalech a kulturních akcích, v muzeích, ale i v turistických cílech nebo na naučných stezkách. Dotýká se také lidí, kteří bydlí v historických centrech měst a obcí nebo vlastní památkově chráněné objekty. Tam často hledáme řešení, jak skloubit ochranu hodnotných míst s běžným životem a rozumným využíváním budov.
Jak se daří hledat rovnováhu mezi ochranou kulturního dědictví a jeho využíváním pro současný život a cestovní ruch?
Památková péče není jen o zákazech a příkazech. V praxi jde hlavně o hledání rovnováhy. Musíme zvažovat historickou hodnotu objektu, vzhled místa, technický stav budovy i potřeby vlastníka. Naším cílem není, aby památka zůstala prázdná a chátrala, ale aby dál žila a měla smysluplné využití. Někdy řešíme drobnosti, jako je podoba střechy nebo výměna oken, jindy větší zásahy do budov či veřejného prostoru. V posledních letech se často objevují i nové technologie, například fotovoltaika. I tam hledáme rozumný kompromis, aby moderní prvky nenarušily charakter historického prostředí.
Cestovní ruch není jen o turistech, ale i o kvalitě života místních. Jak kraj ovlivňuje, kam lidé jezdí a co tam najdou?
Kraj se nesnaží přivádět návštěvníky jen na nejznámější místa, ale ukazovat pestrost celého regionu a rozložit turistický ruch do více lokalit. K tomu slouží spolupráce s oblastními destinačními organizacemi i Centrálou cestovního ruchu Plzeňského kraje, která koordinuje prezentaci kraje navenek. Vedle tradičně navštěvovaných míst se tak do popředí dostávají i méně známé lokality, například Český les a oblast Brd. Tady se cílené aktivity oblastních „destinaček“ projevují zcela zřejmě. Cílem je upozorňovat na místa, která mají návštěvníkům co nabídnout a zároveň mohou z cestovního ruchu těžit. Důležité je přitom myslet i na kvalitu života místních obyvatel, infrastrukturu a to, aby rozvoj turismu nevznikal živelně, ale promyšleně.
Jak se mění cestovní ruch a co dnes návštěvníci očekávají?
Dnes už nestačí jen otevřít památku a čekat, že lidé přijdou. Návštěvníci chtějí zážitek, příběh a možnost objevovat místo moderní formou. Velký vliv mají sociální sítě, fotografie a doporučení ostatních. Konkurence je obrovská a lidé srovnávají nabídku s tím, co vidí kdekoliv ve světě. Proto je stále důležitější digitalizace, virtuální prohlídky nebo chytré využití mobilních aplikací. Když člověk uvidí zajímavý obsah online, může ho to přivést i k osobní návštěvě. Digitální svět a skutečná návštěva se dnes nevylučují, ale doplňují.
Existuje projekt, akce nebo památka, u které si říkáte, že dobře ukazuje smysl práce vašeho odboru?
Dobře je to vidět například na vodním hamru v Dobřívě. Jde o národní kulturní památku mimořádné hodnoty, která je zároveň atraktivním turistickým cílem. Spojuje se zde péče o kulturní dědictví, práce krajské příspěvkové organizace i zájem návštěvníků. Jde o živé místo, kde se při prohlídkách uvádějí historická zařízení do chodu a lidé mohou zažít, jak hamr kdysi skutečně fungoval. Podobný smysl má i Letní barokní festival, na kterém se kraj podílí. Navazuje na projekt Západočeské baroko z roku 2015, kdy byla Plzeň Evropským hlavním městem kultury. Festival oživuje barokní památky po celém kraji a ukazuje, že historická místa mohou být i dnes přitažlivá a plná života.
Setkáváte se s nějakým častým mýtem o památkové péči nebo cestovním ruchu, který by bylo dobré uvést na pravou míru?
Častým mýtem je, že památkáři všechno zakazují. Ve skutečnosti se většina práce odehrává v hledání řešení, která umožní budovu používat a zároveň zachovat její hodnotu. To se týká velkých areálů i menších staveb, jako je například vodní hamr v Dobřívě nebo historické objekty v menších obcích. Někdy je potřeba chránit nejen jednotlivou budovu, ale i charakter celého místa, například ulici, náves nebo historickou zástavbu. Stejně tak cestovní ruch není jen o počtu návštěvníků, ale o tom, jaký má pro místo dlouhodobý přínos.
Co byste vzkázal lidem, kteří navštěvují památky, kulturní akce nebo turistická místa v našem kraji?
Aby se k nim chovali tak, jako kdyby byly jejich vlastní. Veřejný prostor, památky i kulturní dědictví nejsou něco cizího. Vypovídají o tom, jací jsme jako společnost. Když si budeme těchto míst vážit, zachováme je i pro ty, kteří přijdou po nás. A právě to je smysl celé naší práce.
Co vás osobně přivedlo ke kultuře a památkové péči a k práci ve veřejné správě? A co vás na této oblasti i po letech pořád baví, překvapuje nebo motivuje?
Ke kultuře jsem měl blízko dlouhodobě. Aktivně jsem hrál na housle, takže jsem se pohyboval v kulturním prostředí, často i v historických objektech. Blízká mi byla také turistika a vztah k regionu. Pak se k tomu přidalo studium zaměřené na veřejnou správu a shodou okolností jsem v roce 2004 nastoupil na krajský úřad. Dodnes mě baví hlavně pestrost té práce. Každý den je jiný, řešíme různé situace a témata. Motivuje mě i to, že se můžeme podílet na zachování hodnotných věcí pro další generace a zároveň je zpřístupňovat lidem dnes.
Jaké slovo nejlépe vystihuje váš odbor a vaši práci?
Propojování. Propojujeme minulost s přítomností, ochranu s rozvojem, kulturu s cestovním ruchem i odborný pohled s potřebami veřejnosti.