Odbor životního prostředí Plzeňského kraje je plný pokladů. Za dobu své existence pracoval na mnoha důležitých projektech, při kterých vznikla celá řada krásných a užitečných environmentálních materiálů. Mohou bezvadně posloužit pro studijní potřeby.
Naše krajina není dlouhodobě v pořádku. Důvody jsou zakořeněny v nedávné historii, ale nelze se stále jen na ně vymlouvat. Vše máme ve svých rukách a jen na každém z nás záleží, jak si ji zase dáme do pořádku. Vždyť ji potřebujeme ke svému kvalitnímu životu a našemu zdraví.
Známe naši krajinu? K tomu, abychom jí rozuměli a dokázali ji udržitelně ochránit, potřebujeme vědět, co kolem nás roste, žije, co k nám připutovalo, kdy a proč. Pokud nebudeme znát naše původní druhy, nedokážeme poznat rozdíly. A někteří zavlečení, nepůvodní „vetřelci“ nám v naší krajině působí velké škody!
Všechny materiály můžete bez problému stahovat a pracovat s nimi. Nechme se inspirovat přírodou.
Zvláště chráněné rostliny Plzeňského kraje
Lenka Pivoňková a kol.
Květena a vegetace se neustále mění nejen samovolně probíhajícími procesy, ale především intenzivními a dlouhotrvajícími vlivy člověka, který neustále zasahuje do chodu přírodních procesů. Při těchto změnách dochází k zásahům do relativně přirozených stanovišť, ohrožování jejich existence a tím i k ohrožování druhů na ně vázáných. Abychom zachovali druhovou pestrost, musíme ohrožené druhy chránit. K tomu je musíme nejprve znát. Více v publikaci.
Lesy v Plzeňském kraji
Václav Horáček a kol., obálka publikace se nedochovala v elektronické podobě.
V krajině Plzeňského kraje dnes převažují kulturní lesy, které nahradily formu původních přirozených lesních porostů, jež se téměř souvisle vyskytovaly ne jeho celém území. Les postupem času ustupoval z úrodnějších míst především zemědělskému obhospodařování. Změnila se také struktura a složení lesů. Více v publikaci.
Lesnické stavby Plzeňského kraje
Václav Horáček, Stanislav Polák, Martin Bůžek, Petra Zíková a kol.
Když se řekne les, každý si většinou představí jen těžbu dřeva a možná si ještě někdo vzpomene na pěstební činnost. A to je vše. Přesto jsou prováděny v rámci obhospodařování lesních majetků i jiné činnosti, a to v poměrně velkém rozsahu a významu.
Cílem těchto aktivit je zlepšit přístupnost lesa budováním a údržbou lesné sítě cest, zajištění bezeškodného odvodu srážkových vod v rámci protierozní a protipovodňové ochrany území obyvatel. Na druhou stranu je také velká snaha budování retenčních nádrží a rybníčků, kvůli zadržení maximálního množství vody v krajině. Více v publikaci.
Vzácné houby Plzeňského kraje
Svatopluk Holec, Jiří Kout, Tomáš Č. Kučera, Zdeněk Sadílek, Luboš Zelený a kol.
Houbaření je koníčkem, který v České republice nabývá takových rozměrů, že snad s výjimkou Litvy nemá ve světě obdoby. Předmětem sběru jsou plodnice hub, které jsou od pradávna konzumovány především pro obsah látek podobných bílkovinám a jsou zdrojem vitamínů, enzymů, stopových prvků aj. Význam hub spočívá nejen v tom, že prostřednictvím jejich enzymů se vyrábí víno, pivo, alkohol, sýry, nověji kyselina citronová, ale i léčiva a mnoho dalších látek. Houby se tak svojí enzymatickou činností dotýkají všech forem života. Více v publikaci.
Oborní chovy v Plzeňském kraji
Jiří Peterka a kol.
V této publikaci se dozvíte, jak jednotlivé obory vznikaly, která zvěř se v nich chová, čím jsou charakteristické. Mnohé obory byly vybudovány až v nedávné době. Díky oborním chovům nám zůstala zachována i řada původních druhů zvěře. Naopak některé druhy se přemnožily a jejich stavy bude nutno regulovat. Více v publikaci.
Rybářství v Plzeňském kraji
Pavla Lhotáková a kol.
První rybářský spolek v Plzni, původně Rybářský klub, vznikl roku 1890. Bohužel mnoho písemností z počátků založení klubu se nedochovalo. V době založení měl Spolek celkem 64 členů a jeho hlavním úkolem nebylo provozování sportovního rybolovu, ale snaha zlepšit kvalitu velmi znečištěných řek, provozovat rybí líhně a v neposlední řadě provádět hospodářské odlovy ryb do sítí. Více v publikaci.