Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Plzeňského kraje (KÚPK) rozhoduje o uzavírkách silnic I. třídy, řeší dopravní přestupky, zajišťuje koordinaci autobusové i železniční dopravy a péče o silnice II. a III. třídy. Dohlíží také na zimní údržbu a rozvoj cyklostezek v regionu. Na otázky odpovídal vedoucí odboru Dušan Pakandl.
24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Více než 100 okruhů zimní údržby, přes 100 nákladních vozidel a více než 300 řidičů. Přibližně 600 tisíc kilometrů za sezónu, miliony litrů solanky a tisíce tun soli i inertního materiálu. Tak v číslech vypadá průměrná zimní sezóna v režii Odboru dopravy a silničního hospodářství KÚPK. Tím ale agenda odboru zdaleka nekončí – zajišťuje celoročně také dopravní obslužnost kraje, koordinuje péči o silnice II. a III. třídy a řeší řadu správních agend spojených s dopravou. Podle vedoucího odboru Dušana Pakandla jde o propojený systém, který musí fungovat dlouhodobě a v součinnosti se státem, obcemi i dopravci.
Doprava je téma, které řeší téměř každý – ať už jako řidič, cestující nebo obyvatel obce. Čím vším se odbor skutečně zabývá?
Je toho opravdu hodně. Část agendy vykonáváme jménem státu, část přímo pro kraj. V přenesené působnosti například rozhodujeme o uzavírkách a dopravním značení na silnicích I. třídy, fungujeme jako odvolací orgán u dopravních přestupků, jsme dopravním úřadem pro veřejnou linkovou dopravu nebo zajišťujeme zkoušky učitelů autoškol. Vedle toho máme samostatnou působnost kraje. V té vykonáváme zřizovatelské a zakladatelské funkce vůči Správě a údržbě silnic Plzeňského kraje (SÚSPK) a společnosti Plzeňský organizátor veřejné dopravy (POVED). Pro radu a zastupitelstvo kraje koordinujeme péči o silnice II. a III. třídy a zajišťování dopravní obslužnosti prostřednictvím autobusové i železniční dopravy.
Jakou roli má Plzeňský kraj v péči o silnice a kde už odpovědnost přebírá stát nebo obce?
Kraj je vlastníkem silnic II. a III. třídy. Aby mohl tuto roli vykonávat, má svého majetkového správce, kterým je SÚSPK. Ten se stará o stavební stav komunikací i o jejich letní a zimní údržbu. Stát odpovídá za nadřazenou dopravní síť, obce za místní komunikace. Rozdělení je dané zákonem. Obce ale zároveň výrazně ovlivňují podobu bezpečnostních opatření v intravilánech, a to i na komunikacích ve vlastnictví státu nebo kraje. Kraj také objednává veřejnou linkovou a drážní osobní dopravu. Společně s městem Plzeň založil organizaci POVED, která vystupuje pod značkou Integrovaná doprava Plzeňského kraje (IDPK). Obce mohou nabídku dopravy doplňovat podle potřeb svého území. Od roku 2017 kraj podporuje také cyklodopravu. Investuje do páteřní sítě cyklostezek prostřednictvím dotačních programů i vlastních investic a na úřadu působí koordinátor výstavby cyklostezek.
Lidé často vnímají hlavně uzavírky a opravy. Co všechno jim předchází?
Než se vůbec začne stavět, je za tím dlouhý proces. Musíme mít zpracovanou projektovou dokumentaci pro jednotlivé fáze řízení, stavební povolení, vyřešené majetkoprávní vztahy k pozemkům, zajištěný technický dozor i bezpečnost práce, dostatek financí a vysoutěženého dodavatele. Rozsahem se to dá přirovnat ke stavbě domu se sklepem. Samotná realizace navíc zasahuje do života mnohem většího počtu lidí, takže musíme řešit i to, aby omezení co nejméně narušila dopravní obslužnost území.
Plzeňský kraj má rozsáhlou síť silnic nižších tříd. Co je při jejich správě největší výzvou?
Udržet a postupně zlepšovat jejich stavební stav. To je práce na většinu roku. V zimním období pak podle plánu zimní údržby zajišťujeme sjízdnost silnic II. a III. třídy, tedy zmírňujeme závady způsobené počasím.
Vzpomněl byste si na situaci, kdy bylo nutné reagovat opravdu rychle?
Dopravu vnímáme jako systém. To, co dnes nastavíme, se může projevit za pět až 10 let a pak s námi zůstane dalších 15 let bez možnosti zásadní změny. Proto musíme mít dlouhodobě připravené zdroje i podmínky. Typickým příkladem je zimní údržba. Od listopadu do března funguje v režimu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. V kraji je více než 100 okruhů zimní údržby, které zajišťuje přes 100 nákladních vozidel. Připraveno musí být více než 300 řidičů, dispečeři i obsluha nakladačů. Za sezónu se ujede přibližně 600 tisíc kilometrů, spotřebují se miliony litrů solanky, tisíce tun soli a inertního materiálu. Každé vozidlo je vybaveno technikou, která dokáže doložit intenzitu zásahu – například množství posypu na metr čtvereční nebo šíři rozhozu. Pokud jsou ale podmínky nestandardní, nelze být okamžitě všude.
Jak se do práce odboru promítají změny v dopravě a rostoucí provoz?
Znamená to více změn, více provozu, více administrativy, více kontrol a časté změny legislativy i přesuny kompetencí. To všechno zvyšuje nároky na objem práce, přičemž kvalita musí zůstat zachována.
Existuje něco, co kraj v oblasti dopravy dělá dlouhodobě, ale veřejnost to příliš nevnímá?
Krajská doprava je velmi viditelná oblast. Stojí na čtyřech pilířích – veřejné linkové dopravě, drážní osobní dopravě, cyklodopravě a silničním hospodářství na silnicích II. a III. třídy. Vše je provázané a funguje jako jeden celek.
Co vás osobně přivedlo k dopravě a co vás na ní baví i po letech?
Už před nástupem na krajský úřad jsem měl silný smysl pro pořádek a odpovědnost. Jsem připraven pomoci tam, kde to dává smysl, ale také jasně říct, že každý nese odpovědnost za své jednání. V roli vedoucího odboru mohu ovlivňovat směřování odboru právě v tomto duchu. Těší mě, když vidím modrou flotilu vozidel veřejné a drážní dopravy a posun, kam se IDPK pod vedením organizátora POVED dostala. Stejně tak vnímám fungující péči o silnice prostřednictvím SÚSPK, samozřejmě v rámci možností kraje a rozsahu silniční sítě. Co mě naopak netěší, jsou negativní a útočné komentáře na sociálních sítích, kde se často vyjadřují lidé bez hlubší znalosti problematiky. Pokud chtějí dopravu skutečně ovlivnit, mohou se zapojit do výběrových řízení a pracovat ve veřejné správě.
Jaké slovo podle vás nejlépe vystihuje váš odbor a vaši práci?
Otevřený. Protože kdokoli chce, může tady vzít za kliku a já ho vyslechnu. A pokud to bude spadat do gesce mého odboru, tak se budu snažit mu pomoci.