Od drobných nákupů po platby v řádu stovek milionů korun. Odbor ekonomický Krajského úřadu Plzeňského kraje (KÚPK) plánuje, kontroluje a provádí všechny platby kraje. Sleduje, jak se peníze čerpají, připravuje návrhy rozpočtu a kontroluje hospodaření obcí či krajských organizací. Nově jej vede Hana Chalupová.
„U peněz vše začíná a končí,“ říká vedoucí Odboru ekonomického KÚPK. Její tým 52 zaměstnanců zajišťuje, aby každá platba byla správně naplánovaná, utracená a zkontrolovaná. Veškeré požadavky ostatních odborů úřadu se kumulují právě zde. A i když jejich práci veřejnost přímo nevidí, občané se s odborem setkají tak, že se mohou vyjádřit k rozpočtu nebo závěrečnému účtu kraje.
Co všechno má Odbor ekonomický KÚPK na starosti a kde se jeho práce nejvíc dotýká běžného života obyvatel kraje?
U peněz vše začíná a končí. Jak říká klasik: „Peníze jsou až na posledním místě“ (smích). Náš odbor zajišťuje, aby byly veřejné peníze dobře naplánované, správně utracené a poctivě zkontrolované. Je vnitřním servisním odborem pro všechny ostatní odbory KÚPK – veškeré požadavky všech odborů se kumulují u nás a my všechny platby realizujeme. Každá platba kraje prochází mým schválením – od nákupu tužky až po velké finanční transfery. Mám možnost všechny platby zkontrolovat, i když většinou už procházejí několika stupni kontroly přede mnou. Odbor tvoří 52 zaměstnanců na čtyřech odděleních a s veřejností se přímo nesetkává. Veřejnost se však může seznámit s výsledky jeho práce prostřednictvím dvou zásadních dokumentů – rozpočtu a závěrečného účtu Plzeňského kraje, které jsou projednávány v zastupitelstvu s povinností zveřejnění a možností podávat připomínky. Další cestou je kontrola hospodaření obcí, metodické vedení v účetnictví a výkaznictví a podpora krajských příspěvkových organizací, které odbor rovněž kontroluje.
Plzeňský kraj hospodaří s rozpočtem v řádu miliard. Jak se takový rozpočet vůbec připravuje a kdo všechno do něj vstupuje?
Aktuálně se jedná o zhruba 25 miliard korun na straně výdajů, o kterých ve finále rozhoduje zastupitelstvo kraje. Každý občan má právo nahlédnout do rozpočtu a vyjádřit připomínky. Ekonomický odbor připravuje návrh rozpočtu na základě zákonných požadavků a požadavků jednotlivých odborů, které projednávají se svými gesčními náměstky. Návrh projednává kontrolní výbor, rada kraje a nakonec zastupitelstvo. Během roku odbor sleduje čerpání prostředků a připravuje závěrečné vyúčtování. V praxi se rozpočet spravuje podobně jako ten rodinný, jen s milionovými částkami namísto tisícovek.
Když se mluví o krajských penězích, lidé si často představí hlavně škrty nebo investice. Co je ve skutečnosti při řízení krajských financí nejtěžší?
Z mého pohledu je to vzájemná domluva, respekt a ochota přijmout i kompromisní řešení. Krajské peníze jsou obsaženy v rozpočtu, který je základním finančním mantinelem pro hospodaření s nimi. Schvaluje jej zastupitelstvo kraje, které aktuálně tvoří 55 zastupitelů s různými názory a představami, jak s veřejnými prostředky naložit. Takže pro náš odbor je zásadní vědět, co jsou rozpočtové priority a podle toho směřovat krajské peníze. Fakticky tak o rozpočtu rozhodují volení zastupitelé, ekonomický odbor pouze zajišťuje technickou stránku finančního hospodaření.
Vzpomněla byste si na rozhodnutí nebo období, které bylo z pohledu krajského hospodaření mimořádně náročné a museli jste hledat neobvyklá řešení?
Vzhledem k tomu, že jsem na kraji pouze půl roku, zkušenost s mimořádnou finanční situací zatím nemám a budu ráda, když to tak chvilku vydrží (smích).
Jak se v ekonomice kraje odrážejí nečekané události, jako třeba energetická krize nebo rychlý růst cen, a jak na ně odbor reaguje?
Ekonomický odbor pravidelně vyhodnocuje ekonomická data a připravuje podklady pro rozhodování vedení kraje. Ekonomický vývoj v Česku se primárně odráží v inkasu daňových příjmů kraje, které kraj získává do svého rozpočtu. Jedná se zejména o podíl na celostátním výnosu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty, které tvoří základ celkových příjmů kraje. Pokud dojde k výrazné ekonomické změně ve společnosti, projeví se to (většinou s mírným zpožděním) v nižších příjmech kraje. V takovém případě podává ekonomický odbor informaci svému gesčnímu náměstkovi pro oblast ekonomiky a předkládá informativní zprávu o aktuálním hospodaření kraje do orgánů Plzeňského kraje (PK). Na základě toho vedení kraje přehodnotí své rozpočtové priority a v krajním případě přistoupí k omezení svých výdajů.
Existuje oblast, kde se podle vás daří s veřejnými prostředky nakládat efektivněji než dřív?
Z mého pohledu je to nakládání s volnými finančními prostředky. Není tajemstvím, že obce i kraje (na rozdíl od státního rozpočtu) hospodaří s rozpočtovými přebytky. Dříve tyto prostředky „ležely“ zpravidla na jejich běžných účtech, nyní se již obce i Plzeňský kraj snaží tyto prostředky efektivně zhodnocovat, zpravidla formou krátkodobých termínovaných vkladů a spořicích účtů. Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejné prostředky, není vhodné využít rizikových finančních nástrojů. Plzeňský kraj takto v loňském roce získal na úrocích z volných finančních prostředků částku přesahující 163 milionů korun.
Co by veřejnost měla o fungování krajských financí vědět, ale často to v debatách chybí nebo se zjednodušuje?
Určitě je třeba zdůraznit, že kraj často neovlivní, kolik peněz dostane ani na co je může použít. Většina prostředků pochází ze státního rozpočtu – sdílené daně a účelové dotace, typicky na školství nebo sociální oblast. Většina těchto peněz je takzvaná průtoková, kraj je jen přijme a v plné výši pošle dál – jejich výši ani účel nemůže ovlivnit. V rozpočtu kraje se proto objevují jako velké částky, ale kraj s nimi nakládá jen administrativně. Zbylý rozpočet pak „zhltnou“ povinné služby jako střední školství, zdravotnictví, sociální služby, regionální doprava a údržba silnic II. a III. tříd. Proto je zavádějící hodnotit hospodaření kraje jen podle jednoho volebního období – finance se řídí spíše dlouhodobým plánováním a stabilizací systému služeb než rychlými rozhodnutími.
Co vás osobně přivedlo k práci s veřejnými financemi a k vedení ekonomického odboru? A co vás na této práci baví?
Zřejmě fakt, že jsem vystudovala Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně, i když jsem si od počátku myslela, že skončím v soukromém sektoru, nikoliv ve veřejné správě, kde letos završím 20 let. Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, práce na ekonomickém odboru rozhodně není nudná, naopak je skutečně pestrá a zajímavá. Prolínají se do ní nejen legislativní změny, kterých je v oblasti účetních a daňových předpisů opravdu hodně, ale jakákoliv změna v činnosti KÚPK se zprostředkovaně téměř vždy projeví i finančně. Vracím se tak na začátek našeho rozhovoru, kdy jsem zmiňovala, že u peněz začíná a končí téměř vše.
Jaké slovo nejlépe vystihuje váš odbor a vaši práci?
Neviditelný. Výsledky naší práce nejsou přímo vidět, protože se neprojevují novou stavbou nebo projektem, ale tím, že věci fungují stabilně a bez problémů. Právě proto jde o práci, která je pro chod kraje klíčová, ale pro veřejnost často zůstává v pozadí.