Dne 18. 1. 2021 byla Krajskému úřadu Plzeňského kraje (dále jen „KÚPK“) doručena žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, kterou bylo požadováno poskytnutí následující informace:
1. Váš kraj využil zákonodárnou pravomoc podle § 35 odst. 3) z. č. 129/2000 Sb., o krajích 3 krát zákonodárnou iniciativu. Nebyla zde snaha využít iniciativu vícekrát?
2. Bude zastupitelstvo do konce mandátu využívat tuto pravomoc?
3. Kolik zaměstnanců/pracovníků Krajského úřadu se věnuje problematice zákonodárné iniciativě?
4. Když váš kraj připravuje návrh zákona, jak probíhá celá procedura? Jaká je dělba práce mezi volenými politiky a úředníky? Spolupracují s vámi externí právníci či kanceláře? Probíhají konzultace s odborníky v daném oboru? Existuje platforma (například v rámci Asociace krajů ČR), na níž kraje konzultují svoji zákonodárnou iniciativu mezi sebou?
5. Jak jste aktivní v připomínkování vládních návrhů zákonů?
KÚPK k jednotlivým bodům žádosti sdělil následující:
ad 1) V rámci pracovních jednáních členů Rady Plzeňského kraje bylo uvažováno, že by Plzeňský kraj uplatnil zákonodárnou iniciativu ve vícero případech. Vzhledem k tomu, že krajská zákonodárná iniciativa v rámci ČR nebývá v drtivé většině úspěšná, bylo od toho ustoupeno a požadavky kraje byly nakonec jednány s Asociací krajů ČR a s příslušnými ministerstvy. Jednalo se např. o novelizaci zákona č. 243/2000 Sb., rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), o novelizaci zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o novelizaci zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Pokud se podaří o požadavcích přesvědčit příslušné ministerstvo, v jehož působnosti je příslušný zákon, šance na legislativní úspěch je větší. Zákonodárná iniciativa je však pro kraje přínosná zejména v tom, že ji mohou využít jako krajní řešení po selhání uvedených jednání a že tedy v tomto ohledu nejsou kraj zcela bezzubé.
ad 2) Na to nelze jednoznačně odpovědět. Zatím není k projednání žádná nová zákonodárná iniciativa ani nám nejsou známy žádné úvahy. Je však začátek volebního období, takže nelze předvídat, jaké požadavky vyvstanou.
ad 3) Trvale nikdo, neboť této problematice se věnují zaměstnanci KÚPK až v případě, že je zadán úkol k jejímu konkrétnímu zpracování. Pokud se zákonodárná iniciativa plnohodnotně zpracovává (což právě není stále), pak záleží na tom, o jak rozsáhlou zákonodárnou iniciativu se jedná. Podle toho se tomu pak věnuje příslušný počet zaměstnanců. Pakliže se jedná o širší legislativní iniciativu, věnují se tomu nejméně 2 – 3 zaměstnanci s věcnou odborností a alespoň 1 právník specializovaný na předmětnou oblast. Dále pak nejméně 2 právníci odboru právního a legislativního KÚPK s všeobecným přehledem a změřením na legislativu, který případný návrh posuzují z hlediska formy a legislativních souvislostí.
ad 4) Opět jedná se o záležitost velmi individuální, která závisí na obsáhlosti a charakteru zpracovávaného návrhu. V případě náročnější zákonodárné iniciativy probíhá proces přípravy zhruba tak, že nejprve je definována legislativní potřeba. Ta obvykle vzejde ze strany zastupitelů Plzeňského kraje po konzultaci s KÚPK případně s výbory Zastupitelstva Plzeňského kraje. Dále KÚPK rozpracuje prvotní návrh, což se obvykle děje na věcně příslušném odboru KÚPK zaměstnanci, kteří jsou odborníky na předmětnou oblast, ve spolupráci se specializovaným právníkem, který působí na témže odboru. Následně je takový návrh projednání se zástupci politiků (se zastupiteli, ve věcně příslušném výboru Zastupitelstva Plzeňského kraje). Posléze je návrh předán odboru právnímu a legislativnímu KÚPK k posouzení z hlediska formy a legislativních souvislostí ve vazbě na právní řád ČR. Pak se v rámci KÚPK finalizuje znění návrhu, který je poté předán k finálnímu projednání ve věcně příslušných výborech Zastupitelstva Plzeňského kraje či v komisích Rady Plzeňského kraje (např. dříve i komise právní). Pokud je návrh doporučen, jde k projednání do Rady Plzeňského kraje a posléze je předložen k rozhodnutí Zastupitelstvu Plzeňského kraje. Role politiků je významná zejm. při zadání úkolu k realizaci zákonodárné iniciativy, v projednání a schválení návrhu a v jeho následné prezentaci jak směrem k veřejnosti, tak i směrem k zástupcům Parlamentu ČR.
Co se týká konzultací s externími odborníky na předmětnou oblast, tak ta je určitě využívána jak prostřednictvím jejich zástupců ve výborech či komisích, tak i přímo s nějakými odbornými institucemi, kterých se problematika dotýká. Advokátní kanceláře ve vztahu k zákonodárné iniciativě kraje nebyly v rámci Plzeňského kraje využívány.
V rámci Asociace krajů ČR existují platformy pro projednávání legislativních iniciativ. Jedná se o komise Asociace krajů ČR, jejichž členy jsou zástupci jednotlivých krajů v rámci ČR. Pod Komisí pro veřejnou správu Asociace krajů ČR navíc působí Legislativní skupina, která sdružuje právníky (většinou vedoucí právních odborů) z krajský úřadů celé ČR a z Magistrátu hl. města Prahy. Tato skupina projednává návrhy, které přijdou z krajů.
ad 5) Plzeňský kraj pravidelně připomínkuje návrhy vládních zákonů. Není tak činěno vždy, ale opravdu jen v případě, že je shledáno, že uplatnění připomínek je nutné. V průměru to mohou být 2 – 3 návrhy právních předpisů, které Plzeňský kraj připomínkuje v rámci tohoto řízení.