Informace poskytnuté dle InfZ - energetický monitoring

03. března 2021 08:03, Mgr. Gabriela Petrášová

Dne 15. 2. 2021 byla Krajskému úřadu Plzeňského kraje (dále jen „KÚPK“) doručena žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, kterou bylo požadováno poskytnutí následující informace (citujeme žadatele):

1. V jakém nákladu bylo v loňském roce, resp. roce 2019 hrazeno (v tis. Kč) Plzeňským krajem za služby „energetický monitoring“, monitoring spotřeby energií, zajištění nepřetržitého energetického monitoringu apod. - dodavatel Data-Ing.s.r.o., IČ: 25254863, v součtu pro všechny organizace zřizované Plzeňským krajem a jeho organizačními složkami? Jaká byl zamýšlená úspora za jednotlivá kalendářní období? Jaká byla skutečná úspora za tato období?
2. V jakém nákladu v tis. Kč jsou plánované náklady za výše uvedené služby pro výše uvedené organizace na rok 2021? Jaká je zamýšlená úspora na toto období?

K žádosti KÚPK sdělil následující:

ad 1)
Energetický monitoring je komplexní nástroj umožňující efektivní správu nemovitostí s komplexními přínosy. Energetický monitoring implementovaly jednotlivé organizace v logice: Online monitorování provozu budov nemusí přímo vytvářet energetické úspory, jde o komplexní opatření s komplexními cíli a přínosy, které vede k optimalizaci provozu budovy a určí podmínky pro úspory provozní a následnou realizaci konkrétních racionalizačních opatření. Energetickým monitoringem je aktuálně sledováno cca 370 budov.
Celkové roční náklady na energetický monitoring formou on-line měření a dispečinku v režimu 24/7/365 činily v roce 2019 cca 938 000 Kč. Celkové roční náklady na energetický monitoring formou on-line měření a dispečinku v režimu 24/7/365 činily v roce 2020 cca 1 589 000 Kč.

Cílem nasazení Energetického monitoringu jsou zejména:
• detekce havarijních stavů s cílem eliminovat hospodářské dopady a dopady do provozu budov. Pozn.: V již sledovaných budovách bylo od roku 2019 zachyceno celkem 2500 úniků vody. Tyto úniky by bez včasného upozornění pomocí systému monitoringu a následné reakce energetického dispečinku způsobily v součtu značné ekonomické škody, nebo alespoň značné ekonomické ztráty za unikající vodu,
• detekce stavů nehospodárnosti jako je přetápění budov, vysoká spotřeba el. energie, vody a dalších utilit s cílem definice podmínek pro nasazení dalších racionalizačních opatření,
• sledování dodržení hygienických norem a dalších legislativních podmínek provozu budov či výkonu činnosti spojené s ní,
• získání podrobných údajů o spotřebě budov a průběhu této spotřeby vůči provozní době jako exaktního podkladu pro plánování cílených úsporných opatření,
• zavedení nástrojů pro ověření dopadu realizovaných opatření pro snížení náročnosti provozu budov plynoucí z nařízení EU (např. 20-20-20 a další).

Uvedené cíle implementace Energetického monitoringu jsou průběžně plněny. Monitoring poskytuje očekávaná data a podporu v záměru snížit náročnost provozu budov (energeticky efektivní budovy ve státní správě a místní samosprávě). Záměr snižování energetické náročnosti má přínosy nejen z hlediska finančního, vysoce významný je i v ochraně životního prostředí, snižování uhlíkové stopy a spotřebě vody.
Obecně je možno konstatovat, že implementace energetického monitoringu, jako nástroje energetického managementu přinesla očekávanou redukci spotřeby energetických vstupů v průměrném rozmezí 5 – 10%.

ad 2)
V roce 2021 se předpokládá, že náklady a přínosy budou obdobné, jako v roce 2020.