Modernizované tratě, nové přístroje v nemocnicích nebo digitální učebny ve školách. Evropské fondy nejsou jen údaje na papíře, ale mají konkrétní podobu. O tom, jak Odbor fondů a programů EU Krajského úřadu Plzeňského kraje (KÚPK) propojuje region s evropskými programy, hovoří jeho vedoucí Jan Přibáň.
Cedulku s vlajkou Evropské unie můžeme potkat na různých místech kraje. Značí, že projekt získal podporu z evropských fondů. Podle vedoucího Odboru fondů a programů EU KÚPK Jana Přibáně nejsou tyto fondy cílem samy o sobě, ale slouží jako nástroj pro realizaci projektů s reálným dopadem. Odbor tak stojí na počátku záměrů, jejichž výsledky lidé v kraji denně využívají.
Čím vším se Odbor fondů a programů EU na kraji zabývá?
Na první pohled by se mohlo zdát, že Odbor fondů a programů EU Krajského úřadu Plzeňského kraje řeší „jen dotace z Bruselu“. Ve skutečnosti je jeho role mnohem širší a pestřejší. Na našem odboru stojíme u projektů, které mají reálný dopad na život lidí v regionu – od přeshraniční spolupráce s Bavorskem přes podporu inovací a podnikání až po vlastní dotační programy kraje. Pomáháme ostatním odborům i krajským organizacím hledat vhodné evropské výzvy a včas se do nich zapojit. Součástí odboru je také Zastoupení Plzeňského kraje v Bruselu, díky kterému máme aktuální informace a kontakty. Zjednodušeně řečeno: odbor propojuje Plzeňský kraj s Evropou a evropské příležitosti s konkrétními projekty, které posouvají region dopředu.
Když se řekne „projekt financovaný z EU“, co si pod tím má běžný obyvatel Plzeňského kraje představit? Můžete uvést příklad, se kterým se lidé setkávají v každodenním životě?
Je to projekt, na který přispěla Evropská unie. Lidé je potkávají každý den – poznají je třeba podle cedulky s vlajkou EU. Jsou to modernizované železniční tratě a nové vlaky, opravené školy s digitálními učebnami, nové přístroje v nemocnicích nebo zrekonstruované památky a cyklostezky. Evropské fondy nejsou cílem samy o sobě, ale nástrojem. Pokud se využijí dobře, znamenají konkrétní zlepšení místa, kde žijeme.
Jakou roli hraje kraj mezi Evropskou unií, státem a samotnými příjemci dotací, jako jsou obce, školy nebo sociální služby?
Dle mého názoru je role kraje v této oblasti nezastupitelná. Kraj působí v systému evropských dotací nejen jako „prostředník“, ale hlavně jako silný partner v území, koordinátor a v některých případech i jako poskytovatel dotací. Je klíčovým územním článkem, který propojuje potřeby z území kraje s národní nebo evropskou úrovní. To znamená, že přenáší potřeby regionu „nahoru“ a pravidla „dolů“. Díky zastoupení v Bruselu máme možnost být u důležitých jednání a ovlivňovat, kam budou evropské peníze směřovat.
Co je při přípravě a realizaci evropských projektů největší výzvou – ať už z pohledu kraje, nebo samotných žadatelů?
Pro kraj je to sladění evropských pravidel s reálnými potřebami regionu. Pro samotné žadatele a realizátory projektů je pak často největší výzvou složitost systému a množství pravidel. Mnohdy tedy nebývá největším oříškem evropských projektů nedostatek peněžních prostředků, ale administrativní náročnost realizace. Výzvou pro celý systém je také budování důvěry a hledání rovnováhy mezi rozumnou kontrolou a přehnanou regulací.
Setkáváte se s nějakým častým mýtem o evropských dotacích, který by stálo za to uvést na pravou míru?
Mýtů kolem evropských dotací existuje samozřejmě celá řada. Často se s nimi setkávají úředníci, politici i samotní žadatelé a realizátoři projektů. Většinou slýchám, že evropské dotace jsou peníze z Bruselu, které k nám přicházejí zadarmo. Ve skutečnosti jde samozřejmě o prostředky, které jsou součástí společného evropského rozpočtu a vracejí se zpět do regionů podle předem dohodnutých pravidel. Nejde o automatický nárok – každý projekt musí projít hodnocením a kontrolami. Výsledkem ale nejsou papíry, nýbrž konkrétní výstupy, které lidé denně využívají – modernější školy, opravené silnice, nové přístroje v nemocnicích nebo bezpečnější veřejný prostor. Evropské fondy jsou zkrátka nástrojem, jak společně investovat do rozvoje našeho regionu.
Jaké hlavní priority má Plzeňský kraj v oblasti evropských fondů v nejbližších letech?
Už teď se připravujeme na nové programové období Evropské unie, které začne v roce 2028. V rámci příprav mapujeme potřeby území kraje, abychom získali potřebné informace a mohli prosadit své požadavky při vyjednávání na národní i evropské úrovni. Intenzivně pracujeme na tom, abychom jako celý region byli i v novém programovém období připraveni co nejlépe čerpat evropské prostředky. V oblasti evropských fondů se Plzeňský kraj bude i nadále soustředit na několik klíčových oblastí, a to na zlepšení dopravní a technické infrastruktury, rozvoj vzdělávání a inovací, modernizaci zdravotní a sociální péče, podporu podnikání a spolupráce s okolními regiony, a také na kulturu a cestovní ruch.
Co vás osobně přivedlo k práci s evropskými fondy a k působení ve veřejné správě? A co vás na této oblasti i po letech pořád motivuje?
Na krajský úřad jsem nastoupil v roce 2004, krátce po vstupu České republiky do EU. Měl jsem tak možnost podílet se na přípravě prvního programového období a postupně jsem viděl, jak funguje rozvoj regionu nejen na papíře, ale i v praxi – jak se z myšlenky stane konkrétní projekt, který lidé skutečně využívají. Evropské fondy jsem začal vnímat jako nástroj, který má obrovský potenciál měnit věci k lepšímu, pokud se s ním pracuje odpovědně a strategicky. Dnes mě velmi motivuje zejména přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce. Náš region leží u hranic s Bavorskem, a tak spolupráce přes hranice není jen teorie – je to každodenní realita. Programy jako Interreg mi ukázaly, že evropská spolupráce není jen o penězích, ale hlavně o důvěře mezi partnery, o odstraňování bariér a hledání společných řešení. Evropské fondy pro mě nejsou jen agenda – jsou to konkrétní příběhy, které pomáhají kraj posunout dál.
Jaké slovo podle vás nejlépe vystihuje váš odbor a vaši práci?
Rozvoj – protože naším hlavním cílem je posouvat region dopředu prostřednictvím konkrétních projektů a spolupráce.