Hejtman Václav Šlajs, jeho náměstkyně Zdeňka Lišková a radní Jaroslav Šobr se v pátek 18. března 2016 setkali s bojovníky za svobodu, politickými vězni, kterým předáním pamětní medaile a finančního daru vyjádřili uznání za jejich útrapy v době nacistického režimu.
Návrh na ocenění bojovníků za svobodu vzešel od Českého svazu bojovníků za svobodu. „Oslovili jsme všechny kraje ČR včetně hlavního města Prahy s žádostí o podporu bojovníků za svobodu. Plzeňský kraj je dosud jediným, který tyto lidi ocenil za jejich útrapy za dob nacismu a obdaroval je také vyšší částkou, než o kterou jsme žádali,“ uvedl 1. místopředseda Ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Emil Kulfánek.
Všech 12 oceněných bojovníků za svobodu, kteří byli vězněni za svůj původ nebo přesvědčení v koncentračních táborech, převzalo z rukou hejtmana Václava Šlajse pamětní medaili a finanční dar ve výši 10 000 korun na zdravotní péči, potřeby a léky.
Fotogalerie
Bojovníci za svobodu, kteří převzali ocenění z rukou hejtmana:
MUDr. Ljuba Jůzlová (ročník 1921)
Vězněna byla za účast v mládežnickém odbojovém hnutí v Nacistickém koncentračním táboře v Lipsku, Drážďanech a Waldheimu.
Hanuš Salz (ročník 1922)
Z rasových důvodů byl vězněn v Nacistickém koncentračním táboře Postoloprty od října 1944 až do osvobození. Po válce se začal zájmově věnovat badatelské práci a pátrá v oblasti bývalého Aeroklubu Plzeň, který vychoval v rámci akce Tisíc pilotů pro republiku řadu svých členů, kteří pak přešli do jednotek RAF.
Viktor Veverka (ročník 1923)
Za ilegální odbojovou činnost při Obraně národa byl vězněn, a to od ledna 1944 v Nacistickém koncentračním táboře při věznici Drážďany. Do ČSR se vrátil až 25. května 1945.
Marta Charvátová (ročník 1926)
Vězněna byla z rasových i politických důvodů. Později byla paní Charvátová nasazena na nucené práce ve zbrojním průmyslu v podzemních továrnách u Litoměřic.
Miluše Kepková (ročník 1927)
Rodiče paní Kepkové byli popraveni v rámci heydrichiády, ona sama byla vězněna v Nacistickém koncentračním táboře Terezín a Rottenfeld. Do ČSR se vrátila se až v červnu 1945.
Eva Lišková (ročník 1929)
Ve svém mládí byla paní Lišková vězněna z rasových důvodů a to od prosince 1942, přežila věznění v Terezíně a Osvětimi. Osvobozena byla 5. května 1945.
Ludovít Leb (ročník 1937)
Jako malé dítě byl zavlečen do Německa, až po roce 1948 byl Mezinárodním Červeným křížem navrácen do ČSR. Po návratu do vlasti neměl doklady a dodnes nezná svůj původ, protože nepoznal rodiče. Jméno i další iniciály získal dodatečně tzv ex offo.
Eva Švecová (ročník 1938)
Jako dítě byla paní Švecová vězněna z rasových důvodů od doby zavlečení rodičů do Terezína, a to od 13. ledna 1942. Propuštěna po osvobození.
Jaroslav Vlk (ročník 1938)
Ve třech letech zavlečen do Německa, v r. 1947 Mezinárodním Červeným křížem navrácen do Prahy, kde jej našla jeho matka podle mateřských znamének na zádech.
Eva Štixová (ročník 1941)
Paní Štixová byla vězněna z rasových důvodů v Terezíně a Osvětimi, otec popraven v r. 1943.
Fatr Karel (ročník 1944)
Narodil se ve věznici na Pankráci v srpnu roku 1944 a byl zde až do ledna roku 1945. Je synem odbojáře Karla Fatra – člen odbojové skupiny Matějíček – Malý. Otec zemřel v Nacistickém koncentračním táboře Buchenwald.
Peteřík Jaroslav (ročník 1925)
Je jedním ze čtyř bratrů, kteří spolupracovali s odbojovou buňkou na Domažlicku. Jeden z nich byl popraven v Drážďanech, ostatní vězněni v NKT při Drážďanech.