Bobr evropský se navrací na území České republiky, na místa svého původního výskytu, již 50 let. Jeho návrat není jednoduchý, poněvadž se jeho základní životní projevy, tj. kácení stromů, hloubení nor a stavba hrází, dostávají do střetu s pocity lidí a hospodářskými zájmy v krajině.
Přítomnost bobra evropského na našem území nepřináší pouze problémy, ale také celou řadu významných a nenahraditelných přínosů. Pozitivní dopad na různé složky krajiny mají zejména bobří hráze. Výsledky mnoha vědeckých studií potvrzují, že bobří hráze
• zadržují vodu v krajině
• zlepšují kvalitu vody
• zachycují erozní splaveniny
• snižují průtoky v období intenzivních srážek
• naopak zvyšují průtoky v obdobích sucha
• zvyšují biodiverzitu
Přínosy bobří činnosti lze vyjádřit i ekonomicky – v podobě tzv. ekosystémových služeb, jejichž hodnota dosahuje v jediném bobřím teritoriu v přepočtu nižší desítky milionů korun. Díky těmto přínosům jsou bobři v některých zemích cíleně vysazováni jako tzv. ekologičtí inženýři. Bobří hráze rovněž zlepšují ekologicko-morfologický stav vodních toků a přispívají k jejich renaturaci – tedy návratu k přírodnějšímu stavu. V oblastech, kde bobři nežijí, se dokonce instalují jejich napodobeniny (tzv. beaver dam analogues) za účelem zlepšení ekologického stavu toků, především těch nadměrně zahloubených.
S ohledem na probíhající reálnou klimatickou změnu není výhled do budoucna příznivý. Očekává se zvýšení teplot, nárůst výparu z vodních ploch a rostlin, zachování objemu srážek, avšak s jejich nepravidelným rozdělením – v létě častěji nárazové deště, v zimě méně sněhových srážek. Tato situace klade důraz na potřebu zadržování vody v krajině. Bobří hráze samozřejmě nejsou samy o sobě řešením celého problému, ale představují jeden z možných a důležitých prvků v mozaice adaptačních opatření. Bobřími hrázemi vytvářené mokřady fungují jako přírodní houby – v době dešťů vodu nasávají a v období sucha ji postupně uvolňují zpět do krajiny. Tímto způsobem přispívají ke zmírnění dopadů klimatické změny a podporují udržitelné hospodaření s vodními zdroji.
Jak už bylo zmíněno výše, výskyt bobrů na našem území je spojen s řadou ekologických přínosů, avšak zároveň i s konflikty – zejména v zemědělsky využívané krajině, v blízkosti lidských sídel či technické infrastruktury. Aby bylo možné zvýšit akceptovatelnost bobrů ve volné přírodě a současně snížit negativní dopady jejich činnosti, je klíčové využívat dostupná, neletální a efektivní opatření. Jedním z takových nástrojů je drénování bobřích hrází.
Drénování bobří hráze je technické opatření, které umožňuje kontrolované snižování hladiny vody v zdrži vody nad hrází, aniž by bylo nutné hráz snižovat či odstraňovat. Princip spočívá v instalaci roury, kterou je voda odváděna ze zdrže v požadované výšce. Bobr obvykle na takové zařízení nereaguje ucpáváním, protože proud vody je záměrně veden pod hladinou a skrytě. Na vtoku do roury je navíc nasazen drátěný koš, který bobrům brání v ucpání drénu.
Tato metoda umožňuje
• zabránit zatopení okolních pozemků, komunikací nebo staveb,
• zachovat bobří výskyt v lokalitě,
• minimalizovat náklady ve srovnání s opakovaným odstraňováním hrází
Inspirací pro zavedení tohoto opatření jsou dlouholeté zkušenosti ze Spojených států amerických, kde bobr nebyl vyhuben a konflikty s jeho činností jsou časté. V USA byla technika drénování hrází vyvinuta a úspěšně aplikována jako součást opatření sloužící pro neletální řešení konfliktních situací.
Nákres drenážního opatření (zdroj: www.beaversolutions.com, Flexible Pond Leveler).
Na rybníku u obce Chválenice (okr. Plzeň – město) bylo poprvé na území v ČR uplatněno drénování na rybníku, které představuje adaptaci techniky drénování bobří hráze. V tomto případě tedy nejde o klasické použití v hrázi postavené bobrem, ale o umístění drénu přímo v rybníku, kde bobři opakovaně ucpávají bezpečnostní přepad. Tímto chováním se hlodavci snaží zabránit odtoku vody ze svého teritoria, čímž dochází k problematickému lokálnímu zvyšování hladiny.
Drénování zde bude sloužit jako technické řešení umožňující stabilizovat hladinu vody, a zároveň omezit zásahy do samotného přepadu v místě výskytu bobrů. Tento přístup navazuje na zkušenosti z jiných lokalit v České republice, kde byl tento typ drénování již vyzkoušen na dvou místech s problematickými hrázemi a to s uspokojivými výsledky. V obou případech se podařilo vyřešit přítomnou konfliktní hráz, aniž by bylo nutné přistupovat k její destrukci. Vyzkoušení této metody v Chválenicích bude důležitým krokem k ověření účinnosti drénování v jiném typu prostředí a za jiné konfliktní situace – na rybníku. Pokud se toto opatření osvědčí, může jít o modelový příklad dobré praxe, jak zmírnit konflikty mezi výskytem bobrů a majiteli vodních děl, resp. rybníků.
Přenosem těchto osvědčených zahraničních opatření do české krajiny je možné přispět ke zlepšení přijatelnosti výskytu bobrů pro vlastníky půdy, vodních děl, samosprávy i provozovatele technické infrastruktury. Implementace drénování bobřích hrází je tak důležitým krokem na cestě k udržitelnému soužití člověka a bobra na našem území.
Převážná část rybníka je v majetku Biskupství Plzeňského - Farnosti Chválenice. Samotnou realizaci drenáže provedli odborní pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, za finanční podpory Plzeňského kraje.
Autorem projektu a textu je RNDr. Jitka Uhlíková, Ph.D. (AOPK ČR).
