Podpora venkova, územní plán i rozhodování o stavbách. Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Plzeňského kraje (KÚPK) pomáhá obcím a zároveň připravuje dokumenty, které určují další směřování regionu. Už dlouhá léta ho vede Miloslav Michalec.
Plzeňský kraj dlouhodobě podporuje menší obce a venkovské oblasti s cílem udržet v nich základní služby a podmínky pro život, aby lidé nemuseli odcházet do měst. Odbor regionálního rozvoje KÚPK pod vedením Miloslava Michalce proto zajišťuje dotační programy zaměřené na obnovu obcí, služeb a infrastruktury. Vedle toho se podílí na přípravě zásadních dokumentů a řeší odvolání ve stavebním řízení – od plotů a rodinných domů až po větrné elektrárny nebo dopravní stavby po celém území Plzeňského kraje.
Čím vším se zabýváte a jaké otázky nejčastěji řešíte?
Připravujeme, zabezpečujeme a realizujeme nejdůležitější dokument pro rozvoj kraje – územní plán. Správně se tato dokumentace jmenuje Zásady územního rozvoje. Schválili jsme ji jako první v Česku a díky tomu se podařilo rychle připravit území pro investory a podpořit zaměstnanost v regionu. Vedle toho připravujeme Program rozvoje kraje. To je taková kuchařka, podle níž se řídí stěžejní oblasti, jako doprava, zdravotnictví, školství, sociální péče a životní prostředí, vždy na další období. Velkou část naší práce ale tvoří stavební agenda. Řešíme odvolání proti rozhodnutím stavebních úřadů – a těch je opravdu hodně. Lidé se odvolávají proti všemu možnému, od plotu či rodinného domu až po komplexy bytových domů a průmyslových hal. Velké dopravní stavby a fotovoltaické elektrárny navíc povolujeme v první instanci. Denně jich řešíme několik a často se tyto spory dostávají až k soudu. Zároveň jsme i úřadem, který povoluje velké stavby, například energetické projekty nebo významné dopravní stavby.
Jak kraj podporuje rozvoj měst a obcí tak, aby se v Plzeňském kraji dobře žilo napříč regiony?
Naše podpora směřuje hlavně do menších obcí a na venkov. Plzeňský kraj je už od roku 2005 takzvaným „malajským tygrem“ mezi kraji ČR. Připravili jsme dotační titul Program stabilizace a obnovy venkova, který trvá dodnes. Je to velice vstřícný program pro malé obce a významně přispívá ke stabilizaci právě venkovských oblastí. V letošním roce se jedná o částku 120 milionů korun. Žádný jiný kraj tak masivní částkou svůj venkov nepodporuje. Díky tomu se opravují školky, obecní úřady, kulturní domy, místní komunikace nebo veřejná prostranství. Podporujeme ale i malé obchody, pojízdné prodejny nebo hasičské zbrojnice. Cílem je, aby se i v menších obcích dalo normálně žít a lidé nemuseli odcházet. Kromě toho přispíváme finančně obcím na zpracování územních plánů, dotujeme Místní akční skupiny a mikroregiony, přispíváme na údržbu běžeckých lyžařských stop. Úplnou novinkou je dotační program Podpora bytového fondu malých obcí, který jsme v březnu představili na celostátní konferenci o dostupném bydlení.
Co všechno se skrývá pod pojmem „rozvoj“ – jde spíše o velké strategie, nebo o konkrétní projekty v terénu?
Rozvoj není jen o plánech na papíře. Ty jsou důležité, ale stejně důležité je, co se na území skutečně děje. V praxi to znamená rozhodování o konkrétních projektech – kde se bude stavět, co se opraví nebo kam půjdou peníze. Zároveň se snažíme vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými částmi kraje. Plzeň je velké město s úplně jinými podmínkami než zbytek regionu. Ostatní města jsou výrazně menší a velká část kraje je venkovská. Právě proto se hodně soustředíme na podporu těchto oblastí.
Existuje projekt nebo iniciativa, která podle vás dobře ukazuje, jak může kraj rozvoj regionu reálně ovlivnit?
Zásadní roli hraje územní plán kraje. Díky němu jsme dokázali připravit průmyslové zóny a přilákat investory, což mělo přímý dopad na zaměstnanost v regionu. V současnosti řešíme například umístění větrných a fotovoltaických elektráren. Ve spolupráci s odborem životního prostředí jsme připravili studii, která zohledňuje krajinu, obce nebo třeba migrační trasy ptáků. Cílem je mít vlastní představu o tom, kde tyto stavby dávají smysl, a nebýt odkázáni jen na rozhodnutí státu.
Jaké výzvy dnes regionální rozvoj nejvíc ovlivňují – demografické změny, dostupnost služeb nebo doprava?
Je to kombinace více faktorů – dopravní dostupnost, ekonomická situace, pracovní trh i dostupnost služeb. Velkým problémem je nedostatek lidí i to, že z venkova postupně mizí obchody, školy nebo hospody. To má vliv na kvalitu života i na to, jestli tam lidé chtějí zůstat. Proto se snažíme tyto oblasti podporovat a zlepšovat i infrastrukturu, například dostupnost internetu a dopravy.
Co by veřejnost o plánování rozvoje kraje měla vědět, aby lépe chápala, proč mohou některé změny trvat déle?
O pomalém povolování staveb kolují mýty. Není pravda, že jsme na 157. místě ze 190 hodnocených států světa a že jsme třeba až za Kamerunem. Povolování staveb u nás trvá stejnou dobu jako například v sousedním Rakousku. A už vůbec není pravda, že za tento stav mohou úředníci stavebních úřadů. Je to složitý proces, který musí splňovat zákonné podmínky. Každá stavba zasahuje do práv dalších lidí, a proto se k ní vyjadřuje více stran a často dochází k odvoláním. V praxi to znamená, že se lidé brání například proto, že nechtějí novou stavbu v sousedství, přijdou o výhled nebo se změní jejich okolí. I takové případy ale musí úřad řešit a postupovat podle zákona. Celý proces navíc komplikuje časté změny legislativy a nedostatek odborníků ve stavební správě, což ho ještě prodlužuje.
Co vás osobně přivedlo k regionálnímu rozvoji a co vás motivuje?
Mě k regionálnímu rozvoji přivedla shoda náhod. Po absolvování vysoké školy v roce 1981 jsem jako několik mých spolužáků z Plzně poptával místo v architektonických ateliérech. Měl jsem však smůlu, předběhli mě… Zachránil mě inzerát, že na krajském úřadě shání inženýra architekta na odbor výstavby a územního plánování, což byl předchůdce odboru regionálního rozvoje. To jsem přece já, řekl jsem si. Nastoupil jsem a zůstal jsem tady 43 let. Samozřejmě jsem začal od píky: stanoviska k územním plánům, rozvoj komplexní bytové výstavby ve městech, první odvolací rozhodování a končím jako dlouholetý předseda soutěže Stavba roku. S kolegy jsme vymysleli soutěž o Kroniku roku, krásná práce je i na soutěži Vesnice roku nebo v přehlídce venkovských proměn Má Vlast. Velice důležitá aktivita je pak pomoc šesti vesnicím v rumunském Banátu.
Jaké slovo nejlépe vystihuje váš odbor a vaši práci?
Euforie. Když se podaří dotáhnout projekt do konce a je vidět v praxi, je to dobrý pocit.