Dne 18. května 2026 obdržel Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kontroly, dozoru a stížností (dále jen „KÚPK OKDS“) žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), týkající se metodického a právního výkladu k plošné regulaci větrných elektráren v územním plánu obcí.
Ačkoli položené dotazy směřují k dovysvětlování postupů zdejšího Odboru regionálního rozvoje ve věci jeho metodického vedení obcí a k výkladu plané právní úpravy, jež jsou svou podstatou dotazy na názor a jako takové je možné je odmítnout dle § 2 odst. 4 InfZ, přesto, nad rámec našich zákonných povinností, byly požadované informace poskytnuty.
K dotazu č. 1 a 2:
Dle informací KÚPK, oddělení územního plánování, neexistuje v platném, právním řádu ČR ani předpisech EU konkrétní zákonné ustanovení, dle kterého je vyloučen plošný zákaz VTE na území obce.
K dotazu č. 3:
KÚPK v rámci své metodické činnosti pouze doporučuje vyhnout se plošnému zákazu obnovitelných zdrojů energie (dále jen „OZE“) v územním plánu a upozorňuje na možná rizika tohoto postupu. Jedním z nejnovějších rozsudků je rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 146/2025-66 ze dne 31. března 2026, který mimo jiné odkazuje i na své dřívější rozsudky č. j. 7 Ao 2/2011-127 a č. j. 9 Ao 6/2011-261. Z těchto rozsudků vyplývá, vzhledem k plošnému zákazu OZE, následující:
V územně plánovací dokumentaci nelze kategoricky znemožnit legální typ ekonomické či stavební aktivity, který je jinde připuštěn, ledaže by k tomu byly důvody vyplývající z podmínek konkrétní lokality, která má natolik specifický charakter, že je proporcionální kvůli němu zásadním způsobem omezit vlastnická práva. Pravidla omezující takovou činnost přitom nemohou být kategorická, nepodmíněná a neumožňující v určitých případech upřednostnit jiné hodnoty.
V případě zákazu určitého typu činnosti ve prospěch konkurujícího zájmu je nutné přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá ojedinělost podmínek v daném území, a proč nepostačuje zákonem stanovená míra ochrany konkurujícího zájmu. NSS proto souhlasí s tím, že stěžovatelka byla povinna v územním plánu uvést, jaké vážné důvody svědčí o potřebě výjimečně vysoké míry ochrany ZPF a krajinného rázu, aby to mohlo opodstatnit plošný, absolutní zákaz výstavby velkoplošných FVE.
K dotazu č. 4:
Na základě směrnice RED III jsou ve Změně č. 2 Územního rozvojového plánu (dále jen „ÚRP“) vymezovány akcelerační oblasti, ve kterých bude povolovací proces pro výstavbu OZE výrazně kratší, předvídatelnější a administrativně jednodušší. Pořizovatelem Změny č. 2 ÚRP je Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor územního plánování. KÚPK není příslušný k podávání informací v této věci. Pro úplnost lze dodat, že dne 15. května 2026 se konalo veřejné projednání návrhu Změny č. 2 ÚRP a do 1. června 2026 je možné podávat připomínky k tomuto návrhu.
ÚRP je na základě ustanovení § 12 písm. p) zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), nadřazenou územně plánovací dokumentací (dále jen „ÚPD“) pro zásady územního rozvoje i pro územní plány obcí. Dle § 73 odst. 3 stavebního zákona je nadřazená ÚPD závazná pro obsah navazující ÚPD, a proto musí být obsah ÚRP promítnut do územních plánů. Je však také nutné upozornit, že ÚPD slouží i pro rozhodování v území (§ 73 odst. 2 stavebního zákona), a proto lze dle ÚRP rozhodovat v území bez ohledu na územní plán. V tomto smyslu hovoří i věta druhá již zmíněného § 73 odst. 3 stavebního zákona, dle které se k části navazující územně plánovací dokumentace, která je v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, nepřihlíží.
Případný plošný zákaz výstavby OZE na celém území obce, tak může být de facto zrušen či upraven nadřazenou územně plánovací dokumentací, v tomto případě vymezením akceleračních oblastí v ÚRP.