Přitažlivost památek a historických lokalit pro návštěvníky i obyvatele je přímo úměrná stupni zachovalosti, autentičnosti a nenarušení moderními prvky. Kulturní dědictví tak musí být adekvátním způsobem chráněno.
V souvislosti s momentální situací na trhu s energiemi požadují vlastníci památkově chráněných objektů čím dál častěji instalaci fotovoltaických (FV) či solárních zařízení, čímž se často dostávají zájmy vlastníků do kolize s veřejným zájmem na ochraně architektonického dědictví a kulturní krajiny.
Řešení aktuální nelehké situace by však nemělo vést ke krizi kulturního dědictví a škodám na něm. Při hledání možností pro realizaci fotovoltaických zařízení (FVZ) by nemělo dojít k rezignaci na ochranu a zachování architektonického dědictví, historických sídel a kulturní krajiny a jejich památkových hodnot.
U kulturních památek je umisťování FVZ ve valné většině zcela nežádoucí. Výjimečně se mohou vyskytnout případy, kdy instalace takových moderních prvků nezpůsobí škody na architektonickém dědictví. Může se jednat například o některé typy technických objektů, moderní architektury či novodobou součást areálu kulturní památky, u nichž se FVZ nebude pohledově uplatňovat a nebude představovat kontrastní a rušivý prvek v kontextu charakteru dané kulturní památky.
V případech nemovitostí v památkových rezervacích je s ohledem na vysoké architektonické hodnoty situace podobná jako u kulturních památek, a přítomnost FVZ by měla být spíše výjimkou.
U objektů v památkových zónách a ochranných pásmech, které nejsou prohlášeny za kulturní památky, lze čekat vyšší míru tolerance ze strany orgánů státní památkové péče, než v případech nemovitých kulturních památek a památkových rezervací. V každém jednotlivém případě by mělo být zváženo, nakolik bude mít konkrétní záměr vliv na hodnoty předmětné památkové zóny, v případě ochranného pásma pak na hodnoty chráněné kulturní památky, zejména charakter dálkových pohledů na kulturní památku nebo z ní. Posuzuje se především vizuální působení FVZ na památkovou zónu, jeho viditelnost z různých míst, barevnost a kontrast vůči podkladu a v kontextu okolních objektů. Pokud jsou FV panely v památkové zóně památkovou péčí na určitém místě s ohledem na místní podmínky a chráněné hodnoty připuštěny, nelze automaticky očekávat stejný závěr u dalších žádostí týkajících se stejného památkově chráněného území.
Při posuzování hraje roli i typ a konstrukce FVZ i jeho rozvržení na ploše, na které má být umístěno. Tedy zda jde o FVZ neintegrované, zčásti integrované nebo zcela integrované do kulturní památky, zda jsou navrhovány ve sklonu shodném se sklonem střechy, zda a jak moc vystupují nad střešní plášť, zda jde o jednolitou, ucelenou plochu či plochy půdorysně rozbité (např. v důsledku menších dílčích ploch střechy způsobených střešními okny či komíny), podporující kontrast s barevně i materiálově odlišným podkladem – střešní krytinou. Panely by měly být na šikmých střechách umisťovány symetricky, ve stejném sklonu jako má střešní plášť a přímo na něm, přednostně ve spodní části střešní roviny a s odstupem od jejích okrajů. U plochých střech by panely neměly při běžném pohledu vyčnívat, měly by být tedy na střeše položeny nebo mít maximálně takový sklon, který ještě umožní ukrytí za okrajem střechy či za případnou atikou. Pro přijatelnost FVZ však nelze stanovit jednotná, přesná a obecně platná kritéria, každý případ by měl být posuzován individuálně, s ohledem na svá specifika.
V případě záměru instalace FV či solárních panelů, u něhož může dojít ke kolizi se zájmy památkové péče, doporučujeme předchozí konzultaci s příslušným odborem městského úřadu obce s rozšířenou působností (ORP) a především s Národním památkovým ústavem (NPÚ), územním odborným pracovištěm v Plzni, jejichž posouzení a povolení je v případě kulturních památek a objektů v plošně památkově chráněných územích (památková rezervace, zóna, ochranné pásmo) nezbytné. Včasná konzultace záměru může ušetřit čas a případné finanční náklady. Platná metodika NPÚ k FV systémům je dostupná zde:
FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY a PAMÁTKOVÁ PÉČE (npu.cz)