podzemní prostory komplexu štol bývalého kaolínového dolu v obci Nevřeň

Údaje

Popis památky

Dle Památkového katalogu ze dne 11.1.2024 (dostupné z URL https://pamatkovykatalog.cz/byvaly-kaolinovy-dul-25985111) Dobývání kaolinu v Nevřeni bylo zahájeno v roce 1870 podnikatelem Schüssem, nejprve patrně povrchovým způsobem. Po něm se vystřídali další majitelé - Wimperger (1873-1879), Marcel (1876-1879) a Pinkas (1879-1884). Těžba probíhala nejprve velmi primitivním způsobem, vytěžená surovina byla ze štoly vytahována ručně a později koňským potahem. Se zvětšováním objemu těžby se povrchová těžba změnila na podpovrchovou hornickou činnost, která probíhala především v zimních měsících, kdy se na povrchu pracovat nedalo. Při dolu vznikla úpravna pro zušlechťování vytěženého kaolinu. Odpad z plavení se vyvážel na hromady, které jsou v terénu dosud patrné. V roce 1884 koupil ložisko Karel Wedell, který zmodernizoval dosavadní způsob těžby zavedením parního stroje a zdvojkolejněním štoly. Vytěžená a upravená surovina byla následně odvážena na nádraží do Kozolup a později do Třemošné. Denní objem těžby dosahoval průměrně 20 až 30 tun materiálu, tj. dva až tři vagony. Místní kaolin se využíval jako základní surovina k výrobě ohnivzdorného šamotového zboží a jako součást keramické hmoty pro výrobu obkládaček, dlaždic a kameniny. Roku 1897 byl důl pro nízký obsah kaolinu v hornině a komplikace s dopravou uzavřen a zařízení přemístěno na severovýchodní svah Krkavce v nedalekém katastru Ledce, kde získal Wedell kvalitnější a polohově výhodnější pozemky. K pokusům o obnovení těžby došlo pravděpodobně na počátku 20. let 20. století, jak dosvědčuje datum na stěně jedné ze štol; těžba ale nakonec obnovena nebyla. Popis Bývalý kaolinový důl leží cca 700 m severovýchodně od centra obce Nevřeň, v jihozápadním svahu zalesněného hřbetu probíhajícího zhruba ve směru SZ-JV nad širokým údolím říčky Třemošné mezi Kokořovem a Ledci. V tomto prostoru se nachází ložisko kaolinových arkóz, kde mezi lety 1870-1897 zde probíhala těžba kaolinu. Těžba byla prováděna zpočátku povrchově a později také „na hlubinu“, což dokládají v mapách uváděné názvy Propady nebo Ve spadlinách. Skrývka zde dosahuje výšky od 2 do 7 m, mocnost ložiska je 12 m. Zde dobývaný surový kaolin byl velmi pevný s obsahem 12-14% čistého kaolinu. Pod terénem se dochoval rozlehlý víc než 1 km dlouhý komplex podzemních prostor se sítí vyrubaných štol a komor. Na povrchu dosud najdeme stopy po povrchové těžbě a dalším zpracování vytěžené suroviny jako je např. koridor pro vyvážku materiálu, prostor bývalé plavírny či retenční nádrž. Západně od dolu směrem k obci jsou rozsáhlé odvaly hlušiny. Popis památkové hodnoty Podzemní kaolinový důl v Nevřeni je jedinečnou technickou památkou, dokládající dobývání kaolinu na severním Plzeňsku. Spolu s hlubinným dolem u Hosína na předměstí Českých Budějovic je nejhodnotnějším příkladem podzemního dobývání kaolinu v celé České republice. Těžba v kaolinických arkózách zde probíhala v letech 1870 – 1897 ručně tzv. chodbicováním, kdy po zpřístupnění ložiska úpatní dopravní šachtou byly vytvořené chodby postupně zvětšovány až dosáhly stávajících impozantních rozměrů. Kopáči využívali metodu dobývání ve stupních (těžilo se odshora dolů). Na stěnách jsou dosud patrné stopy po použití ručních nástrojů a hornické znaky s datem ražby. Důlní dílo je v dobrém technickém stavu, je provozováno Obcí Nevřeň a zčásti zpřístupněno pro veřejnost v rámci prohlídkového okruhu. V lokalitě se dochovaly rovněž terénní pozůstatky po povrchové těžbě a po následném zpracování surového kaolinu. Celek představuje unikátní doklad těžby kaolinu ve druhé polovině 19. století.