stodola

Údaje

Název památky:
stodola
Rejstříkové číslo:
106518/
Obec:
Plánice
Adresa:
Plánice, Křížovice, , Klatovy
Katastr:
Křížovice u Číhaně

Popis památky

Dle Památkového katalogu NPÚ (8/2022): Volně stojící stodola rámové konstrukce s vrcholovým vazníkem, vystavěna nad obdélným půdorysem, orientovaná ve směru S-J, se sedlovou střechou, krytina tvořena eternitovými šablonami položenými na krajiny, původně došky vázané na kulatinu. Konstrukce stavby je rámová sloupová, vnější plášť tvořený samonosnou roubenou konstrukcí. Z jihu je ke stodole dodatečně přistavěna sloupová kolna se zděnými omítanými nárožními pilíři, s vlastní odlišnou konstrukcí střechy, ale pokrytá zároveň se stodolou, takže střešní plášť plynule překrývá obě stavby. Vlastní stodola má klasickou dispozici se středním mlatem a bočními pernami. Východní podélné průčelí má ve střední ose vjezd s dvoukřídlými točnicovými vraty trámové konstrukce, pobitými na lícní straně svisle kladenými prkny. Na pravém křídle kovaná petlice. Konstrukce křídla rámová, se středním paždíkem a diagonálním ztužením, tvořená tesanými hranolovými trámy, krajní profil tvořící točnici je masivnější. Spoje vodorovných prvků se svislými čepové, jištěné dřevěným kolíkem, místy přidána kramle, diagonální vzpěra na koncích čepovaná do svislých prvků (vždy dole do točnice) a šikmo přeplátovaná se středovým paždíkem. Spodní konec točnice nastaven pomocí svorníků kovaným prvkem vsazeným do kamenného lůžka, dlouhý horní konec kruhové točnice vsazen mezi krajní podélnou vaznici (tvořící zároveň nadpraží vjezdu) a předsazenou okapní vaznici, v rozsahu nadpraží do mezery mezi vaznicemi vsazen ještě vymezovací trámek vytvářející boky lůžka pro točnici. Obvodový plášť tvořený stěnami sroubenými z nedůsledně hraněných (více či méně ze stran přitesaných) trámů, po stranách vjezdu předstupuje před lícní stranu vrat. Roubená stěna, resp. prvky, které ji vytváří, jsou z boku připojeny jednoduchým přímým plátem jištěným kolíkem ke sloupku nosné konstrukce. Nárožní vazby tvořeny kolmým přeplátováním na zámek s přesahy zhlaví, která jsou rovně seříznutá. Okap mírně přesahuje před líc roubeného pláště. Severní štítové průčelí bez otvorů, nárožní spoje tvořeny kolmým přeplátováním s přesahy zhlaví. Roubená stěna na několika místech „vyspravena“ přibitím krajiny. Štít trojúhelný, s přesahem střechy, svisle bedněný krajinami a prkny, v patě provedeno „nepravé“ podlomení tvořené překrývajícími se fošnami kladenými souběžně s průčelím. Z bednění štítu vystupují čela vaznic nosné sloupové konstrukce a krovu – okapní vaznice a vrcholové vaznice. Západní podélné průčelí původně zřejmě vez otvorů, v rozsahu mlatu z roubení vystupují přesahy kolmých prvků propojujících roubení s nosnými sloupy konstrukce stejným způsobem jako na opačné straně u vjezdu. Podélné trámy byly nejspíš původně průběžné a později ve středu mlatu přerušené vyřezáním. Otvor dnes provizorně uzavřen. Jižní štítové průčelí zakryto dodatečnou přístavbou kolny, volná jsou pouze nároží s přesahy zhlaví. Trámy tvořící roubenou stěnu jsou průběžné a jsou vidět v interiéru sousední kolny. Dále je vidět odhalená (odbedněná) krajní vazba krovu, která je provizorně uzavřena ze strany podkroví stodoly. Dispozice interiéru klasická se středovým mlatem a z boků přiléhajícími pernami. Podlaha tvořena patrně jen dusanou hlínou. Nosná konstrukce tvořena čtyřmi plnými podélně vázanými vazbami, které vytváří nosný skelet celé stavby včetně střechy. Plná vazba je tvořena krajními svislými sloupky nesoucími krajní podélné vaznice (patrně čepované) a vysokým středovým sloupem nesoucím čepovanou vrcholovou vaznici; přes krajní podélné vaznice jsou kampované vazné trámy, které jsou kolmo přeplátované přes středový sloup; přes prodloužená zhlaví vazných trámů na východní straně je ještě kampována okapní vaznice; zavětrování v příčném směru zajišťují pásky spojené rybinovým plátem s krajním sloupkem a vazným trámem a nad pásky ještě souběžné dlouhé šikmé vzpěry, rybinovým plátem spojené se sloupkem, přeplátované přes vazný trám (tím v podstatě vytvořen zdvojený pásek) a začepované těsně pod vrchol středového sloupku; zavětrování v podélném směru zajištěno pomocí zdvojených pásků spojených rybinovým plátem s krajním sloupkem a podélnou vaznicí; pod úrovní vrcholové vaznice je souběžně s ní přes středové sloupky přeplátovaná podélná paralelní vaznice; ztužení v podélném směru zajištěno pomocí vstřícných pásků spojených rybinovým plátem se středovým sloupkem, přeplátované přes paralelní vaznici a rybinovým plátem spojené s vrcholovou vaznicí; krokve (lemězy) z kulatiny zavěšeny na vrcholové vaznici (zřejmě rozštěp jištěný kolíkem) nesou laťování pro krytinu a volně přečnívají přes podélnou a okapní vaznici. Mezi plnými vazbami osazeny pouze krokve (lemězy) zavěšené přes vrcholovou vaznici a přečnívající přes podélnou a okapní vaznici. Severní perna je zastropená jednoduchým trámovým stropem, stropnice opřené přes krajní podélné vaznice, podlaha prkenná. Patu konstrukce kvůli uskladněnému materiálu nebylo možné prohlédnout. Dřevo užité v konstrukci ručně tesané, nosné prvky masivní, tesařské spoje jištěné dřevěnými kolíky. Volně stojící sloupová stodola s mimořádně cenným konstrukčním systémem na kobylu, kdy nosná kce. stavby je zároveň střešní kcí. Ojediněle dochovaná stavba a patrně poslední s dochovaným roubeným pláštěm. Tradiční lidová stavba nadregionálního významu. Lidová architektura – stodola zachycena na Císařském povinném otisku mapy stabilního katastru z r. 1837 v půdorysné stopě, odpovídající rozsahu původní stavby, tzn. bez přístavku kolny se zděnými sloupky. Konstrukční systém je ukázkou starého konstrukčního řešení stodol v regionu, podobné známé stavby jsou datované do průběhu 18. stol. a i druhé pol. 17. stol., jedná se o archaický konstrukční systém užívaný zřejmě i ještě dříve. Stodola je zachována v původním stavu, bez zásadnějších pozdějších úprav. Smýcení stromů použitých na stavbu stodoly bylo pomocí dendrochronologie datováno do l. 1790/92. Přístavek kolny lze rámcově zařadit do období kolem r. 1900, nejpozději do první třetiny 20. stol. Konstrukční prvky zhotoveny ze dřeva pokáceného v l. 1790/92, kol. r. 1900 (či v první třetině 20. stol.) přistavěna kolna, v první pol. 20. stol. změna střešního pláště.