židovský hřbitov

Údaje

Popis památky

Židovský hřbitov s ohradní zdí, 407 náhrobky a býv. domkem hrobníka čp. 255, k.ú. a obec Horažďovice, okr. Klatovy. Dle Památkového katalogu NPÚ (08/2019): Židovský hřbitov je situován na severním okraji města v lokalitě Na Loretě v zástavbě rodinných domů. Hřbitov protáhlého zhruba lichoběžníkového půdorysu s delší osou probíhající ve směru západ – východ, leží v mírném svahu, klesajícím k jihu směrem do centra města. Hřbitov je na severní, východní a zčásti i jižní straně vymezen ohradní zdí, vyzděnou ve starší (východní) části z lomového kamene, v mladší (západní) části je zeď cihelná. V ohrazení prolomena na severozápadní straně vstupní branka s kovovými dvoukřídlými vraty. Na západním okraji hřbitova stojí bývalý domek hrobníka čp. 255 s drobným dvorkem a hospodářským zázemím. Mezi hřbitovem a hrobnickým domkem zachováno už jen torzo původního oplocení s dvoukřídlými kovovými vrátky. Cesta v podélné ose hřbitova je lemována lipovou alejí, řada lip lemuje také severní a jižní okraj hřbitova, ve východní části hřbitova několik roztroušených vzrostlých stromů. Nový židovský hřbitov v Horažďovicích vznikl počátkem 19. století za městem v lokalitě Na Loretě a nahradil původní židovský hřbitov, umístěný od 1. poloviny 17. století v městských hradbách. Nový židovský hřbitov je zachycen na mapě Stabilního katastru z roku 1837 v menším půdorysném rozsahu než dnes – tvořila ho obdélná plocha s delší osou probíhající ve směru sever – jih, zabírající zhruba východní čtvrtinu stávajícího hřbitova. V severozápadním koutě hřbitova je v mapě zakreslená nespalná budova (márnice?) na zhruba čtvercovém půdorysu, která byla později, pravděpodobně v souvislosti s rozšířením hřbitova, odstraněna (zachycena ještě na katastrální mapě z roku 1897). Náhrobky ve východní části hřbitova pochází z let 1832 až 1907. Někdy na přelomu 19. a 20. století byl hřbitov rozšířen západním směrem, nově připojená část byla oplocena cihelnou omítanou ohradní zdí a na západním okraji areálu byl postaven hrobnický domek. Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1939. V 90. letech 20. století byl ve střední části hřbitova osazen soubor 93 barokních náhrobků, přenesených sem ze starého zrušeného židovského hřbitova. Židovské osídlení v Horažďovicích písemně doloženo od třicetileté války. Starší židovský hřbitov vznikl v 1. polovině 17. století v baště bývalých městských hradeb, poblíž synagogy (demolována 1980) v dnešní Prácheňské ulici a fungoval do počátku 19. století, kdy vznikl nový židovský hřbitov Na Loretě. Starý židovský hřbitov existoval údajně ještě v roce 1936; v 60. letech 20. století už byla plocha hřbitova prázdná, náhrobky byly vytrhané a naskládané u zdi. V roce 1980 byla demolována horažďovická synagoga. V průběhu 80. let 20. století nechal tehdejší MNV převézt vytrhané náhrobky ze starého hřbitova na nový židovský hřbitov; k jejich osazení zde došlo až v 90. letech 20. století. Židovský hřbitov v Horažďovicích představuje nejvýznamnější památku na židovskou komunitu na Prácheňsku. Je cennou připomínkou vývoje židovského osídlení, doloženého v Horažďovicích již od třicetileté války. Hřbitov je významný jak z hlediska umělecko - historického, tak z epigrafického. Především náhrobky ze starého židovského hřbitova obsahují cenné epitafy používající kryptogramy, chronogramy a řadu biblických narážek. Cenný hřbitov s náhrobky barokního a klasicistního typu.