vodní mlýn

Údaje

Popis památky

Soubor vodního mlýna čp. 38: dům čp. 38 na st.p.č. 36/1 vč. historického technologického vybavení mlýnice, stodola na st.p.č .36/1, stavba býv. chlévů na st.p.č. 36/1, poz. st.p.č. 36/1, vodní dílo – náhon na p.p.č. 1617/3, 1619/1, 1619/3, 1957/7, 1975/2, 1975/3, 1975/5, 2850/2, 2850/3, 2850/6, 2850/8, 2850/9, 2850/10, 2873/2, 2873/3, 2873/4, 2873/7, 2873/8, vč. těchto pozemků, k.ú. Ledce u Plzně, obec Ledce, okr. Plzeň-sever. Dle Památkového katalogu NPÚ (8/2019): Areál bývalého vodního mlýna leží na západním okraji obce, jihozápadním směrem od areálu kostela sv. Jakuba Většího, při silnici na Příšov. Areál mlýna dnes sestává z obytného stavení s mlýnicí, vodního díla (náhon a odpad), stodoly a bývalého chléva. Náhon přiváděl vodu k mlýnci od jihozápadu po vrstevnici mělkého širokého údolí protékaného Třemošenským potokem. K mlýnu ještě náleží obytný dům čp. 28 - není součástí KP. Areál mlýna se v podstatě dochoval v podobě odpovídající stavu před druhou světovou válkou. Jedná se o velmi cennou technickou památku, jejíž hodnoty spočívají především v autenticitě dochovaných historických staveb a kompletnosti mlýnské technologie. Předchozí mlýn zachycen na mapě stabilního katastru ve shodné půdorysné stopě jako dnes (tzn. po přestavbě po požáru). Mlýn je zde zmiňován v průběhu 19. a 18. stol. a po třicetileté válce, kdy jej získalo město Plzeň jako pustý a záhy byl znovu vystavěn (přestavěn???). Dle listiny z r. 1671 byl prvním známým mlynářem Jakub Zvěřina. Archivní průzkum stávajícího vlastníka posunuje vznik mlýna i před třicetiletou válku do období vrcholného středověku. Stodola datována ve štítu do r. 1904, ale snad stojí v místech středověkého mlýna (?). Chlévy patrně z druhé pol. 19. stol., s pozdějšími úpravami koncem 40. l. 20. stol. a v druhé pol. 20. stol. Stávající podoba mlýna je výsledkem přestavby po požáru v r. 1886, stavební úpravy provedeny ve 30. l. 20. stol. a spočívaly především v nástavbě mlýnice o jedno patro. Nástavbě patra mlýnice ve 30. l. 20. stol. předcházela úprava střechy a podezdění přístavby mlýnice spojené patrně s úpravou vnějšího schodiště a dispozičními změnami patra obytné části, provázené dalšími dílčími úpravami (dispozice, výplně otvorů ad.). Přístavek mlýnice je patrně druhotný, v podkroví vidět horní část profilované šambrány zazděného otvoru. Nelze vyloučit, že stávající objekt obsahuje starší zdivo požárem poničené stavby. Obytná část s mlýnicí je dnes dochována v podobě odpovídající stavu ve druhé pol. 30. l. 20. stol. Mlýnské technologie pochází převážně z první pol. 20. stol. Náhon s odpadem zachycen na mapě stabilního katastru, dodatečné úpravy v první pol. 20. stol. - úpravy kvůli osazení turbíny ve 30. l. a rozšiřování náhonu ve 40. l. Stodola je datována ve štítu do r. 1904, ale patrně obsahuje starší zdivo (kompaktní bloky smíšeného zdiva doplněné cihelnými dozdívkami). Chlévy snad pocházejí z druhé pol. 19. stol., snad vystavěny v souvislosti s obnovou mlýna po požáru, ale byly ještě přestavěny koncem 40. l. 20. stol. a upraveny ve druhé pol. 20. stol.