bývalá dehtařská pec

Údaje

Popis památky

Bývalá dehtařská pec p.p.č. 189, k.ú. Velký Radkov I, obec Rejštejn, část obce Velký Radkov, okr. Klatovy. Pozoruhodná drobná technická památka se nacházejí se v lese západně od osady Velký Radkov a sestává z tělesa pece a fragmentů tří doprovodných objektů. Dehtařská pec je volně stojící zděná stavba nad kruhovým půdorysem, vestavěná z důvodu obslužnosti do svahu. Výška zdiva cca 3,5 m, tloušťka zdiva 0,5 m, obvod 11 m. Svislé zdivo složeno z lomového kamene, těsně pod korunou zdiva opásáno kovovou děrovanou obručí sepnutou svorníkem. Těleso pece zaklenuto mírně odsazenou cihelnou kupolí s plechovým sopouchem (tzv. fučíkem) a horním plnícím otvorem uzavřeným novodobým dřevěným poklopem. Celková výška pece i s kupolí dosahuje zhruba 4,7 m. V patě zdiva otvor s kamenným překladem pro vkládání dřeva a vyhrabávání dřevěného uhlí, tzv. čelestno a pod ním otvor kterým měl vytékat vyráběný produkt. U radkovské pece chybí vnitřní vyzdívka tvořící tzv. hrnec., buď zde nebyla a pec fungovala na principu milíře, nebo se nedochovala (?). Podoba podlahy (materiál) nebyla prozkoumána a je zanesena vrstvou drobné suti. Zdivo v interiéru není vůbec zakouřené, pec tedy nebyla provozována. V okolí stavby se nachází ještě zbytky tří objektů. Dva jsou zahloubené pod úrovní terénu, lehce obdélného půdorysu, původně patrně kryté jednoduchými dřevěnými přístřešky, situované severovýchodně a východně od pece. Stěny vyzděny z lomového kamene se zbytky hladké omítky. Jejich funkce není jasná, snad měly sloužit k zpracování a uskladnění získávaného produktu. Zbytek třetího (nadzemního) objektu je tvořen pozůstatky nízké kamenné podezdívky a přiléhá přímo k východnímu plášti pece. Jde patrně o fragment přechodného příbytku či skladu kolomazníka. Půdorys je téměř čtvercový a v severní stěně býval vstup. Celé dehtářské pracoviště je situováno do svahu, prostor mezi objekty byl upravena do vodorovné plochy, čímž byla ve svahu vytvořena terasa zpevněná na jihovýchodní straně opěrnou zídkou. Písemné záznamy o založení radkovské pece se dosud nepodařilo objevit. Radkovská pec náleží k lesním výrobním objektům, ke kterým se zpravidla nedochovaly písemné zprávy, nebo je lze objevit spíše náhodně. Stavbu tak lze pouze rámcově datovat do počátku 20. stol. K bližší dataci a objasnění osudu místní dehtařské pece by mohl v budoucnu přispět podrobný archeologický průzkum a případně i archivní nálezy. Zdůvodnění PO: Dobře zachovaný doklad dnes téměř zapomenutého lesního řemesla – dehtářství. Dříve četné stavby se do dnešních dnů dochovaly v archeologických situacích, stojící kolomazná pec je v rámci celé republiky unikátní. Jedinou známou srovnatelnou stojící stavbou v Plzeňském kraji, která však patrně využívala odlišnou progresivnější technologii, je kolomazná pec v Plzni – Bolevci. Usazení radkovské pece do svažitého terénu z důvodu obslužnosti a přítomnost zbytků doprovodných objektů je v principu shodná se situací velké kolomazné pece u Plzně. Přestože pec u Velkého Radkova nebyla patrně nikdy provozována, představuje mimořádně vzácně dochovaný typ technické památky. Stav zachování: Celkový stavebně technický stav objektu lze označit víceméně za uspokojivý, odpovídající dlouhodobé neúdržbě a prostředí, ve kterém se objekt nachází. Pojivo na lícní straně zdiva se vyplavuje, jednotlivé zdící prvky kupole podléhají erozi. Místy uchycena mikrovegetace a náletová zeleň, zdivo kupole silně zarostlé. Kovové prvky napadeny korozí. Statické poruchy v podobě trhlin nelokalizovány. Zdivo v okolí spodního přikládacího otvoru mechanicky poškozeno. Podlaha zanesena drobnou sutí. Zbytky zdiva objektu přiléhajícího přímo k peci podléhají pozvolnému rozpadu a jsou silně zarostlé náletovou vegetací. Zdivo dvou zahloubených objektů má ještě zbytky hladké omítky, místy patrné narušení zdí působením kořenů.