Klášter premonstrátek v Chotěšově

Údaje

Popis památky

prohlášené za národní kulturní památku nařízením vlády č. 50/2010 Sb. ze dne 8.2.2010 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Velký areál se samostatnými budovami probošství, konventu, hospodářského dvora a kdysi hodnotně řešenými zahradami.Situován na návrší severozápadně od původní zástavby Chotěšova, při silnici č. 26 z Plzně do Domažlic.Areál kláštera má rozlohu 68.644 m2. Budova klášterního konventu je čtyřkřídlá uvnitř s rajským dvorem. Hlavní dominantu tvoří jihovýchodní křídlo obrácené do zahrad. Obklopen je terasní zdí se dvěma věžemi. Při severovýchodní straně objektu se nachází farní kostel Narození Panny Marie. Klášter je v současné době majetkem řádu Navštívení Panny Marie a spravován obcí Chotěšov. Na současném špatném stavu kláštera se nejvíce podepsala doba kdy klášter sloužil armádě. V současné době je postupně rekonstruován a za zhlédnutí určitě stojí zrestaurovaná freska o velikosti 180 m2 v konventu kláštera. Areál bývalého ženského kláštera v Chotěšově je umístěn v JZ části obce, na terase nad otevřeným údolím řeky Radbuzy. Jeho ohradní zdi uzavírají rozsáhlý pozemek. Cesta z Domažlic a Bavor, od JZ do Plzně se musela na Z a S jeho hraničním stavbám uhnout. Areál určují budovy konventu v ústřední poloze (čtyřkřídlá, patrová, s nárožními a středními rizality včetně nádvorní části, valby střech, takřka celá podsklepená, JV křídlo se dvěma spodními podlažími v nadzemní poloze, mohutnost zvýrazněna předstouplým středním rizalitem navýšeným altánem. Významná výmalba stropu schodišťové haly a celé kapitulní síně.), na severní straně probošství (patrové, hlavní část členitého půdorysu tvaru kříže, valba střechy, s předsunutou trojicí věží, v patře osové byla kaple sv. Víta, se dvěma patry sklepů, směrem k SV křídlo se štítem, drobnější na JZ), na západ pokračují stavby hospodářského zázemí (přízemní, sedlová střecha), na jihu správní budova (obdélná, patrová, v části podsklepená, střecha sedlová a valba). Tím je uzavřen rozlehlý klášterní dvůr. Mezi konventem a prelaturou stával klášterní kostel sv. Václava, dnes z budovy konventu vystupuje přistavený kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (trojlodní, s emporami, presbyterium s valbou, po stranách s věžicemi). Partery bočních průčelí čtyřkřídlého konventu dotvářely dva souměrné, zvlněné zahradní pavilony, dnes je dochována jen polovina jižního při správní budově (střední polygonální pavilon křídlem spojen čtvercovým nárožním). Těmito pavilony začíná tvarovaná opěrná zeď, zvyšující se směrem ke svému středu a v ose hlavního průčelí konventu vystupující ve formě břitu. Její součástí jsou při nárožích konventu dvě věže (hranolové, zvoncová střecha, tři podlaží ze strany zahrady, další tři z terasy). Navazuje velká zahrada, jejíž ohrazení zčásti sleduje břit zdi, ve spodní části rovinná, po stranách tvarují strmé svahy terasy. Ve V části stojí socha Krista, v Z je umístěn hřbitůvek. Na dvoře stojí kašna. K prelatuře přiléhá oddělená zahrada. Bývalý klášter (st.p.č. 4/6 ) Byl vestavěn do budovy konventu, vystupuje v ose ze severozápadního průčelí do prostoru klášterního dvora. Jeho průčelí přejímají systém členění fasády konventu, výšku a členění vrcholové římsy. Zdivo cihelné, sokl obložen pískovcovými deskami, omítka dožilá, střecha mansardová s bobrovkami. Čelní, SZ průčelí - ve středu tříosé, na půdorysu polygonálního závěru, na nárožích s rustikovanými pilastry, do tří stran směřují velká okna s obloukovými záklenky, v šambráně s vnějším páskem vybíhajícím do uší, v nadpraží segmentové římsy, vystupující parapet. Okna s kovovými rámy jsou zasklena vitrajemi. Krajní části průčelí jsou bez otvorů, na nárožích s rustikovanými pilastry včetně soklu. Střecha mansardová, na proniku hřebene přístavby kostela a křídla konventu sanktusová oktogonální věžička krytá plechem, s lucernou a cibulkou. Po stranách flankují závěr dvě třípatrové věžice kruhového půdorysu. Ve spodním patře mají dvě drobná, v horním vyšší okna se stlačenými záklenky, obě v členité šambráně s ušima a klenákem, v nadpraží segmentová římsa. Třetí patro, převyšující vlastní stavbu, je oktogonální, v každém poli s drobným oknem půlkruhově zaklenutým, v šambráně. Vrcholová římsa shodné profilace se sousedním průčelím, zastřešení oktogonální zvoncovitou helmicí, nad lucernou je drobná cibulka, krytina plechová. V západní věžici je zazděný portál vstupu. Obě boční průčelí - jsou patrová, dvouosá. Na průběžném kamenném soklu oddělují pole pilastry s rustikovanými pásy, iónské hlavice s vejcovcem, nesou kompletní kladí. Okna v šambránách členěná, s pevným poutcem, ve špaletách. Interiér - Prostor kostela zabírá střední část SZ křídla konventu a vystupuje vně, do klášterního dvora směrem SZ. Je řešen jako trojlodní, čtyři pilíře oddělují širší střední loď od bočních částí a tvoří vnitřní podporu klenebním pasům. Boční lodě v patře s emporami. V šíři navazující chodby křídla konventu, oddělené po stranách příčkami s dvoukřídlými dveřmi, je v patře kostela kruchta. Boční lodě a podkruchtí jsou zaklenuty v přízemí i v patře valenou klenbou s výsečemi, klenba lodi je opět valená se styčnými tříbokými výsečemi. Na hlavní loď navazuje kněžiště na hloubkově oválném půdorysu zaklenuté konchou. Z prostoru kněžiště jsou přístupné boční věžice - v pravé umístěná sakristie, v levé točité kamenné schodiště do patra. Na dvorní stranu je orientována oratoř, prostor zaklenut dvěma poli pruské klenby, které oddělují sdružené pasy nesené lisénami s římsovými hlavicemi. V traktové zdi je široký, segmentem zaklenutý průchod s dřevěným balustrovým parapetem, dříve doplněný dřevěnou mříží oddělující prostor chóru sester a loď kostela. V bočních stěnách v J části výklenky, v S drobné dveře z 19. století do navazujících místností křídla konventu. Jednotlivé konstrukce kostela jsou opatřeny bohatým štukovým a sádrovým dekorem. Patky, dříky i hlavice pilířů, klenební pasy včetně cviklů s pletencovými motivy, vejcovcem, rozvilinami, mušlemi a hřebínky, meziklenební pasy s pletencovými motivy lišt, v křížení s rozetami. Mřížka kněžiště je balustrová, se zděnými pilířky. V hlavní lodi a obou bočních zachovány hodnotné neobarokní oltářní retábly. V oratoři štuková zrcadla stropu, dochovány navíjecí dřevěné žaluzie v oknech. Hodnotné jsou také dveře v kostele. V minulosti zazděné stěny empor byly odstraněny, ohrazení je však jen provizorní (atrapa po filmařích). V závěrové stěně jsou tři okna s bohatou výzdobou vitrajemi, neobarokního původu, poškozené. Ve středním okně je to motiv Nejsvětější Trojice, v levém výjev Vyučování P. Marie, a v pravém výjev Založení řádu salesiánek a potvrzení jeho řehole. Podlahu tvoří keramická dlažba z doby vzniku kostela. V patře na místo původních pěti polí chodby tři pole zaklenuta valenou klenbou s výsečemi, střední širší. Na podlaze vzorovaná keramická dlažba. Vlastní prostor kruchty a bočních oratoří oddělen dodatečnou slabou příčkou s jednokřídlými dveřmi. Podlaha empor prkenná, zaklenutí čtvercových polí valenými klenbami se styčnými výsečemi. Kvalitní vstupy do věžic, se štukovou supraportou portálů, ve východní drobná místnost. S novostavbou byl zásah také do krovu. Pod úrovní podlahy půdy byly zdi staženy I profilem. Krov vaznicové soustavy s věšadlem. Konstrukce stolice sanktusníku spočívá na nadezděných pilířcích klenby stropu kapitulní síně. Konvent (st.p.č. 4/6 ) Monumentální budova je mimořádně urbanisticky situována, vestavěna na terénní hranu JV svahu otevřeného do širokého údolí. Je umístěná ve středu areálu kláštera, čtyřkřídlá, patrová, podsklepená s výjimkou střední části SZ křídla, dvě patra sklepů obsahuje JV křídlo a k němu přilehlé prostory. Všechna vnější průčelí tvoří nárožní trojosé a střední pětiosé rizality s valbovou střechou, střední části s menší vzdáleností os jsou čtyřkřídlá. V nádvorních průčelích vystupují ze všech křídel trojosá křídla. Vnější průčelí SZ křídla do klášterního dvora, původně v těsné blízkosti kostela sv. Václava (konvent odsud napojen pravděpodobně chodbou)sv, výrazně pozměněno pozdější přístavbou kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, který vystupuje ve střední části. Obě boční průčelí (SV a JZ) tvoří architektonickou dominantu bočních parterových zahrad osově vázaných na bývalé zahradní pavilony. Hlavním průčelím budovy je JV zahradní fronta, zvětšená o spodní etáž dvou sklepů, střední rizalit vystouplý s bočními osami nakoso postavenými, převýšený nástavbou altánu s mansardovou střechou. Průčelí jak vnější, tak nádvorní jsou řešena symetricky. Tvarosloví typizované s řadou motivických variant členících prvků. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně ( st.p.č. 4/6) Kostel byl přistaven k SZ průčelí konventu r. 1901 ,podle plánů stavitele Haberzettla. Novobarokní s polygonálním závěrem, frankovaným válcovými bočními věžicemi nezvoncovitými a ortogonálními lucernami.Nad středem vížka s lucernou a bání. Prelatura (ppč. 4/4 ) Stavba atypického půdorysu složeného z několika křídel se nachází v severní části areálu, při nynější hlavní bráně. Hlavní křídlo ve směru SV - JZ rozšiřují zhruba v polovině délky do obou stran kolmá, čtvercová křidélka, severozápadní z nich dále pokračuje křídlem až k obvodu areálu. Kose ukončené křídlo rozšířené směrem SV přístavkem tvoří součást ohrazení. Na hlavní křídlo na JZ navazuje část rozšiřující stavbu směrem jižním. Celá stavba je patrová, dvě podlaží sklepů obsahuje hlavní křídlo. Z něj na straně SV vystupují tři hranolové věže - v ose a dva nakoso postavené bastiony v rozích. Rohy jižní části zpevňují opěráky. Stavba zděná z kamene a smíšeného zdiva, JZ křídlo a přístavek u brány z cihel. Střecha valbová, vně areálu směřuje štít, zakrytá bobrovkami. Věž v ose hlavního křídla s lucernou a cibulí a věže postranní ukončené atikou ve hmotě převyšují o patro stavbu. Fasády jsou řešeny jednoduše, poměrně typizovaně. Hlavními členícími prvky jsou okenní a dveřní otvory, vrcholová římsa profilovaná. Vesměs dochovaná kamenná profilovaná ostění oken se samostatným parapetem, v patře i s rovnou nadokenní římsou. Okna z části dochovaná novější rozčleněná. Dveře novodobé. V prostoru kaple dochován velký okenní otvor se šikmými špaletami a hrotitým zaklenutím, v postranních stěnách jen zazděné niky. Několik obdélných, profilovaných kamenných portálů vstupů, ze strany nádvoří, vstup do schodišťové haly zaklenutý půlkruhem s dvoukřídlými, dnes plechovými vraty. Sklepy přístupné portálem v JZ křídle v JV průčelí. Objekt nemá hlavní komponované nástupní průčelí. Správní budova st.p. 4/3 Správní budova je postavena na obvodu klášterního dvora, v jižní části. Obdélná patrová stavba s podélnou osou ve směru jihovýchod - severozápad. Při severozápadním štítovém průčelí navazuje užší přístavek, v němž bývala brána, kdysi vstup do kláštera, k němu je kolmo napojen přístavek schodiště do patra a vně přístavků navazují sklepy.Stavba zděná v převážné míře z kamenného zdiva je v JV části podsklepena, zastřešena sedlovou střechou, v JV průčelí strmá valba, střešní krytina z tašek bobrovek. Jihozápadní průčelí, které směřuje do zahrady, nemá pravidelné rozmístění okenních os. V přízemí je to devět os, spolu působí zprava: 2. a 3. osa, 5. a 6., 7. a 8. osa. V třetí a šesté ose zprava jsou umístěny obdélné vstupy, dodatečně proražené, oba přístupné po předsazených schodech. Vstupní dveře novodobé, dožilé. Okenní otvory drobnější, skoro čtvercového tvaru, v kamenném ostění s vnější lištou, opatřena provlékanými mřížemi. V 7. a 8. ose jsou novodobá okna, otvory výškově obdélného tvaru. V 1. a mezi 2. a 3. osou vpravo jsou při terénu sklepní okénka. V patře je 12 okenních os s výškově obdélnými okny lemovanými štukovou šambránou s vnějším páskem a zdviženými rohy v nadpraží, s novodobými, již dožilými okny, pouze v první ose zprava je patrné starší dvojité okno, šestitabulkové. Jen první tři osy zprava jsou osově situovány nad přízemními. Průčelí člení plochá kordónová římsa a odsazený čtvrtkruh hlavní římsy. Omítka zejména v přízemí opadaná, zdivo kamenné a smíšené. Střecha sedlová, zprava zvalbená, pokrytá bobrovkami, dřívější střešní vikýře a nadezdívky komínů byly odstraněny. V ustoupeném přístavku zazděný zaklenutý průjezd (segment patrný na kordonové římse). Nízkou sedlovou střechu kryjí bobrovky, napojena je v kolmém směru sedlová střecha přístavku schodů do patra. Jihovýchodní průčelí - v patře se třemi okenní osami se zbytky původních dvojitých oken dělených na šest tabulek, se štukovými šambránami, v přízemí vpravo po několika stupních vstup do domu, další průchod dnes zazděný. Severozápadní průčelí - štítové, více než polovinu průčelí zabírá přístavek, v ploše průčelí v patře proraženo drobné okénko, ve štítu, nad římsou zakrytou bobrovkami, dvě osově umístěná obdélná okna, v ose nad nimi obdélný větrací otvor. Přístavek schodiště s hladkou fasádou, bez otvorů. Severovýchodní průčelí - směřuje do klášterního dvora. V přízemí i v patře jsou osy vesměs pravidelně rozmístěné, v patře je to 7 okenních os, okna (ve štukové šambráně s lištou, horní rohy zdviženy) obdélná, novodobá, dožilá. V přízemí je takřka ve 3. ose zprava novodobý vstup s ocelovými dveřmi, přístupný po dvou žulových schodech. Vlevo od vstupu, mimo osu, zazděné kamenné ostění s lištou, ve 4. ose kamenné ostění, v něm novodobá mříž, v 5. ose výše umístěné okno v kamenném ostění, s provlékanou mříží. Další, původní vstup do domu je v 6. ose, bez ostění, přístupný po třech schodech. Následuje v obou podlažích přístavek WC a v cihelném zdivu dvě okenní osy v přízemí - bez ostění, s provlékanou mříží, v patře jen jedno okno vlevo, v horní části zazděné šambrány. Levé nároží je novodobým krčkem propojeno se stavbou zahradního pavilonu. Ve druhé a v šesté ose přízemí je patrná zazdívka arkádového oblouku. Přístavek schodiště se zabedněným vstupem, provizorní křídla dveří užita pro zabednění průjezdu, ve zdivu patrná zazdívka půlkruhového zaklenutí. Interiér Konstrukčně je objekt dvoutrakt - podél severovýchodního průčelí směrem do klášterního dvora směřuje v přízemí i v patře chodba, trakt směrem jihozápadním, do zahrady, tvoří obytné, resp. provozní místnosti. Proti historickému vstupu je za úzkou chodbou vstup do prostoru zaklenutého valenou klenbou, pata zaklenutí při podlaze, s hřebenem kolmým k průčelí. Vlevo od dveří nika - zazděný otvor, vpravo je zazděný roh místnosti. Proti vstupu okno s novodobou mříží, podél průčelní stěny směrem doleva klesají schody do sklepa, bez ohrazení, s dřevěnými stupni. Sklepní místnost zaklenutá valenou klenbou, hřeben souběžný s průčelím, se styčnými lunetami, odtud přístupný drobný sklep s valenou klenbou stropu. Průchod chodbou doprava je zazděný, vlevo od vstupu je v prostoru chodby vestavěno jednoramenné dřevěné schodiště s mezipodestou do patra. Strop chodby rovný, nesený dřevěnými trámy, zadní část za schody s valenou klenbou. Průčelní stěnu do dvora tvoří tři cihelné pilíře spojené arkádovými oblouky, výplňová stěna je tenká. Část přízemí vlevo od vstupu má složitější dispozici: podél chodby přibývá další trakt, stejně široký jako chodba, příčkou předělený na malou místnost - průchod a úzký delší prostor s jedním oknem na jihovýchod. Směrem do chodby je zde umístěno čtvercové okno s provlékanou mříží, ve stěně proti komínová dvířka. Prostor je zaklenutý valenou klenbou (styčné výseče?). Místnost za průchodem - v průčelní stěně vpravo východ do zahrady, vlevo okno s provlékanou mříží. Vlevo od dveří zachován zazděný krbeček, ve stěně po levé straně při průčelí vstup do nárožní místnosti, s jedním oknem do hlavního průčelí, nikou do bočního, s novodobým obkladem pásky. Obě místnosti jsou zaklenuty valenou klenbou s hřebenem kolmým k průčelní zdi. Vstup do severozápadní části domu je ze třetí osy dvorního průčelí. Průčelní stěnu tvoří pět arkádových oblouků, chodba je předělena několika příčkami. Strop zčásti rovný, s trámy při stěnách, částečně oddělený prostor celkem vlevo je zaklenutý, s lunetami. V drobné místnosti zazděný krbeček, nika. Do místností směrem do zahrady celkem tři vstupy: první zprava - po dvou schodech dolů přístupná místnost zaklenutá valenou klenbou se styčnými lunetami, vpravo nika se zazděným vstupem do bývalé brány, po levé straně komínová dvířka (bývala zde pec). Naproti, za silnou zdí, místnost se zamřížovaným oknem do zahrady, zastropená valenou klenbou vpravo s výsečí nad nikou zazděného okna. Zbývající část tvoří dvě velké místnosti zaklenuté valenou klenbou s patou zaklenutí při podlaze, s hřebenem kolmým k průčelní stěně. Stropy člení vždy dvě dvojice lunet. Obě místnosti byly dodatečně předěleny příčkami ve vrcholu klenby. Nyní čtyři místnosti jsou navzájem průchozí, na chodbu napojeny po dvou schodech první a druhá zprava. Ve třetí místnosti je vstup do zahrady, ve stěně při chodbě zazděný vstup a nika, vlevo vstup do místnosti celkem vlevo. - Přístup do patra jednak poměrně strmým jednoramenným schodištěm s dřevěnými stupni v přístavku, prostor zaklenut stoupavou valenou klenbou, užší po dřevěném schodišti vestavěném do chodby. V prostoru chodby směřuje do dvora šest arkádových oblouků z mohutného zdiva, s okny v zazdívkách. Nad průjezdem je vestavba záchodu. Osm místností je přístupných z chodby, průchody po niti byly zazděny (tesařské zárubně ponechány), s výjimkou šesté od přístavku, odtud napojena malá místnost s oknem do zahrady, od chodby je oddělena předsíňkou - opakuje se dispozice z přízemí. Vedlejší místnost byla přebudována na umývárnu s obkladem keramickými dlaždicemi. V čele chodby vstup do rohové místnosti se dvěma okny na jihovýchod, vnitřní roh místnosti obezděn. Novodobě proražený vstup do vedlejší místnosti, jedno okno směřuje na jihovýchod, druhé na jihozápad. Druhý novodobý vstup směřuje do patra přiléhajícího zahradního pavilonu, s nižší úrovní podlahy, ve spojce mezi objekty je několik schodů. V prostoru chodby jsou v nosné traktové zdi tři komínová dvířka v kamenném ostění. Místnosti plochostropé, s fabionem, podlaha chodby a 3. pokoje od přístavku prkenná, další s parketami, dveře dožilé, klasicistní a novodobé. Nad schody do patra zalomené schodiště do prostoru volné půdy. Krov dřevěný, stojatá vaznicová soustava, opravená s protézami. Kalhotové komíny ukončeny pod krytinou. Správní budova bývalého kláštera, později lesní úřad velkostatku čp. 167, (st.p. 4/3 ) Budova je postavena na obvodu klášterního dvora, v jeho jižní části. Obdélná patrová stavba s podélnou osou ve směru jihovýchod - severozápad. Při severozápadním štítovém průčelí navazuje užší přístavek, v němž bývala brána, kdysi vstup do kláštera, k němu je kolmo napojen přístavek schodiště do patra a vně přístavků navazují sklepy. Stavba zděná v převážné míře z kamenného zdiva je v JV části podsklepena, zastřešena sedlovou střechou, v JV průčelí strmá valba, střešní krytina z tašek bobrovek. Objekt doložen kolem roku 1660, úpravy v 19. století. Jedná se o významný objekt v areálu kláštera s dochovanou pozoruhodnou dispozicí, konstrukcemi stěn i stropů, členěním průčelí. Dříve v napojené bráně bývala věž, brána byla hlavním vstupem do kláštera. Zajímavá je souvislost s přiléhajícím zahradním pavilonem. Další včetně stáří může objasnit stavebně historický průzkum. Původně hospodářská a správní budova, po r. 1782 lesní úřad panství, dále byty. Dnes je objekt prázdný, bez využití. Jsou poškozeny podlahy, omítky, dožilé výplně otvorů. Pro další využití nutná celková renovace. Připojená zahrada je vymezená budovou správy, na ni navazující částí jižního zahradního pavilonu. Pokračuje ohradní zeď oddělující velkou klášterní zahradu a uzavírá úsek ohradní zdi areálu kláštera. Vstup na západě branou z veřejné komunikace. Podle veduty z roku 1734, kde je zachycena renesanční, resp. raně barokní podoba kláštera, je v tomto prostoru vinice. Po zrušení kláštera koncem 18. století a zřízením lesního úřadu ve správním domě byla plocha zahrady oddělena. Na mapě stabilního katastru z roku 1838 jsou zachyceny hospodářské stavby a dvůr při bráně, v JZ rohu stavbička pavilonu, dnes prakticky zaniklého. Plán z roku 1865 navrhuje síť zahradních cest, rozvody vody k bazénkům, ty jsou zčásti zachované a studnu napojenou do "vápenného rybníka" (Kalk Teich). Dnes je plocha zahrady pronajata, v části jsou záhony, staré ovocné stromy. Ohradní zeď zahrady při správní budově kamenná, s cihelnými dozdívkami, s branou do zahrady, od brány jižním směrem zazděný kamenný portálek vstupu. Brána je zaklenutá půlkruhovým obloukem, v částečném portálu, který tvoří jen kamenné stojky a pásky v úrovni paty zaklenutí. Lem zaklenutí se nedochoval. Pole s bránou převyšující okolní zeď rámují lisény, ve zbytcích s římsovou hlavicí, člení vodorovná římsa krytá taškou, nad ní trojúhelný, rozeklaný štít zakrytý taškami. Klenák pokračuje ve formě polosloupku nad římsou a s vybranými obloučky po stranách tvoří vrchol štítu. Vrata novodobá, dřevěná.Brána je zakreslena na plánu z roku 1734.Detaily byly takřka setřeny, vyžaduje obnovu. Zahradní pavilon I. (jižní), čp. 168 st. p. 4/2 Nachází se v JZ části areálu, tvoří pokračování opěrné zdi v horní, rovinné části. Je osově symetrický k přiléhajícímu JZ průčelí konventní budovy, půdorysně a osově souměrný s bývalým pavilonem při JV průčelí konventu. Na Z straně se těsně přimyká ke správní budově, novodobě byly obě stavby v patře propojeny. Patrová, původně jen s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepená stavba zděná z cihel, s kamennými prvky (sokl, hlavní římsa, ostění), zakrytá v nárožních částech mansardovou, spojka se sedlovou střechou, krytina tašky bobrovky. Objekt tvoří původně středový, dnes nárožní prostor - desetiúhelník na oválném půdoryse, s vnějšími stěnami konkávně zvlněnými, uvnitř oválný. Na opačném konci stavby, směrem SZ je drobnější, takřka čtvercový prostor, nároží jsou propojena obloukovou spojkou. Původně stojící symetrická část - čtvercové nároží a oblouková spojka - byly v polovině 19. století v nadzemní částí zbourány, jejich vnější zeď však dosud tvoří okrajovou část opěrné zdi, nároží z dolní části v úrovni zahrady je dvoupatrová věžice. Průčelí západní, směrem ke správní budově a do dvora: plochá kordonová římsa, hlavní, profilovaná s kamennou konzolou. Pole členěna lesénami. Zprava:1. osa - v přízemí okno zazděné, v patře dvojité s poutcem, členěné na osm tabulek, mezi okny novodobá mříž. Okno rámováno šambránou, zdobný štukový rám v parapetní výplni. Ve 2. poli v přízemí menší dvojité okno umístěno v kamenném ostění, spodní část zazděna, mezi okny mříž, i v okně patra. Ve 3. poli je vstup dvoukřídlými dveřmi za kamenným, silně zvětralým ostěním, v nadsvětlíku (do úrovně kordonové římsy) nekvalitní mříž, dveře se starším kováním. V okně patra opět jiný druh meziokenní mříže. Ve 4. poli v přízemí okno v kamenném ostění, s páskovou mříží. Mezi okny umístěny nekvalitní mříže různých tvarů. V rohové části jsou proražena dvě okna - Průčelí východní, směrem ke křídlu konventu: Oválná část členěna nárožními pilastry s iónskými (volutovými hlavicemi, ovál s páskou, oválný terč, štukový akant (mušlička) hlavicemi stejného tvarosloví, jako na konventní budově. Směrem od J - nároží bez pilastru, v místě původního napojení spojky je v ose půlkruhem zaklenutá nika, v další ose takřka zazděný portál se štukovým ostěním, ležatý obdélný otvor, oblouk suprafenestry, v další ose podobně, trojúhelná štuková suprafenestra, ve 3. ose býval vstup s nadsvětlíkem, dnes v kamenném ostění jen nezazděný otvor, oblouk suprafenestry (v jednotlivých stěnách polygonu se střídají trojúhelné a segmentové štukové suprafenestry). Ve 4. ose byl proražen nový vstup v tesařském ostění, nadsvětlík zazděn, trojúhelná suprafenestra (supraporta), v poslední stěně otvor zcela zazděn. Ve spojce je odleva: vstup zazděný, zbyla jen štěrbinka, okno v patře, římsa vynechána (dodatečně) parapet zdobný, s čabrakou. V dalším poli jen hladká liséna, v úseku bez římsy. Dále drobné okno v přízemí s mříží, následuje ostrý roh se svazčitým pilastrem. V nárožní části jsou v přízemí dvě drobná okénka, v patře v ose dvojité okno mezi vybouranou římsou, štukové zdobení, čabraka. Meziokenní mříž. V dalším průčelí zazděná nika po vstupu, římsa pouze k vnitřní zdi ke konventu. Do středního oválného pavilonu se sestupuje po 3 schodech, zbytky podlahy tvoří cihly, kamenné desky, v částech není podlaha dochována. Prostor členěn svazčitými pilastry s římsovou hlavicí, spojenými arkádovými oblouky. Celý prostor obíhá jemná, vícečetná římsa, Prostor zaklenut plackou. Do prostoru je vestavěna dřevěná tesařská konstrukce - dva sloupy na betonové patce podepírají průvlak, u hlavic zesílený. Příčné trámy jsou zapuštěny do vysekaných kapes v obvodovém zdivu, v části sedí na obvodové vaznici. Podlaha v úrovni cca 1 m pod římsou se dochovala je ve zbytcích. Zřejmě se jedná o uvažovanou vestavbu do prostoru, jehož konstrukce a on sám zůstaly znehodnoceny. Vpravo od vstupu je po čtyřech schodech výše tesařským vstupem přístupná místnost, stěny ze smíšeného zdiva, zastropena valenou klenbou s výsečemi. Bývalý průchod do další části zazděn, nika se segmentem nadpraží. Okénko s provlékanou mříží směřuje do zahrady při správní budově. Patro přístupné ze správní budovy tvoří po niti napojené plochostropé místnosti, s dřevěnou podlahou, nárožní prostor rozdělen na dvě místnosti. Datace: stavba s výstavbou konventu, ve druhé třetině 18. stol., úprava po polovině 19. století.Stav: havarijní, objekt opuštěn, bez využití I v částečné podobě oproti původnímu stavu významná součást areálu, členění navazuje na konventní budovu, půdorysný tvar středního altánu zde výjimečný. Opěrná a ohradní zeď (st.p. 4/2) Monumentální stavba podílící se dominantním vyznění areálu, pohledová kulisa, nutnost vzniklá terénní situací, část opevnění kláštera. Přísně osově symetrická. Postranní část tvoří podloží zahradních pavilonů - části ke středovému altánu, zejména nárožních věžic. Jejich dvě patra jsou přístupná ze zahrady. Mezi věžemi pavilonů a vysokými věžemi po jižní i severní straně je půdorys zdi segmentově prohnutý - v opačném směru, než křídlo pavilonu. Hlavní, střední část proti JV průčelí konventu tvoří rovný úsek za věžemi, segment s prohnutím, jaký mají pavilony a rovná křídla, která se protínají v hrotu směřujícím na JV. Opěrná zeď opřená do terénní terasy je vyzděna z kamene, jen s částečnými cihelnými dozdívkami. Členěna je na patu, vlastní stěnu a plnou balustrádu. V podélném směru je zeď členěna na pole mezi lisénami, nároží jsou obložena pískovcovými rustikovanými pásy, lisény v rovných úsecích jsou štukové. Vnitřní pole mají hladké rámy, uvnitř plochy hrubé omítky se zdobně okosenými rohy. Uprostřed rovných středních úseků je balustráda navýšena zvlněným štítkem - v poli se štukovou výzdobou, členění se promítá i do vlastní stěny (vložené pole rámované lisénami). Balustráda nad vysazenou kamennou římsou se štukovými sloupky, profilovaná ukončující římsa je ve střední části pokryta taškami, v částech postranních oblounovou kamennou deskou. Strana stěny směrem ke konventní budově je členěna na kamenný sokl zděný z lomového kamene, ve střední části z kamenných desek. Plnou balustrádu mezi kamennými římsami tvoří omítaná stěna mezi štukovými sloupky pole v rozích s obloučky. Štítky ve střední části člení uprostřed nika, štukové výplně po stranách se střapci. Relikt věže III. (jižní) ( st.p.č. 6 ) Je součástí opěrné zdi, patrová, jen nepatrně je předsazena. Pokračováním nade zdí bývala krajní obdélná místnost zahradního pavilonu, původně snad bašta ohrazení. V tarasní zdi je vymezena štukovými rustikovanými nárožími, kromě vstupu s nadsvětlíkem v kamenném ostění je v patře ležaté obdélné okénko se segmentovým zvlněním, také v profilovaném kamenném ostění. Prostor zaklenut klášterní klenbou, kamenné schody v oddělené části směřují do patra. Relikt věž IV. (severní) ( st.p.č. 6 ) Je součástí opěrné zdi, patrová, jen nepatrně je předsazena. Pokračováním nade zdí bývala krajní obdélná místnost zahradního pavilonu, dnes jen ruiny stěn, dříve snad součást opevnění. V tarasní zdi je vymezena štukovými rustikovanými nárožími, kromě vstupu s nadsvětlíkem v kamenném ostění je v patře ležaté obdélné okénko se segmentovým zvlněním. Věž I. (jižní) ( st. p. 6 ) Je zabudována do opěrné zdi, částečně před ni předsazena, tvoří její dominantu. Přízemí a dvě patra (výška cca 10 m) jsou součástí zdi (výška cca 12,8 m), další tři patra zeď převyšují, věž (celkem 26,5 m) vrcholí členitou, dvoupatrovou zvoncovitou bání (12,7 m) pokrytou měděným plechem. Půdorysně se jedná o čtverec, světlý rozměr ve spodních třech patrech je menší (cca 4,1 x 4,1 m), vnější rozměry (od 8,85 x 8,85 m) se postupně zmenšují, přechod je patrný na vnějších nárožích. V nadzemní hranolové části je světlý rozměr trochu větší (cca 4,55 x 4,55 m, vnější rozměry cca 7,2 x 7,2 m). Věž je vyzděna v dolní části z kamene a smíšeného zdiva, v horní z cihel. Vnitřní prostor zaklenutý cihelnou klášterní klenbou, event. valenou se styčnými výsečemi, při stěně oddělen příčkou prostor schodiště s kamennými stupni, zaklenutý stoupavou valenou klenbou. Plán věží z roku 1865 neukazuje propojení mezi velkou a rajskou zahradou před konventem. Nároží jsou obložena pískovcovými deskami, střídají se předsazené a ustoupené rustikované pásy. Ve spodní části člení hladké průčelí kamenná ostění vstupu - obdélný, s patkami, uchy a klenákem, s vnější lištou, s nadsvětlíkem, v něm provlékaná mříž. Plné dřevěné dveře jsou novodobé. Okno v prvním patře je kruhové, ve druhém ležatě obdélné, kamenná ostění profilovaná. Dále probíhá hmotou věže horní, profilovaná část ohradní zdi s kamennými římsami, včetně štukové lisény nároží a parapetního pole (balustrády). V části nad opěrnou zdí jsou prolomeny okenní otvory do všech čtyř průčelí. Vstup ze severní strany je zaklenutý segmentem, v kamenném ostění se zvlněnou profilovanou římsou nadpraží, která je částí průběžné římsy zdi. Dveře se nedochovaly. Kromě okosených nároží obložených kamennými rustikovanými pásy člení průčelí profilované patrové a vrcholová římsa a štukové rámy stěn. Okna ve 4. patře jsou obdélná, v 5. se segmentovým zaklenutím, v kamenném profilovaném ostění, s bohatě členěnou nadokenní římsou. V 6., nejvyšším podlaží má okno tvar výškového oválu, v kamenném ostění. Všechny otvory jsou zazděny. Profilovaná hlavní římsa je uprostřed obloukově vzepjata. Věž II. (severní) ( st.p.č. 6 ) Je zabudována do tarasní zdi, částečně před ni předsazena, tvoří její dominantu. Přízemí a dvě patra (výška cca 10 m) jsou součástí zdi (výška cca 12,8 m), další tři patra zeď převyšují, věž (celkem 26,5 m) vrcholí členitou, dvoupatrovou zvoncovitou bání (12,7 m) pokrytou měděným plechem. Půdorysně se jedná o čtverec, světlý rozměr ve spodních třech patrech je menší (cca 4,1 x 4,1 m), vnější rozměry (od 8,85 x 8,85 m) se postupně zmenšují, přechod je patrný na vnějších nárožích. V nadzemní, hranolové části je světlý rozměr trochu větší (cca 4,55 x 4,55 m, vnější rozměry cca 7,2 x 7,2 m). Vyzděna je v dolní části z kamene a smíšeného zdiva, v horní z cihel. Vnitřní prostor zaklenutý cihelnou klášterní klenbou, event. valenou se styčnými výsečemi, při stěně oddělen příčkou, prostor schodiště s kamennými stupni zaklenutý stoupavou valenou klenbou. Plán věží z roku 1865 neukazuje propojení mezi velkou a rajskou zahradou před konventem. Nároží věže jsou obložena pískovcovými deskami, střídají se předsazené a ustoupené rustikované pásy. Ve spodní části člení hladké průčelí kamenná ostění vstupu - obdélný, s patkami, uchy a klenákem, s vnější lištou, s nadsvětlíkem, v něm provlékaná mříž. Dveře vstupu se nedochovaly. Okno v prvním patře je kruhové, ve druhém ležatě obdélné, kamenná ostění profilovaná. Dále probíhá hmotou věže horní, profilovaná část tarasní zdi s kamennými římsami, včetně štukové lisény nároží a parapetního pole (balustrády). V části nad tarasní zdí jsou prolomeny okenní otvory do všech čtyř průčelí. Vstup ze strany západní segmentem zaklenutý, v kamenném ostění se zvlněnou profilovanou římsou nadpraží, která je částí průběžné římsy zdi. Dveře původní rámové, kovaný úchyt. Kromě okosených nároží obložených kamennými rustikovanými pásy člení průčelí profilované patrové a vrcholová římsa a štukové rámy. Okna ve 4. patře jsou obdélná, v 5. se segmentovým zaklenutím, v kamenném profilovaném ostění, s bohatě členěnou nadokenní římsou. V 6., nejvyšším podlaží má okno tvar výškového oválu, v kamenném ostění. Profilovaná hlavní římsa je nad ním vzepjata. Všechny otvory jsou zazděny. Obytná budova (st.p. 4/5) Přízemní stavba na protáhlém obdélném, zalomeném půdorysu, zakrytá sedlovou střechou s bobrovkami. Je situována v severním okraji dvora, při bráně, součást ohrazení areálu. Na dům navazují bývalé chlévy. V západním průčelí je prolomeno sedm výškově obdélných, nepravidelně rozmístěných oken, dnes zazděných sklobetonovými tvárnicemi. Omítka hrubá, novodobě nanesená, zachována vrcholová římsa. Východní, dvorní průčelí směrem od leva novodobé otvory bez ostění: vstup s nadsvětlíkem, dvě blízko u sebe umístěná okna a vstup s kamenným schodem, dvě okna, vstup se třemi schody. Zdvojené okno v kamenném ostění, vstup s nadsvětlíkem po dvou stupních, v kamenném ostění s vnější lištou, samostatně profilovanou římsou, konečně okno bez ostění. V této severní části směřují do dvora dva sedlové vikýře, se zdobně vyřezávanými čelními krokvemi. Plán z poloviny 19. století zakresluje zřízení příček a nové pece, bývala zde i hospoda. K největším, novodobým úpravám došlo při provozu kasáren, zejména co se vnitřních povrchů a výplní týče, původní charakter byl setřen. Objekt je pronajímán pro řemeslnou činnost. Bývalé chlévy Chotěšov (st.p. 4/1) Objekty hospodářského dvora kláštera, obytný dům, původní chlévy a stodoly, tvoří souvislou zalamovanou frontu na SZ a areál z této strany uzavírají. Sousedí s hlavní průjezdnou komunikací v obci a železniční tratí v zářezu. (Za tratí se rozkládá velký dvůr statku - lichoběžníkový, o rozloze srovnatelné s klášterem). Bývalé chlévy jsou situovány ve střední části. Přízemní, na protáhlém obdélném půdoryse, zakrytém sedlovou střechou s bobrovkami. Západní průčelí směřuje do komunikace. Je opatřeno hrubou omítkou, směrem zleva je sklobetonem zazděné obdélné okno, následuje pět ležatých obdélných okének v kamenném ostění, event. štukovém, osazené provlékanými mřížemi. Dále pět oken čtvercových v kamenném ostění s mřížemi. Východní, dvorní průčelí - odleva jsou: tři obdélná okna, dva vstupy s nadsvětlíkem, oba v kamenném ostění, nad nimi podávací dvířka na půdu. Obdélné okno, dveře s nadsvětlíkem v kamenném ostění, okno v kamenném ostění. Vstup v kamenném portálu s vnější lištou, s uchy a zdviženým středem. Pět oken vesměs v kamenném ostění, nad pátým podávací dvířka na půdu. Novodobý vstup a dvě větší okna bez ostění. V navazující části s nižší úrovní římsy dvoukřídlá vrata, okno v kamenném ostění s vnější lištou a samostatnou profilovanou parapetní římsou Interiér: v dnešní době změněn, jsou zde umístěny sklady. Bývalé stodoly (stpč. 4/1 ) Bývalé stodoly uzavírají souvislou frontu hospodářských budov na JZ. Sousedí s hlavní průjezdnou komunikací v obci. Uliční, západní průčelí bez otvorů, jižní nároží stodoly bylo ubouráno a snížena také úroveň římsy, střecha mírného spádu je novodobá, s viditelnými čely sbíjených vazníků. Průčelí opatřeno novodobou hrubou omítkou, hlavní římsa profilovaná. Ve dvorním průčelí směrem od jihu jsou za vjezdovou branou vrata s rovným nadpražím. V navazující užší stavbě dvě dvoukřídlá vrata se segmentovým zaklenutím a ve třetí části vrata s rovným nadpražím, dřevěná vrata jsou novodobá. Dům zahradníka (st.p. 7) Postaven ve střední části velké klášterní zahrady, při patě tarasní zdi. Patrová stavba bez podsklepení, jednotrakt na obdélném půdoryse, s hlavním průčelím k jihu. Zde všechny vstupy a také okna s výjimkou jednoho směřují k jihu. V přízemí 7, v patře 6 os. Ve druhé ose zprava vstup do chodby, odtud vlevo přístupná jedna místnost, vpravo schody do patra. Tři prostory v levé části se samostatnými vstupy byly hospodářské, ve dvou strop s cihelnými klenbami do ocelových nosníků. Celkem vpravo prostor s menší hloubkou, vstup do místnosti zaklenuté segmentem, v čele bývala černá kuchyně s pecí směřující pod schody, po pravé straně vstup do skleníku. V patře z chodby se schody vlevo vstup do mělčí místnosti, vpravo dvě velké místnosti, všechny dveře po niti, místnosti plochostropé. Okna a dveře jsou dnes novodobé, nečleněná jižní fasáda opatřena břízolitovou omítkou. Sedlovou střechy kryjí bobrovky. Brána s brankou I. (st.p. 4/1) Umístěná v severním cípu areálu. Dosahuje výšky cca 5,5 m, délka 18 m, šířka cca 105 cm. Z vnější strany členěná soklem, tři pole rámují hladké lisény zvýrazněné v profilované vrcholové římse. V prostředním poli je umístěn portál vrat s kamennými stojkami a patníky, poškozenými bývalým provozem. Nadpraží zaklenuto stlačeným obloukem, štuková šambrána s vyznačením patek a klenáku, ve cviklech jednoduchý štukový rám. Ve vratech osazena nová, stylová kovářská vrata. V ose pravého rámu umístěna branka, zdrobnělá forma vrat včetně dveří. Sedlovou střechu zakrývají prejzy. Ze strany dvora fasáda hladká, jednoduchá odsazená čtvrtkruhová římsa, segment zaklenutí otvorů. Materiál kamenné zdivo s novějšími cihelnými dozdívkami. Ohradní zeď (západní) st.p. 4/1 Uzavírá na JZ plochu dvora, při stodole nově vyzděné cihelné pilíře pro vysoká novodobá vjezdová dřevěná vrata, dále směrem k přístavku při správní budově kamenná zeď výšky cca 4 m, zbytky omítky. Ohradní zeď s branami a bývalou brankou ( st.p.č. 4/2 ) Dlouhá, nepřerušená zeď uzavírá rozsáhlou plochu klášterního areálu. V jihozápadním cípu ohradní zeď zahrady při správní budově kamenná, s cihelnými dozdívkami, s branou do zahrady, od brány jižním směrem zazděný kamenný portálek vstupu. Směrem JV pokračuje ohradní zeď velké klášterní zahrady. Tvoří ji mohutný sokl z lomového kamene nadezděný cihelnými poli mezi cihelné pilířky. Výškové odskoky polí včetně soklu jsou v místech svažitého terénu. Výška cihelné zdi byla v době 1. republiky navyšována. Důvod byl údajně národnostní. Konečně tvoří vnější ohradní zeď ohrazení zahrad při prelatuře. Původní zeď výšky cca 3 m je kamenná nebo ze smíšeného zdiva, cihelné úseky jsou v místech po vybourávkách. Před vstupem do farního kostela zazděná branka, při prelatuře jsou umístěna novodobá plechová vrata, bývala zde novodobá branka. Brána II. - u zahrady správní budovy ( st.p.č. 4/2 ) Nachází se v ohradní zdi při vstupu do zahrady. Zaklenuta půlkruhovým obloukem, v částečném portálu, který tvoří jen kamenné stojky a pásky v úrovni paty zaklenutí. Lem zaklenutí se nedochoval. Pole s bránou převyšující okolní zeď rámují lisény, člení vodorovná římsa krytá taškou, nad ní trojúhelný, rozeklaný štít zakrytý taškami. Klenák pokračuje ve formě polosloupku nad římsou a s vybranými obloučky po stranách tvoří vrchol štítu. Vrata novodobá, dřevěná.Datace : zakreslena, její umístění, na plánu z roku 1734.Stav : detaily takřka setřeny, vyžaduje obnovu. Brána III. - do velké zahrady ( st.p.č. 4/2 ) Je umístěna zhruba v ose kompozice konventu a tarasní zdi. Tvoří ji mohutné cihelné pilíře převyšující ohradní zeď propojené z vnější strany se jevícím cihelným překladem. Vlastní pilíře a střední část pasu jsou nadezděny a završeny sedlovou cihelnou stříškou. Ve zdivu střední pilířové nadezdívky je prohloubený motiv kříže. Dnes jsou osazena dvoukřídlá novodobá vrata, v dolní části plný plech, v horní drátěné pletivo v rámu.Datace: Tato úprava se jeví jako novější, snad z počátku 20. století. Stav : relativně dobrý. Bývalá branka II. ( st.p.č. 4/2 ) Umístěná v ohradní zdi areálu kláštera, při ústí uličky před farním kostelem. Dnes zazděná, členěné ostění není patrné. Klášterní dvůr st.p. 4/1, (ppč. 16 ) Klášterní dvůr je obklopen budovami - na SV straně prelaturou, na JV konventem, na J správní budovou a přiléhajícím zahradním pavilonem I., na Z až SZ hospodářskými objekty. Zbytek doplňují ohradní zdi a brány. V severovýchodní části stál klášterní kostel sv. Václava. Terén je poměrně rovinný, se spádem k jihu, povrch nezpevněný, před hospodářskými budovami betonový chodník, a cesta ze silničních panelů. Dláždění se dochovalo jen při bráně. V prostoru JZ od prelatury je plocha bývalé zahrady ohrazená přízemním soklem, z něj vyrůstají nízké zděné pilířky, zděný altánek čtvercového půdorysu, na nárožích rustikované lisény, střecha stanová s bobrovkami. Podél průčelí SZ křídla konventu je zpevněný chodník, vyšší úroveň dvora odděluje kamenná zeď, ve dvou místech s kamennými schody. Ve středu SV části dvora rostou vzrostlé stromy, směrem od hlavní brány a podél křídla konventu v alejové výsadbě. Uprostřed dlážděného dvora byla zmiňována fontána, se sochou sv. Michala, zhotovená roku 1676 plzeňským kameníkem Mejlíkem, z ní kanál do rybníčku u Z brány. Na nádvoří byly osazeny koncem 19. století barokní sochy, za 1. svět. války však zničeny. Ze sochařské výzdoby se nezachovalo nic. Socha sv. Jana Nepomuckého, původně umístěná na návsi pod klášterní zahradou, byla poškozená přemístěna do středu dvora kláštera a zůstane zde i po restaurování. V prostoru dvora stojí dva drobnější zděné objekty bez památkové hodnoty - při zdi u zahradního pavilonu je to tzv. garáž, při bývalé bráně u správní budovy přízemní zděný domek, vedle otevřené kolna, všechny objekty novodobé. Při SZ zdi ohraničovala dvůr stodola a brána, r. 1825 byla snesena. Bývalý kostel sv. Václava včetně krypty - archeol. lokalit (st. p. 4/1) V centru areálu, mezi budovami prelatury a konventu stál klášterní kostel sv. Václava, v průběhu staletí trvání kláštera obnovovaný i rozšiřovaný, včetně kaplí a krypty. Měl dvě věže, na S straně kaple Andělského pozdravení, kůr pro jeptišky oratoř z r. 1687. Bývala při něm hrobka. V průčelí pozlacený kříž a socha sv. Václava. Po zrušení kláštera byl kostel zavřen, roku 1826 stály dvě věže a stěny bez střechy, v roce 1837 zničil ruinu požár. Je zachycený ještě na skice z roku 1835 jako demolice, na mapě stabilního katastru z roku 1838 se již nenachází. Veškerý materiál po zbourání měl byl odvezen a použit na stavby v obci (např. stodoly). V lokalitě předpokládaného umístění kostela nebyl dosud proveden archeologický průzkum. Dosud není známo ani místo hřbitova kláštera premonstrátek. Vzhledem k významu stavby je nutné uvažovat s formou presentace. Kašna (st.p.č. 4/1 ) Je umístěna ve střední části dvora, v ose a v čele předzahrádky, která navazuje na JZ křídlo prelatury. Kamenná nádrž na půdoryse osmiúhelníka, s vystupujícími nárožími a jednoduchou, oblounovou horní římsou. Ohraničena kamenným chodníkem, kamenné schody z JZ strany. Uprostřed nádrže je vztyčen kamenný hranol, nad úrovní římsy pokračuje kónický kuželový sloup. Ze dvou kovových trubek v něm vložených vytékala voda. Datace: zřízení kašny je uváděno v roce 1675.Stav: relativně dobrý, vyžaduje obnovu. Relikt zahradního pavilonu II. (severní) st.p. 4/2 Nachází se v SV části areálu kláštera, naproti vnějšímu průčelí SV křídla konventu. Stavba bývalého pavilonu je vyznačena na vedutě z roku 1734, na mapě stabilního katastru z roku 1838 již zakreslena není. V dnešní podobě se jedná o půdorysně a osově symetrickou, zvlněnou zeď, shodnou a osově symetrickou se zahradním pavilonem I. - vzhledem k poloze konventu a osám konventních SV a JZ křídel. Na jižní straně je relikt zdí krajní čtvercové věže ( pol. 5b), která je zachována ve spodní úrovni a přístupná z velké zahrady. Navazuje konvexní část zdi členěná lisénami, konvexní střední část s dochovanými pilastry včetně zdobných iónských hlavic. opět konvexně zvlněnou stěnou, v níž bývala novější branka do cípu zahrady při farním kostele. Na severní straně se nachází stěna - relikt čtvercové krajní části pavilonu.Stěna je zděná z cihel, hlava nezačistěna, bez ukončení. Na částech dochované omítky je rámování, výplně ploch z hrubé omítky. Zeď při konventu (jižní) 4/1 Odděluje vnější konventní zahradu od dvora kláštera mezi JZ křídlem konventní budovy a zahradním pavilonem I. Je zděná z lomového kamene a z cihel, výšky 2,5 m, omítka ve zbytcích. Ve zdi jsou mezi cihelnými pilířky osazena novodobá plechová, dvoukřídlá vrata. Datace: zřejmě z doby výstavby konventu Stav: vyžaduje obnovu Zdůvodnění: Představuje oddělení prostoru klauzury a dvora kláštera. Zeď při konventu (severní)4/2 Odděluje vnější konventní zahradu od dvora kláštera při severním nároží konventní budovy. Zeď výšky 2,5 m je z lomového kamene a z cihel, omítka se dochovala ve zbytcích. Do tohoto úseku vnitřní zdi je začleněna i konvexně vydutá část, která napojuje relikt zahradního pavilonu II. Dodatečně vybouraný otvor, zaklenutý stlačeným obloukem, do části proboštské zahrady dnes zazděn. Tento úsek zděný převážně z kamene má výšku 4 - 4,5 m, tl. cca 1 m, na hřebeni umístěna přesahující, zaoblená, zvětralá betonová deska. Členění provedeno v omítce - rustikované lisény v hrubé omítce mezi dvoustupňovými poli se zaoblenými rohy. Zeď s brankou I. při zahradě prelatury4/1 Situována mezi JV boční křidélko prelatury a zeď uzavírající zahradu při SV křídle konventu. Je zděná z lomového kamene, dosahuje do výše 4 - 4,5 m, tl. 1,3 m, na hřebeni umístěna přesahující, zaoblená, zvětralá betonová deska. Členění stěny provedeno v omítce - rustikované lisény v hrubé omítce mezi dvoustupňovými poli se zaoblenými rohy. Zhruba uprostřed je umístěn dnes zazděný portál branky do uličky mezi klášterem a farním kostelem. Branka I. ( (stp.ř. 4/2 ) Je umístěna v ohradní zdi oddělujícím dvůr kláštera od zahrady při probošství, uličkou za ní je příchod k farnímu kostelu. Kamenný, obdélný portál, nad ním nástavec tvořený profilovanými hlavicemi a bohatou, zvlněnou římsou. Po stranách bývaly koule a ve vrcholu čučka ve tvaru piniové šišky, ve středu nástavce plastická kamenná kartuše se znakem kláštera a písmeny F.S.A.C. (Fr. Schmidl, abbas Chot.) a letopočtem 1750. V omítce zdi je mezi rustikovanými lisénami štukový motiv volutových uší (boltec s penízky). Branka dnes zazděna.Datace: dle kartuše 1750, pozdně barokní .Stav: branka již řadu let zazděna, zdobné prvky ostění i nadpraží rozrušeny, takřka zaniklé. Vyžaduje obnovu.Zdůvodnění: doklad spojení kláštera s farním kostelem, svou zdobností dokládá důležitost. Zeď u správní budovy ( ppč. 92/1 ) Nachází se v JZ části areálu, odděluje zahradu při správním úřadu od velké konventní zahrady. Úsek mezi terasní zdí - v místě ubourané části zahradního pavilonu I. (jižního) a ohradní zdí klášterního areálu. Sokl je zděný z lomového kamene, horní část cihelná, s poli mezi pilířky. V rohu při pavilonu bývala branka (přístup ke hřbitůvku). Datace: k oddělení zahrad mohlo dojít ještě v 18. století, mapa stabilního katastru zachycuje. Stav: relativně dobrý. Socha Krista (st.p.č. 92/2) Je umístěna uprostřed severní části prostoru velké konventní zahrady, na terase. Podle historické fotografie byla zvýrazněna přístupovou cestou se schodištěm (dnes nedochováno), v jehož vrcholném bodě se nacházela. Je vytvořena včetně členitého podstavce z bílého mramoru. Na nízké a široké, třístupňové patce je nasazen opět stupňovitý, ostře tvarovaný hranolový dřík, na spodku okosených rohů s nízkými jehlanci. Vrchol tvoří polokoule, na níž bosýma nohama stojí Kristus v nadživotní velikosti, oblečen v nařaseném šatu, levá ruka položena na prsou, pravá vztyčena k přísaze. Zahrada rajská ( ppč. 17 ) Čtyři křídla konventní budovy uzavírají prostor vnitřní rajské zahrady. Ve třech křídlech je do prostoru zahrady orientována chodba (ambity), do zahrady lze vstoupit z hlavní schodišťové haly v JV křídle v úrovni mezipodesty do 1. suterénu, z přízemí ze dvou středních rizalitů křídel SV a JZ a po schodech v západní straně křídla SZ. O původní úpravě zprávu nemáme, na situaci z roku 1865 je v S rohu čtverec (bývalá vodní nádrž?), mapa stabilního katastru označuje zahradu s překříženými cestami mezi rizality. Dnes se zde nacházejí vzrostlé stromy (stříbrný smrk, túje, (jíva)) z doby sester Navštívení P. Marie. Zahrada u konventu - vnější (st.p.č. 4/2 ) Zahrnuje plochu mezi konventní budovou - jejími třemi křídly (JZ, JV, SV), jižním zahradním pavilonem, vymezení pokračuje terasní zdí a zdí bývalého severního pavilonu. Mezi severní věží a nárožím konventu je zeď s průchodem segmentem zaklenutým, dnes takřka zasypána sutí. Plochu uzavírají části zdí mezi zahradou a klášterním dvorem. V jižní části do plochy ústí vstupy ze středního rizalitu JZ křídla a ze zahradního pavilonu. Vstup je také ve středním rizalitu SV křídla. Intimní prostor představuje trojúhelná spodní část mezi průčelím JV křídla a terasní zdí. Ze středního rizalitu, kde jsou hlavní sály konventu, je vstup předloženým dvoukřídlým schodištěm. Vzhledem k vysoké úrovni odkrytého soklu budovy a výšce terasní zdi je úvaha o původně plánovaném, ale neprovedeném násypu. Za salesiánek byla v tomto prostoru zahrada s rajskými stromy. Prostor vznikl s výstavbou konventní budovy v 18. stol. Při JZ a SV průčelí křídel se jedná o mírně svažitý terén, ten však prudce klesá a v prostoru hlavního, JV průčelí je o dvě podlaží konventu nižší. Zahrada u konventu - oddělená (st.p.č. -4/2 ) Nachází se v severovýchodním cípu areálu, v blízkosti farního kostela. Vznikla oddělením zahrady při prelatuře po vybudování ohražené uličky. Vstup býval v segmentově zvlněné zdi, zaklenutý stlačeným obloukem, dnes zazděný. Prostor nepřístupný. Zahrada u prelatury ( ppč.14) Nachází se v S cípu areálu kláštera, je omezena stavbou prelatury, vnitřní zdí oddělující ji od klášterního dvora, pokračuje ohrazením cesty spojující klášter s farním kostelem uzavřena vnějším úsekem klášterní zdi. Situace z roku 1875 dělí plochu na část při "zámku" - zahradu a užitkovou zahradu a nájemní část. Jsou zakresleny systémy cest a zavedení vody včetně bazénků. Ulička (ppč. 742/2 ) Spojuje nádvoří konventu s farním kostelem. Její trasa je zalomená, je ohrazená z obou stran zdí, ve spodní části z lomového kamene, horní část cihelná, s poli mezi pilířky. Dnes zčásti pobořená. Zahrada velká s terasami ( ppč. 92/2, 92/4, 92/5 ) Zahrada je omezena velkou terasní zdí s věžemi, ohradní zdí oddělující zahradu při úřednické budově, ohradní zdí areálu kláštera a plochu uzavírá zeď bývalého SV zahradního pavilonu. Vstup z veřejné ulice od J je branou ve zdi areálu, vlevo od osy kompozice konventu. Dále bylo napojeno (v mladší době) horní jádro areálu kláštera dvěma brankami v rozích - v místech bývalých zahradních pavilonů. Dnes není z této strany žádný vstup. Spodní, JV prostor je rovinný, byly zde umístěny záhony klášterního zahradnictví. Pařeníky dosud se samostatným parcelním číslem. Situace z roku 1875 řeší samostatný přívod vody do zahradnictví z mlýnské stoky, s rybníčkem při bráně, rozvody vody, umístění bazénků v prostoru zahrady. Další plocha je umístěna ve strmém svahu. Jižní cíp ve svahu směrem JV. Na vedutě z roku 1734 je zde vyobrazena viniční zahrada (spojená se zahradou při úřednické budově), s viničními domky, ve spodní části uzavřena ohradní zdí s branou. Dnes jsou zde příkře se svažující terasy s výsadbou ovocnými stromy a klikatící se cesta. Z původní zdi snad pozůstatky terasy při zahradnickém domě, před J věží umělá jeskyňka (socha P.M.Lurdské se nedochovala), studánka a bazének. Další bývalé bazénky ve svahu. V JZ části je při ohradní zdi umístěn bývalý hřbitůvek. V jižním koutě této části zahrady je malá pískovna (lomeček). Plocha S a SV je ve svahu JV až J. Od domu zahradníka je možné po vrstevnici dojít k soše Krista, s čelní stranou směrem JV. Historická fotografie ukazuje schodiště přístupu z čelní strany k soše. Severní cíp zahrady, při farním kostele za ohradní zdí, je oddělen cihelnou zdí. Průchod dvoukřídlými, subtilními kovovými vraty s pletivem mezi cihelnými pilíři je čelně napojen cihelným schodištěm. V oddělené části jsou základy bývalé novodobé stavby (bazén pro schovanky ?, horní bazén s přívodem vody - situace z roku 1875). Další schody jsou v cípu k výklenkovému prostoru a bývalé brance do prostoru při konventu. Hřbitov řádových sester (ppč. 92/2) Nachází se v JZ cípu velké klášterní zahrady, v horní části při ohradní zdi. Obdélný prostor na terase, přístupný několika kamennými schody se zaobleným čelem stupňů. Ohrazený zdobným kovářským plotem (některé díly chybí), Proti sobě dva hroby kněží a drobná místa hrobů 38 sester a schovanek - do kamenné patky byl osazen litinový kříž. Zahrada u správní budovy ( ppč. 92/1) Je vymezená budovou správy, na ni navazující částí jižního zahradního pavilonu. Pokračuje ohradní zeď oddělující velkou klášterní zahradu a uzavírá úsek ohradní zdi areálu kláštera. Vstup na západě branou z veřejné komunikace. Podle veduty z roku 1734, kde je zachycena renesanční, resp. raně barokní podoba kláštera, je v tomto prostoru vinice. Po zrušení kláštera koncem 18. století a zřízením lesního úřadu ve správním domě byla plocha oddělena. Na mapě stabilního katastru jsou zachyceny hospodářské stavby a dvůr při bráně, v JZ rohu stavbička pavilonu, dnes prakticky zaniklého. Plán z roku 1865 navrhuje síť zahradních cest, rozvody vody k bazénkům, ty jsou zčásti zachované a studnu napojenou do "vápenného rybníka" (Kalk Teich). Předzahrádka (ppč. 22/1) Do areálu kláštera je zahrnuta plocha vně ohradní zdi na jihozápadní straně - mezi stodolou hospodářského dvora a bývalou bránou při správní budově. Na této ploše je při stodole cesta k novodobé bráně, na zbytku zahrádka ohrazená drátěným pletivem. Z ní přístupný sklep navazující na bránu a schodišťový přístavek do patra správní budovy, snad zbytek nějakého bývalého domu. Zahrada zakreslena na mapě stabilního katastru. Plocha vně areálu významná z hlediska vnějších pohledů. V případě rehabilitace kláštera žádoucí úprava. Obytný dům čp. 114 ( st.p. 151/1, 151/2) Nachází se S cípu zahrady, na návsi, od zahrady oddělen plotem. Byl postaven na konci 19. stol. a nemá historický a umělecký význam. Plocha domu a dvorku náleží k areálu kláštera. Kanalizační a vodovodní kanál Trasa, ani konstrukce historické kanalizační stoky není ještě popsána, je nutno provést terénní průzkum. Vstup - šachta - do objektu je v jižním prostoru klášterního dvora, při správní budově a zahradním pavilonu. Podle archivované situace z roku 1878 směřuje větev vně a souběžně se SZ křídlem konventu, dále dvě větve pokračují JZ a SV křídlem, kde ve středních dvorních rizalitech byly umístěny klozety a součástí stavby jsou otevřené kašny kanálu. Před břitem terasní zdi se větve spojují a stoka ústí do zahrady, resp. v mlýnském náhonu. Vodovod - opět podle archivované situace z roku 1878 - čerpal vodu z mlýnského náhonu, přes dům s pumpou do velké zahrady k jižní věži, tudy voda čerpána, větev směřuje dvorem k prelatuře, druhá přes hospodářské objekty, přes silnici i kamenný most přes železniční trať do dvora statku s napojením objektů. Kromě napojení objektů je zásobován i systém rybníčků (požárních) a bazénků v prostoru areálu kláštera a blízkém okolí. St.vývoj : 1676 - zřízena fontána se sochou od plzeňského sochaře Adama Mejlíka, v klášteře hydraulický stroj na dodávání vody do fontány, konventu 1704 - postaven podzemní zděný kanál pro odvádění vody z fontány na dvoře do rybníčku u brány 1710 - zbudována velká cisterna z kamenného zdiva 1712 - v konventu zřízeny lázně. 1877-78 - Provedeno vnitřní i venkovní vedení vodovodu v konventu, v budově studny, zakoupeny stroje a zřízena kotelna. V té době provedeny kanály pod konventem podle Ing. Buchmana. 1910 - 11 - dílčí opravy vodovody, kanalizace části kláštera : 1/ konvent s kostelem ( st.p.č. 4/6) a) konvent st.p.č. 4/6) b) kostel Nejsvětějšího Srdce Páně st.p.č. 4/6) 2/ prelatura čp. 176 st.p.č. 4/4) 3/ býv. lesnický úřad čp. 168 st.p.č. 4/2 ) 4/ zahradní pavilon (ppč.16) 5/ tarasní a ohradní zeď pod konventem (st.p.č.4/2) 6/ věž v ohrazení I.(st.p.č.4/2) 7/ věž v ohrazení II. (st.p.č.4/2) 8/ ohradní zeď konventu (st.p.č.4/2) 9/ brána u čp. 167 (st.p.č.4/3) 10/ brána u čp. 168 (st.p.č.4/2) 11/ ohradní zeď pozemku u čp. 168 (st.p.č.4/2)) 12/ brána u hospod. budov(st.p.č.4/5) 13/ kašna na nádvoří u prelatury (st.p.č.4/1) 14/ stodola I.(st.p.č.4/1) 15/ stodola II.(st.p.č.4/1) 16/ býv. chlévy (st.p.č.4/1) 17/ hospod. - obytný objekt čp. 169 (st.p.č.4/5) 18/ socha Krista (ppč.92/2) 20/ býv. hřbitov řádových sester (ppč.14) 21/ sýpka(st.p.č.4/4) 1/ konvent ( st.p.č. 4/6) Objekt monumentální, čtyřkřídlá pozdně barokní novostavba, částečně na místě středověké budovy. Jihovýchodní křídlo konventu obrácené do terasové zahrady na svahu nad starým Chotěšovem řešeno jako hlavní fasáda - výrazná dominanta dálkových pohledů od Dobřan a Losiny. Objekt je jednopatrový s valbovou střechou. Vnější průčelí pročleněna středními a nárožními rizality. Střední rizalit JV průčelí je dvoupatrový, pětiosý s krajními osami nakoso postavenými, kryt samostatnou mansardovou střechou. V konfiguraci tohoto - pro dálkové pohledy řešeného průčelí- hraje podstatnou roli barokní terasová zeď vybíhající v ose od ostrého břitu, po stranách budovy osazená diagonálně postavenými třípatrovými věžemi. s bohatě řešenými zvonovnicovými helmami s mansardami a lucernami. Prostory před bočními průčelími - řešeny původně jako parterové zahrady - uzavřeny ambity podkovovitého půdorysu se středními (uvnitř kruhovými vně desetibokými) altány s bočními blokovými objemy. (Na východní straně architektura v čele parteru z větší části zničena). K SZ průčelí uprostřed přistavěn novobarokní kostel s polygonálním závěrem, flankovanými válcovými bočními věžicemi se zvonovnicovými mansardami a oktogonálními lucernami. Průčelí členěna minimálně, pouze rizality pročleněny ionskými rizality vysokého řádu nesoucími úseky kladí. Velkou roli v řešení průčelí hraje hmotný pozdně barokní dekor (v suprafenestrách atd.(. Okna mají lištové šambrány v patře výrazněji profilované s parapety. Nádvorní průčelí řešeno analogicky, avšak jednodušeji. Prostor dvora pročleňují výrazné středové rizality všech čtyř křídel. Dispozice všech čtyř křídel je dvoutraktová s chodbou a traktem místností. Chodba běží při nádvorním průčelí, pouze v SZ křídle obíhá při průčelí vnějším. V JV křídle v nádvorním rizalitu velké halové schodiště pozdně barokního typu, jeho strop zdoben freskou F.J.Luxe (Sen Jákobův). V rizalitu protějškového SZ křídla pak konventní sál, opět celý zdobený Luxovými freskami. Freskami zdobeny rovněž velké sály ve středním rizalitu vnějšího průčelí JV křídla. Prostory jsou vesměs klenuty valenými, neckovými a plackovými klenbami. Výseče kleneb chodeb jsou tříboké, výseče kleneb prostorů pětiboké. V interieru řada hodnotných detailů. Část objektu podsklepena barokními sklepy. Objekt vznikl jako pozdně barokní novostavba v l. 1734 - 56 částečně na místě staré konventní budovy. Hypoteticky předpokládaná projekční účast J. Augustona . Projekt byl zřejmě v průběhu stavby upravován, v druhé etapě řešena terasa, věže, sály terény, atd. Po zrušení kláštera v r. 1782 objekt načas užíván pro světský účel, od r. 1878 pronajat řádu salesiánek, který v r. 1901 přistavěl k severnímu křídlu novogotický kostel Srdce b) kostel Nejsvětějšího Srdce Páně st.p.č. 4/6) Kostel byl přistaven k SZ průčelí konventu r. 1901 ,podle plánů stavitele Haberzettla. Novobarokní s polygonálním závěrem, frankovaným válcovými bočními věžicemi nezvoncovitými a ortogonálními lucernami.Nad středem vížka s lucernou a bání. 2/ prelatura čp. 176 st.p.č. 4/4) Trojkřídlá budova nepravidelného půdorysu. Hlavní křídlo je orientováno paralelně s někdejším kostelem, později zaniklým- ve směru JZ - SV. K němu přiléhají 2 kolmá křídla, poměrně velké křídlo na severní straně běžící až k bráně a menší křidélko na straně jižní. Budova je v celém rozsahu jednopatrová, pouze u SV.průčelí hlavního křídla jsou 3 vyšší věže. Z nich střední, osově vázaná na budovu, je kryta cibulovou bání s lucernou, boční věžice diagonálně situované na nárožích mají nízké stříšky, zakryté plnými atikami. Okno v 1.patře střední věže je evidentně vloženo do staršího gotického velkého okna s lomeným záklenkem. Ostatní fasády jsou nečleněné, okenní osy rozloženy nepravidelně a okna rámována renesančními jednoduše profilovanými šambránami.Severní průčelí severní křídla ukončeno trojúhelným štítem sedlové střechy, v jehož ploše jsou okna s renesančními šambránami. Na nádvorním průčelí severního křídla 4 barokní portály,na severním průčelí hlavního křídla velký portál půlkruhově zaklenutý( pozdně renesanční ) .Plocha nádvorního průčelí v přízemí porušena novými zásahy a úpravami . Hlavní křídlo nepravidelné dispozice, v jeho střední části byla původně velká trojlodní hala se schodištěm, klenutá renesančními klenbami, novodobě předělena. Západní část jednotraktová, východní trojtraktová s chodbičkou uprostřed. Ve východní části a ve věžích v přízemí pozdně renesanční klenby.Klenby v západní části hlavního křídla klasicistní. Jižní křidélko navazující na halu hlavního křídla jednotraktové, severní křídlo dvoutraktové. V patře dispozice zachována, prostory převážně plochostropé. (částečně zachovány barokní fabiony) Zachovány středověké sklepy pod střední a východní částí hl.křídla.Horní patro sklepa tvořeno paralelními prostory s valenými klenbami lomeného profilu. Sklepy přístupny okosenými portálky a lomenými záklenky. Spodní patro sklepů mladší, klenby valené, ve vých. části 2 sklepy s klenbami kamennými lomeného profilu. Sklepy dnes předěleny příčkami ,portálky lomené,okosené- typ předhusitský. Západně od sklepů pozdně gotické šnekové schodiště, s kamennými kvádrovými stupni, na které v přízemí navazuje pozdně gotický sedlový portálek- zazděný.Vedle něj gotické okénko s okosenými špaletami. 3/ býv. lesnický úřad čp. 168 st.p.č. 4/2 ) Leží JZ od konventu.Na přibližně obdélném půdorysu jednokřídlá, jednopatrová budova. Průčelí výrazně novodobě upravena, původní portál zazděn.Tento portál je z doby kolem roku 1660 , kdy byl původní hlavní branou do kláštera.Střecha sedlová s trojúhelnými jednoduchými štíty. Průčelí nečleněná, okenní otvory nověji upraveny. Dispozice částečně dvoutraktová, částečně nepravidelná.V některých prostorech v přízemí klenby. 4/ zahradní pavilon (ppč.16) Položen západně od budovy konventu, navazuje na opěrnou zeď.Tvoří jej oválný desetiboký střed s plochou kupolí, ke které ze severu přiléhá segmentem zahnuté křídlo s rizalitově vystupujícím čtvercovým traktem na konci-. Trakt byl zaklenut křížově s lunetami pod okny, později byl prostor rozdělen na patra s plochými stropy. Na stěnách pseudoionské pilastry, kolem oken a nad nimi zprohýbané římsy.Střecha mansardová. 5/ tarasní a ohradní zeď pod konventem (st.p.č.4/2) Vyrovnává zčásti terén stavby, věže zasazeny do tarasní zdi 6/ věž v ohrazení I.(st.p.č.4/2) , 7/ věž v ohrazení II. (st.p.č.4/2) Zasazena v tarasní zdi.Čtyřboká, trojpatrová, krytá oplechovanou kupolí s čtvercovým středem a zakončením. Její podnoží se dole rozšiřuje, nároží jsou opatřena pískovcovou visáží. Portály pravoúhlé s pískovcovým rámem. Okna nad sebou kruhová a polokruhová, stejně orámovaná.Hlavní římsa opěrné zdi přechází nad podnožím věže as tvoří přechod k jejímu užšímu trupu. Stěny člení 3 kordonové římsy nad sebou a okapní římsa, která je nad stranami vypjatá. Zaoblená nároží jsou bosovaná. Okna v 1 a 2 patře jsou polokruhová a mají prohnuté římsy a pískovcové orámování.ve 3 patře prostě orámovaná kruhová okna. 8/ ohradní zeď konventu (st.p.č.4/2) Terasa se nachází J od konventu, kde spadá návrší příkře dolů.Je tvořena opěrnou zdí velké mohutnosti a výšky. V půdorysu tvoří opěrná zeď trojúhelník o zvlněných stranách do tupých úhlů a segmentů, na hrot k jihu obrácený, po jehož bocích stojí věže.Odtud sestupuje zeď v segmentu k nárožním rizalitům a dále vypjatou křivkou se připojuje k zahradním pavilonům.Vyzděna je z cihel a omítnuta.Nároží a sokl z pískovcových kvádrů, větší plochy členěny zvýšenými výplněmi.Nejvýše pískovcová vyžlabená římsa a na ní plná balustráda s římsou, oblomenou na dělících pilířích,vypjatá nad středy jednotlivých zalomeni opěrné zdi do zprohýbaných nástavců- 9/ brána u čp. 167 (st.p.č.4/3) , 10/ brána u čp. 168 (st.p.č.4/2) Umožňuje přístup do areálu od kostela.Je umístěna v ohradní zdi, jižně od prelatury. Pozdně barokní portál pravoúhlý, s římsovitým zprohýbaným nástavcem, na němž stojí koule a 2 pinie. V ploše nástavce kartuš se znakem kláštera, písmeny F.S.A.C. a letopočtem 1750 po stranách . 11/ ohradní zeď pozemku u čp. 168 (st.p.č.4/2)) Půdorysu tvoří opěrná zeď trojúhelník o zvlněných stranách do tupých úhlů a segmentů, na hrot k jihu obrácený, po jehož bocích stojí věže 12/ brána u hospod. budov(st.p.č.4/5) Umožňuje přístup do klášterního areálu ze severu, od hlavní komunikace. Je umístěna v ohradní zdi mezi budovou prelatury a stájemi . Zaklenuta stlačeným obloukem, novodobě upravena. 13/ kašna na nádvoří u prelatury (st.p.č.4/1) Situována JZ od prelatury.Nádrž kamenná o půdorysu osmiúhelníka s nepatrně zvýrazněnými nárožími, zakončená oblounovou římsou.Uprostřed nádrže je vztyčen na hranolovém soklu vzhůru se zužující hladký sloup.Stejná kašna stojí i uprostřed hospodářského dvora situovaného západně od kláštera, za komunikací. 14/ stodola I. 15/ stodola II. 16/ býv. chlévy 17/ hospod. - obytný objekt čp. 169 Leží západně od vlastních klášterních budov. V dnešním stavu mají objekty značně zjednodušené průčelí, na nádvorní straně jsou zachovány několikeré barokní šambrány a jednoduché portály.Střechy sedlové, interiery vesměs nově upraveny.vznik budov v dnešní hmotě lze klást do 17.-18. století. 18/ socha Krista (ppč.92/2) Situována v zahradě pod konventem.Na bohatě členěném soklu socha Krista v řasnatém šatu, s pravou rukou vztyčenou, levou má položenou na hrudi. 20/ býv. hřbitov řádových sester (ppč.14) Situován jz. od konventu v parku 21/ sýpka Leží západně od vlastních klášterních budov. Volně stojící zděná, omítaná budova se sedlovou střechou , krytá bobrovkami.Sýpka datována 1699. Obrys štítu doplňují obelisky a na vrcholu šiška. Dějiny kláštera: Jeho založení se počítá někde kolem roku 1202 - 1210, ale nepochybně existoval již v roce 1213. Není pochyb, že jeho počátek je svázán z klášterem premonstrátů v Teplé. Po pádu Přemysla Otakara II. Roku 1278 byl klášter spolu s kostelem poprvé vypleněn, ale v zápětí došlo k jeho opravě a roku 1282 byl znovu vysvěcen. Významný rozkvět kláštera spadá do doby Karla IV, dochází k renovaci konventu a přistavěn byl špitál. Vzrostlo majetkové držení kláštera a to z někdejších 30 vesnic na 56. Husité se dostavili do Chotěšovského kláštera 18. ledna 1421. Klášter se nevyhnul vyplenění. Jeptišky se uchýlily do bezpečí plzeňských hradeb. Lepší časy zavládli až za vlády Ladislava Pohrobka, který premonstrátkám potvrdil 15. května 1455 dřívější výsady i majetek. Další rozkvět kláštera nastal ne dlouho po stavovském povstání. Uskutečnili se nové stavby. Byl opraven a nove zřízen konventní chrám. Zbořeno a nově postaveno bylo proboštství. V době třicetileté války žilo v klášteře jen 14 jeptišek, které utekly pod ochranu Plzně. Při válečných událostech té doby byl konvent znovu značně poškozen. Proto bylo rozhodnuto postavit konvent zcela nový. Stavba probíhala v letech 1638 až 1642. Do dnešní vrcholně barokní podoby se konvent kláštera začal stavět roku 1734 položením základního kamene. Za otce tohoto skvostu je považován plzeňský architekt Jakub Auguston ml. . Roku 1756 byl konvent dokončen . Na základě reforem Josefa II byl klášter 22. března 1782 zrušen. Roku 1822 koupil chotěšovské panství kníže Karel Alexander Thurn - Taxis z Regensburgu. V roce 1838 vyhořely věže klášterního kostela a proto byl do základu zbourán. Po roce 1878 se konventní budova dočkal nových nájemníku, byl jím řád Navštívení Pany Marie, který zde setrval až do roku 1950, kdy byl celý areál předán do užívání československé armádě, která jej opustila roku 1975.V roce 1991 přešlo vlastnictví části kláštera na obec Chotěšov (prelatura a hospodářské budovy), větší část (konvent, pavilon a zahrady) byl vrácen řádu Navštívení Panny Marie v Chlumci. Obec Chotěšov vykonává smluvně správu řádového majetku.