špýchar statku

Údaje

Název památky:
špýchar statku
Rejstříkové číslo:
39488 /4-1289
Obec:
Jarov
Adresa:
Jarov, Jarov, 33151, Plzeň-sever
Katastr:
Jarov

Popis památky

V čele dvora na jeho jižní straně stojí patrová stavba roubené sýpky založená ve vztahu k návsi ve štítové orientaci. Srubová konstrukce stojící na soklu zděném z lomového kamene vyrovnávající terén je sestavena z hraněných opracovaných kmenů. Přízemí je dvoudílné s trámovými stropy se záklopem. Vstupy mají zárubně zhotovené z masivních trámů, dveře jsou prkenné. Patro je jednoprostorové, shora uzavřené povalovým stropem. Interiér osvětluje drobný obdélný ležatý otvor vyříznutý v západním (resp. severozápadním) štítovém průčelí a další dva drobné štěrbinové otvory v podélných stěnách. Druhé nadzemní podlaží je přístupné z nádvorní strany žebříkovými schody založenými při západním (resp. severozápadním) průčelí. Krov sedlové střechy je hambalkový. Půda je přístupná žebříkovým schodištěm z pavlače s vyústěním při jižním (resp. jihovýchodním) štítu. Indikační skica stabilního katastru sýpku již zachycuje v jejím dosavadním rozsahu, lze proto předpokládat dobu výstavby nejpozději v prvních desetiletích 19.století, vyloučit pak nelze ani dobu staršího založení. Indikační skica stabilního katastru zachytila k r. 1839 zástavbu usedlosti čp. 21 (ppč. 11 st.) jako "spalnou". Severní stranu vymezovaly dva nestejně široké objekty obdélného půdorysu. K čelnímu objektu z nádvorní strany přiléhal drobný přístavek. Východně od severní fronty budov stál menší objekt. Nejvýchodněji položenou stavbou dvora byla polygonální stodola. Jižní stranu dvora vymezovala fronta dvou budov v čele s menším obdélným stavením stojící v místech dosud existující sýpky. Opravovaná indikační skica zaznamenala k r.1858 rozdělení původní usedlosti čp.21 ležící na ppč.11 st. na dva statky. Zatímco západní polovina původního dvora zůstala beze změn, východní stranu zaujal nově vzniklý selský statek čp. 47 ležící na ppč. 62. Na jeho západní straně byl nově vystavěn objekt půdorysu písmene "L" značený jako "nespalný", který nahradil původní "spalnou" stavbu (snad kolnu či chlévce) zachycenou k r. 1839. Na jižní straně v místech bývalé zahrady byl vystavěn obdélný objekt značený jako "nespalný", na místě zůstala jen polygonální stodola uváděná i nadále jako "spalná". K r.1872 nedošlo v usedlosti čp.21 k žádným změnám, pouze původní roubená polygonální stodola (nyní již patřící k čp.47) byla nahrazena "nespalnou" novostavbou. Staré obytné stavení, dosud ležící na severní straně dvora ve štítové orientaci, je přízemní stavba obdélného půdorysu krytá sedlovou střechou. Ještě na počátku 20.let 20.století byla střecha krytá slaměným doškem. Štít byl prkenný, bedněný, štítové průčelí bylo dvouosé. V průběhu adaptace bylo zbaveno srubových stěn v prostoru bývalé světnice a dispozičně došlo k jeho propojení s částí přilehlých chlévů, které byly v západní části upraveny k obývání. Zrušen také byl blok někdejší černé kuchyně. Dispozice stavby byla trojdílná. K nově upravenému vstupu do původního obytného stavení byla z nádvorní strany přistavěna veranda s pultovou střechou, opatřená velkými okny továrního typu. Severní strana stavby založená do svažitého terénu je jednoosá (okno novodobé, dvoukřídlé s ventilačkou). Krov domu je hambalkový, dle vyjádření majitele o jedné stojaté stolici. Zápraží je kryté přesahem střechy. Krytina je vláknocementová. Východní štít je bedněný prkny. Lze předpokládat, že staré obytné stavení byla vystavěno již v období před polovinou 19.století a v následujících desetiletích prošlo opakovanými stavebními úpravami, které stavbě vtisky ráz známý z dobové fotografie pocházející z 20.let 20.století. V ose za obytným stavením leží objekt chlévů zděný z lomového kamene. Střecha je sedlová, krov hambalkový, o dvou stojatých stolicích. Krytina je vláknocementová. Interiér je plochostropý, jeho západně položená část byla zobytněna a propojena s původním obytným stavením. Stropy jsou trámové, s druhotným podbitím. Zápraží je kryto přesahem střechy. Při západním štítu stavby je žebříkové schodiště do půdy. Jižní strana je členěna dvojicí starších segmentově zaklenutých okenních otvorů osvětlující interiér chléva, vstupem a dvojicí novodobých dvoukřídlých oken s ventilačkou. Objekt byl založen podélnou osou souběžně se svahem, proto rozdílnou výšku terénu mezi vstupy a dvorem vyrovnává zděný perón. V něm byl druhotně prolomen otvor a zhotoveny schody do chodby ústící k dvojici valeně zaklenutých sklípků ležících pod chlévy podélnou osou souběžně se štíty stavby. Klenba byla vyzděna z lomového kamene, ve štítových stěnách ležících proti vstupům z chodby jsou dvě nevelké niky pro umístění světla. Spodní partie zdiva byly druhotně nahozeny. Pokud je možné spoléhat se na klasifikaci stavby chlévů patrné z mapy datované k r.1872, kde je budova přilehlá k obytnému stavení uváděna jako tzv. "spalná", pak současné chlévy byly vystavěné až v období poslední čtvrtiny 19.století, vzhledem k užitému materiálu však lze předpokládat i starší původ. Ve frontě za sýpkou leží zděné přízemní chlévce pro prasata opatřené polopatrem, vystavěné v 50.letech 20.století. Střecha je sedlová, s výraznými přesahy na stranu do návsi i do nádvoří. Střešní krytina je tašková, cementová. Na straně do dvora jsou vrata garážového typu a dva dveřní otvory, jižní průčelí je prolomeno dvojicí ležatých okenních otvorů. Východní štít je bedněný prkny, obdobně je kryto také polopatro. Ke stavbě od východu přiléhá drobný novodobý přístřešek opatřený pultovou střechou krytou vláknocementovými vlnitými šablonami. Obvodové zdivo stavby vybíhá jako ohradní zeď usedlosti východním směrem, kde byla založena boční brána a láme se severním (resp. severovýchodním) směrem. Zde navazuje na zástavbu východní strany dvora, tj. nevelký přízemní hospodářský objekt opatřený sedlovou střechou v pálené tašce bobrovce, který přiléhá ke stodole stojící nad ním. K objektu byla z nádvorní strany přistavěna garáž krytá pultovou střechou. Garážová vrata jsou dvoukřídlá, dřevěná, s prosklením. Střecha stodoly je sedlová, krytá pálenou krytinou - taškou drážkovkou. Jižní štítové průčelí má ve zdivu dva obdélné okenní otvory vyplněné skleněnými luxfery, v samotném štítu krytém deskami eternitu jsou tři menší obdélná okna. Ke stavbě z nádvorní strany přiléhá zčásti uzavřený přístavek opatřený pultovou střechou o nízkém spádu, sahající až do spodní poloviny střechy hlavního objektu. Vrata stodoly v části s přístavkem jsou novodobá, kovová, v severní části jsou další vrata dřevěná. Přibližně třetina délky stavby ležící na severu byla druhotně přistavěna ke stodole v období mezi 1.a 2.světovou válkou. Novější část stavby je krytá cementovou taškou. Stodola byla z valné části adaptována na dílnu. Ve svahu nad chlévy byl 60. nebo v 70.letech 20.století vybudován sklep. Svah přilehlý k budově chlévů byl dle vyjádření majitele odkopán v letech 2.světové války. Prostor před původním obytným stavením (předzahrádku na straně do návsi) vyrovnával ještě před výstavbou nového obytného domu z lomového kamene zděný taras, který vynášel dřevěný plaňkový plot. Původní vrata do dvora ležící mezi tarasní zdí a roubenou sýpkou byla dřevěná, dvoukřídlá, současná vrata s vrátky jsou plechová. Doporučení pro rehabilitaci Význam existence roubené sýpky situované v čele dvora spočívá nejen v nesporné památkově - architektonické hodnotě, ale také v jejím působení v rámci celé východní strany jarovské návsi. Z daných důvodů je nezbytně nutné zachovat předmětnou stavbu "in situ". Napadení dřeva biotickým činitelem (dřevokazný hmyz) je v daném případě zřejmé a je proto nezbytně nutné aplikovat fungicidní roztok, zároveň s tím pak lze zvážit ošetření povrchu dřeva nátěrem lněné nebo napouštěcí fermeže. Střecha by nadále měla být kryta taškovou pálenou krytinou. Veškeré stavební práce včetně ošetření dřeva musí být konzultovány předem s orgány státní památkové péče. Vzhled nového obytného stavení situovaného v čele dvora je v určitých směrech poněkud problematický (připomínka se týká např. přístavby z nádvorní strany, která narušila symetričnost štítu). K možné eliminaci negativních stavebních úprav může posloužit alespoň monochronní barevnost obvodového pláště, která sjednotí barevné pojednání brizolitové fasády (v úvahu přichází, tak jako v případě mnoha jiných staveb v obci, jednotný nátěr ve světlé barvě jemného pastelového tónu.). Střešní krytina může zůstat stávající (vláknocementová), případně lze použít i tašku pálenou nebo betonovou v barvě cihlově červené. Staré obytné stavení a přilehlé chlévy si pokud možno ponechají stávající tvar a sklon střechy. Zachován může být i dosavadní typ střešní krytiny (vláknocementové šablony), v úvahu samozřejmě přichází také použití krytiny taškové a to pokud možno pálené. Chlévy by měly být do budoucna opatřeny novým obvodovým pláštěm (omítky vápené, hladce zatažené). Ve snaze eliminovat negativní dopady působení zemní vlhkosti a srážkové vody na oba objekty založené podélnou osou do svahu se doporučuje osazení svislých izolačních pásů z profilované PVC fólie (po odkopání terénu by fólie byly přiloženy profilovanou stranou k odhalenému zdivu a terén by posléze byl uveden do předcházejícího stavu s tím, že desky PVC alespoň zčásti zamezí přímému působení vlhkosti na vlastní zdivo). Stodoly v zadní části dvora si ponechají dosavadní tvar a sklon sedlových střech. V případě jižněji položené stavby se doporučuje zvážit možnost odstranění pultové střechy, která stavbu výrazným způsobem degraduje. Obložení jižního štítu stavby by do budoucna mělo být spíše tvořeno širšími prkny, popř. krajinami. Střešní krytina zůstane stávající (krytina tašková), pálená. Drobný zděný objekt se sedlovou střechou přilehlý ke stodole z jižní strany si ponechá dosavadní tvar a sklon střechy včetně použité střešní krytiny (taška pálená). Objekt získal z nádvorní strany poněkud problematický vzhled díky přístavbě garáže kryté pultovou střechou o velmi nízkém spádu. Doporučuje se (alespoň hypoteticky) přístavek odstranit a tím stavbu rehabilitovat. Chlévce přistavěné k budově sýpky se doporučují ponechat beze změn, tj. respektovat tvar a sklon střechy včetně použité střešní krytiny (v úvahu přichází také použití taškové krytiny pálené). Oplocení pozemku z návesní strany, kde jsou jistě nechtěnou dominantou plechová vrata pojednaná v několika barvách, se doporučuje řešit formou rekonstrukce původní situace vjezdu do dvora, tj. dřevěnými vraty a vrátky ve zděných pilířích.

Přílohy