Gloriet

Údaje

Popis památky

NPÚ: Jednopatrová centrální stavba o půdorysu pravidelného šestiúhelníka stojí dnes na kraji smíšeného lesa na dlouhém táhlém návrší s výhledem na oboru se zbytky ovčína u osady Chrast a dále na městečko Horažďovice. Uvnitř vpravo od vchodu v přízemí i úrovni patra jsou patrné zbytky někdejšího točitého schodiště. O něco dále v nároží jsou patrné zbytky komínového tělesa postaveného z podstatné části v síle stěny, tedy rovněž původního. Vchod má široký segmentový záklenek se stopami po někdejším kamenném ostění s uchy. Veškerá okna v patře jsou oblouková, vzhledem k ploše stěn poměrně velká, původně s paralelními nepravými ostěními neboli šambránami. Okna v přízemí všechna obdélná, zřetelně menší než v patře (nižší i o málo užší), v obdélné šambráně dosahující až k širokému a plastickému kordonu nad přízemím, který navenek odděluje patro. Nad každým z těchto oken po poměrně velkém ležatě oválném slepém okénku původním, v jedné společné šambráně s oknem. Z většiny se zachovalo výrazně plasticky vystupující armování nároží v přízemí, provedené rovněž pouze ve štuku. Jeho pravidelné rytmické střídání výrazně širšího a výrazně užšího kvádru, inverzně (opačně) po každé straně nároží (užšímu kvádru odpovídá vždy širší ve vedlejší stěně, a naopak, při zachování stejných rozměrů kvádrů) je výrazným dynamizujícím estetickým prvkem. Nároží v patře armování už neměla, zato každá ze stěn měla navíc po lizenovém rámu, méně plastickém než armování nároží v přízemí. Nahoře jsou patrné zbytky výrazně a složitě profilované římsy. Jednoduché a poměrně velkorysé členění stěny, proporčně vyvážené a efektní i při střídmosti detailu a krajně jednoduchém, elementárně geometrickém tvarovém rejstříku stavby, také užití některých charakteristických tvarových motivů (obdélná okna přízemí s velkými ležatě oválnými slepými okénky nahoře ve společných obdélných šambránách, rovněž i dynamické armování nároží) datují tuto stavbu někam do posledních dvaceti let 17. století. Umístění: SZ od města Horažďovice, v polích mezi silnicemi na Třebomyslice a Malý Bor, asi 3 km SZ od horažďovického náměstí Slohové a časové určení: vrcholně barokní z konce 17. stol., stavebníkem byl prakticky jistě hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, tehdejší majitel horažďovického panství Stav zachování: Objekt je v současnosti dochován v obvodovém zdivu, bez střechy a podlahy patra, okenní otvory i vstup bez rámů a výplní, omítky dochovány ve zbytcích. V interiéru objektu a na koruně zdiva rostou náletové dřeviny, některé partie zdiva jsou pokryty vrstvou mechů a lišejníků. Využití: V současnosti bez využití; v minulosti sloužil jako rozhledna a místo pro odpočinek panstva. Město plánuje rekonstrukci objektu a jeho využití jako turistického cíle v blízkosti Horažďovic. Zdůvodnění památkové ochrany: Příklad drobné šlechtické stavby počínajícího vrcholného baroka klasicizujícího směru v našem prostředí, postavené dle dochovaných architektonických detailů v závěru 17. století. Spolu s nedalekou oborou na Chrastu nedílná součást bývalého horažďovického panství. Doklad života šlechty v období 17. století, v návaznosti na nedalekou oboru sloužil jako místo odpočinku panstva, byl vyhlídkovým místem.