areál kostela Narození P. Marie

Údaje

Popis památky

Exteriéry - krytina se zdá být v dobrém stavu; omítky místy opadané až na zdivo (hlavně soklové partie); zasklení některých oken rozbito; hradba místy značně porušená; plocha areálu není udržovaná. Interiéry - prostory udržované; místy ve spodních partiích porušeny v lícní vrstvě omítky (vlhkost). Krovy - jeví se v dobrém stavu (pouze na několika místech zjevné porušení paty krovu; všude nelze patu posoudit z důvodu obezdění); zjevné porušena horní část konstrukce sanktusníku); na půdách velké množství holubího trusu. Kostel stojí v jádru obce v nevýrazné poloze; obklopen ohradní zdí, která vymezuje nevelký zhruba oválný prostor (patrně bývalý hřbitov - ještě zde několik podstavců pod kříže); bezprostřední okolí kostela zatravněno; z vnější strany po obvodě několik vzrostlých listnatých stromů. Dispozice:Orientovaná stavba; k nevysoké obdélné lodi na východě připojen užší pravoúhlý presbytář; po severním boku presbytáře obdélná sakristie. Exteriéry Loď:Střecha sedlová s valbou na západě; na východě štít není; strmější spád; krytina šindelová; několik plechových vylézáků; v hřebeni osmiboký sanktusník opláštěný šindelem; opatřen obdélnými otvory s žaluziovou výplní; stříška cibulová krytá šindelem. Sokl proveden jen na západní straně; poměrně více předsazený a ukončený řadou žulových kvádrů se sklopenou horní plochou. Korunní římsa není; pouze přetažena zhlaví vazných trámů (kolem 20 cm); čela pak různě vykrojena; přes trámy částečně plátován podélný nosník, který slouží pro opření námětků; na severní straně místo přetažených zhlaví předsazené prkno. Omítky hladké štukové; monotónní nátěr; místy obnaženo lomové zdivo. V jižní stěně obdélný vchod osazený pískovcovým ostěním; dřevěné dvoukřídlové dveře s diagonální výplní, pásové závěsy (asi 19. století). V jižní stěně dvě vysoká obdélná okna s půlkruhovým záklenkem; na vnitřní straně kolmého ostění železný rám; v horní části zasklení kruhovými terči do olova (asi 19. století); u některých oken vnitřní část ostění nepravidelně uskočena; v severní zdi jedno obdobné okno (v ostění vidět cihly); v západní zdi jedno malé, naležato obdélné okénko s pískovcovým ostěním na hraně okoseným (vede pod kruchtu). Presbytář:Střecha sedlová s valbou na východě; krytina šindelová; hřeben ve stejné výšce jako na lodi. Korunní římsa ve stejné výšce jako na lodi; viditelné opět přesahující zhlaví vazných trámů a pomocná pozednice pro námětky. Sokl není nijak odlišen. Pod porušenou hladkou omítkou místy vidět lomové zdivo. Žádný vchod. V jižní a východní zdi po jednom okně shodného tvaru i velikosti jako v lodi. Sakristie:Střecha sedlová s valbou na severní straně; hřeben níže než na presbytáři; šindelová krytina. Sokl předsazený, ukončený kvádry se šikmo seříznutou horní ploškou. Místo římsy jen přesahující zhlaví vazných trámů a pomocná pozednice přes ně. Líc všech stěn zhruba v horní třetině ustupuje o cca 15 cm; ústupek vytvořen z řady kvádrů. Omítky hladké štukové. Žádný vchod. Ve východní zdi na výšku obdélné okno s pískovcovým ostěním, po celém obvodě okoseným; dřevěný dělený rám asi z 19. století). Interiéry Loď:Podlaha z cihel; strop má vodorovný omítnutý podhled bez fabionů; při západní zdi dva vylézáky do půdy a ve středu tři otvory pro provazy od zvonu; v podélném směru probíhá středový průvlak (z osy posunut mírně k severu); opláštěný omítkou; ve středu podchycen dřevěným sloupkem s okosenými hranami; sloupek postaven na nepravidelný kámen; vítězný oblouk hrotitý s okosenými hranami po celém obvodě; nika jižního vchodu uzavřena segmentem; po východní straně kropenka; západní dvě okna mají segmentem překlenuté špalety; nika východněji položeného okna v jižní zdi má cca půlkruhový záklenek; nálevkovitá špaleta západního okénka pod kruchtou má vodorovné nadpraží; kruchta podepřena čtyřbokým dřevěným sloupkem; k východnímu čelu přibito profilované prkno; na sloupku uložen ve V - Z směru průvlak, podepírající tři podlahové trámy s okosenými hranami; schodiště s trámkovými schodnicemi a deskovými stupni v JZ rohu; poprsnice přímá prkenná s lištami; na kruchtě dřevěná podlaha; před vchodem v podlaze velká pískovcová deska (možná náhrobek); po levé straně vítězného oblouku ve východní zdi segmentem ukončený průchod na kazatelnu. Presbytář:Podlaha o stupeň výše než v lodi; vyskládaná z keramických dlaždic (první pol. 20. století); vodorovný omítnutý podhled bez fabionů (cca ve stejné výšce jako v lodi); v severní zdi obdélný tesaný portálek do sakristie; profilován lištou; dveře s kazetami na pásových závěsech (možná 18. století); obě okna mají zešikmené špalety s cca půlkruhovým záklenkem; v SZ rohu průchod na kazatelnu; v rovině vítězného oblouku železná balustráda. Sakristie:Podlaha z cihel; prostor zaklenut valenou klenbou o půlkruhovém čelním oblouku; vrcholnice v S - J směru; nika vchodu z presbytáře překlenuta segmentem; východní okno má široce rozevřenou špaletu s cca střechovitým záklenkem; v severní zdi výklenek nejasného tvaru (zakryto rámem osazeným v líci); stěny mají poměrně velkou tloušťku. Podkroví lodi:Přístupné z kruchty průlezem v podhledu z kruchty prostor neoddělen štítem od půdy presbytáře; prkenný podhled stropu přichycen přímo k vazným trámům; podlaha není. Obvodové stěny ukončeny vodorovně v celé síle v rovině horních ploch vazných trámů; zdivo neomítnuté převážně z lomového kamene; v malé míře užity cihly; nad vítězným obloukem provedena kamenná dozdívka mezi dvěma vaznými trámy. Krov hambalkové soustavy podélně vázaný ležatou stolicí. Obsahuje celkem 4 plné vazby; v polích dvě mezilehlé vazby (v západním poli jen jedna). Plná vazba obsahuje vazný trám (kampovaný přes pozednice), šikmé sloupky stolic (výška průřezu se vzhůru plynule zvětšuje), rozpěru (čepovaná se zapuštěním do sloupků), hambalek (více odsazený od rozpěry, kampovaný přes vaznice a plátovaný s krokvemi), pásky (plátované se sloupky, rozpěrou i hambalkem), šikmé patní stojky krokví (plátované se sloupkem a vazným trámem) a krokve (čepované do vazných trámů, ve vrcholu spojené asi na ostřih). V mezilehlé vazbě najdeme vazný trám, hambalek a krokve. V podélném směru uloženy na obou podélných stěnách vždy dvě pozednice; střední lichoběžné vaznice uložené ve směru sklonu střechy; dalším podélným prvkem mezilehlé vaznice čepované do sloupků plných vazeb. Ztužení v rovině střechy je provedeno v každém poli odlišně; ve středním jeden ondřejský kříž (plátovaný se sloupky a vaznicí), ve východním poli jedna šikmá vzpěra (také plátovaná) a v západním poli jen jedna šikmá vzpěra v horní části (mezi vaznicí a mezilehlou vaznicí) Řešení západní valby - za vazným trámem krajní plné vazby uložen ještě jeden příčný vazný trám; v západním boku vazného trámu dva zářezy pro připlátování šikmých prvků (poloha zářezů koresponduje s výběhy patních stojek plných vazeb; před patami krokví v horní ploše ještě střední dlaby pro čep); k vaznému trámu připlátováno pět krátčat (dvě krajní diagonální); v rovině vnějšího líce stěny pozednice; dvě hlavní nárožní krokve nahoře opřeny o vrchol první mezilehlé vazby; dále jedna hlavní V - Z krokev; od každé nárožní krokve dvě dílčí krokve; osová krokev opřena jedním hambalkem kampovaným přes dva příčné hambalky. Námětky jsou na každé straně řešeny jinak. Na jižní straně jsou tak 20 cm před líc stěny přetažena zhlaví vazných trámů; přes ně kampován podélný nosník sloužící k opření krátkých námětků nahoře lípnutých ke krokvím. Na severní straně krátké námětky vesměs opřeny o horní plochu vazných trámů; někde jen z boku přibitá prkna; před líc stěny vysunuto prkno přibité k hranolkům ukotveným z boku vazných trámů. Na západní straně námětky nejsou. V první plné vazbě chybí patní stojky (dlaby ve sloupcích na ně připraveny, ale ve vazných trámech ne); hambalky nahoře ukončeny nad rozpěrou; horní konce krokví přiloženy k nárožním krokvím. Dřevo je ručně tesané; místy zbytky kůry; v plátových a některých čepových spojích dřevěné hřeby (mírně přesahující); některé spoje posíleny novějšími kramlemi; prvky plných vazeb číslované I - IIII od západu; na jižní straně štípané trojúhelníčky a na severní přímé záseky. Sanktusník má poměrně složitou konstrukci. Základový rám složen ze dvou trámů uložených ve V - Z směru přes 8 vazných trámů a dvou kolmých trámů uložených na výměny mezi vaznými trámy. Na rámu pak stojí celkem 16 sloupů (vždy dva blízko sebe ve čtyřech základních řadách); vnitřní čtyři sloupy uložené na podélných základových trámech ukončeny tak ve výšce 2,7 m rozpěrou začepovanou do vnějších sloupů; obdobnou rozpěrou ukončena i čtveřice vnitřních sloupů uložených na příčném rámu (pouze ve větší výšce); Nad podélnými základovými trámy a mezi sloupy je provedeno ztužení; jde o tři páry šikmých vzpěr; všechny dole vybíhají od základového trámu (plátované); nejkratší nahoře končí u vnitřních sloupů (plátované), střední pak u rozpěry (plátované) a nejdelší u vnějších sloupů. V S - J směru je systém ztužení obdobný. Na horních rozpěrách jsou ve V - Z směru postaveny tři rámy ztužené ondřejským křížem (ve středním dva); mezi sebou rámy ztuženy kříži a diagonálami. Tyto rámy jsou jakousi zvonovou stolicí pro zavěšení jednoho zvonu. Vnější sloupy jsou zajištěny i v horní partii. Na západní i východní stranu jdou vždy tři vzpěry dole začepované do hranolů kampovaných přes hambalky krovu. Nad střešní rovinu pokračuje osm vnějších sloupů. Dřevo je ručně tesané; místy zbytky kůry a obliny podkorních letokruhů; montážní značky v podobě přímých záseků a štípaných trojúhelníčků. Podkroví presbytáře:Přístup přímo z půdy lodi; prkna podhledu chycena přímo k vazným trámům; podlaha není; stěny ukončeny v rovině horních ploch vazných trámů vodorovně v celé síle; zdivo neomítnuté z pečlivě kladeného lomového kamene. Krov hambalkový stejného typu jako v lodi. Prvky obsažené v plné vazbě i způsob spojů shodné s krovem lodi. Celkem obsahuje dvě plné vazby; v poli tři mezilehlé vazby. Rozpěry i hambalky jsou ve stejné výšce jako u krovu lodi. Pozednice vidět pouze na severní straně ze strany sakristie; uložena před lícem stěny presbytáře. V rovině střechy probíhá mezilehlá vaznice a dvě různě dlouhé diagonály v každém poli. Valba a námětky jsou řešeny stejným způsobem jako v lodi. Dřevo ručně tesané; značení prvků plynule pokračuje z lodi; prvky plných vazeb tedy mají číslo V a VI; na jižní straně opět štípané trojúhelníčky a na severu čárky. Podkroví sakristie:Přístup zajištěn z půdy presbytáře; rub klenby není jednoznačně patrný; na několika místech ale kameny kladené do malty ve vodorovných vrstvách těsně pod vaznými trámy (jakási podlaha). Krov hambalkový se dvěma úplnými vazbami ve V - Z směru; jižní vazba téměř těsně u stěny presbytáře. Každá má vazný trám (kampovaný přes pozednice), hambalek (plátovaný s krokvemi) a krokve (čepované do vazného trámu). Pozednice jsou uloženy v rovině vnějšího líce stěn. V severní střešní rovině vazby mezi sebou spojeny mezilehlou vaznicí a jednou diagonálou (plátovaná s krokví); krátké námětky lípnuté ke krokvím a dole opřené o vazné trámy. Valba řešena opět pomocí systému krátčat a nárožních krokví; dřevo ručně tesané; místy zbytky kůry; prvky dvou vazeb značeny I - II; na západě přímé záseky a na východě štípané trojúhelníčky; v řadě prvků volné zářezy pro pláty i dlaby pro středové čepy. Ohrazení a vstupní brány:Hradba vymezuje cca oválný prostor, rozložený symetricky ve vztahu k hmotě kostela; hradba částečně plní i opěrnou funkci (úroveň terénu uvnitř tak o 0,5 m výše než venku); vysoká kolem 1,5 m; vystavěna z pečlivě kladeného lomového kamene; povrch neomítnutý; koruna poškozena v celém rozsahu. Na jižní straně nevelká branka zvýrazněná nad hradbu nadvýšenými pilířky z cihlokamenného zdiva; jednoduchá laťová dvířka; výškový rozdíl terénu vyrovnán třemi schody; v zídkách po stranách schodů zazděny i podstavce z křížů. Stavební vývoj:Předpokládám, že loď, presbytář i sakristie byly postaveny v jednom časovém období. Nejsou však patrné žádné slohové znaky, které by umožnily stavbu datovat. Podle dispozičního řešení lze uvažovat o konci 13. století nebo 1. polovině 14. století. Autentická by mohla být okna presbytáře, jižní okno lodi (východnější), západní okénko pod kruchtou i okno sakristie. Tvar vítězného oblouku odpovídá gotické době; s obvodovým zdivem sakristie soudobá zřejmě i klenba. Z důvodu poměrně velké síly zdí sakristie nelze vyloučit, že zde byla (nebo alespoň plánovaná) nějaká nadstavba (zvonice či věž). Někdy v 17. století byly zřejmě postaveny všechny krovy dochované dodnes (včetně sanktusky), prolomena západní dvojice oken lodi, postavena kruchta a upraveny oba vchody. Stávající stav areálu:Exteriéry - krytina se zdá být v dobrém stavu; omítky místy opadané až na zdivo (hlavně soklové partie); zasklení některých oken rozbito; hradba místy značně porušená; plocha areálu není udržovaná. Interiéry - prostory udržované; místy ve spodních partiích porušeny v lícní vrstvě omítky (vlhkost). Krovy - jeví se v dobrém stavu (pouze na několika místech zjevné porušení paty krovu; všude nelze patu posoudit z důvodu obezdění); zjevné porušena horní část konstrukce sanktusníku); na půdách velké množství holubího trusu. socha sv. Jana Nepomuckého: Na nízkém, obdélnými vpadlými výplněni členěním soklu je umístěn hranolový podstavec stejně členěný, který ukončuje masivní římsa, na jeho čelní straně je plochá oválná kartuše. Na římse je osazen probraný soklík se stojící postavou světce v obvyklém, drobně vertikálně řasnatém šatě, na skloněné hlavě (k levému rameni) má biret, v rukou drží krucifix. Barokní socha z konce 18. století.