Zámek Týnec u Klatov

Údaje

Popis památky

prohlášené za národní kulturní památku nařízením vlády č. 106/2014 Sb. ze dne 28.05.2014 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Ves Týnec vznikla před rokem 1227. Patrně na počátku 14. století se stala samostatným statkem. Tehdy zde vznikla i tvrz, na níž seděli roku 1379 Mikeš starší, Mikeš mladší a Půta a konečně roku 1400 Jan, který se poprvé psal z Týnce. Jana vystřídal Diviš z Týnce, který se připomíná v létech 1437 a 1446. Někdy po tomto roce byl týnecký statek připojen ke statku hradu Klenová, tvrz přestala sloužit svému účelu a byla opuštěna. Když v roce 1554 zadlužený Jiří Harant z Polžic prodával týnecký statek, který koupil roku 1553, Bořivojovi Rochcovi z Útova, uvádějí se tvrz, dvůr i ves Týnec jako pusté. Ves Týnec s dvorem a tvrzí byly obnoveny ještě v druhé polovině 16. století. Vilém Albrecht Kolovrat-Krakovský, nejvyšší hofmistr Království českého, skoupil řadu sousedních statků a ves Týnec s obnovenou tvrzí se stala středem rozsáhlého panství, k němuž v polovině 17. století náleželo již 16 vesnic. Kolovratové rozšiřovali panství i nadále, takže o století později k němu náležely již 34 vesnice. Stavba zámku V souladu s tímto rozmachem byla i snaha vybudovat v Týnci honosnou rezidenci, kterou rozhodně stará gotická tvrz, málo renesančně rozšířená při obnově v druhé polovině 16. století, nemohla být. Proto na jejím místě začal před r. 1721 Maxmilián Kolovrat-Krakovský se stavbou barokního zámku podle plánů významného plzeňského stavitele J. Augustona. Stavba zámku pokračovala ještě za Jana Josefa Kolovrata-Krakovského, který držel týnecké panství v letech 1721 až 1766 a byla dokončena r.1760, patrně podle návrhů J. J. Wircha. V téže době byl kolem zámku založen barokní park obehnaný vysokou zdi. Popis zámku Zámek je rozsáhlá dvoupatrová budova s průčelím o délce 60 m, boční křídla měří 19 m. Ze středu průčelí vystupuje oválný rizalit, v němž je v prvním patře střední oválný sál. V přízemí se nachází představěný portik o třech vjezdech, tvořících v patře balkón z prolamovaných zábradlí (balustrádu), ozdobených sochami Junony a Herkula. Rizalit má sedm okenních os, dělených jónskými pilastry na pole - každé má po jednom vysokém okně. V 18. století bylo stavebně dokončeno jenom východní křídlo zámku s jednou větví schodiště, kdežto západní (pravé) křídlo dokončeno nebylo a tvořilo vlastně jenom zděnou kulisu. Svou monumentálností i formou nad svahem dominuje zámek celému okolí. Interiér zámku Z vnitřní výzdoby zámku zasluhují pozornosti fresky v jedné z místností východního křídla, jejichž autorem byl František Lemarie. Je to soubor pohledů na jednotlivé dvory týneckého panství, zachycující některé zajímavé pohledy i na zaniklé tvrze. Zámecký park Zatímco vnější podoba zámku se od poloviny 18. století v podstatě nezměnila, prošel zámecký park změnami. Na sklonku 18. století, za Emanuela Františka Kolovrata-Krakovského, byl proměněn v rokokový, v první polovině 19. století se postupně měnil v anglický s pozdně empírovým altánem z roku 1845. Zámek v tomto století Kolovratové-Krakovští drželi týnecký zámek až do roku 1927, kdy ho Jindřich Kolovrat-Krakovský prodal pražskému architektovi ing. dr. Jaroslavu Polívkovi. Tento majitel dobudoval západní (pravý) trakt, uskutečnil v zámku řadu vnitřních úprav, zavedl vodovod a zámek proměnil v exkluzívní hotel o 45 pokojích pro hosty. Za hospodářské krize byl na zadlužený majetek uvalen konkurs. Zámek koupila v dražbě v r.1935 Městská spořitelna ve Velvarech a od ní r.1937 Spolek pro péči o sirotky v Praze, který v zámku zřídil sirotčinec. R. 1951 přešel objekt na evangelickou církev metodistickou v Praze, která objektu použila jako útulku pro tělesně postižené děti. Roku 1953 se stává zámek majetkem československého státu. V současné době je majetkem soukromé společnosti. --------------------------------------------------------------------------------